Mnoho priorit znamená neúspěch

02. ledna 2009, 19:02 - Martin Shabu
02. ledna 2009, 19:02

České předsednictví EU je dobře připravené, ale chybí shoda na domácí politické scéně

Francouzské předsednictví předává pomyslnou štafetu české vládě. Otázka zní: Jak jsou Češi připravení na předsednictví? Určitě lze očekávat změnu ve způsobu a výkonu předsednických povinností. Na rozdíl od francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, kterého evropský tisk okrášlil přídomkem hyperaktivní, bude Praha spíše skromnější sestrou Paříže. Sarkozy neváhal využít poslední týden ve vedení evropské sedmadvacítky a odjel do Brazílie dohodnout budoucí spolupráci s touto nastávající globální mocností. Iniciativou na poslední chvíli bylo také setkání ministrů zahraničních věcí v Paříži kvůli blízkovýchodní krizi dva dny před koncem minulého roku.

Problémem je politika

Při předsednickém startu se nenachází Česká republika zcela v kondici. Je zatížena neprodiskutovanou ratifikací Lisabonské smlouvy, nejasnou podporou vlády v Poslanecké sněmovně a šrámy způsobenými celosvětovou ekonomickou krizí. Nejen zahraniční tisk, ale i politici jsou trochu nervózní, jak unijní nováček zvládne nejvýznamnější událost od svého vstupu do EU. Jasně se obnažil rozdíl mezi technicistní úrovní přípravy a organizace českého předsednictví a jeho politickým vedením. Na první jsme připraveni relativně obstojně. Navíc nikdo nebude Čechům vyčítat kvalitu ubytování pro delegáty setkání v Ústí nad Labem. Evropský úředník si určitě pamatuje rozsah konferenčních služeb v Portugalsku, pokud se vyjelo mimo Lisabon. Problémem je, že nejsme připraveni na to druhé.
Ačkoli vláda s opozicí několik měsíců tančí nad dohodou o spolupráci během předsednictví, v předvečer zahájení se dozvídáme, že žádná smlouva nebude a lídr opozice Jiří Paroubek volá po předčasných volbách. Funkce předsedy Poslanecké sněmovny výměnou za politický smír předsedovi socialistů nestačí. Pokud to premiér Mirek Topolánek myslí s předsednictvím vážně, bude muset ustoupit i ve věci Lisabonské smlouvy a osobně se za její podporu zasadit. Na oplátku by mohl získat párování ministrů během jejich zahraničních cest. Ústupky bude třeba udělat i ve věci smlouvy o umístění radarové základny v Brdech. Jen velmi těžko může současná vláda ledabyle mávnout rukou nad stovkami hodin jednání s Američany a projektem, který započali opoziční sociální demokraté. K cílům české polistopadové zahraniční politiky patří dvoupilířová struktura opírající se o silnou transatlantickou vazbu a proevropské směřování.

Tuzemské resty

Součástí dohody musí být obsazení funkce předsedy sněmovního Výboru pro evropské záležitosti, která není od jmenování zeleného poslance Ondřeje Lišky ministrem školství rok obsazená. Tímto klíčovým výborem prochází většina evropské legislativy a jeho zástupci obvykle hrají důležitou reprezentativní roli během příprav i předsednických setkání. Důvodem navíc, proč je nutné tuto nestandardní situaci urychleně vyřešit, je demokratická kontrola exekutivy. Obvykle se v českých politických kruzích kritizuje Evropská unie za takzvaný demokratický deficit, který v ní údajně zneprůhledňuje proces rozhodování. Podíváme-li se však na domácí scénu, najdeme na ní spoustu restů. V zemích s parlamentní demokracií je jen těžko myslitelné, aby ministři před setkáním v Bruselu neabsolvovali složité „grilování“ před příslušným výborem sněmovny. Proces přípravy a obhajoby národní pozice se odehrává pod bedlivým dohledem legislativy. Předsednictví dává příležitost nově nastavit vztahy vlády a zákonodárného sboru a podrobit evropskou problematiku systematickému průzkumu.

Cíle

Tento týden vláda odsouhlasí a zveřejní finální verzi tematických priorit českého předsednictví. Od roku 1983 je v EU zavedenou praxí vytýčit si pro půlroční období několik prioritních os, které se předsednická země pokouší splnit. Dokument musí premiér země na počátku předsednictví představit v Evropském parlamentu a na jeho závěr i obhájit. Text českého dokumentu se postupně vyvíjel v důsledku vnějších okolností. Nejprve se zvolilo předsednické motto Evropa bez bariér, které se snaží vtisknout do evropského povědomí slogan zestručňující obsah, se kterým do EU přicházíme. Ve východiscích k prioritám českého předsednictví bylo vedle neoliberálních ekonomických pohledů zvoleno pět témat: bezpečná a udržitelná energetika; revize rozpočtu a reforma Společné zemědělské politiky; transatlantické vztahy, západní Balkán a východní Evropa; další rozvoj prostoru svobody, bezpečí a práva; a instituce a jejich reforma, volba předsedy Evropské komise a vysokého představitele pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Každý znalec unijní problematiky ví, že více než tři priority znamená nemít žádné. V případě takových rozsáhlých cílů a politik je nezbytné škrtat.
Výkon předsednictví jistě ovlivní rusko-gruzínský konflikt, ekonomická recese a nyní blízkovýchodní krize. Znamenají nenadálé vyrovnání se s aktuální situací. Na tyto otázky není v prioritách prostor a je pro ně třeba vymyslet rychlé, improvizované řešení. Pro Českou republiku bude ve všech třech uvedených případech důležité navázat na práci francouzského předsednictví a myslet také na nadcházející Švédy, s kterými jsme propojení v předsednickém triu osmnáct měsíců. Osmnáctiměsíční program předsednictví s Francií a Švédskem posvětila Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy již v červnu 2008 v Bruselu. Realita je však taková, že zatímco například v energeticko-klimatickém balíčku máme blíž k Paříži, v otázce reformy unijního rozpočtu a Společné zemědělské politiky bude Čechům postoj Stockholmu vyhovovat více.

Předsednické výzvy

Významné časové omezení představují volby do Evropského parlamentu. ČR bude mít na prosazení svého zájmu prostor fakticky do březnového summitu. Následně se naplno začne bojovat o europoslanecká křesla. V tomto zjitřeném období se bude zápasit jak v Bruselu, tak na domácí politické scéně. Navíc narychlo dobíhá legislativní proces mnoha opatření, která chce vedení parlamentu schválit do konce svého mandátu.
V poslední době se stále více hovoří pouze o dvou stěžejních a aktuálních oblastech, které budou pro Evropu důležité. Češi budou muset pokračovat v jednáních o dodávkách energií z Ruska. Prahu navíc čeká obhajoba, koordinace a zprovoznění záchranného plánu na oživení evropských ekonomik dle závěrů prosincové schůzky unijních hlav států a šéfů vlád. Přidáme-li snahu o posílení Východního partnerství se zeměmi, jako jsou Ukrajina, Moldavsko, Gruzie nebo Ázerbájdžán, budeme mít práce více než dost. Pokud bude výsledkem vládních snah projekt pod zkratkou „tři E“, ekonomika, energetika a Evropa a svět, pak se Češi sobě i EU mohou zavděčit. Máme-li na své straně oba předsednické partnery Francii a Švédsko, předsedu Evropské komise José Manuela Barrosa a většinu členských vlád, pak se Topolánek během lednové prezentace v Evropském parlamentu nemusí tolik zapotit.

Přínosy a náklady

Není tajemstvím, že předsednictví je pro menší země namáhavým úkolem. Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker prý kdysi prohlásil, že se zahájením předsednictví musel předat vládnutí ve vlastní zemi ministrům, aby se naplno mohl věnovat unijním potřebám. Uvidíme, zda český premiér a další články moci výkonné budou toho schopni. Za odměnu se může Topolánek stát například komisařem pro energetiku v nové Barrosově komisi. Češi zájem o toto křeslo nezastírají a premiér by zůstal u tématu, které je mu blízké. Jiným vedlejším efektem úspěšného předsednictví může být jakási magna charta politiky ČR vůči Evropské unii. Ta by napříč domácím politickým spektrem definovala mantinely pro vyjednávání a postoje českých představitelů v Bruselu. Vždyť i komunisté se již honosí ve své centrále vlajkou EU.

Box 1:
Velké dobrodružství

Dle místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondry mohou Češi jedině pozitivně překvapit. Nově pak bude předsednictví, ve shodě s francouzským velvyslancem Charlesem Friesem v Praze, možné definovat jako „velké dobrodružství“.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče