Případová studie LXXII Název firmy: Cigler Marani Architects Forma podnikání: společnost s ručením omezeným Rok založení: 2001 Předmět podnikání: architektonické projektování staveb Klíčová osobnost: Jakub Cigler, Vincent Marani Cíl společnosti: zachovat stávající kvalitu a nestat se pouhou servisní společností Cigler Marani Architects je architektonická společnost, která zahájila svou činnost v listopadu roku 2001.
Případová studie LXXII
Název firmy: Cigler Marani
Architects Forma podnikání: společnost s ručením omezeným
Rok založení: 2001
Předmět podnikání: architektonické projektování staveb
Klíčová osobnost: Jakub Cigler, Vincent Marani
Cíl společnosti: zachovat stávající kvalitu a nestat se pouhou servisní společností
Cigler Marani Architects je architektonická společnost, která zahájila svou činnost v listopadu roku 2001. V současné době zaměstnává tým zhruba třiceti lidí. Společnost založil Jakub Cigler se svým americkým společníkem V incentem Maranim. Firma je zaměřena na komplexní nabídku architektonických služeb. Cigler Marani Architects je kreativním architektonickým studiem. Současně se intenzivně podílí také na celkovém vývoji projektu. Od objemové studie přes jednotlivé stupně (včetně povolovacího procesu) až do realizace. Jedná se o respektovanou firmu. Nynější podobě předcházel několikaletý profesní vývoj architekta Jakuba Ciglera.
Nesmělé podnikatelské začátky
Cigler po absolvování Českého vysokého učení technického - fakulty architektury v roce 1987, kde se zabýval návrhy uplatňujícími principy high-technology a netradičního pojetí architektury, pracoval zhruba jeden rok ve státním podniku. T ehdy, v dobách reálného socializmu, nebylo soukromé podnikání běžnou záležitostí. Jednou z možností však byla existence na tzv. volné noze. T outo cestou se vydal i mladý architekt Jakub Cigler. Po ukončení studií také absolvoval praxi v Londýně. Nejdříve ve společnosti Richard Horden Associates a poté ve Future Systems, kde později působil jako společník při otevírání její pobočky v Praze (1990). V roce 1989 si založil vlastní soukromou praxi v Praze s názvem Studio Jakub Cigler. Ještě téhož roku se přestěhoval do New Y orku, kde pracoval na projektu RVD Gallery v Soho. Po návratu z USA začal vyučovat na katedře architektury při V ysoké škole umělecko-průmyslové jako asistent prof. M. Rajniše, v roce 1992 se stal prorektorem a v roce 1993 docentem. „Díky tomu jsem se mohl seznámit s celou řadou nadějných architektů. Někteří z nich jsou i dnes mými spolupracovníky,“ hodnotí s odstupem času své působení na škole. Během pedagogické činnosti využíval svých kontaktů a organizoval studentské zahraniční cesty po Evropě a Asii. Převážnou část jeho aktivit (zhruba 80 procent) však představovala architektonická praxe. V období mezi 1992 - 1997 byl Cigler společníkem v architektonické a inženýrské společnosti AIM Ltd. v Praze a pracoval na řadě architektonických a urbanistických projektů. Mezi 1997- 2001 byl jedním ze tří společníků architektonické společnosti CMC v Praze (Jakub Cigler, V ít Máslo, David Chisholm).
Problém č. 1: Vhodné prostory pro podnikání
Jakub Cigler zpočátku na architektonických projektech úzce spolupracoval s inženýrskou firmou Metrostav. Díky tomu mohl využívat kanceláře, které si od této společnosti v jejím sídle pronajímal. „Jednalo se o model, který jsem viděl během své praxe v roce 1988 v Anglii. Nezávislá architektonická společnost si najímá velké inženýrské podniky, které při zpracovávání projektů mají na starosti veškeré technické záležitosti. T o je statiku, vzduchotechniku, elektřinu atd. Spolupracují zkrátka v určité symbióze,“ říká podnikatel.
Problém č. 2: Spolupráce v tržních podmínkách
Česká inženýrská společnost, která navazovala na svou bývalou činnost státního podniku, však měla podle Ciglera problémy se svou transformací a nedokázala se zcela přizpůsobit novým tržním podmínkám. T o podle jeho názoru vedlo k řadě nedorozumění. „Obecně platí, že státní firmy, které existovaly za socializmu, nejsou schopny se úplně přetransformovat se svou starou strukturou. Musí začít zcela jinak. Od nuly. Jakýkoliv pokus o podobné transformace, které jsem ve své praxi pozoroval, skončily většinou nezdarem. Jde to často velmi ztuha. Je to vidět částečně i ve školství,“ uvedl architekt. Poznamenal, že se to týká rovněž některých lidí, kteří mnohdy nejsou schopni se přizpůsobit novým, často náročnějším, požadavkům na jejich profesní výkon, než tomu bylo před rokem 1989.
Problém č. 3: Vznik větší firmy
Postupem času se firma Jakuba Ciglera snažila vykonávat veškeré projekční práce zcela samostatně. Nárůst zakázek a zvětšující se objem projektů jej postupně vedly k přesvědčení, že je dobré spojit své profesní síly s více kolegy v jedné firmě. Díky tomu se stal jedním ze tří společníků architektonické společnosti CMC v Praze. „V té době jsem měl na starosti (vedle architektonických) i manažerské povinnosti, včetně starosti o ekonomické záležitosti firmy. Začal jsem se pod tím již dost značně prohýbat. Proto jsem se s dvěma dalšími kolegy architekty rozhodl spojit naše doposud samostatné firmy,“ odůvodňuje rozhodnutí k fúzi tří společností v jeden subjekt CMC. Po vzniku této společnosti se podařilo získat celou řadu zajímavých zakázek a během krátké doby byl nárůst podnikatelských aktivit úctyhodný i z mezinárodního hlediska. Společná firma měla zhruba sto zaměstnanců, což ji i z tohoto pohledu řadilo mezi gigantické společnosti v oboru. „Byl to skutečně kolos,“ hodnotí s odstupem času architekt.
Problém č. 4: Vnitřní rozpad kolosu
Cigler měl v té době zpočátku dojem, že je to nyní skutečně to pravé a ta nejlepší cesta v podnikání. Postupně ale začal mít pocit zcela opačný. Nově vzniklá velká firma se vzhledem ke specifičnosti jednotlivých zakázek rozpadala na několik menších firem a neměla jednotnou tvář. Na druhé straně však podle Ciglera měla velká firma nezanedbatelné výhody zejména z ekonomického pohledu. „U mě převládl pocit, že jedině já jako architekt to vidím správně. Mí společníci si zase mysleli, že jedině oni to dělají správně. Nelíbilo se mi prostě, že pod jednou hlavičkou je tolik různých pohledů na věc,“ říká Cigler. Proto se rozhodl, že se po několika letech opět osamostatní. Se svým americkým kolegou V incentem Maranim se od CMC odpoutali a založili si v loňském roce vlastní společnost Cigler Marani Architects.
Další, zatím poslední, etapa podnikání
„Podobné události vždy svým způsobem připomínají rozvod. Nicméně se nám podařilo domluvit se na vzájemném vyrovnání a dohodli jsme se mezi sebou,“ poznamenal k odchodu od CMC podnikatel. Podnikání v architektuře je podle Ciglera velmi specifickou záležitostí, která je založena především na osobním kontaktu. „Nemůžete například přijmout zakázku a poté ji předat k realizaci někomu jinému. Klient se pak cítí nesvůj,“ tvrdí. Je také přesvědčen, že nejdůležitější je jméno architekta, které by mělo být v názvu firmy zvýrazněno, protože to u zákazníka budí větší důvěru. Se svým společníkem V incencem Maranim se Jakub Cigler údajně vzájemně velmi dobře doplňuje. „V tom je hlavní rozdíl mezi CMC a současnou firmou,“ uvedl. Marani se přistěhoval do Prahy v roce 2000. Má za sebou hodně zkušeností z práce na celé řadě významných projektů. Během své předchozí spolupráce s americkou společností Murphy/Jahn Inc. měl V incent Marani zodpovědnost za technické systémy ve velkém množství rozsáhlých projektů, k nimž patřily některé z nejmodernějších budov světa. V nové firmě se zaměřuje především na technická a inženýrská řešení architektonických návrhů. Jakub Cigler zdůrazňuje, jak důležitá je v arhitektonické činnosti preciznost. „Ve velkých projektech může mít přehlédnutí nepatrné chyby dalekosáhlé důsledky,“ poznamenal. V současnosti jeho firma zpracovává například technologický park, jehož rozloha je téměř 200 tisíc metrů čtverečních. Společnost Cigler Marani Architects nabízí převážně developerům architektonické řešení projektů novostaveb, nebo rekonstrukcí od jejich počátku až do konce. Cigler Marani Architects je kreativním architektonickým studiem. Současně se intenzivně podílí také na celkovém vývoji projektu. Od objemové studie, přes jednotlivé stupně (včetně povolovacího procesu) až do realizace. Mezi hlavními zákazníky firmy jsou významné zahraniční společnosti. Kancelář společnosti Cigler Marani Architects je podle svých majitelů profesionálně a technologicky na takové úrovni, aby byla schopna nabídnout služby místním i zahraničním klientům, přičemž rozumí nutnosti přizpůsobit se odlišným principům a normám jednotlivých zemí. V incent Marani k tomu říká: „V mnoha případech jsou architektonické firmy čistě návrhářské a najímají si inženýrskou společnost pro dohlížení na stavbu a technickou stránku architektonického procesu. V případě, kdy zahraniční developer najme zahraniční architektonickou firmu, musí nevyhnutelně najmout také místní architekty.“ S odstupem času hodnotí Cigler svůj odchod od společné velké společnosti a založení nové mnohem menší firmy spolu s Maranim zatím velmi pozitivně. „Určitě to bylo správné rozhodnutí,“ konstatuje. Obrat společnosti, ve které je zaměstnáno zhruba třicet odborníků, se podle jeho slov pohybuje řádově v desítkách milionů korun. Oba dva společníci se snaží zachovat stávající kvalitu nabízených služeb. „Nechtěli bychom se stát pouhou servisní společností,“ říká Jakub Cigler.
Dokončené projekty Jakuba Ciglera
Jde o četné rezidenční, komerční, kancelářské, obytné a hotelové projekty. Mezi ty nejprestižnější patří: The International Glascentrum v Haagu v Nizozemí; Rob van den Doel Glass Gallery v Praze; Museum Van Der T ogt v Amstelveenu v Nizozemí a vstupní hala budovy Nationale Nederlanden Headquarter v Rotterdamu. V současné době je realizována kancelářská budova Argentinská Hvězda na Praze 7 (35 tis. m 2) a Technologický Park (190 tis. m 2) na Praze 4.
Soutěže
Mezi úspěšné Ciglerovy projekty patří: Staroměstská radnice v Praze, druhé místo v soutěži Bibliotheque de France, kde pracoval v týmu společnosti Future Systems London, a první místo za design T rantirkova domu ve Zlíně. V současnosti je jeho práce v soutěži pro projekt víceúčelového centra vedle stanice metra Národní T řída ve Spálené ulici na Praze 1.
Vybrané výstavy
Svoje díla vystavoval Jakub Cigler na mnohých výstavách. Mezi nejznámější patří: práce vystavené v roce 1992 v Československém pavilonu na mezinárodní výstavě architektury Bienalle V enice v italských Benátkách; v roce 1992 Česká Neo-funkcionalistická výstava architektury v Praze; v roce 1995 V ýstava architektury Mánes v Praze; v roce 1989 za společnost Future Systems London V ýstava I.F.A. Paris Library v Paříži a stálá expozice jeho práce v rámci V ýstavy české architektury v Národní galerii v Praze.
Rady Profitu
V architektuře již není možné mít jako kdysi kancelář na půdě nebo v bytě. Důležitá je lokalita v Praze, co nejblíže k centru. „Klient očekává profesionalitu. S tím souvisí i 100procentní computerizace,“ míní architekt Cigler. Architektonická společnost by měla mít ve vzájemné vyváženosti tři důležité věci: kreativní, technickou a ekonomickou. Neprodává se pouze určitá vize, ale prověřený projekt, který musí splňovat veškeré ekonomické a technologické požadavky. Tak, aby bylo možné jej realizovat. Velká firma s mnoha společníky nemusí být vždy výhodou. Vzhledem k různým názorům a rozdílným přístupům k řešení konkrétních problémů naopak hrozí její rozpad.
Úspěchy, tituly, členství v profesních organizacích
1987 absolvování ČVUT
1991 jmenování prorektorem, VŠUP
1993-1995 viceprezident Václavovy metropolitní nadace
1993 udělení docentury, VŠUP - katedra architektury
1993 registrace architektem 00195 - Česká komora architektů
1995 člen uměleckého spolku Mánes
1996 Asociace AIA (Americký institut architektů),
1999-2001 člen poradního sboru primátora pro architekturu, urbanismus a památkovou péči
2002 člen Dozorčí rady, Česká komora architektů
Oba podnikatelé v architektuře, Američan Vincent Marani (vlevo) a Čech Jakub Cigler (vpravo) se vzájemně velmi dobře doplňují.
FOTO: ARCHIV
Nyní je realizován projekt kancelářské budovy Argentinská hvězda na Praze 7.
FOTO: ARCHIV
ČLÁNKY DO MAILU