Mlynáři ostrouhali

08. dubna 2011, 12:36 - Táňa Králová
08. dubna 2011, 12:36

Stát půjčí obilí jen výkrmcům prasat a drůbeže. Ti o něj ale moc nestojí

Nouze o obilí pro prasata a drůbež není tak velká, jak nedávno tvrdilo ministerstvo zemědělství. Jeho šéf Ivan Fuksa (ODS) vyslyšel agrární lobby a přesvědčil vládu, aby kvůli nedostatku krmného zrní dovolila jeho rozpůjčování pod bezpečnostní limit. Stát byl připraven pustit chovatelům 300 tisíc tun, nakonec jim stačí necelých 75 tisíc tun. Nevyčerpané obilí bude ale zemědělcům předhazovat dál, zatímco žádosti vyhladovělých mlynářů odmítá.
„Zvažujeme ještě jedno kolo zápůjček pro krmiváře a chovatele,“ avizuje mluvčí ministerstva zemědělství (MZe) Tereza Dvořáčková. Jak dodává, teprve pokud nevyužijí veškerý objem, bude možné zbytek pustit mlynářům. Jejich odsouvání není jediné „specifikum“, které operaci s hmotnými rezervami doprovází. Státní úřady nepostupovaly zcela v souladu s předpisy. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) neprojednala uvolnění obilí se Státním zemědělským intervenčním fondem, jak jí ukládá zákon. A stalo se, na co předem upozornil týdeník EURO (EURO 10/2011) – o mimořádnou pomoc se začal zajímat Brusel.

Spěšný dotaz z Bruselu

„Vzhledem k tomu, že orgány EU monitorují veškerá média všech členských států, obdržela Česká republika již 8. března (článek v týdeníku EURO vyšel 7. března – pozn. red.) dotaz Evropské komise, zda nejde o nedovolenou pomoc či narušení volné soutěže,“ uvedla Dvořáčková. MZe komisi ujistilo, že je vše v pořádku. Stále také tvrdí, že tento krok předem nemuselo s komisí konzultovat, když jde o obměnu zásob. Ale fakt, že půjčku musela schválit vláda, napovídá, že nejde o běžnou obměnu. Praha měla dát Bruselu vědět, co chystá. Blesková reakce z EU zřejmě sehrála své. Původně se totiž zápůjčky měly uskutečnit za podstatně výhodnějších podmínek. Agrární komora, která se k ceně vyjadřuje, si představovala 3300 korun za tunu krmné pšenice. I kvůli obavám, že EU bude Česko popotahovat za nepovolenou podporu, ji SSHR po dohodě s ministerstvem zvedlo na čtyři tisíce. Z této výše se stanoví kauce nebo bankovní záruka, kterou musejí zemědělci předložit za půjčené obilí. Z uvedené částky se také počítá půjčovné 0,9 procenta za každý měsíc. S poplatky za dopravu a manipulaci se zrnem ve skladu se výsledná cena blíží tržní. Brusel, kde ČR musela okolnosti zápůjčky vysvětlovat, se s touto argumentací zatím spokojil. Vyšší cena ale odradila zemědělce.

Povyk kvůli mlynářům

Zvláštní atmosféra doprovází poptávku po státním obilí od mlynářů, kterým ho původně měla SSHR rovněž uvolnit. „Můžeme půjčit i potravinářskou pšenici,“ říkal šéf odboru zásob SSHR Petr Holoubek v době, kdy vláda zápůjčky schvalovala. Po velkém povyku, který se kvůli výpomoci mlynářům strhl, nakonec vládním usnesením neprošli. Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů přitom upozorňuje, že na mouku bude chybět až dvě stě tisíc tun pšenice. „Nejméně sto tisíc tun by mlynáři potřebovali půjčit. Pokud by se pro zápůjčky vycházelo z průměrné ceny na trhu, která je zhruba šest tisíc korun za tunu, určitě by možnosti využili,“ tvrdí Filip. Tuzemská úroda obilí byla loni jen o desetinu nižší než předloňská mírně rekordní. Deště v době žní se ale podepsaly na kvalitě a mnohé zásoby jsou místo na mouku vhodné ke zkrmení. Procedura spojená s půjčováním obilí probíhala složitěji, než správa hmotných rezerv předpokládala. Řadu zájemců chuť na státní pomoc přešla. Někteří nebyli schopni složit garanci, jiné odradila velká vzdálenost do sil, odkud si mohli zrno odvézt. Divili se, proč mají jezdit daleko, když v sousedství jsou sklady, kde mají být státní zásoby. Je ovšem otázka, zda tam skutečně jsou a zda je SSHR schopno uhlídat uskladnění strategických rezerv uložených v privátních sýpkách.
První seznam s 55 zájemci o 120 tisíc tun státního obilí se do minulého týdne ztenčil na 38 žadatelů, kteří chtějí celkem 74,5 tisíce tun. O největší množství si řekly firmy ze skupiny Agrofert. Dalším velkým odběratelem půjčeného zrní je uskupení Rabbit se svými velkovýkrmnami. Majitel Agrofertu Andrej Babiš a šéf Rabbitu Zdeněk Jandejsek jsou duchovními otci iniciativy, s níž se agrární bossové jali zachraňovat české zemědělství, především pak kuřata a prasata. Státní půjčku významně využívají také společnosti ovládané Zemědělskými službami Dynín, dříve propojenými s Agrofertem.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče