Mlékaři českých zemí, spojte se

25. března 2009, 00:00 - Petr Havel
25. března 2009, 00:00

Stále ještě nedostatečná restrukturalizace některých potravinářských oborů vyústí zřejmě v následujících letech v uzavření některých provozů.

Hlavním problém mlékárenství je vysoký počet malých firem, které navíc vyrábějí stejný sortiment.

Autor: Profit - Jan Třeštík

Výsledkem však nemusí být celková nižší produkce potravin. Spíše se dočkáme větší koncentrace a specializace jednotlivých výrobců.

Jednotlivé potravinářské obory se v současné době nacházejí v rozdílných pozicích jak z hlediska konkurenceschopnosti vůči zahraničí, tak z pohledu dosažené restrukturalizace. Zatímco v některých oblastech již proběhla koncentrace výroby do kapitálově silných celků, jako například v tukovém průmyslu či pekárenství, jiné tento proces teprve čeká. Do druhé skupiny patří především mlékárenství a průmysl zpracování masa.

Obecně platí, že silné společnosti mají mimo jiné lepší vyjednávací pozici vůči obchodním sítím, dodavatelům surovin i zahraniční konkurenci. Současnou ekonomickou krizi tak přežijí bez vážnějších následků. Naopak menší a roztříštěné oblasti potravinářství mohou čekat nemalé problémy.

Krize tak může urychlit zánik některých provozů. Nikdo ale dnes nedokáže odhadnout, zdali trh opustí skutečně „ti praví“. Větší či menší problémy mají totiž v současné době téměř všichni. Z ankety mezi potravinářskými podniky, kterou letos v lednu uskutečnila Potravinářská komora ČR, příliš optimismu nevyplývá. Jak informovala mluvčí komory Dana Večeřová, více než 50 procent potravinářských výrobců má problémy v jednání s bankami. Kromě toho podle ní zaznamenaly více než dvě třetiny výrobců při jednání s řetězci zhoršení obchodních podmínek, požadavky dalšího nestandardního plnění a tlak na snižování ceny. „Současně více než dvě třetiny dotázaných uvádějí výrazné zhoršení platební morálky odběratelů a zhoršení vlastního cash flow,“ podotýká Večeřová.

Peníze budou, ale ne pro všechny

Problém potravinářských firem s bankami by nicméně měl vyřešit jeden z nových titulů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, program Faktoring. Podle prezidenta Potravinářské komory Miroslava Tomana umožní tento program zrychlení toku finančních prostředků od potravinářů k zemědělcům. Peníze vyčleněné na tento program bude navíc možné neustále otáčet. Sami potravináři mohou využívat znovuobnovený program Zpracovatel, v praxi dotaci úroků z poskytnutých úvěrů a garanci úvěrů do výše 50 milionů korun. To je podle Tomana dobrá zpráva; nabízí se ale otázka, zdali bude částka pro podniky dostatečná, především u Faktoringu s limitem do 25 milionů korun.

Jenže pro část potravinářských podniků je tu problém. Obory, které nebyly součástí jedné z příloh k dohodě o vstupu do Evropské unie, nemohou využívat podpůrné programy z rezortu ministerstva zemědělství, ačkoli potravinářství jako celek pod rezort spadá. Jde například o pekárenskou výrobu. Ta se musí starat o podporu v rámci programů ministerstva průmyslu a obchodu, kde je ovšem potravinářství z hlediska priorit popelkou. Podle Tomana by proto bylo systémovým řešením, kdyby ministerstvo zemědělství přesvědčilo Brusel o přesunu všech takto postiženým potravinářských výrob z gesce ministerstva průmyslu a obchodu do své kompetence.

Jenže ani v rámci rezortu zemědělství nestojí podpora potravinářů v porovnání se zemědělci skoro za řeč. Rozhodující potravinářské podniky mohou využívat jediný podpůrný program na technologické investice ve výši zhruba 230 milionů korun, přibližně dalších 200 milionů korun jde ročně na propagaci tuzemských potravinářských výrobků značky Klasa a pár milionů ročně čerpá Potravinářská komora na komunikaci s Bruselem. Celkem deset milionů je pak určeno na v zásadě osvětovou činnost v rámci takzvané technologické platformy. A to je vše. Dohromady ani ne půl miliardy korun oproti více než 36 miliardám, které mají na různé typy podpor letos k dispozici tuzemští zemědělci. Potravinářství navíc dodnes trpí důsledky dřívějšího vedení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které bránilo koncentraci zpracovatelských kapacit. I proto prezident Toman v poslední době několikrát veřejně prohlásil, že rozvoj potravinářství nemá žádnou ucelenou koncepci.

Jasno není ani v postoji politiků k principu regulace obchodních řetězců. V současné době je ve hře návrh zákona o zneužití významné tržní síly. Potravináři si od něj slibují zlepšení své vyjednávací pozice vůči obchodních řetězcům, zejména pak omezení množství poplatků a povinností, které po nich obchodníci vyžadují. Řetězce se ale takové regulaci již několik let úspěšně brání. Na své straně mají především pravicové politiky. Ti ve shodě například se Svazem obchodu a cestovního ruchu tvrdí, že regulaci by odnesl zejména spotřebitel.

Když příliš mnoho firem dělá totéž

Kvůli poklesu cen a odbytu mléka a mlékárenských výrobků se zdá být aktuálně v nejhorší situaci tuzemské mlékárenství. Není to ale tak úplně pravda, respektive problémy oboru nesouvisejí s ekonomickou krizí. Podle ředitele Českomoravského svazu mlékárenského Michala Němce mají sice mlékárenské podniky v současnosti problémy s dostupností úvěrů od bank, avšak ty jsou srovnatelné s jinými potravinářskými obory. Základní problém je ovšem v příliš velkém počtu malých mlékáren, vyrábějících podobný sortiment.

„Je evidentní, že i na tuzemském trhu s mlékem musí dojít ke koncentraci, a současná situace je toho jen dalším důkazem,“ říká Němec. Kromě toho by mělo dojít podle jeho slov k větší diverzifikaci výroby, byť specializace některých výrobců funguje i v současné době. „Je to všechno otázka poptávky. Například po sýru eidam je poptávka největší, a proto se jej snaží každý vyrábět. Tím se ale neúměrně zvyšuje konkurence podniků mezi sebou. Jenže vyrábějte něco, co je jiné, ale spotřebitel ten výrobek nezná, to je problém,“ líčí Němec. Tak či tak, podle statistik si tuzemské mlékárny drží objem výroby zejména v „jednodušších“ výrobcích – sušeném a konzumním mléce, máslu a jogurtech. Negativním trendem je postupné vyklízení pozic ve výrobcích s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou kvalitní sýry nebo zakysané výrobky. To rozhodně není dobrý signál.

Na druhou stranu, všichni nemají v této oblasti problémy. „Vyrábíme, prodáváme, nakupujeme stále stejně mléka od zemědělců a věříme, že se prosadíme svou kvalitou,“ konstatuje například Oldřich Obermaier, šéf francouzské mlékárenské společnosti Bongrain, která má v ČR tři mlékárny a soustředí se mimo jiné na produkci sýrů.

Velmi podobná situace je také v oblasti zpracování „červeného“ masa – tedy vepřového a hovězího. Také na tomto trhu si podle šéfa společnosti Steinhauser a dřívějšího předsedy Svazu zpracovatelů masa Ladislava Steinhausera konkuruje na trhu množství výrobců stejnými produkty. „Například taková Vysočina. Lidé v tom vidí salám svého mládí, žádají jej, a tak jej vyrábí každý. Každou chvíli ale někdo ve snaze prosadit se na trhu pokazí cenu nebo kvalitu. V případě salámu Gothaj se již kvalita tak zhoršila, že už ho lidé ani nechtějí,“ říká. Podle jeho názoru na trhu přežijí zejména ti výrobci, kteří budou kvalitu nabízet neustále.

Oproti zpracování živočišné produkce je na tom dlouhodobě lépe výroba potravin ze surovin rostlinného původu – například pekařina, a to i přes zmíněné problémy s možnostmi získat podpory v rezortu ministerstva zemědělství. Podle předsedy Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Jaromíra Dřízala se v současné době snížila meziročně pekárenská produkce jen o pět procent, především u luxusnějšího zboží. „Není zcela zřejmé, zda lidé více šetří, nebo jestli mírně roste dovoz zamražených výrobků ze zahraničí. V základním zboží je ale poptávka stabilní,“ říká Dřízal.

Přestože je obor relativně koncentrován a tuzemský trh v zásadě ovládají tři silná pekárenská uskupení, nevylučuje Dřízal změny jejich současných pozic. „Nějaké posuny se očekávat dají minimálně v tom, že jedničkou na tuzemském trhu bude zřejmě již v letošním roce skupina Penam,“ myslí si předseda. Silný lídr oborového trhu však podle něj vůbec není na škodu. Udává cenovou strategii i pro ostatní a má především dobrou vyjednávací pozici vůči obchodním sítím,“ zdůrazňuje Dřízal. V řadě oborů takový lídr chybí.

Autor je agrární analytik.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče