Mlčení plánovačů

14. května 2009, 15:12 - Jefim Fištejn
14. května 2009, 15:12

Propad světové poptávky po službách zasáhl trh s prognostiky více než jiné oblasti

Dvacáté století se vyznačovalo nejen několika nevídanými válkami a revolučními převraty, ale i nebývalým rozkvětem různých iluzí. Jednadvacáté století je tudíž odsouzeno k tomu, aby tyto iluze odžilo a jednu po druhé vyvrátilo. Za své již vzal mýtus o „konci dějin“, po němž údajně lidstvo navždy opanuje liberální kapitalismus. Zkazka o překonání hospodářských cyklů i s jejich krizovými fázemi se zbortila přímo před námi. Na představě trvalého globálního růstu vyplývajícího ze souboru jedině správných ekonomických nástrojů a návodů cizopasil i mýtus o prognostice – schopnosti znalců předpovídat parametry tohoto trvalého růstu. Nemám na mysli jen komunistické pětiletky, z nichž první byla vyhlášena v sovětském Rusku před 80 lety, v dubnu 1929.
Ani Západ nikdy netrpěl nedostatkem věštců, kteří byli přesvědčení, že dokážou odhalit hospodářské trendy na několik desítek let dopředu. Z dnešního pohledu vypadá jako povedený například vtip 50letý plán vývoje, který na přelomu tisíciletí se vší vážností prezentovala investiční banka Goldman Sachs. Plán uváděl i přesnou hodnotu HDP, kterou jednotlivé země dosáhnou v jednotlivých letech až do roku 2050. S ohledem na prozíravost a globální ambice této vědecké prognózy by bolševici mohli puknout závistí. Jen Vladimir Putin ji vzal vážně a nařídil národohospodářům sestavit ruský plán do roku 2020 v souladu s kontrolními údaji převzatými z básnického opusu amerických věštců.
I jiné solidní struktury nabízely často prognostická veledíla pro lepší orientaci těch, kdo rozhodují o osudu světa. Pro názornost uvedu několik oficiálních předpovědí Mezinárodního měnového fondu (MMF) na rok 2009. Nejkrkolomnější zvraty zažívá letos hospodářství Ruska, proto se omezím na prognózy MMF pro tuto nezanedbatelnou zemi. V září 2008 MMF predikoval růst ruského HDP na příští rok o 6,5 procenta. O měsíc později zkorigoval svou vizi na 5,5 procenta. V následujícím měsíci změnil názor na 3,5 procenta. Za další dva měsíce už to nebyla předpověď růstu, ale poklesu o 0,7 procenta. A v těchto týdnech MMF vědecky upřesnil prognózu na minus šest procent.
Jaká to těkavost názorů za pouhého půl roku! Nejpočetnější a nejdražší kolektiv ekonomů na světě podává nepřekonatelný důkaz naprosté nemožnosti předvídat ekonomickou budoucnost. Vždyť slibovat počasí na zítra na základě dnešního pohledu z okna umí každý a zadarmo. Bláhově a neférově vypadají na tomto pozadí výtky české vládě, že co chvíli měnila výhledy a nedodržovala čísla z rok starého rozpočtového rozkladu.
Kvůli posílení názoru uvedu několik předpovědí jiné vážené světové organizace – Mezinárodní energetické agentury (IEA) při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta se ve svých „prognózách“ ráda nechává ovlivnit naftařskou lobby, paradoxní však je, že výsledek přijde zhruba nastejno. V roce 2005 IEA odhadovala, že v roce 2030 přijde barel ropy na 65 dolarů s přihlédnutím k inflaci – avšak za podmínky, že do světové těžby bude investováno sedmnáct bilionů dolarů. V příštích letech dlouhodobé cenové prognózy IEA rychle rostly a na podzim 2008 dosáhly maxima: v roce 2030 by ropa měla přijít již na dvě stě dolarů a investice do těžby by měly činit 26 bilionů dolarů. Legrační na tom je, že v době zveřejnění této věštby se ceny ropy nacházely ve volném pádu. Zatímco zpráva putovala k připomínkám a schvalování do vyšších pater IEA, situace se prudce změnila. Než bude předpověď oficiálně zkorigovaná směrem dolů, ceny ropy možná znovu začnou růst. Je to stále stejná sázka, na niž si za 30 let nikdo ani nevzpomene.
Dnešní krizí platíme do jisté míry za pokusy nahradit odpovědnou politiku magickými rituály „plánování“ a „prognostikování“. Recese možná způsobí jisté vystřízlivění a rezervovanější vztah k této klamné činnosti, ale na věky ji nepohřbí. Pro člověka, jenž vyznává plánování, má několik nenahraditelných významů – je to ideální způsob přerozdělování zdrojů mezi lobbistickými skupinami a zároveň symbol vrchnostenské moci nejen nad přítomností, ale i nad budoucností. Jak napsal latinskoamerický ekonom Hernando de Soto v bestselleru Mystérium kapitálu: „Státní orgány, političtí vůdcové a prostí občané chovají, a zřejmě budou chovat i v budoucnu, naivní a mocnou touhu po konkrétních předpovědích…, schopných posloužit jako základ pro ekonomickou a sociální politiku. Není divu, že trh uspokojuje tuto poptávku (stejně jako poptávku po horoskopech) a dodává veřejnosti ve velké hojnosti různé ,analytiky‘, kteří s náležitou vědeckou vážností uspokojují tuto zvláštní potřebu svých klientů.“
Možná že tak zní hudba budoucnosti. Zatím propad světové poptávky po zboží a službách zasáhl trh podvodných plánovačů a prognostiků-šarlatánů více než jiné oblasti. Nelze pochybovat, že až vichřice pomine a věci se napraví, dají o sobě znovu vědět. Dnes by však měli spíše mlčet.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče