Mladí odcházejí, příležitosti čekají

26. března 2007, 00:00 - PETR HAVEL
26. března 2007, 00:00

PODNIKÁNÍ NA VENKOVĚ Český venkov se sice už nemusí obávat o svých 13 miliard, které měl přislíbené z fondů Evropské unie, budoucnost ovšem zajištěnou přesto nemá. Struktura dotačních programů totiž vůbec nefandí mladým podnikatelům v regionech. Začínajícím zemědělcům navíc klacky pod nohy házejí i jejich starší kolegové z Agrární komory.

PODNIKÁNÍ NA VENKOVĚ Český venkov se sice už nemusí obávat o svých 13 miliard, které měl přislíbené z fondů Evropské unie, budoucnost ovšem zajištěnou přesto nemá. Struktura dotačních programů totiž vůbec nefandí mladým podnikatelům v regionech. Začínajícím zemědělcům navíc klacky pod nohy házejí i jejich starší kolegové z Agrární komory. Výplata dotací na Program rozvoje venkova se nezpozdí a Česká republika nepřijde o 13 miliard korun, které jsou pro tyto účely vyčleněny z evropských fondů. Ministři zemědělství států Evropské unie se totiž minulý týden dohodli, že některé členské státy mohou převést peníze z přímých plateb právě na podporu venkova. To před časem zamítl Evropský parlament. Jenže jedna věc je možnost čerpání finančních podpor a druhá struktura dotačních programů. Ta tuzemská například vůbec nefandí mladým podnikatelům na venkově. NEJSOU MLADÍ, ČASEM NEBUDOU ANI STAŘÍ Přitom právě v regionech je nejvíce patrná nevyhovující věková struktura obyvatel. Mladých podnikatelů nepřibývá, mimo jiné i proto, že přes veškeré proklamace o jejich podpoře zatím zůstává jen u slov. Programy na podporu nastupující generace sice existují, chybí v nich ale potřebné množství motivačních peněz. Přitom se hned v prvním odstavci programového prohlášení současné vlády v kapitole zemědělství praví: „Vláda využije plně svých možností k podpoře života mladých lidí na venkově a použije finanční nástroje k urychlení generační výměny v zemědělství.“ V rámci Programu rozvoje venkova je takovým nástrojem podpora mladých začínajících zemědělců. Na tyto účely je v něm ale vyčleněno jen 1,99 procenta finančních prostředků, konkrétně 60 milionů korun. To podle Společnosti mladých agrárníků v praxi znamená, že ročně by mohlo zahájit s touto podporou činnost asi 50 mladých zemědělců. Za sedm let existence programu by tak bylo podpořeno 350 nových zemědělských pracovních míst. To by při současném počtu lidí v zemědělství (zhruba 140 tisíc) znamenalo podporu 0,25 procenta mladých lidí z řad farmářů. DÁM TI STATEK, ALE ZAPLAŤ STÁTU Umožnit dřívější nástup do podnikatelské praxe by měl také Program předčasné ukončení zemědělské činnosti. Jeho principem je převzetí farem nastupující generací ještě za života současných majitelů, kterým by byla vyplácena jakási důchodová renta. Jenže ani na tento program není dostatek peněz. Kromě toho je převod farem daňově zatížen. „Nastupující mladý zemědělec tak ještě předtím, než začne hospodařit, zaplatí na daních statisíce korun. V případě větších farem se daň z převodu nemovitostí blíží k hranici jednoho milionu,“ vysvětluje Jaroslav Šebek, tajemník Asociace soukromého zemědělství. Podle mluvčí ministerstva zemědělství Táni Králové nicméně ministerstvo a nevládní organizace ještě neuzavřely jednání o konečné alokaci peněz pro tento program. „Nic tedy není definitivně rozhodnuto. Zástupci ministerstva vnímají výhrady Společnosti mladých agrárníků i Asociace soukromého zemědělství a je tedy možné, že dojde k dohodě o úpravách současných podpor,“ tvrdí Králová. DVA V JEDNOM PROTI VŠEM Pokud jde o daň při převodu hospodářství na mladé farmáře, ministerstvo podle jejích slov samo navrhlo rezortu financí tuto daň zrušit. „Jednání probíhají dál, ale naděje na úspěch není velká. Bylo by totiž nutné změnit daňový zákon, což je zdlouhavý a komplikovaný proces, a navíc ministerstvo financí není této změně nakloněno,“ uvádí Králová. Úřad kromě toho hodlá sloučit podpory začínajících zemědělců s Programem předčasné ukončení zemědělské činnosti. Proti tomu ale protestují obě zájmové organizace, neboť se obávají dalšího snížení finanční podpory pro mladé. Ministerstvo ale souběh programů hájí. „Evropská legislativa to sama takto nastavuje a má to svoji logiku: mít opatření, které umožní předčasný odchod staršího hospodáře na odpočinek a vedle tohoto opatření další nástroj, který podpoří rozjezd podnikání jeho mladšího nástupce,“ konstatuje Králová. Podle Společnosti mladých agrárníků se ovšem za začínajícího zemědělce považuje ten, kdo zahájí hospodaření nejpozději 18 měsíců před datem přiznání dotace. „Toto vymezení je příliš úzké, dosud přitom platila pětiletá lhůta, podmínce vyhoví jen několik osob. Česká republika sice musí respektovat nařízení Evropské komise, které závazně předepisuje právě 18 měsíců, není ale řečeno, co znamená ono ,zahájení‘. Je tedy důležité, jak si termín vysvětlí naše administrativa. Nemělo by to být spojeno s vydáním živnostenského listu nebo oprávněním k zemědělskému podnikání, ale třeba k datu zapojení do dotačních programů rezortu zemědělství,“ tvrdí například člen předsednictva sdružení Jiří Kadrnka. NEJMÉNĚ V EVROPSKÉ UNII V současné době je jen asi třetina českých zemědělců mladší 40 let. V porovnání s jinými rezorty je mladých v zemědělství o 15 procent méně. Z údajů evropského statistického úřadu Eurostat přitom vyplývá, že již v roce 1998 patřilo Česko v rámci tehdejších žadatelů o členství v Unii mezi země s nejstarší populací osob pracujících v zemědělství. Hůře na tom byl pouze Kypr a Malta. Přesto tehdy podle analýzy brněnského Centra pro studium demokracie a kultury existoval pouze jediný dotační titul přímo zaměřený na podporu mladých farmářů. Týkal se možnosti získat padesátiprocentní podporu od státu při nákupu, rozšíření a modernizaci farmy. Maximální možná částka činila v přepočtu 6300 eur. Ovšem v členských státech byla a je možná podpora čtyřnásobně vyšší. Analýza také konstatovala, že podpora mladých je v Česku nejnižší ze všech zemí Unie. Podle jediného českého poslance v zemědělském výboru Evropského parlamentu, Hynka Fajmona, je podpora začínajících zemědělců skutečně tristní. „U nás se totiž stala podpora farmářů předmětem politického boje. Levicové vlády neměly zájem stimulovat soukromé zemědělce, takže nevytvářely legislativní podmínky k tomu, aby mohly fungovat a rozvíjet se rodinné farmy,“ tvrdí Fajmon. PŘIBÝVAJÍ JENOM STAŘÍ Důsledky dosavadního přístupu státu k podpoře mladých farmářů dokládá i poslední strukturální šetření Českého statistického úřadu. Podíl lidí pracujících v zemědělství, kterým je 65 let a více, se od roku 2003 zvýšil o čtyři procenta. Rovněž zastoupení zemědělců ve věkové kategorii 55 až 64 let se během dvou let zvýšilo o čtyři procenta. Naproti tomu podíl nejmladších zemědělců do 24 let se nemění a činí zhruba pět procent. Podle Společnosti mladých agrárníků navíc podpora mladých po vstupu do Unie poklesla. „Vstupem do Evropské unie u nás skončily národní dotace pro mladé zemědělce a měl je nahradit operační program. Pomoc začínajícím farmářům a farmářům do čtyřiceti let se však od roku 2004 výrazně snížila. V praxi to znamená, že podpora pro mladé začínající zemědělce poklesla z 350 milionů korun v letech 2001 až 2003 na 80 milionů v letech 2004 až 2006. Za stejné období -tři roky - se tedy celková podpora snížila na 23 procent oproti dotacím před vstupem do Unie,“ shrnuje prezident sdružení Pavel Moulis. NIC VÁM NEDÁME, SAMI MÁME MÁLO

Žádoucí nástup mladé generace brzdí bohužel i představitelé některých zemědělských organizací při hlasování v takzvaném monitorovacím výboru. Ten stanovuje bodovací kritéria pro projekty na čerpání zemědělských podpor. Pro bodová zvýhodnění mladých v tomto výboru podle Šebka hlasují jen Asociace soukromého zemědělství a Společnost mladých agrárníků, takže nemají šanci nic prosadit.

O výsledku totiž rozhoduje většina, a tu má Agrární komora. Mladí zemědělci přitom vůči komoře představují konkurenci v čerpání peněz. To se projevilo i při konstrukci některých konkrétních programů. Například zatímco podpora odbytových družstev, která tvoří hlavně členové komory, je nároková a stanovená na dobu pěti let, podpora na ukončení zemědělské činnosti je stanovena „do vyčerpání vyčleněných prostředků“. Takže výše peněz klesá s počtem žadatelů.

PRACOVNÍCI V ZEMĚDĚLSTVÍ

(údaje za říjen 2004 až září 2005)

věková kategorie počet osob vedoucí pracovník, hospodář ostatní pracovníci

celkem z toho ženy celkem z toho ženy

do 24 let 9 309 295 43 9 015 2 494

25 - 34 let 26 831 3 892 513 22 939 7 732

35 - 44 let 36 071 7 296 1 145 28 775 12 071

45 - 54 let 55 545 12 029 2 020 43 517 19 081

55 - 64 let 42 760 11 610 2 104 31 150 10 515

65 a více let 13 131 7 131 1 400 6 000 2 862

ČSÚ Pramen:

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče