Mít svého hlídacího psa

11. srpna 2003, 00:00 - Zdeněk Kubín
11. srpna 2003, 00:00

Plnění všech legislativních i technických norem týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mnozí často chápou jako nezbytné zlo.Tímto zlem je třeba se nějak zabývat, aby se požadavkům úředníků - dnes i těch z Bruselu - učinilo zadost.

Víte, který z 10 000 předpisů bezpečnosti práce se týká právě vaší firmy?

Plnění všech legislativních i technických norem týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mnozí často chápou jako nezbytné zlo.

Tímto zlem je třeba se nějak zabývat, aby se požadavkům úředníků - dnes i těch z Bruselu - učinilo zadost. Pomyšlení na možný pracovní úraz či poškození zdraví pracovníků si často mnozí moc nepřipouštějí. Když se řekne pracovní úraz, mnozí si asi především vybaví obor stavebnictví, který patří k nejrizikovějším co se týče možností pracovních úrazů. Ale k pracovnímu úrazu může dojít i v kanceláři. Proto také předpisy vztahující se k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP) myslí i na ně.

Miliony zameškaných dní

Na podceňování rizika pracovních úrazů odpovídají svými čísly statistiky. Jako příklad jsme vzali některá čísla z roku 2001, ale ani předchozí roky či rok následující nebyly nijak výrazněji odlišné. V roce 2001 bylo v České republice nově hlášeno celkem 93 280 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy. Ty měly za následek 3 787 692 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2001 ke zvýšení ukazatele počtu pracovních úrazů o pouhých 374 případů, to je o 0,4 %, které bylo spojeno s nepatrným zvýšením počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, a to o 3835 dnů. V 90 299 případech, tj. v 96,8 % případů z celkového počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, byla vykázána pracovní neschopnost trvající déle než tři kalendářní dny.

Žebříček příčin

Zajímavý je i pohled na rozdělení pracovních úrazů podle skupin zdrojů. Nejčetnější základní skupinou zdrojů byla skupina „Materiál, břemena, předměty“ (33,4 %). V pořadí druhou byla skupina „Pracovní, případně cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob“. Třetí příčku pak zaujala skupina „Stroje“ (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní). V ní bylo klasifikováno 12,4 % pracovních úrazů. Nejvíce úrazů v této skupině způsobily stroje potravinářského, tukového a tabákového průmyslu, dále pak okružní, rámové i jiné pily na dřevo atd. Žebříček zdrojů pracovních úrazů pak následuje takto: nářadí (náčiní), nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje (10,5 %; největší podíl zde mají nástroje ruční - řezací, sekací, krájecí, dlabací, probíjecí, rycí, ubírací, brousicí aj.), dopravní prostředky (6 %; zde zřejmě logicky mají největší podíl na pracovních úrazech motorové silniční dopravní prostředky, ale za zmínku asi stojí i nemotorové dopravní prostředky vnitropodnikové, a to ať již na koleji či ne), lidé, zvířata a přírodní živly (3,9 %) a průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny (3,8 %; v tabulkách této skupiny jsou na prvním místě horké látky tekuté i plynné).

Příliš mnoho předpisů

Ale abychom firmám nekřivdili - drtivá většina z nich chce všem bezpečnostním předpisům vyhovět a věnují se i prevenci (tu jim ostatně ukládá i novelizovaný zákoník práce). Především pro malé a střední firmy ale je problém spíše jinde: hlídat všechny předpisy a mít dostatek financí na potřebné investice, které zákonné i technické normy vyžadují. Specialisté z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci uvádějí, že v České republice platí přibližně 10 000 předpisů využitelných v oblastech bezpečnosti práce, hygieny a požární ochrany. Z nich se jedné firmy v průměru týká 250 předpisů, z nichž pak v průměru vyplývá 300 termínovaných úkolů. A aby věc nebyla tak jednoduchá, mnohé předpisy se v posledních zhruba dvou třech letech v souvislosti se sjednocováním naší legislativy s unijní měnily. A k některým změnám, i když ne již tak zásadním a v takovém množství, dochází i v současnosti.

Nelehké hlídání

Sledovat všechny změny i hlídat všechny termíny (například revizní zkoušky, technické prohlídky, školení zaměstnanců, výměna ochranných pomůcek atd.) tedy není žádnou procházkou růžovým sadem. Velké firmy mají často svého bezpečnostního technika, případně celý útvar, který má bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v podniku na starost (záleží samozřejmě na předmětu jejich činnosti), mají také finance na zakoupení software, který všechny činnosti spojené s bezpečností a ochranou zdraví při práci pomáhá sledovat a řídit.

Možnosti i pro malé

Co ale malé a střední firmy? I ony by si měly vytvořit systém, který jim celou problematiku pomůže zpřehlednit i hlídat jednotlivé termíny. Jeho součástí přitom nemusí být finančně náročnější software, může být třeba i v papírové podobě, rozčleněný podle jednotlivých oblastí, s přehledným kalendářem, kdy je co třeba udělat, a také s „archivem“ - přehledným uspořádáním dokumentů o provedených revizích či školení. Malé a střední firmy také musí pečlivě zvažovat personální zajištění - tedy kdo bude pověřen jakými činnostmi v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. A také zvážit, které činnosti jsou schopny kvalitně zajistit samy a na které je dobré či přímo nezbytné přizvat externistu, jaké služby v této oblasti nakoupit.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče