Místopředseda TOP 09: Hlas voliče nelze ukrást

16. prosince 2009, 13:20 - Libuše Frantová
16. prosince 2009, 13:20

Nová strana TOP 09 se chce vyvarovat problémů s černými dušemi a velrybáři, s nimiž se dnes těžko vyrovnávají největší politické strany.

Autor: Martin Siebert

„Máme výhodu, že zakládáme stranu na zelené louce a dokážeme špatné zkušenosti eliminovat na samém počátku,“ říká Miroslav Kalousek, zakladatel a mozek nové politické strany, která během pár měsíců získala v žebříčcích preferencí přes deset procent voličů.

TOP 09 má ve většině vysokých funkcí bývalé členy KDU-ČSL. Nebude strana jen pravicovější podobou lidové strany?

V žádném případě. Někdo byl v KDU, někdo v ODS, my se podle toho nerozlišujeme. U nás nejsou žádní bývalí lidovci, u nás je několik křesťanských demokratů, kteří už nechtěli být lidovci, chtěli se rozejít s lidoveckou praxí a zůstali věrni svým idejím. Tím pádem odešli z instituce, která podle jejich názoru těm idejím věrná nebyla. Je celkem logické, když začínáte na zelené louce, že výkonem stranického managementu byl pověřen někdo, kdo má nějaké zkušenosti. Slíbili jsme profesionalitu, tak to musíme dělat profesionálně. Nicméně máme radost, že mezi našimi členy je většina těch, kteří nikdy v žádné politické straně nebyli. O straně vypovídá její chování, její program, její hodnotové priority a je na hony vzdálená lidovecké praxi. Kdyby nebyla, tak bychom necítili potřebu zakládat TOP 09.

Politická minulost tedy není překážkou vstupu do TOP 09?

Co se týče členství v minulých stranách, jsme mimořádně obezřetní k některým bývalým členům komunistické strany. K nám se jich zase tolik nehrne, ale nemáme princip absolutního zákazu. Proč, jestliže je za někým dvacet let poctivé práce pro demokracii. I několik takových máme v našich řadách. Pořád máme výrazně méně bývalých členů KDU-ČSL, než má ČSSD bývalých komunistů. Dokonce si troufnu říci, že než má ČSSD bývalých profesionálních aparátčíků KSČ a SSM. Proto výtky z jejich strany považuji za úsměvné.

V čem budete jiní než KDU-ČSL?

Nechci se vymezovat vůči jiným politickým stranám. Jasně jsem při svém odchodu z KDU řekl, že křesťansko-demokratické zásady nejsou katolický socialismus. Nevyčítám samozřejmě bývalé straně, že jde jiným směrem – směrem k socialismu přizdobenému katolickými insigniemi –, ale chci dělat politiku postavenou na křesťansko-demokratickém základu, jako ji dělá CDU nebo ostatní strany sdružené v Evropské lidové straně, a ta je poměrně výrazně odlišná. Je to nabídka, která na naší politické scéně dosud nebyla.

Občanští demokraté vám vyčítají, že jim berete hlasy voličů, protože oslovujete podobný elektorát jako oni…

Slyšel jsem ze sjezdů různých stran výtky, že nepatřičně někomu krademe hlasy. Ale probůh – hlas voliče není ničí majetek, to není kráva nebo pole. Nelze si ho přivlastnit, tudíž ho nelze ani ukrást. To je otázka důvěry. My říkáme své zásady velmi nepopulisticky, jsme si vědomi, že tím dopředu rezignujeme na poměrně velkou část voličů. Určitě na ty, kteří mají založenu svoji existenci na sociálních dávkách. A nabízíme reálná řešení současných společenských problémů a výzev. Komu konvenujeme, ať si nás vybere, my si jeho důvěry budeme vážit. Ale to neznamená, že kdo si vybere našeho soupeře, toho si budeme vážit méně. To je jeho právo. Jako svobodný trh nemůže existovat bez hospodářské soutěže, svobodná demokracie nemůže fungovat bez svobodné soutěže politických stran. Nemám za zlé jiné politické straně, že nabízí alternativu vůči našemu programu. To je naopak dobře.

Takže se nezlobíte na ODS, že se obrací na stejné voliče?

Nezlobím se na nikoho. Na konkurenci se zlobí jen ten, komu chybí sebevědomí, kdo se bojí. Kdo ví, že má co nabídnout, také ví, že konkurence je ku prospěchu, protože mu nedovolí usnout. A to platí v ekonomice i politice.

Jste ostřílený politik, který vedl politickou stranu, významný rozpočtový sněmovní výbor i Ministerstvo financí. Ale teď začínáte jakoby od nuly. Pomáhají vám zkušenosti k tomu, že se některých věcí dokážete vyvarovat? Nezačínáme od úplné nuly. My se tím netajíme. Vedle naší programové nabídky také nabízíme profesionalitu, kompetenci, která je nemyslitelná bez zkušeností. Snažíme se dobrých zkušeností využít a těch špatných vyvarovat. Jak jste využil zkušeností při budování nové strany? Všechny politické strany v zemi, když delegují místní regionální organizace své delegáty na rozhodovací sněmy, vycházejí z klíče podle počtu své členské základny. A co je konkrétní negativní zkušeností této běžně zaběhnuté praxe? Černé duše a velrybáři. Právě na základě této zkušenosti se v TOP 09 delegáti neodvozují od počtu členské základny, ale od počtu obyvatel, potažmo počtu mandátů v daném volebním obvodě. Pak nemusíte mít žádný program Eliška, nemusíte mít žádné pojistky, protože nikdo není motivován k tomu, aby rychle do místní organizace nabíral nové lidi, naopak dává vždycky přednost kvalitě před kvantitou, protože kvantita není vůbec rozhodující. Vy jste naopak před sněmem přestali nové členy nabírat. Jak chcete zabránit vstupu těm, kterým nejde o prosazování programu, ale berou politiku jen jako výtah k moci a penězům? V tom poloprovozu od založení do ustavení stranické struktury byl jediným orgánem, který mohl dělat právně relevantní kroky, přípravný výbor. To bylo samozřejmě mimořádně nekomfortní pro dvanáct lidí, kteří se scházeli v Praze, aby přijímali členy od Aše až po Starý Hrozenkov. Řešili jsme to nějakým přechodným mechanismem koordinátorů, tedy lidí v místě, kterým jsme věřili. Byl to velice klopotný způsob ospravedlnitelný tím, že nějak se začít musí. V okamžiku, kdy jsme si stanovili termíny založení regionálních, krajských a celostátních organizací, tak jsme s velkou úlevou práci jako přípravný výbor přerušili a těm, kteří si podali přihlášky, jsme poslali dopisy, že se jim po sněmu ozve regionální organizace. Přesunuli jsme to tam, kam to patří, tedy do místa bydliště. Tam je vezmou nebo nevezmou podle vlastního uvážení. Máte nějaká kritéria pro přijetí?

MIROSLAV KALOUSEK (49)
Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Od roku 1990 působil ve státní správě, byl například členem Pozemkového fondu a ekonomickým náměstkem ministra obrany. V roce 1998 byl zvolen poslancem za KDU-ČSL, v letech 2003 až 2006 se stal předsedou strany. Rezignoval poté, kdy regiony odmítly jednání o vládě s ČSSD podporované komunisty. V lednu 2007 byl Kalousek jmenován ministrem financí v Topolánkově vládě. V letošním roce odešel kvůli nesouhlasu s politikou strany z KDU-ČSL, založil novou stranu TOP 09 a stal se jejím prvním místopředsedou. Je ženatý, má dvě děti.

Neexistují žádná jednoznačně daná kritéria, existuje pouze snaha přijímat ty, kteří jdou do politiky prosazovat zásady a hodnoty, které TOP 09 prezentuje. Chceme zabránit tomu, aby nepřišli diverzanti, zástupci ekonomických lobby nebo ti, kteří členství v politické straně vnímají jako přidanou hodnotu ke kariéře. Na to neexistuje žádný jiný recept, než aby se na zájemce o vstup v regionu zeptali. Nemáme žádnou ambici stát se masovou stranou. Masové nábory v ČSSD a ODS ukázaly, že kvantita jde na úkor kvality. Síla politické strany je dána srozumitelností jejích idejí, nikoli množstvím členské základny.

Ale zkušenosti prokázaly, že malé strany jsou zranitelnější…

Možná, ale nás se to netýká, my nejsme malá strana. Domnívám se, že zranitelnost strany stojí a padá s věrností k idejím, které jsou formulovány. Pokud jsou dostatečně čitelné, tak nejsme zranitelní bez ohledu na to, kolik nás je. Naopak zranitelní bychom byli, kdyby přišlo deset tisíc lidí, kteří by chtěli něco jiného.

Takže jste neznámé členy zatím nebrali?

Brali, ale měli jsme pojistky, které byly nekomfortní, byly na hraně vnitrostranické demokracie. Přípravný výbor pověřil osoby, kterým věřil, koordinací práce v regionu. Prostě dělaly jistý filtr. Řekly, kdo nám chce pomoci a nemá jiné motivy. Tomu, kde měly pochybnost, jsme napsali zdvořilý dopis, že děkujeme, ale že ho nechceme. Regionální organizace mohou tento výběr dělat s mnohem větší znalostí prostředí. Nemyslím, že by zájemce měl být sledován, ale není těžké si o člověku zjistit z jeho prostředí, pracoviště nebo bydliště, jakou má pověst.

Museli jste hodně lidí odmítnout?

Podepisoval jsem desítky takových dopisů.

Jaký byl nejčastěji důvod nepřijetí do TOP 09?

Důvodem byl většinou intenzivní pocit, že příslušná přihláška je motivována snahou ekonomické lobby, která v daném kraji nebo městě je reprezentantem těch ekonomických zájmů, které si zvykly, že je jedno, jestli volby vyhraje ODS nebo ČSSD, protože jsou to stejně jejich mančafty, které jen navlékly do různých triček. Volič ve městě je z pohledu ekonomických zájmů odsouzen stejně volit příslušnou firmu nebo podnikatele, ať dá hlas komukoli. Tomu říkám plíživá privatizace veřejné moci a pokládám to za základní ohrožení systému.

Proto si dávám setsakra pozor, aby reprezentanti těchto zájmů, nedávno je média pojmenovala jako kmotry, neobsadili i TOP 09. Po zkušenostech, jak v regionech došlo za osm let, co byli hejtmani ODS dominantní, k privatizaci veřejné moci, bych byl blázen, kdybych se nesnažil tyto procesy eliminovat. Není to proto, že bychom byli chytřejší, je to proto, že jsme to viděli.

Ale všude se něčemu podobnému zřejmě nepodaří zabránit. Máte i jiné mechanismy, jak tomu čelit?

Mechanismem jsou stanovy včetně možnosti, což doufám nebude častý jev, vylučování členů. Je trapné, když se politická strana není schopna zbavit členů, kteří proti ní veřejně vystupují. Máme výhodu, že zakládáme stranu po dvaceti letech budování demokracie. A troufnu si říci, že ji zakládali političtí profesionálové, kteří byli schopni špatné zkušenosti eliminovat na samém počátku. Kdybychom tu práci dělali před deseti lety, tak nás spousta věcí třeba vůbec nenapadne.

Co by vás ještě před deseti lety nenapadlo? KDU-ČSL byla v roce 1998 první stranou, která zavedla takzvané primární volby, které jsou dnes běžnou praxí ve všech stranách. A já byl jedním z velkých propagátorů těchto mechanismů. Před deseti lety jsem byl tak hloupý jako všichni ostatní, když jsem si myslel, že je to ten nejlepší a nejdemokratičtější způsob. Teď už vím, že není. Protože to není ideální výběr lídra, ale často výběr šedivé myši, která nikomu nevadí, protože je to výsledný vektor protichůdných vnitrostranických zájmů. Pokud budu za čtyři roky, až budeme připravovat nové kandidátky, živ a zdráv a budu-li do toho moci mluvit, věnuji energii na hledání jiného způsobu volby, protože současný způsob nevybírá skutečné lídry. Nevím ještě, jaký způsob to bude, ale určitě to nebude tenhle. Přes všechny mechanismy vás jeden problém postihl hned na počátku, když váš dlouholetý poslanecký kolega Ladislav Šustr, který byl na kandidátce TOP 09, byl ochotný za úplatek milion korun vyjednávat o změně zákona ve prospěch hazardu… Ladislava Šustra si kvůli jeho úctyhodnému životu i práci při resuscitaci organizace Orel velmi vážím. Mrzí mě, že se to stalo člověku, ke kterému mám blízký vztah, ale jasně jsme demonstrovali, jak TOP 09 přistupuje k pochybením. Nemůžeme zaručit, že nikdo z nás nikdy neuklouzne. Ale slíbili jsme, že pokud se to stane, nebudeme to zametat pod koberec, že se k tomu postavíme čelem a vyřešíme to během hodin. Mluvíte o jednom pochybení, ale kolem poslance Šustra se různých podezření objevovalo v minulosti víc. A v poslední době například to, že Orel v Telnici, kde Šustr působí, získal dům v centru Prahy. Není to nelogické, když tato tělovýchovná jednota sídlí víc než dvě stovky kilometrů od hlavního města? Co na tom vidíte nelogického? Nelogické bylo, když v osmačtyřicátém komunisti ukradli veškerý majetek Orla, některé orly zavřeli do kriminálu, některé dokonce popravili. Po pádu komunismu tady zůstal třicetimiliardový majetek SSM, který přešel do nějakého fondu a politickým rozhodnutím byl ten majetek rozdáván Lize lesní moudrosti, Junáku, Skautu, různým nadacím. Udělejte si přehled, jaký kdo dostal dáreček. Nasvítit konkrétní kauzu Orla v Telnici mi připadá mimořádně nefér. Ladislav Šustr se samozřejmě jako starosta Orla snažil pro svou organizaci získat co nejvíc. Žádný předseda občanského sdružení by se nesnažil o nic jiného. Ale pan Šustr nebyl v Poslanecké sněmovně za Orla v Telnici, ale zastupoval voliče. Nešlo o střet zájmů? Byl by to střet zájmů, kdyby to chtěl pro sebe, ale on to chtěl pro občanské sdružení, které se věnuje výchově mládeže. Já té výtce opravdu nerozumím. Kdyby jim komunisté majetek neukradli, tak se o něj nemusí ucházet, protože by měli desetkrát víc, než dnes mají. Obecně to určitě platí, ale pochybuji, že Orel v Telnici měl dům v Praze… Orel v Telnici neměl nikdy majetek v Praze, ale Orel na jižní Moravě a v celé republice měl. Proč dnes někdo vyčítá, že majetek bývalého SSM získal Orel? Proč se média nestarají o to, kdo ukradl většinu bývalého majetku SSM? Že to byli většinou bývalí komunisté a bývalí svazáci. Odmítám, aby někdo nasazoval Šustrovi psí hlavu proto, že si barák v Jindřišské neukradl nějaký bolševik. Nemyslím, že v bývalém Junáku, který se například o dům v Jindřišské také ucházel, jsou bývalí bolševici… Vůbec ne. Ale Junák toho dostal dost. Také majetek mimo Prahu, kde mají sídlo, třeba na Moravě. Případ s Šustrem jste pro tentokrát vyřešili. Ale neobjeví se v řadách TOP 09 za rok dva, až se na případ s úplatkem zapomene? Neobjeví. Mnohokrát potkáte pana poslance Šustra, jak si se mnou dává kafe. Byl to dvacet let můj kamarád a já neházím lidi přes palubu jen proto, že jednou uklouzli. Nicméně jeho politická činnost pro TOP 09 skončila. On to ví, my to víme. Ve volebním programu TOP 09 je více příkladů, že čerpáte z dlouholetých zkušeností ve sněmovně. Například navrhujete, aby pozměňovací návrh k zákonu nemohl podat jen jeden poslanec jako dnes, což vytváří prostor pro lobbování a korupci, ale více poslanců…

Pokládám za vyloučené, aby dva dny před schválením zákona, na němž pracovali odborníci třeba i léta, padl nějaký pozměňovací návrh podaný jednou osobou, nebyl ani dobře odůvodněný a ve schvalovací vichřici prošel a stal se součástí právního řádu. Pro soudce je v případě, kdy není formulace zákona úplně jednoznačná, vodítkem důvodová zpráva, aby byl schopen zvážit úmysl zákonodárce. Přílepek k zákonu na poslední chvíli, který neprošel legislativním procesem, řádným připomínkovým řízením, je jakýmsi výstřelem ze tmy, není vysvětlen v důvodové zprávě k zákonu a v konečném výsledku může znehodnotit několikaletou práci týmů odborníků. Určitou brzdou by proto bylo, kdyby ho podávala skupina poslanců.

Přicházíte také s návrhem, aby do veřejných soutěží nebyly připuštěny akciové společnosti s nejasnou vlastnickou strukturou a aby vítězná firma musela doložit, že nejméně třicet procent vysoutěžených prací provede sama. Co vás k tomu vedlo?

Protikorupční snaha. Jsem dalek toho, abych někomu zakazoval majetkovou strukturu. To je poměrně zbytečné a také snadno obejitelné, protože se můžete schovat za podílové fondy, bankovní ústav, za kohokoli. Nevidím důvod, proč by to v běžném podnikání mělo vadit. To je svobodné rozhodnutí každého, s kým podniká. Ale už by stát, kraj nebo obec neměly připustit do veřejné soutěže společnost s neprůhlednou majetkovou strukturou. Nikde pak není napsáno, že se nemůže stát, že soutěž vyhraje společnost, kterou vlastní příslušný hejtman, starosta nebo ministr.

Na tohle omezení má investor z veřejných prostředků naprosto právo. Ze stejného důvodu chceme, aby bylo prokázáno aspoň třicet procent vlastních kapacit. Zase vycházíme ze zkušeností garážových „eseróček“, které díky svému mimořádnému korupčnímu potenciálu zakázku získají, ale nemají žádné kapacity, musí si je nasmlouvat. Mnoho malých a středních podnikatelů pak dře zadarmo na garážová eseróčka, která v zásadě neumějí nic jiného než kohokoli dobře podmazat.

TOP 09 nenabízí populistické sliby, naopak například ve zdravotnictví prosazujete vyšší spoluúčast. Myslíte, že má něco takového šanci projít po zkušenosti ODS, která kvůli třicetikorunovým poplatkům u lékaře prohrála krajské a senátní volby?**

Kdybychom si to nemysleli, tak bychom to nedělali. Jsme přesvědčeni, že dokážeme vysvětlit voličům, že vyšší spoluúčast je v jejich prospěch. Nebudeme-li spoluúčast zvyšovat, tak se systém zhroutí. A kdo na to doplatí? Bohatí ne, ti si to doma buď uplatí, nebo si tu službu koupí v zahraničí. Doplatí na to ti sociálně nejslabší. Odmítání reforem je ve svém důsledku dramaticky asociální.

Komunisté to měli jednoduché. Když vám bylo padesát let a potřeboval jste umělou chlopeň nebo dialýzu, ale nebyl jste člen ÚV KSČ, tak vás nechali umřít. To bylo mimořádně levné a šetrné jak pro zdravotnictví, tak pro penzijní systém. Ale jestliže chceme, aby i sociálně nejslabší měli kvalitní péči do posledního dne svého života, a to chceme, tak to prostě celý život něco stojí. Buď to uděláme hned, přiměřeně sociálně citlivě, nebo to uděláme pod tlakem v okamžiku, kdy nám nikdo nebude chtít profinancovat naše výdaje, nebo pod protektorátem Mezinárodního měnového fondu. Problém je, že pak to bude víc bolet. Prostě ten krátkodobý blahobyt, který byl získán za vypůjčené prostředky, je pak zaplacen neskonale větší sociální frustrací, než by bylo nezbytné, kdybychom se chovali zodpovědně. A to platí pro rodinu, pro firmu i pro stát.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče