Místo pobídek rovná daň

03. dubna 2006, 00:00 - PAVEL KOHOUT
03. dubna 2006, 00:00

ESTONSKÝ ZÁZRAK "Estonská vláda neposkytuje žádné daňové prázdniny zahraničním investorům a nedává jim ani jiné zvláštní výhody. Podpora investic spočívá v 23procentní rovné dani," tvrdí ekonom Pavel Kohout ze společnosti PPF.

ESTONSKÝ ZÁZRAK „Estonská vláda neposkytuje žádné daňové prázdniny zahraničním investorům a nedává jim ani jiné zvláštní výhody. Podpora investic spočívá v 23procentní rovné dani,“ tvrdí ekonom Pavel Kohout ze společnosti PPF.

Pokud lze některou současnou evropskou ekonomiku označit za hospodářský zázrak, nejpříhodnějším kandidátem pro tento titul je patrně Estonsko. Svým desetiprocentním hospodářským růstem nechává Českou republiku daleko za sebou. Mzdy Estonců rychle rostou, technická vyspělost včetně vybavení internetem je na špičkové úrovni, mezinárodní investoři již o malé pobaltské zemi dobře vědí. V roce 2004 Estonsko předstihlo Českou republiku v objemu zahraničních investic: zatímco na jednoho Estonce připadal celkový objem investic v hodnotě 5164 eur, na jednoho Čecha jen 3979 euro. V roce 2005 se tento rozdíl ještě zvyšoval.

Jak tohoto úspěchu Estonsko dosáhlo? Jaké investiční pobídky použilo k nalákání zahraničních investorů? Zahraniční investoři jsou zhýčkaní a nestydí se požadovat nejneuvěřitelnější výhody. Jak tedy estonská vláda dokázala „zkorumpovat“ mezinárodní firmy, když svými výsledky předstihla i českou vládu?

Odpověď je jednoduchá a překvapivá: nijak. Estonská vláda jim neposkytuje žádné daňové prázdniny a nedává ani jiné zvláštní výhody. Podpora investic v estonském podání spočívá v politické a měnové stabilitě a především v daňovém systému.

SÁZKA NA ROVNOU DAŇ

Estonsko má totiž rovnou daň, jejíž výše nyní představuje 23 procent. Z hlediska podniků je důležité, že neexistuje žádná daň z příjmů. Zdaněny jsou jen vyplácené dividendy. Tento systém je nejlepším způsobem podpory investic, jaký si lze představit. Nerozdělený zisk totiž není zdaněn vůbec, což firmy motivuje k dalším investicím. Všechny firmy: malé i velké, domácí i zahraniční, bez rozlišení odvětví.

Estonská ekonomika je sice malá, ale dobře diverzifikovaná. Nelze identifikovat jediný dominantní sektor, jakým je například v České republice automobilový průmysl. Přílišná specializace bývá kromě jiného také důsledkem ekonomických deformací. V případě krize mohou v ekonomice se složitým daňovým systémem nastat problémy, protože může trvat i několik let, než se úlevy a výhody nastaví na jiné odvětví a než si na něj noví investoři zvyknou. Rychlého hospodářského růstu estonská ekonomika dosáhla i bez nákladných dotací zahraničních investic. Celkový objem státní pomoci v letech 2000 až 2004 zde činil jen 0,11 procenta hrubého domácího produktu. V České republice to přitom bylo 2,8 procenta HDP.

Může tedy Estonsko fungovat jako model pro Českou republiku? Ano, může a mělo by. Estonsko mělo výhodu, že s radikálními reformami (včetně rovné daně) přišlo včas, již začátkem 90. let. Česká republika si tehdy hrála na premianta a poslouchala rady od Mezinárodního měnového fondu a podobných organizací. Výsledkem bylo zavedení tehdy již zastaralého systému progresivních daní. Česká republika tak ztratila náskok. Ale i v tomto případě platí lepší pozdě než nikdy.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče