Místo dragounů přijeli podnikatelé

11. srpna 2008, 08:00 - Dušan Šrámek
11. srpna 2008, 08:00

KASÁRNA KLATOVY - Většina vojáků z Klatovska odešla již v průběhu devadesátých let. Objekty, které po nich zůstaly, se staly odrazovým můstkem pro podnikání v regionu.

Ze tří kasárenských objektů zůstal v Klatovech armádě pouze jeden. Ostatníprostory slouží po odchodu většiny vojáků z města například jako úřady, školy čiměstská knihovna. V bývalých tankových kasárnách na okraji města našly prostori soukromé firmy, které je využívají především jako skladové plochy. Rozvinutíobjektů pro ambicióznější podnikatelské cíle bohužel bránila legislativa, kteráv první vlně polistopadových armádních restrikcí podmiňovala jejich předáníobcím převážným využitím pro veřejný sektor.

Nechoďte ještě

Zašlou slávu klatovských dragounů ze tří bývalých vojenských objektův současnosti připomínají pouze Švehlova, dříve Jaselská kasárna, kde jsouvojenské opravny, jediné toho druhu v rámci české armády. Podle místostarostyJana Vrány by bylo dobré, kdyby v této podobě již armáda v Klatovech zůstalanatrvalo. Jednak proto, že posádka přináší řadu pracovních příležitostí, alei proto, že v objektu investuje do stavebních úprav, tedy do zvyšování tržníhodnoty tamních nemovitostí.

Je to vlastně paradox. Po vlně polistopadového pacifistického nadšení, kdy sekaždá obec snažila armádu vystrnadit co možná nejdříve a co nejdále, převážilstřízlivý úsudek. Vojsko totiž vedle pracovních příležitostí přináší i spoustuzajímavých veřejných zakázek na nejrůznější služby – od stravovacích čiúklidových až po stavební a infrastrukturální akce. A proto se v rámcitransformace a zeštíhlení armády o zbývající posádky mezi českými městy pořádněbojovalo a lobbovalo až v parlamentu či na ministerstvu obrany.

Některé obce se snaží v objektech předaných armádou o určitou regulacipodnikatelských aktivit. To ale není rozhodně klatovský případ. „Naopak jsme sepodnikatelům snažili všemožně vyjít vstříc například při získávání stavebníhopovolení a dalších nezbytných administrativních povinností,“ dodávámístostarosta. Město chce také kvůli plánované rekonstrukci kasáren pod Černouvěží pomoci firmám v hledání nových prostor, případně pomoci finančně při jejichadaptaci.

Oproti mnoha obcím, které byly na přítomnosti vojska prakticky závislé jakonapříklad Strašice na Rokycansku, měly Klatovy to štěstí, že jako středně velkéokresní město měly ještě celou řadu dalších významných zaměst-navatelů, takžeodchod značné části armády dlouhodoběji nepoznamenal ani ekonomiku města, anicelkovou zaměstnanost.

Podnikání místo střelby

Nejzajímavější ekonomickou příležitost městu a tamním podnikatelům nepřineslazrušená kasárna, ale kus obyčejné, neudržované louky, respektive bývalástřelnice na kraji města pod přilehlým kopcem Bor. V tomto případě se podleVrány projevila legislativní omezení, která postupný odchod vojska provázela. „Oprostor střelnice město usilovalo od prvopočátku, kdy už bylo jasné, že jej budearmáda uvolňovat. Bohužel jsme ale nespadali pod příslušný zákon o bezúplatnémpřevodu, a proto jsme museli za tyto pozemky zaplatit téměř sedmnáct milionůkorun. Investice se nám ale vyplatila. V současné době se na tomto územípřipravuje průmyslová zóna, která do této doby městu scházela.“ Pro podnikatelejsou zde již připraveny parcely o celkové rozloze téměř 250 tisíc metrůčtverečních.

Už dnes jsou všechny parcely na zelené louce v podstatě prodány.„Preferovali jsme přímý prodej před pronájmem, protože jsme chtěli dátpodnikatelům existenční jistotu, pokud se týká místa podnikání, což je výhodnérovněž pro město,“ vysvětluje místostarosta.

Největším investorem je firma Olymp Export s 36 tisíci metrů čtverečních,zázemí zde ale nalezlo například i kamenictví s necelými 1600 metry. Podmínkousmlouvy je, že investor musí do tří let od podpisu skutečně provoz zahájit. Pokolaudaci provozovny mu bude převeden i pozemek.

Zázrak na Úhlavě

Osm kilometrů od Klatov směrem k státní hranici s Německem leží Janovice nadÚhlavou. I těm patřily vzpomínky bývalých vojáků, kteří zde sloužili. V obci,kterou si díky Švandrlíkovým Černým baronům nikdo bez vojáků představit anineuměl, dnes nepotkáte ani jednoho. V bývalých kasárnách, v nichž před rokem1989 sídlilo pět tisíc vojáků, stojí dnes tovární haly, z bývalých ubikací jsoubytovky. Českou vlajku na stožáru doplňuje namísto sovětské vlajka Evropské uniea Německa.

Když jsme v Profitu na začátku roku 2003 psali o tom, že armáda městoopouští, vypadaly další vyhlídky Janovic neradostně. „V každém případě stoupnenezaměstnanost nejenom civilistů, kteří v kasárnách pracují, ale řadypotenciálně nezaměstnaných mohou rozšířit i vojáci z povolání, které nebudearmáda potřebovat,“ líčil tehdy chmurnou vizi janovický starosta Michal Linhart.

Město tehdy ani nevědělo, zda si má kasárna ponechat, zda má hledat investorači mu s jeho hledáním pomůže stát. Ostatně zákon, který by obcím umožnilbezúplatné převzetí a další využití i na komerční účely, byl tehdy

ve vláděa vůbec nebylo jisté, že jej nakonec vláda a poslanci schválí. V úvahu připadalai krajní varianta – úplná likvidace objektu na náklady státu. Vždyť jenomostraha prázdné-ho objektu by si vyžádala pět milionů korun ročně.

Prázdná kasárna nakonec byla bezúplatně převedena na obec, ale vyskytl seklasický nerudovský problém – co s nimi. „Zastupitelstvo stálo před těžkoua zásadní volbou – zda kasárna prodat anebo si v nich ponechat vliv a pronajmoutje,“ popisuje tehdejší dilema tajemník městského úřadu Jiří Šulc. Nakonec městozvolilo druhou variantu.

Celý objekt pronajalo město developerské firmě Develop - start. Ta sama shánízájemce o podnikání, přičemž zastupitelstvo města každou nájemní smlouvu čiprodej schvaluje, aby se vyvarovalo nějakých nechtěných aktivit. Prvním většímúspěchem byl vstup firmy Olho-technik, která má 600 zaměstnanců a je hlavnímdodavatelem plastových dílů pro automobilový průmysl. Prostor bývalých kasáren orozloze 45 hektarů umožňuje i příchod větších investorů.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče