Mísa plná zeleniny

10. listopadu 2003, 00:00 - NIKOLETA ALIVOJVODIČ, alivojvodic@profit.cz
10. listopadu 2003, 00:00

PODLE PRŮZKUMU SPOLEČNOSTI OPINION WINDOWS MAJÍ ČEŠI NEJRADĚJI ŠOPSKÝ SALÁT. ZPŮSOBŮ, JAK SI OBOHATIT JÍDELNÍČEK O CHUTNOU, NA VITAMINY BOHATOU A KALORICKÝ ŠETRNOU POCHOUTKU, JE ALE MNOHEM VÍCE.

Na salátech si pochutnávali už i evropští králové

PODLE PRŮZKUMU SPOLEČNOSTI OPINION WINDOWS MAJÍ ČEŠI NEJRADĚJI ŠOPSKÝ SALÁT. ZPŮSOBŮ, JAK SI OBOHATIT JÍDELNÍČEK O CHUTNOU, NA VITAMINY BOHATOU A KALORICKÝ ŠETRNOU POCHOUTKU, JE ALE MNOHEM VÍCE.

Dvě rajčata, jedna paprika, půl okurky - vše nakrájet na plátky či kostičky, zalít olejem, osolit a posypat sýrem. V lepším případě přidat olivy a mediteránské koření. Klasika, kterou si snad každý z nás alespoň jednou v životě naservíroval či poručil v restauraci. Ale proč zůstávat u této (pravda, osvědčené) kombinace, když existuje tolik jiných, neokoukaných možnosti?

KDYSI DÁVNO…

Už v období kolem roku 6000 př. n. l. měli tehdejší Evropané k dispozici mrkev, celer, petržel, pór, zelí, kapustu i hlávkový salát. V období středověku se v Řecku začaly pěstovat citrusové plody, z Persie „docestovaly“ špenát a hrách a ještě později se na evropský kontinent rozšířila čočka a z arabských zemí baklažán. Kromě toho se ve středověku pěstovala ředkev, zelí, cibule, česnek, kerblík, řepa, okurky, petržel, máta aj. Rajčata, papriky a fazole se do Středomoří a na Blízký východ dostaly až v novověku, po objevení Ameriky. Z nového kontinentu se v 15. století do Evropy rozšířila rovněž kukuřice, brambory, kakaové boby, melouny, ananas, nové koření, vanilka a tabák.

ABY ZELENINA LÉPE CHUTNALA

Bohatou historii mají i salátové dresingy. Například Číňané používají sójovou omáčku už dlouhých 5000 let, Babylóňané připravovali zálivku z oleje a octa už před 2000 lety a worcesterská omáčka byla vyrobena z omáčky oblíbené už za časů Césara. Poněkud novějším trendem je majonéza, která se na jídelních lístcích francouzské aristokracie objevila „teprve“ před 200 lety. Vyhledávanou pochoutkou byly saláty také na královských dvorech evropských panovníků. Jejich šéfkuchaři často v jediné salátové míse dokázali zkombinovat až čtyřicet různých ingrediencí. Nechyběly ani exotické přísady, jako okvětní plátky růží. Zálivky z oleje, octa či citronové šťávy a koření se začaly objevovat až v 19. století. Ale až do přelomu 19. a 20. století si kuchaři museli vystačit se svou vlastní představivostí při výrobě dresingů. Teprve tehdy se totiž zálivky začaly objevovat v obchodech.

FANTAZIE NEZNÁ MEZE

V dnešní době jsou saláty neodmyslitelnou součástí naší stravy. Nejenže obohacují jídelníček po chuťové stránce a odlehčují těžce stravitelný pokrm, jsou rovněž důležitým zdrojem vitaminů, vlákniny, minerálních a jiných výživných látek. Při přípravě salátů se fantazii meze nekladou. Vždy bychom ale měli dbát na to, abychom při ochucování nepotlačili svěží chuť a vůni zeleniny. Inspirovat se můžete i zvyklostmi různých národů, jejichž stručný popis jsme pro vás připravili.

* Itálie

Velké oblibě se v této středomořské zemi těší obzvláště chřest, baklažány, artyčoky, tykvičky, fenykl, rajčata a papriky. Typická zálivka se skládá ze 3 dílů oleje, 1 dílu citrónové šťávy, soli, pepře, česneku a často i jemně usekaných bylinek či sardelek. Nejznámějším zástupcem salátu v Itálii je Caprese (rajčata s mozzarellou).

* Španělsko

V zemi matadorů jsou oblíbeny saláty se zálivkou z olivového oleje a vinného octa. K přípravě španělských salátů se často používá cibule, česnek, šafrán, červené pálivé papriky a rajčata. Saláty jsou často dochucovány dresingem.

* Řecko

Temperamentní Řekové hojně používají olivový olej a nejrůznější koření. Do mezinárodní kuchyně pronikla zejména zálivka, která se připravuje z oleje, kečupu, červeného vína, česneku, jemně usekaných kaparů a spařené cibule. V našich končinách vyčnívá zejména řecký salát a tzatziki.

* Francie

Stejně jako Francouzky mají pověst osudových žen, je francouzská kuchyň považována za jednu z nejlepších na světě. Pokud jde o saláty, Francouzům chutnají především chřest, artyčoky, hlávkový salát, rajčata, hrášek. K ochucování se používá celá škála koření, včetně aromatických bylinek. Saláty se zde podávají zejména jako předkrm.

* Rusko

Rozlohou největší země světa byla v 18. a 19. století silně ovlivněna francouzskou kulturou, což se projevilo mimo jiné i v skladbě ruské tabule. I dnes jsou saláty pevnou součástí zdejšího jídelníčku. Jejich doplňkem bývají jablka, nakládané houby, kyselá nebo sladká smetana, med či ořechy.

* Spojené státy

Rozmanitost kultur ve Spojených státech se odráží i v jídelních zvyklostech. V americké kuchyni proto najdete prvky italské, čínské, portugalské či mexické. Výběr salátů je bohatý, mezi nejoblíbenější patří Waldorf nebo Caesar.

* Čína

Nejčastěji používanou zeleninou je zde zelí, pórek, špenát, sójové boby a jejich klíčky, lilek, bambusové výhonky, bílá ředkev, zelené fazolové lusky a čínské zelí, které je ceněno především pro vysoký obsah vitaminů a lehkou stravitelnost. Zelenina se v Číně krájí na úzké proužky adrobné kostičky, aby se lépe nabírala hůlkami. K dochucení se používá hlavně pikantní sójová omáčka, sójový a sezamový olej, ocet z rýžového vína, chili papričky, feferonky nebo zázvor. n

BYLINKY

Jsou důležité nejen pro svou chuť a vůni. Podporují totiž trávicí činnost a zlepšují stravitelnost syrové zeleniny - zejména kmín, anýz, semena fenyklu, výhonky kopru a máty. Bylinky obsahují také množství minerálních látek a vitaminů.

TIPY NA POUŽITÍ BYLINEK V KUCHYNI:

* Bylinky nasekáme nebo nakrájíme pokud možno bezprostředně před použitím.

* Bylinky krájíme nejlépe nožem ve tvaru kolébky. Když je mixujeme, jsou pak bylinky nevzhledné a s kousky vláken.

* Mražené bylinky přidáváme v nerozmrazeném stavu, tak ztrácejí nejméně živin a aromatických látek.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče