Miroslav Zámečník: Predátoři uvnitř městských džunglí

 Zámečník 31. ledna, 06:15  -  Miroslav Zámečník
31. ledna, 06:15

Pravidla veselení jde změnit jednoduše a strážci pořádku budou asertivní v jejich vymáhání.

Při čtení textu Jeana Pisani-­Ferryho se asi každému vybaví to, co se stalo na Silvestra v Kolíně nad Rýnem. Kardinální otázkou určující další vývoj v EU i proto nebude debata o demokratickém deficitu v EU, o míře, v jaké by mohla reforma evropských institucí tenhle deficit řešit, ba dokonce ani jak vyhovět Cameronovi, aby Británie mohla a chtěla zůstat v EU.

Ta rozhodující debata ve skutečnosti bude o tom, jak se Německo jako nejsilnější ekonomika Unie vypořádá s tím, co se před Novým rokem v Kolíně a dalších německých městech (a nejen tam) stalo, proč se to stalo a jaká je adekvátní reakce. Čeká nás velká a ne zrovna příjemná debata o mezích tolerance, o absorpční kapacitě, o tom, co je a není solidarita, o mocenských atributech státu a naplňování toho, co každý od státu očekává, pokud jde o elementární pocit bezpečí.

Pár set mladých mužů z Maghribu a Blízkého východu, kteří se chtěli „pobavit“ ve stylu revolučního káhirského náměstí Tahrír, nadefinovalo letošní téma číslo jedna veřejné debaty v Evropě lépe než kdejaký unijní summit. V nejnižším společném jmenovateli nás čeká debata o predátorech.

Very simple

Primátorka Kolína nad Rýnem Henriette Rekerová se proslavila svým doporučením mladým ženám držet si od neznámých odstup na délku napřažené paže. Tohle znám od začátku ledna 1993, kdy se zahraničním studentům na Georgetown University v hlavním městě USA hned v prvním týdnu dostalo zácviku v oboru „cultural immersion“, tedy jak splynout a nevyčnívat.

Základní nezapomenutelné rady byly tři. Zaprvé necivět v dopravních prostředcích ani po ženách, ani po jiných lidech – v pražském metru je místní populace v tomto ohledu dosud zjevně neproškolená. Zadruhé – pravidlo paže jako měřítko minimální požadované komfortní zóny kdekoli, kde se shromažďují lidé. Třetí rada byla odpovědí na dotaz, jak poznat, kde ve Washingtonu není bezpečno: „Oh, that’s very simple. Když vám naskočí husí kůže, otočte se.“ Zlatá slova.

Navzdory dlouhé evoluci našeho druhu jsme pořád velmi dobře vybaveni, abychom vnímali, kdy se stáváme potenciální kořistí.

Zdroj: Eurostat

Je přitom úplně jedno, o jaké jde predátory, zda lidi, kteří vás ohrožují, nebo velké kočkovité šelmy někde na pěším safari. Funguje to spolehlivě, ale je obrovský rozdíl, zda si o tenhle zážitek koledujete a ještě za něj platíte, nebo se vám stane z „blbosti“ někde na periferii, která je všeobecně známá jako nebezpečná, anebo se vám to stane na nejznámějším silvestrovském „trefpunktu“ jako v Kolíně nad Rýnem.

Umět zvládat davy a bránit vzniku nebezpečných situací je disciplína, ve které Němci na Silvestra pozoruhodně selhali. Nestalo se to ovšem jenom jim, obdobná slabost při vymáhání veřejného pořádku se „přihodila“ i v dalších zemích. Nedělejme z toho ovšem slabost, která je vlastní obecně demokraciím. Dva příklady, které to vyvracejí, najdeme dokonce i přímo na oslavách příchodu roku 2016.

Protinožci poučí

Před kolínským dómem byl ještě klid, když asi tak miliarda diváků sledovala v televizi silvestrovský ohňostroj v australském Sydney, což přímo na místě dělá běžně kolem jednoho a půl milionu lidí. Pravidla oslav jsou přitom jednoduchá: kdo chce do vyhrazených zón s nejlepší vyhlídkou vstupovat, nesmí mít s sebou alkohol ani žádné nápoje ve skleněných obalech a samozřejmě ani žádnou pyrotechniku. Policie je oprávněna dělat osobní prohlídky, zda tahle pravidla dodržujete.

Cokoli si myslíte o bezpečnosti ulic v USA, je vám jasné, že na newyorském Times Square, hlídaném šesti tisíci policistů včetně tajných, by se žádné „nadržené kroužky“ netolerovaly, a mimochodem opět tam byl milion lidí, kteří nesměli pít alkohol a bouchat petardy, přitom se všichni zjevně dobře bavili.

Ani v Sydney, ani v New Yorku není možné představit si situaci, kdy by si nějaký adolescent s jakýmkoli etnickým pozadím troufli policejní hlídku neuposlechnout, natožpak jí odmlouvat a verbálně ji napadat. Pravidla veselení jde změnit jednoduše a strážci pořádku budou asertivní v jejich vymáhání, když k tomu dostanou pokyn. První příležitost na reparát dostane kolínská policie hned 4. února na ženském karnevalu Weiberfastnacht. Jaká koincidence.

Zdroj: Eurostat

Svým způsobem závažnější zprávou o stavu a kvalitě politického a mediálního managementu je ona doložená (auto)cenzura, jež svědčí mimo jiné o mimořádně chabém úsudku lidí „v řídícím postavení“. Copak někoho mohlo napadnout, že se to dá ututlat? Že se takhle připravíte o možnost argumentovat jako první? Charles Maurice de Talleyrand­ ­Périgord, kdyby žil, by opět jednou dostal příležitost dokonale umístit svoji slavnou větičku o chybách horších zločinu.

V tomhle kontextu je zajímavé přečíst si úvahy Jeana Pisani­-Ferryho o tom, jak předělat institucionální uspořádání Unie tak, aby se díky silnější demokratické legitimitě uměla lépe vyrovnávat s odmítavými reakcemi uvnitř jednotlivých zemí vůči Bruselu. Ale zrovna imigrační krize postavila Brusel a Berlín do konfliktu i se stranami, které třeba u nás patří k politickému mainstreamu.

V Česku by neměl Berlín vůbec žádný problém najít sympatizanty s trváním na tvrdých podmínkách pro záchranné balíky třeba pro Řecko, v duchu zásady „fiskální hlouposti jen na vlastní odpovědnost“. Čechy nepřesvědčíte, že otevření stavidel pro nedokumentovaný proud imigrantů na základě jednostranného rozhodnutí nebylo to samé v bledě modrém, akorát mnohem nebezpečnější.

Nevidí to jako něco, s čím by měli být solidární formou přijetí nějakých kvót, a že byli přehlasováni, nesou těžce. A to bylo před Silvestrem.


Čtěte také:

Ekonomičtí migranti? 90 procent uprchlíků prý přišlo do EU z válečných zón

Migranti ze severu Afriky ztratí v Německu šanci na azyl, plánuje vláda

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče