Miroslav Plojhar: Prázdniny skončily, úrokové sazby znovu míří vzhůru

17. září 2013, 08:46 - Miroslav Plojhar
17. září 2013, 08:46

Prázdniny jsou pryč a do světel reflektorů finančního světa se opět vrací téma, o němž jsme hojně slýchali už před nimi – rostoucí úrokové sazby. Sazby desetiletých korunových dluhopisů šplhají vzhůru taženy růstem sazeb jak v Evropě, tak i v Americe. Současná úroveň 2,30 procenta je nejvyšší od března minulého roku a také o více než jeden procentní bod vyšší než letos v květnu. Nenechme se mýlit, platit deset let z úvěru o procentní bod vyšší nebo nižší úrok, to už je velký rozdíl.

Jasný trend

Může být ale i hůře. Zejména s ohledem na tři následující skutečnosti existuje nemalé riziko, že trend růstu úrokových sazeb se teprve rozjíždí.

Za prvé, dolarové a eurové sazby vysílají signály, že samotný trend rostoucích úroků ve světě už není jenom rizikem, ale realitou. Připomeňme, že úrokové sazby ve světě i u nás až do letošního jara klesaly. Na začátku května se však trendy rozešly, když dolarové sazby nepotvrdily nové minimum, jehož dosáhly sazby eurové. Podobný rozdíl ve vývoji už v minulosti značil změnu několikaletého trendu. A to mnohem lépe než slova centrálních bankéřů.

Po prudkém růstu sazeb v květnu a červnu prošly swapové sazby sloužící k zajištění proti růstu úrokových sazeb během prázdnin jistou korekcí, která nijak nepřekvapila, naopak naplnila všechny učebnicové poučky. Následné dosažení nového maxima v sazbách po hlubší korekci je pak jasným potvrzením růstového trendu.

Šrouby se povolují

Za druhé, recese v Evropě včetně České republiky se zdá být skutečně u konce. Alespoň tak hovoří celá plejáda přicházejících makroekonomických dat od předstihových indikátorů, jako jsou PMI či německé Ifo, až po růst HDP ve druhém čtvrtletí. Oživení sice podle ekonomů zřejmě nebude takříkajíc žádná hitparáda, ale bude to přece jenom oživení.

Navíc období silně utažené fiskální politiky končí nejen v Evropě, ale také u nás. Všeobecný sentiment veřejnosti a četné výroky politiků pak dávají tušit, že po volbách čeká naši republiku spíše expanzivní rozpočtová politika. Recese a utažené fiskální šrouby obecně tlačí inflaci a úrokové sazby dolů, oživení a uvolněná fiskální politika naproti tomu působí přesně opačným směrem.

Třetí důležitou skutečností je blížící se obrat v měnové politice amerického Fedu. Česká národní banka v dohledné době úroky zvyšovat nebude. Ale masivní měnová stimulace největší centrální banky světa, tedy Fedu, se nezadržitelně blíží ke konci. Oznámení o zpomalení odkupu dluhopisů, takzvaného kvantitativního uvolňování, může přijít již po nejbližším zasedání ve středu 18. září. A když nepřijde v září, můžeme jej s velkou pravděpodobností čekat do konce roku.

Trhy již s předstihem započítávají do cen, tedy také do úroků, úvahu, že otáčí-li kormidlo velký parník, jímž je americký Fed, otočí v globalizovaném světě kormidlo postupně i menší loď ky. To se týká i naší ČNB.

Lze ušetřit

V současné době lze tomuto trendu čelit pomocí swapů, které před nárůstem úrokových sazeb chrání. Swapové sazby jsou stále relativně nízko, i když samozřejmě ne tak moc nízko jako na historických minimech na jaře. Pořád se ale dá do budoucna solidně ušetřit na úrokových nákladech, až začnou růst i krátké úrokové sazby.


Autor je stratégem Erste Corporate Banking


Čtěte také:

Nezaměstnanost v USA komplikuje plány Fedu

Exit Fedu poškodí Asii jen dočasně, míní experti

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče