Míří k nám další investice z autoprůmyslu a elektroniky

21. listopadu 2005, 00:00 - ERICH HANDL
21. listopadu 2005, 00:00

NOVÝ ŠÉF CZECHINVESTU TOMÁŠ HRUDA: V době, kdy se do České republiky valí rekordní množství zahraničích investic, byl do čela státního CzechInvestu jmenován Tomáš Hruda. Ještě v roce 2000 studoval tento nyní osmadvacetiletý ekonom na Karlově univerzitě, agentura je jeho prvním a zatím jediným zaměstnáním.

NOVÝ ŠÉF CZECHINVESTU TOMÁŠ HRUDA: V době, kdy se do České republiky valí rekordní množství zahraničích investic, byl do čela státního CzechInvestu jmenován Tomáš Hruda. Ještě v roce 2000 studoval tento nyní osmadvacetiletý ekonom na Karlově univerzitě, agentura je jeho prvním a zatím jediným zaměstnáním. * Nedávno jste ještě studoval ve školních lavicích. Jediný životopis, který jste kdy poslal potenciálnímu zaměstnavateli, směřoval podle vašich vlastních slov na CzechInvest. Proč právě tam? Po škole jsem řešil co se sebou a nechtělo se mi jít do nějaké banky nebo konzultantské firmy, kde končila většina spolužáků. Viděl jsem tehdy inzerát CzechInvestu, agentura sháněla nové pracovníky. A tak jsem poslal nabídku. * Práce ve státní správě vám připadala zajímavější než v privátním sektoru? Měl jsem pocit, že to co agentura dělá, má smysl. Že to není jenom o vydělávání peněz. Naštěstí to dobře dopadlo, byl jsem přijat a stala se z toho osudová záležitost. * Co jste v CzechInvestu poté těch pět let dělal?

Projektového manažera, měl jsem na starosti například investici TPCA v Kolíně.

* Jak se člověk může stát po tak krátké době šéfem velké instituce? Prostě ta nabídka přišla a já se rozhodl, že ji přijmu. Nehledal bych v tom nějaké hlubší důvody - hledal se kandidát, u mojí osoby zřejmě převážely výhody nad potenciálními nevýhodami. Beru to pro sebe jako šanci a doufám, že nezklamu. * Jaké jsou vaše představy o dalším fungování agentury?

Česká republika se ve srovnání s minulými lety posunula trochu dále. Už nejsme zemí s levnou pracovní silou a ani kdybychom chtěli, nemůžeme zůstat ve starých kolejích. Musíme investorům nabídnout něco více než jen pozemky a nízké mzdy. Přidanou hodnotou by měla být odpovídající struktura kvalifikovaných pracovníků v daném regionu.

* Mám tomu rozumět tedy tak, že se dříve CzechInvest pracovnímu trhu nevěnoval a teď nově začne?

V minulosti to nebylo tolik potřeba. Stát měl vysokou míru nezaměstnanosti a pracovních sil byl na trhu dostatek. Projekty bylo možné realizovat prakticky kdekoli.

* Míra nezaměstnanosti je přeci stále přibližně stejná. V řadě regionů už nejsou ta čísla tak vysoká. Samozřejmě že strukturálně postižené oblasti jako severní Čechy nebo Morava stále poskytují dostatek pracovních sil. Jiné regiony ale už mají komplexní nabídku pracovních míst a umístit tam investici už není jednoduché. Před pěti lety to bylo jiné, dveře otevřené investorům mělo celé Česko. * Na co tedy konkrétně budete lákat zahraniční investory, když ne na levnou pracovní sílu? Lákadlem číslo jedna bude nadále zeměpisná poloha státu. Jeho centrální pozice v Evropě v blízkosti největšího trhu Evropské unie bude vždy hlavním argumentem pro potenciální investory. Česko je pro ně přirozenou volbou. Jako příklad může sloužit produkce počítačů pro Evropu. V Číně se dají smontovat za zlomek našich výrobních cen, ale výrobci nechtějí čekat na součástky měsíc. Potřebují je za jeden nebo dva dny. Proto k nám přicházejí firmy z tohoto odvětví, za jiných okolností bychom s nimi počítat nemohli. * Výhody z geografické polohy jsou mi zřejmé, jaká budou další lákadla? Průmyslová tradice, infrastruktura, kvalitní školství. Ve srovnání s ostatními zeměmi východní Evropy jsou nesrovnatelně lepší. * Dobře, ale já se ptám na novinky, které hodláte zavést. Budou pobídkové balíčky stále tak opulentní jako v případě TPCA v Kolíně?

Nemyslím, že by Kolín byl příkladem opulentní cesty.

* Vždyť v minulých letech spolykala většinu prostředků určených na nabídky! Pokud se podíváme, jaké prostředky se vydávají na podobné projekty v zahraničí, tak TPCA dostala jednu z nejmenších pobídek. Je třeba vidět, že jejich velkou část nabízíme ve formě slevy na daních. To není žádný reálný náklad. Když by tu továrnu postavili v Polsku, tak je příjem Česka také nulový. Kolín je investice, která se nám vrátí v horizontu několika let. Roku a půl, možná dvou let. * Jakým způsobem se vrátí, když z té továrny neuvidíme léta ani korunu na dani? Ta továrna zaměstnala lidi a odebírá služby. To vše v masovém měřítku. Polovinu dílů, které automobilka potřebuje, dodávají české firmy. To znamená desítky pracovních míst v celém Česku. A v rámci toho se nám ta investice rychle zaplatí. Vezměte si, že jeden nezaměstnaný stojí státní kasu ročně dvě stě tisíc korun. Když tedy nějaká firma zaměstná tisícovku lidí, tím, že jeden rok pracují, ušetří stát dvě stě milionů korun. Jen na Ostravsko jdou v rámci podpory nezaměstnanosti desítky miliard korun. Kdyby se tyto prostředky věnovaly na podporu přílivu investic, bylo by to nesrovnatelně efektivnější. * Říkáte, že padesát procent dílů dodávek pro TPCA produkují české firmy. Já tam ale nevidím ani jednoho ryze českého dodavatele.

Myslím tím firmy, které operují v Česku. U investice, která je takto veliká, není reálné předpokládat, že by se nějaké malé eseróčko stalo přímým dodavatelem. TPCA bude vyrábět ročně tři sta tisíc aut a nesmí se ani na minutu zastavit. Posuzuje tedy u dodavatelů míru rizika, malí dodavatelé tím mají samozřejmě ztíženou pozici.

* Ale v Česku nejsou jen malé firmy. Jsou tu velcí dodavatelé, kteří v Kolíně neuspěli.

Šanci mají i malé firmy, ale až na druhém nebo třetím stupni dodavatelského řetězce. Jako dodavatelé dodavatelů. To, že hodně z nich vlastní zahraniční majitelé, je jiná věc. Ale u Škody Auto tomu není jinak. Možná, že v případě TPCA je větší procento japonských dodavatelů, ale princip je identický.

* Můžete mi tedy jmenovat nějakou českou firmu, která je na tom či onom stupni dodavatelského řetězce TPCA? Myslím tím podnik, který už tu byl před výstavbou kolínské automobilky.

Já ten seznam dodavatelů nyní nemám při ruce. Je pravda, že spousty jich přišlo za TPCA ze zahraničí. Z těch ryze českých mě napadá Peguform v Nymburce nebo jedna břeclavská firma, která produkuje gumové výlisky. Její jméno si ale teď nevybavím. Uznávám, že jsem neuvedl mnoho příkladů, ale když se podíváte na první dodavatelskou úroveň již zmíněné Škodovky, českých firem tam také není mnoho.

* Chystá se nějaká další velká investice do České republiky? Už roky se mluví o korejském Hyundayi, je v jeho případě nějaký nový vývoj?

Ne.

* Co další potenciální zájemci?

Na obzoru je ještě několik velkých projektů. Nyní ale nemůžu hovořit konkrétně.

* Tak alespoň prozraďte obory, ze kterých k nám míří kapitál.

Jsou to investice navázané na automobilový průmysl a také z oblasti elektroniky. Pravděpodobnost našeho úspěchu nyní hodně záleží na konkurenčních nabídkách jiných zemí.

* Pojďme od velkých investic k malým domácím podnikatelům. Často se cítí znevýhodněni, prý nemají na českém trhu stejné podmínky jako velký zahraniční kapitál. Je to pravda? Nemyslím, že by jejich postavení bylo nějakým zásadním způsobem horší, než malých podnikatelů v cizině. Na druhé straně je zřejmé, že nemají tak dobrou vyjednávací pozici jako velké firmy, které dokážou svým příchodem pomoci celé ekonomice. Tato disproporce se ale netýká jen Česka, je to všude ve světě stejné. Například okolní státy nabízejí mnohem více velkým hráčům než Česká republika. Znevýhodnění malých tu ale je a je to jedním z důvodů, proč CzechInvest své aktivity rozšiřuje. Agentura se už dnes věnuje velkým firmám jen z menší části, větší díl našeho úsilí se už týká malých a středních firem. Jen to není tak vidět, protože jeden velký projekt vždy upoutá více pozornosti než sto malých. * Co malým tuzemským firmám nyní nabízíte? V rámci strukturálních fondů jde o množství programů, po počátečních problémech už je řada projektů dobře zaběhnutých a systém funguje velmi dobře. V takzvaném druhém období, v letech 2007 až 2013, poplynou k zájemcům mnohem větší peníze než dosud, řádově miliardy korun, a tyto peníze se určitě dostanou k malým a středním firmám. Je to vyhlídka na velice štědře dotované tituly, které umožní menším firmám na peníze dosáhnout. * Jak hodnotíte dosavadní snahu a schopnost českých podnikatelů tyto peníze čerpat?

To je velmi individuální. Obecně lze říci, že aktivita a potenciál firem čerpat peníze jsou vysoké. Například o program Rozvoj byl takový zájem, že prostředky byly vyčerpány velmi rychle.

* Jaký je zájem o program, který od loňska nabízí dotaci dvou set tisíc korun na jedno pracovní místo a třicet tisíc korun na rekvalifikaci? Velký program je úspěšný. Samozřejmě, vzhledem k tomu, že program je zaměřen na malé firmy, nejsou počty nově vzniklých pracovních míst tak velké jako v případě běžných pobídek. * Před týdnem jste rozjeli nový dotační projekt pro poradenské firmy. Co je jeho cílem? Na co potřebují poradci dotace? Myslíme si, že poradenství má v Česku velké rezervy v oblasti nastavování standardů. Je zde nutnost získávat know-how. To vyžaduje náklady a malé firmy si prostředky často nedokáží zajistit. My jim nabízíme podporu pro to, aby se k těm informacím dostaly a dokázaly je aplikovat. * Připravujete nějaké další novinky pro příští rok? Portfolio programů, které nyní nabízíme, je poměrně komplexní. Teď se musíme soustředit na jejich vylaďování, zkvalitňování služeb a rozšiřování servisu. V roce 2007 začne druhé období pro čerpání peněz z fondů, rok na přípravu není mnoho. * Uvažujete o personálních změnách v rámci CzechInvestu?

Žádné zásadní změny nepřipravuji. Agentura funguje dobře, má silnou korporátní kulturu, která odpovídá požadovaným aktivitám. Některé dílčí personální změny nevylučuji, ale nebude to nic zásadního. Nedávno došlo ke změně organizační struktury naší instituce a nyní není důvod nic měnit.

TOMÁŠ HRUDA

Tomáš Hruda (28) vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CzechInvestu přišel jako projektový manažer v roce 2000. Bylo to jeho první zaměstnání po škole. Hruda poté vedl například tým, který měl na starost projekt kolínské automobilky TPCA. Později se stal ředitelem odboru investičních projektů a od letošního ledna byl ředitelem zastoupení v Japonsku, kde se zabýval podporou přílivu japonských investic do Česka.

Rozhovor ve spolupráci s deníkem Metro

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče