Mirek nám nepomohl

07. prosince 2007, 18:54 - Jiří Pšenička
07. prosince 2007, 18:54

Podle šéfa SAP ČR vsadilo Kalouskovo ministerstvo na standardní řešení

Generální ředitel SAP ČR Radomír Kolařík odmítá, že by bylo od samého počátku jasné, kdo od ministerstva financí získá zakázku na vybudování integrovaného rozpočtového systému, klíčové součásti budoucí státní pokladny. To, že je po uchazečích o zakázku nyní vyžadováno jediné řešení, platforma SAP, prý vyplynulo až z průběhu první fáze soutěžního dialogu, který byl jako forma zadávacího řízení ministerstvem zvolen. „Předesílám, že soutěžní dialog započal ještě v době, kdy ministrem financí nebyl Miroslav Kalousek, ale Vlastimil Tlustý. Jiní byli i někteří náměstci. Zaregistrovalo se deset firem, přičemž nabízely různá řešení, postavená na různých platformách. A o těchto řešeních se v první fázi soutěžního dialogu vedla řeč. Firmy odpovídaly na otázky, byly vyzvány, aby některé věci odprezentovaly. Tato fáze trvala do srpna či září letošního roku, kdy se teprve ministerstvo rozhodlo pro řešení SAP. Tudíž není pravda, jak se o tom někde píše, že by to bylo rozhodnuto na samém počátku. To je hloupost,“ namítá v rozhovoru pro týdeník EURO ředitel Kolařík.

EURO: Které jiné platformy kromě té vaší se v soutěžním dialogu objevily? KOLAŘÍK: Celkem čtyři konkurenční. Jednu představil náš globální konkurent Oracle a další tři bychom mohli označit za lokální – Gordic z Jihlavy, LogicaCMG prosazovala řešení postavené na produktech slovenské firmy PosAm a Hewlett-Packard nabízel řešení pražské firmy Syscom Software. Dalších pět firem víceméně představilo řešení postavené na naší platformě. Řešení SAP bylo ministerstvem nakonec vybráno jako nejvhodnější. Jednání v soutěžním dialogu bylo ukončeno a firmy vyzvány k podání nabídek. Rozhodně to ještě neznamená, že vybraným dodavatelem musíme být my, SAP ČR. Něco jiného je software, a něco jiného firma.

EURO: Proč si myslíte, že si ministerstvo vybralo právě platformu SAP, proč se mu nelíbily ty ostatní? KOLAŘÍK: Zásadní dilema asi spočívalo v tom, zda přijmout nějaké unikátně naprogramované řešení, určené pro jediného zákazníka, či řešení postavené na standardním softwaru. Vnímám to tak, že se rozhodli pro standard. Přiblížil bych to k situaci na začátku devadesátých let, kdy bylo naprosto normální, že se skládaly PC z nejrůznějších komponent. Kdyby to někdo dělal dnes, byl by považován za blázna. U softwaru je to podobné. Také existují určitá standardní řešení. My máme deset tisíc programátorů, kteří denně vytvářejí standardní produkty, popsané, s otevřeným rozhraním. Krom těchto programátorů jsou zde další tisícovky partnerů, statisíce a miliony konzultantů. Když si takový produkt koupíte, nejste závislí na jedné jediné firmě, jež vám ho dodala. Nemůžete se dostat do situace, kdy při jakékoliv žádosti o změnu budete trnout, zda vám to ten dodavatel vůbec udělá a za kolik to udělá. A to zásadní. Dnes přijdete na některé ministerstvo a zjistíte, že tam mají až 120 různých aplikací od desítek různých dodavatelů. Dovedete si asi představit, jak těžké je z takovéhoto rozdrobeného systému dolovat nějaké informace. Technicky lze samozřejmě spojit všechno se vším, ale prakticky je to potíž. Jde o různé softwary v různém stadiu života, některé mají otevřená rozhraní, jiné nemají. Strašný guláš. Nechci to nějak kritizovat, ale ten dosavadní vývoj byl naprosto živelný. Nyní přichází éra, kdy se tyto roztříštěné systémy složené z desítek aplikací začnou překlápět do standardních integrovaných řešení. V rámci jedné aplikace bude úřad schopen pokrýt významnou část svých potřeb. Z těch 120 aplikací zůstane jenom polovina, zbytek bude integrován do té jediné. Mám pocit, že právě proto se ministerstvo rozhodlo pro standardní produkty, proto neupřednostnilo proprietární řešení Gordic, PosAm a Syscom. Maličká lokální firma je zranitelnější než velká.

EURO: Přednosti, které uvádíte, ale asi splňuje i firma Oracle. Proč si ministerstvo nevybralo i její řešení? Zákon zadavateli rozhodně neříká, že musí v této fázi soutěžního dialogu ukázat na jediný produkt. KOLAŘÍK: Tento dotaz byste měl směřovat na ministerstvo. Při neformální debatě s lidmi z ministerstva v rámci prezentací jsem zachytil informaci, že lidé z Oraclu na prezentace nechodili. Dostali pozvánku a nepřišli. Pokud to tak bylo, přijde mi to naprosto nepochopitelné.

EURO: V souvislosti s vaší firmou se často připomíná, že sponzorujete sdružení blízká současnému premiérovi Mirku Topolánkovi - Becario a eStat.cz. KOLAŘÍK: Ale podívejte se, kolik jiných firem z oblasti IT tato sdružení sponzorovalo a sponzoruje – Cisco, Ness, Autocont, LogicaCMG, Asseco Czech Republic, Indra, IBM, Hewlett –Packard, Siemens, Telefónica O2. Připadá mi zvláštní, když někdo ukazuje prstem právě na nás.

EURO: Vy se s panem Topolánkem znáte určitě důvěrněji než oni. Jak jsme zjistili, bydleli jste spolu v jednom domě v Ostravě-Porubě. KOLAŘÍK: Nebydlím tam už deset let a Mirek už také ne. To, že mám v Ostravě stále ještě trvalé bydliště, je jenom z důvodu mého nepořádku v papírech. Samozřejmě že právě z doby, kdy jsme byli sousedé - Mirek bydlel v patře nade mnou -, se známe nejlépe. Znám jej také z Občanského fóra, navíc byl mým zastupitelem. Ale co to dokazuje? Co se týče centrální politiky, asi v největším kontaktu jsem s ním byl v době, kdy byl senátorem. Od chvíle, kdy se dostal do funkce předsedy ODS a posléze i premiéra, se vidíme jen sporadicky. Kdybyste potkával svého bývalého souseda, asi byste se před ním také neschovával, ale já jsem se v tomto směru maximálně opatrný.

EURO: Na golfu v Čeladné či v Kravařích se nevidíte? KOLAŘÍK: Pokud do toho ještě někdo zamotá Čeladnou, pak už to jsou úplné bláboly… Já bych chtěl golf hrát, ale nemám na něj čas. S Mirkem jsem na golfu nebyl, ani nepamatuji. Chodím na dva turnaje do roka, kdoví jestli. Ano, nezapírám, že se dobře známe, že jsme kamarádi, ale to je všechno. Bohužel mi to teď trochu komplikuje život.

EURO: Kariéru svých sousedů a kamarádů pochopitelně těžko ovlivníte, ale uznejte, že takovéto spojení může být leckomu podezřelé. KOLAŘÍK: Připouštím, že by si mohl leckdo leccos domýšlet. Dokonce se mi do rukou dostal už i nějaký pamflet, který na některé z těchto věcí poukazuje. Psalo se tam třeba také, že jsme dali ODS loni před volbami 150 milionů korun. Říkal jsem si, to už snad ani není možné. Je z toho vidět, kam až ten boj došel. Ale jakou roli by ta moje vazba na Mirka Topolánka mohla hrát? Výběr dodavatele je proces, do něhož jsou namočeny desítky lidí, výběrová komise, navíc se o tom rozhoduje na ministerstvu, které Topolánek neřídí. Bylo by takřka nemožné všechny ty lidi ovlivnit. Já za tím vším stále vidím ten základní systémový konflikt. Jestli se ten projekt rozjede, jak ministerstvo zamýšlí, pro řadu firem, které nejsou v té finálové sedmičce, to bude znamenat ztrátu části byznysu. Tudíž se pochopitelně brání, ale brání se neférovými argumenty.

EURO: Můžete tedy veřejně prohlásit, že jste nadstandardních vazeb na premiéra Topolánka nevyužil? KOLAŘÍK: Nevyužil a ani nehodlám využívat.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče