Ministr Vondruška: Na tendrech teď ušetříme miliardy

Dosud neměl s politickou kariérou nic společného. Přesto ho agenda ministerstva pro místní rozvoj, v jehož čele nyní stojí, velmi zaujala.

Autor: Jakub Stadler

„Jsem rád, že mohu být u přípravy projektu pro elektronické zadávání veřejných zakázek, který umožní jejich transparentnost,“ chlubí se dosudutajovanou novinkou ministr Rostislav Vondruška.

Rozhodl jste se prozradit čtenářům Profitu novinku, kterou chystáte ve veřejných zakázkách, tedy pro podnikatele lukrativních tendrech. Jde o průhlednější zadávání i snížení nákladů při jejich vyhlašování.

Projekt elektronického zadávání veřejných zakázek je velmi dobrý. Je součástí celkového projektu Smart Administration. Povede k transparentnosti vybírání dodavatelů státních zakázek, ale i k zefektivnění a velké úspoře nákladů ve fázi výběru a nákupu. Pod zkratkou Nipez – Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek – se skrývá jakési odbřemenění úřadů veřejné správy od agendy zadávání tendrů.

Není potřeba, aby se veřejnými zakázkami zabývaly advokátní kanceláře nebo specializované týmy na ministerstvech. Snížíme tak finanční nároky zadávání veřejných zakázek. V ideálním případě by se to týkalo všech veřejných zakázek v Česku pro všechny rezorty, tedy všechna ministerstva. Nyní žádáme, aby nám v rámci projektu Smart Administration byly přiděleny na tento projekt peníze.

Kolik? Zkuste srovnat náklady a případnou úsporu.

Stálo by to 400 milionů korun a v procesním řízení bychom tak ušetřili až 30 miliard korun. To se nám zdá velmi zajímavé, takže velmi stojíme o schválení projektu. Jeho součástí je analýza, která ukazuje, že v roce 2006 byl podíl veřejných zakázek, uveřejněných v informačním systému, tedy transparentním způsobem, 64 procent.

Ovšem už rok poté to bylo jen 41 procent. Je na ministerstvech, jakým způsobem si zakázky zadají. Takže potřebnost elektronického zadávání je nad slunce jasnější.

Dokdy byste chtěli tento projekt spustit?

Do konce roku nebo na jeho přelomu. Samozřejmě se dotýká řady zákonů, jako například o rozpočtových pravidlech, o finanční kontrole, o majetku, o obcích, krajích, čili je to komplexní věc. Pro podnikatele je to jistě zajímavá novinka. Smart Administration je složen ze sedmi projektů, které se týkají například územního plánování obcí, samotného řízení ministerstev a podobně.

Vaše ministerstvo připravilo novelu zákona o veřejných zakázkách, koncesích, a tím pádem i projektech financovaných soukromými subjekty neboli PPP. Poslanci ji ale shodili ze stolu… Poslanecká sněmovna stáhla novelu před prázdninami z programu a Česko se tím dostalo do situace, kdy nám hrozí nedodržení unijních dispozic, protože transpozice měla být dokončena 20. prosince. Proto ministerstvo vypracovalo nový návrh zákona, který oba zmíněné zákony o veřejných zakázkách a koncesích mění v menším rozsahu a minimálně nad rámec povinné evropské směrnice. Byl předložen vládě a já budu požadovat, aby byl v Poslanecké sněmovně schválen ve zrychleném řízení, v prvním čtení, aby se zabezpečila ona povinná transpozice. Naší představou je, že by zákon schválili v září nynější poslanci. Kdyby se tak nestalo, budou veřejné zakázky probíhat podle současného zákona, ale můžeme se vystavit pokutám ze strany Evropské unie. Původní novela obsahovala takzvaný black list, jakousi černou listinu hříšníků. Zůstala i ve zkrácené verzi? Ano, nad rámec transpozice se do zákonů nově zavádí rejstříky, v nichž budou zapsáni dodavatelé, kteří spáchali správní delikt. Půjde o jakési sankce neboli znemožnění získat veřejné zakázky či koncesní smlouvy. Na tuto černou listinu by se po dobu tří let na základě rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže dostala firma, podnikatel či jeho vrcholoví zaměstnanci, kteří porušili zákon či jen uvedli nepravdivé údaje při veřejné zakázce. Black listy firem spjatých s korupcí povede naše ministerstvo. Nyní aktuálně řešíte povodňovou pomoc. Má vláda reálnou představu, do jaké výšky se škody v Česku vyšplhají? Nevím, zda je reálná, ale celkový odhad škod ze všech oblastí se pohybuje mezi šesti až sedmi miliardami korun. Z toho usuzujeme, že škody na majetcích, na nichž se podílíme jako ministerstvo, tedy vše, co je ve vlastnictví obcí a krajů, se mohou dostat asi na jednu miliardu tři sta milionů. Ministerstvo připravilo finanční pomoc lidem i obcím, která by se dala rozdělit na rychlé peníze a výhodné úvěry. Pro ten první příspěvek prý už částku máte, jen ji rozdat?

Ano. Ještě před sečtením škod máme k dispozici 121 milionů korun, které chceme rychle poskytnout obcím. Jedna domácnost, jejíž dům povodeň zcela zničila a objekt bude muset být demolován, dostane 150 tisíc korun. Domácnost, jejíž majetek byl povodní poškozen, může získat až 30 tisíc korun. Jde o nenávratnou finanční pomoc.

Kdo rychle dává, dvakrát dává, takže kdy se dostanou tyto finanční dary k lidem a kdo určí, komu je dáte?

Vláda se bude celkovou škodou zabývat až 17. srpna a do té doby nechceme nechat lidi čekat. Jsme si vědomi toho, že jsou v zoufalé situaci. Jakmile starostové či primátoři potvrdí svým podpisem škody, k nimž došlo, převedeme peníze na účty městských či obecních úřadů, krajů. Rozdělení a určení bude zcela v kompetenci starostů a primátorů, kteří situaci znají nejlépe.

Chápu to tak, že když zítra dostanete třeba z jihočeských Vodňan požadavek, tak jej obratem vyřídíte?

Není to tak, že v jedenáct hodin obdržíme požadavek a ve třináct pošleme peníze. Musí to projít nějakou administrací, vždyť jde o peníze. Ale půjde jen o dny.

Pak máte ještě připraveny zvýhodněné úvěry. Na opravy bytů a domů do 150 tisíc korun s úrokem od jednoho do dvou procent. A na novou výstavbu bytů a domů do výše 850 tisíc s dvouprocentním úrokem. Kdy tyto částky budou moci lidé a obce dostat?

ROSTISLAV VONDRUŠKA (48)

Vystudoval Fakultu ekonomiky služeb a cestovního ruchu v Banské Bystrici při Vysoké škole ekonomické v Bratislavě. Hodně se pohyboval v hoteliérství, šéfoval Kongresovému centru v Praze i agentuře CzechTourism, kde mu ředitelské křeslo podle zákona stále drží. Do čela ministerstva pro místní rozvoj ho navrhla ČSSD. Říká se, že je Paroubkův přítel, ovšem vyká si s ním. Z dvaadvacetiletého manželství má syna Adama (17) a dceru Sáru (14). Tvrdí, že děti ani jejich přátelé jeho povýšení do vládního křesla vůbec neřešili, což je podle něj dobrou devizou pro budoucnost země. „Soudy mladé generace jsou pro mne velmi osvěžující,“ míní muž, který volný čas rád tráví s rodinou. Přestože preferuje kolektivní sporty, nejvíc fandí vodnímu lyžování.

Podle naší zkušenosti z minula jde o roky. Například ještě dneska nejsou vypořádány věci z povodní v roce 2006. Není to liknavostí ministerstva pro místní rozvoj, ale tím, že lidé nedodali nutné podklady. Myslím si, že vláda 17. srpna rozhodne o způsobu a výši pomoci a hned se rozběhne mašinérie administrativy. Reálně mohou být peníze k dispozici za několik měsíců, řekněme do konce roku.

Máme šanci získat peníze na povodně z Evropské unie?

Ta možnost je velmi slabá. Jediný program, který v Unii existuje, se jmenuje Fond solidarity. V minulosti byl využíván, ale je nastaven tak, že má pomoci řešit škody, které jsou v miliardách eur. Jde o povodně, hurikány daleko většího rozsahu. Možná je zajímavé, že velkým příjemcem byly zámořské državy Francie, i když jsou to evropské peníze, tak šly do karibských území, které byly hurikánem zcela zlikvidovány. To není v žádném případě případ povodní letošního roku. Přesto kolegové z ministerstva financí jednají, zda by se nedal fond použít, ale ta šance je velice slabá.

Při nástupu na ministerstvo jste deklaroval chvályhodný záměr, že zjednodušíte pravidla a uspíšíte čerpání peněz z evropských fondů. Jak jste daleko? Nově komunikujeme na úrovni náměstků rezortní programy a definujeme možnosti, které vedou ke zjednodušení a urychlení čerpání. V současnosti máme od většiny návrhy, co by podle nich zjednodušilo a zrychlilo čerpání. Pomůžeme žadatelům se dvěma produkty – s finančním inženýrstvím a zajištěním asistence přímo na místech. Finančním inženýrstvím myslím to, že žadatelé nebudou muset být odkázáni na privátní bankovní sektor, který někdy nechce půjčovat. Měli bychom dokázat pomoci prostřednictvím Českomoravské rozvojové banky, ať už garancí úvěrů nebo vlastním produktem banky. Za druhé poskytneme žadatelům odbornou pomoc při vyplňování dotazníků, zpracovávání projektů, při kontrolách na místě. Jde o to, abychom minimalizovali chyby a počty případů, které se zastaví, nebo se musí peníze vracet kvůli nekompetentnosti či malé erudici žadatelů. Odbornou pomoc budou poskytovat vaši pracovníci? Buď naši zaměstnanci, ale není jich tolik, aby pokryli poptávku. Takže jde o programy v rámci technické asistence, kdy budeme vypisovat výběrová řízení na absorpční kapacitu, na pomoc při kontrolách na místě, na administrativní ulehčení. Mohou to být kraje, hospodářské komory i soukromé firmy. Převládá názor, že si neumíme o evropské peníze říct. Dá se vyčíslit částka, které je ministerstvo pro místní rozvoj gestorem a zatím leží v Unii nevyužita? Obecně, podíváme-li se na úspěšnost v čerpání v tomto plánovacím období 2007 až 2013 s možností dočerpání do konce roku 2015 a v kontextu všech zemí Evropské unie, jsme někde v lepší polovině, nejsme outsideři v čerpání fondů. Pro 18 operačních programů je žadatelům k dispozici podle statistických údajů k 3. červnu letošního roku ještě 696,7 miliardy korun. Z toho na ministerstvo pro místní rozvoj připadá 52,9 miliardy korun. Největší částka, 156,7 miliardy korun, která zůstává k dispozici, je pro operační program Doprava, jehož řídicím orgánem je ministerstvo dopravy. Software řídící tok financí z Unie nevybralo ministerstvo pro místní rozvoj v soutěži, takže bylo rozhodnuto, že bude využíván dočasně a vyhlásíte tendr na nový systém. Jak jste daleko? Jsme povinni vypsat veřejné výběrové řízení do poloviny prosince letošního roku, nechceme to uspěchat. Do té doby musíme zajistit funkčnost systému, a ta je velmi nadstandardní. Je velmi komfortní pro toho, kdo se zajímá o stav implementace evropských peněz. Je známo i v Bruselu, že je systém nadstandardní, co se týče kvality a vypovídací schopnosti. Je známo i to, že je výrazně dražší, než je běžné v jiných státech. Znáte ty částky? Provoz centrálního systému nás stál 300 milionů korun. Jiné systémy neznám, ale budou řádově na šedesáti až sedmdesáti procentech toho našeho. Chválím funkci našeho softwaru, protože jsme dostali proplaceno 97,5 procenta peněz z evropských fondů v minulém plánovacím období, což by se nikdy nestalo, kdyby centrální systém nebyl dobrý. V současné době Evropská komise z 18 programů tohoto plánovacího období už tři schválila, takže musela shledat monitorovací systém bez rizika z hlediska funkčnosti, jinak by ani jeden nepovolila. Systém chválíte, vypadá to, že tendr vyhraje ten současný provozovatel? Nebo jakou šanci mají jiní uchazeči? Půjde o otevřené výběrové řízení pro kohokoli, nebude tam žádný diskriminační požadavek, že musí být s vítězem zkušenost nebo provozovat podobný systém několik let. Samozřejmě budeme formulovat zadávací řízení tak, abychom si mohli ponechat komfort současných výstupů. Budeme se vyhýbat čemukoli, co by zvýhodnilo současného poskytovatele. Jeden z nejznámějších programů vašeho ministerstva, nikoliv evropského programu, je na podporu bydlení, takzvaný Panel. Nově uvažujete i o podpoře nájemních bytů? Naší ambicí je podpořit dva programy, které tam nyní fungují – Panel nově a Pomoc mladým rodinám při pořízení bytu. Pro oba počítáme na příští rok se stejnou částkou, tedy 3,5 miliardy korun. Navíc máme ve vládě materiál, který obecně řeší sociální bydlení pro obyvatele, kteří nedosáhnou na žádnou formu komerčního bydlení. Chceme poskytovat dotace na výstavu nájemních bytů pro sociálně slabší nájemce. Šlo by o podporu všech potenciálních investorů, tedy obcí i privátních zájemců, pokud splní podmínky pro tuto formu podpory. Návrh byl už předložen vládě, teď se o něm bude jednat. Projekt sociálního bydlení poskytuje nižší zisky, delší návratnost, na druhé straně je velmi stabilní, protože sociálně slabí lidé se ze své pozice nemohou v krátké době dostat. O jakou formu podpory by šlo, třeba o částku na by­­­tovou jednotku? Byla by to podpora na získání úvěrů. Investor by dostal záruku prostřednictvím našeho rezortu. Zatím není rozhodnuto, jakým způsobem by dosáhl na velmi výhodný úrok, popřípadě by mu byl úrok poskytnut třeba Českomoravskou rozvojovou bankou. Investor by se ovšem musel zavázat, že postaví nájemní byty pro sociálně slabší obyvatele. Chtěli bychom, aby se tyto byty nestavěly jen v Praze. V regionech zatím není investor, který by měl o výstavbu podobných bytů zájem. Nová vláda se musela vyrovnat s ukončením předsednictví Evropské unie, povodněmi, krizí, vízy do Kanady. Co dalo tomuto kolektivu, jehož jste součástí, nejvíc zabrat? Česko prošlo obrovským propadem příjmů. Ve státním rozpočtu chybí na straně příjmů 170 miliard, to je věc, která volá po neotřelých řešeních při plánování rozpočtu. Chtělo se po nás, abychom šli do mandatorních výdajů, která mají ministerstva, což není případ našeho ministerstva, protože my jich moc nemáme. Ale změnit mandatorní výdaj nejde ze dne na den, ve většině případů to předpokládá změny nařízení vlády, možná také zákonů. Je to dobrá myšlenka, ale ne pro tuto vládu, protože má dlouhou setrvačnost. Takže rozpočet je to, co nám dá hodně zabrat. Co by podle vás prospělo české ekonomice? Zotavení hlavních odběratelů, protože my jsme exportní ekonomika, a pokud se vyřeší zejména problém v Německu a na našich dalších cílových trzích se obnoví spotřebitelská důvěra a sebevědomí, pak se zlepší i situace v české ekonomice. V Česku se začínají lidé dělit na zastánce a odpůrce šrotovného. Do které skupiny patříte vy?**

Pro šrotovné v Německu jsem, ale nevím určitě, zda u nás. Nedokážu říct, kolik lidí je v takové situaci, že třicetitisícová pobídka je přesvědčí, aby si koupili nové auto. Myslím, že zas tolik lidí to nebude. Určitě to není zásadní pomoc, ale na rozdíl od kolegů z Národní ekonomické rady vlády si nemyslím, že domácí poptávka je natolik titěrná, že si nezaslouží podporu.

Mluvím třeba o tom, co je mi blízké, o službách cestovního ruchu. Třeba státy, které mají daleko větší zkušenost s řízením tohoto oboru, jako například Rakousko, tři čtvrtiny své krizové pomoci směřovaly na domácí trh. Samozřejmě nejsme Rakousko v nabídce ani poptávce, ale myslím, že analogie platí i pro nás. Zasloužíme si podpořit domácí poptávku zejména ve službách, nejenom v cestovním ruchu.