MINISTR PRO MÍSTNÍ ROZVOJ RADKO MARTÍNEK: Nerušte moje ministerstvo

02. května 2006, 00:00 - ERICH HANDL
02. května 2006, 00:00

Občanští demokraté stále hlasitěji volají, že ministerstvo pro místní rozvoj je nepotřebná instituce. Na budoucnost úřadu a související témata jsme se ptali jeho současného šéfa a poslaneckého kandidáta v Pardubickém kraji Radko Martínka.

Občanští demokraté stále hlasitěji volají, že ministerstvo pro místní rozvoj je nepotřebná instituce. Na budoucnost úřadu a související témata jsme se ptali jeho současného šéfa a poslaneckého kandidáta v Pardubickém kraji Radko Martínka.

| | Je vaše ministerstvo zbytečné, jak tvrdí opoziční občanští demokraté?

Myslím, že je to hrubý omyl. Decentralizovali jsme veřejnou správu a je potřeba, aby stát měl instituci, která bude partnerem veřejné správě. Navíc ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) má na starosti celé čerpání evropských fondů, přípravu na příští dotační období. Má také na starosti bytovou politiku. Měl by každopádně existovat jeden úřad, který se stará o regiony.

To je snad civilně správní úsek ministerstva vnitra.

Vláda bude muset po volbách přemýšlet, jaká instituce to bude. Zda by nebylo lépe sloučit tento úsek s MMR, eventuálně ještě s odborem rozpočtů ministerstva financí. Péče o regiony by měla být soustředěna na jednom místě.

Pojďme k nedávným povodním. Vaše ministerstvo navrhlo odkup nemovitostí od lidí bydlících v záplavových oblastech. Je to pro daňové poplatníky, kteří si za dražší peníze pořídili pozemky v nezáplavových oblastech, spravedlivé?

Ono to takhle nelze říci. My jsme vždy zdůrazňovali to, že stát se nemůže chovat tak, jako se chovají komerční pojišťovny. Například nedávno jsem hovořil se starostou Veselí a došli jsme k tomu, že by bylo ekonomičtější tyto nemovitosti vykoupit a dát lidem možnost přestěhování, než neustále v záplavových oblastech opravovat. Ale je to krajní řešení, reflektuje skutečnost, že postiženým lidem nemovitost prudce klesá na ceně, oni se reálně odstěhovat nemohou. A stát by jim v tom mohl pomoci, v určitých případech by to pro něj bylo dokonce ekonomicky výhodné.

Kde by na výkupy vzala státní kasa peníze?

Musí to být součást protipovodňových opatření, jejich komplexního řešení.

Máte odhady, kolik by to stálo peněz?

To se neodvažuji říci, protože jak už jsem říkal, byla by to součást ucelených protipovodňových opatření.

Zaslechl jsem informaci, že by na odstraňování povodňových škod mohly být použity prostředky dosud určené na půjčky mladým zájemcům o bydlení.

Chtěli jsme pomoci rychle, nebyl čas vyvíjet nové produkty, nabídli jsme tedy lidem ze zátopových oblastí, aby využili tyto půjčky na rekonstrukce, na opravy drobných škod. Na té půjčce se nemění nic, kromě věkového limitu.

To ale přijdou zkrátka ti mladí lidé, kteří nebyli zatopeni a chtějí rekonstruovat bydlení.

V udělování těchto půjček pokračujeme dále a domníváme se, že dvě miliardy korun, které jsme vyčlenili, budou stačit na oboje. Samozřejmě, kdyby se ukázalo, že je nějaký enormní zájem ze strany zatopených žadatelů, tak ti by měli přednost. Zatím se ale nic takového nejeví.

Pojďme k bytové politice jako takové. Je u nás bytová krize, nebo není?

Myslím, že u nás žádná bytová krize není. Nicméně do pohody máme ještě pořád daleko. Neseme s sebou relikty minulé doby, které nejdou jen tak zahladit. Opatření, nastartovaná v minulých letech, ale už přinesla ovoce a dnešní situace, ve srovnání s devadesátými léty, je zcela jiná. Jestliže se tehdy nestavělo téměř vůbec, tak nyní se staví přímo hromadně. Loni byla zahájena stavba 41 tisíc nových bytů a spousty rekonstrukcí. Je vidět, že systém podpor je jednoznačně produktivní. Důležitá je také pětiprocentní daň, která zlevňuje stavební práce.

O tu ale kvůli Evropské unii přijdeme.

Nepřijdeme. Budeme jednat dále, aby zůstala. Pokud by Německo, na kterém tento problém visí, bylo nadále neústupné, máme připraveno řešení v podobě konceptu sociálního bydlení. O výhodu ale samozřejmě přijdeme, pokud bude zavedena rovná daň, tak jak ji prosazuje ODS.

Dostali jsme se k bytové politice v povolebním období. Myslíte, že současný systém podpory bydlení, tak jak ho nastavily sociálně demokratické vlády, bude pokračovat?

Já můžu říci to, že sociální demokracie nechce dělat v politice bydlení žádné revoluce, protože současný systém evidentně funguje. Budeme tedy nadále prosazovat podporu stavebního spoření, daňové odpočty hypoték. Určitě se do budoucna bude stát muset orientovat na podporu rekonstrukcí.

Takže nečekáte, že by se snížila třeba podpora stavebního spoření, jako se to stalo nedávno.

Ne.

Jaký je váš názor na nedávné rozhodnutí Ústavního soudu, že majitelé domů můžou zažalovat stát o uhrazení rozdílů mezi tržním a regulovaným nájemným? Některé odhady mluví až o celkem 28 miliardách korun ročně.

To usnesení je potřeba dobře číst. Soud jednoznačně říká, že eventuální požadavek vůči státu může nastat jedině tehdy, nebude-li spravedlivě uspokojen. Takže to není tak jednoduché, jak to někteří líčí. V případných nových žalobách budou muset majitelé reálně doložit, že byli poškozeni, a to nebude lehké. Bude to zcela individuální záležitost, notabene ten vlastní rozsudek byl v soukromoprávním sporu a od něj je k veřejnoprávnímu sporu ještě daleko. Je vůbec zvláštní, že Ústavní soud přináší do našeho právního řádu možnost tvorby práva.

Dejte mi jednoduchou odpověď. Nečekáte, že by stát začal platit majitelům domů miliardy za ušlý zisk. V této chvíli to není na pořadu dne. Navíc už je schválený zákon o deregulaci, který napraví vztahy mezi nájemníkem a vlastníkem bytu. Ten zákon byl schválený šestnáct let po revoluci. Proč ČSSD nezrychlila tempo deregulace již dříve? Sociální demokracie se tomu nebránila, dokonce hned třikrát předložila změnu zákona. Já jsem notabene jako poslanec ještě předkládal poslaneckou variantu. Pravda je, že jsme pro to nikdy v parlamentu nezískali většinu, třeba ODS nikdy pro ty zákony nehlasovala.  Také v sektoru družstevního bydlení proběhla jedna novinka. Vrchní soud nedávno žádal, aby byl zrušen paragraf o povinnosti bytových družstev převádět byty do osobního vlastnictví. To chtěl zastavit transformaci družstev?

Krizi družstevnictví jsme po revoluci překonali tím, že se družstevníkům dala možnost kdykoli přejít do vlastnického vztahu. Některým soudcům se zřejmě zdá, že to není právně čisté. Ústavní soud ale návrh zamítl a já jsem rád, protože nedojde k destabilizaci družstevního bydlení.

Přežijí vůbec nějaká bytová družstva transformaci?

Pokračovat se bezesporu bude, já sám bydlím v družstevním bytě a považuji to za dobré řešení bytové otázky.

Dalším vaším důležitým oborem je cestovní ruch. Jak vidíte povolební budoucnost jeho podpory?

Myslím, že do tohoto odvětví půjdou stále masivní dotace. Stát by měl podpořit vznik turistických oblastí, a to především z unijních peněz. Čeští turisté loni utratili v zahraničí šedesát miliard korun a doma jen osmnáct. My jim musíme vytvořit podmínky pro to, aby více zůstávali doma.

Kdo má konkrétně čekat na dotační peníze? Majitel penzionu na Šumavě?

To musí určit kraje. Měly by vytipovat vhodné turistické oblasti, dát dohromady podnikatele a vytvořit na základě souhrnu soukromých i veřejných peněz komplexně vybavená centra. Před několika lety to udělali v Rakousku a výsledky mají skvělé. K nim přijede osmnáct milionů turistů ročně, k nám devět. Rakouský příklad nás přesvědčuje o nutnosti budování výše zmíněných ucelených turistických center.

Často se píše, že neumíme využívat evropské dotace. Jak jste spokojen s jejich čerpáním?

Pravda je složitá, ale lze říci, že se v čerpání nijak nevymykáme evropským standardům. V této chvíli máme ale už administrativní problémy v podstatě odstraněny a teď už je to o tom, zda využijeme dosavadních zkušeností v dalším období.

Na závěr k vám. Pokud byste po volbách dostal nabídku dále vést ministerstvo pro místní rozvoj, přijal byste ji?

To samozřejmě záleží na výsledku voleb a budoucím premiérovi. Pochopitelně by mě lákala skutečnost, že bych mohl konečně pracovat systematicky. Protože moje působení v současné funkci bylo relativně krátké a dělal jsem v podstatě úkony, které byly reálně nutné. Dokončovali jsme zákony, řešili financování, ale mělo to do systémové práce daleko. Přijal bych.

*| Mgr. RADKO MARTÍNEK | |Narodil se 6. června 1952 v Brně. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1979 až 1990 byl členem KSČ, od roku 1996 je v ČSSD. Za tuto stranu kandidoval v komunálních i parlamentních volbách. Od 15. července 1998 je poslancem a členem výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a od roku 2002 jeho předsedou. V ČSSD je předsedou okresního výkonného výboru Svitavy a členem předsednictva Ústředního výkonného výboru ČSSD. **|

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče