Tak ji tu konečně máme. Reformu daní a sociálních výdajů, po které podnikatelé volají již mnoho let. Místo halasné euforie ale zatím přichází jen rozpačitá nejistota. Jde opravdu o kýžený systém, který nebude trestat pracovité a nahrávat lenochům? Odpověď se zatím ztrácí ve změti rozporuplných návrhů.
Tak ji tu konečně máme. Reformu daní a sociálních výdajů, po které podnikatelé volají již mnoho let.
Místo halasné euforie ale zatím přichází jen rozpačitá nejistota. Jde opravdu o kýžený systém, který nebude trestat pracovité a nahrávat lenochům?
Odpověď se zatím ztrácí ve změti rozporuplných návrhů. Z první analýzy je patrné jedno. Je to reforma jak z pohádky o chytré horákyni. Rovná daň není tak úplně rovná. Patnáct procent není tak úplně patnáct. A ušetříte neušetříte. Zdá se, že stát vám sice v jedné kapse nechá desetikorunu, ale vzápětí vám z druhé elegantně vytáhne dvě pětikačky. Jádro reformy se ale bude teprve rozlouskávat a na světlo možná vypadnou překvapivé detaily, které jednoho potěší, jiného zarmoutí. Veřejnost tak už třeba zaskřípala zuby, když vyplynulo, že by skončila podpora oblíbených zaměstnaneckých stravenek. Podobných nenápadných, leč zásadních novinek se na dně Kalouskova „batohu“ opatření jistě skrývá víc.
O těch nejdůležitějších se dočtete v tomto čísle. A pokud si snad spočítáte, že vám reforma vlastně uškodí, netruchlete. Třeba jde jen o mnoho povyků pro nic. Komunisté a socialisté dost možná v parlamentu reformu nakonec stejně zaříznou.