MINISTR DOPRAVY MILAN ŠIMONOVSKÝ: Místo státu zaplatí za silnice uživatelé

01. listopadu 2004, 00:00 - PAVEL ŠNAJDR
01. listopadu 2004, 00:00

Kvůli chybějícím penězům musí ministerstvo dopravy brzdit rozestavěné stavby. Na druhé straně může díky příspěvkům z EU zahájit zcela nové projekty. "Je to schizofrenní situace," říká ministr Milan Šimonovský (KDU-ČSL).

foto: Profit - Martin Siebert

* Jaký další vývoj očekáváte v české dopravě v rámci Evropské unie obecně?

Celé odvětví dopravy u nás čeká další liberalizace. V praxi to znamená, že na náš trh přijdou další dopravci a zvýší se konkurence, která bude výhodná pro zákazníka, protože bude kvalitní a možná i levnější. V letectví je již plná liberalizace. Silniční doprava je liberalizovaná velmi silně, zbývá tam jen, aby státní náklady platili uživatelé a stát aby přispíval pouze na dopravní obsluhu, tj. osobní přepravu. V železniční dopravě probíhá liberalizace právě teď a začala tím, že jsme oddělili infrastrukturu od provozovatele. Vodní doprava u nás funguje bez problémů jenom několik měsíců v roce a v podstatě se dá hovořit jen o jedné řece - Labi. Doufám, že na rozdíl od svých předchůdců budu ve funkci déle, abychom se neustále nevraceli na začátek a byli schopni kontinuálně a stabilně pokračovat v liberalizaci české dopravy. Tak, aby byla efektivní, byla zajištěna dopravní obslužnost a zároveň vzájemná provázanost a kooperace mezi jednotlivými druhy dopravy, aby se jejich kapacita využila a investice státu do dopravní infrastruktury se zhodnotily.

* Poslanci v minulých dnech odmítli novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích, která počítá se zavedením bodového systému hodnocení dopravních přestupků. Jaký bude její další osud? Novelu předám vládě znovu zhruba do dvou měsíců. Potom ji opět předložím ve sněmovně. Nevzdám to. Nechci, aby na silnicích umírali zbytečně lidé. Chci nejdříve zjistit, co poslancům vadilo nejvíc. Teď to přesně nevím. Měl jsem pocit, že jsme spolu o kontroverzních věcech opakovaně hovořili. Budu se snažit s poslanci z ČSSD a Unie svobody vše probrat. Pokud novelu schválí Senát a prezident, mohla by začít platit na podzim 2005. * Nejvíce kritická byla k novele zákona zejména ODS, která tvrdila, že by stačilo dodržovat stávající zákon. Nakonec vás kolegové z vládní ČSSD. Bylo to pro vás překvapení? Pro mě je to obrovské zklamání. Nejenže poslanci sociální demokracie chyběli, ale dokonce hlasovali proti tomuto zákonu, což je skutečně pro mě mimořádné překvapení, protože mě ujišťovali, že jim na bezpečnosti na silnicích záleží. Nicméně i nadále věřím, že během příštího projednávání bude mít novela průřezovou podporu napříč celým spektrem politických stran ve sněmovně. Poslanci ODS předložili řadu pozměňovacích návrhů, které byly přijaty. Zásadní výhrady měla opozice k bodovému systému. Ten však funguje v deseti evropských zemích a je jedním ze základních nástrojů, jak postihovat bezohledné řidiče. Zejména ty, kteří jsou na tom finančně dobře a jediným trestem pro ně může být, že přijdou o řidičský průkaz. Co se policie týče, tak jsme se například dohodli na zavedení takových opatření, která by omezila například braní úplatků. * Jak se nový silniční zákon dotkne podnikatelů, kteří se živí dopravou a nesouhlasí s větším postihováním ve srovnání s neprofesionálními řidiči?

U profesionálních řidičů, kteří jedou v nákladním autě či autobuse a hrozí, že by mohli v případě nehody způsobit mnohem větší tragédii než ostatní účastníci silničního provozu, musí být větší sankce. Zákon ale není normou, se kterou budou spokojeni úplně všichni. Problémy budou mít především řidiči, kteří se naučili obcházet a nedodržovat předpisy. Věřím, že novela ochrání především ty slušné před nebezpečnými, kteří samozřejmě s novým zákonem souhlasit nikdy nebudou a těžko se s nimi dá domluvit. Já se s nimi ani domlouvat nechci.

* Vláda se dohodla na určitém snížení peněz ze státního rozpočtu v jednotlivých rezortech, což se dotklo i vašeho ministerstva. Je to pro vás citelná ztráta? Kolik peněz by bylo v ideálním případě ročně potřeba na nutné investice v oblasti dopravy? To je filozofická otázka. Představuji si investice v dopravě za zhruba 100-120 miliard korun, které by umožnily splnit očekávání vlády, že se do roku 2010 rozhodující část pozemních komunikací zmodernizuje a zrekonstruuje. Současné tempo výstavby zdaleka neodpovídá potřebám české společnosti a ekonomiky. Dnes stavíme ročně 30-50 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací. Potřebovali bychom však, aby to bylo minimálně sto kilometrů. Nicméně skutečně potřebnou sumu peněz můj rezort nedostane, protože česká ekonomika na to nemá a nemáme již ani žádné další možnosti, abychom si potřebné finanční prostředky půjčili. * Jaký je současný stav?

Musíme vycházet z reálných možností, a proto nyní investujeme do dopravních modernizace zhruba 65 miliard korun, zatímco bychom potřebovali dvakrát více. Krácení prostředků ze státního rozpočtu na příští rok je věc do jisté míry sice bolestivá, ale nutná. Zároveň se snažíme šetřit, kde to jde. Týká se to například dálnice D 47, na jejíž stavbě uspoříme kolem 3,5 miliardy korun. Je potřeba říci, že celá kapitola týkající se ministerstva dopravy je „postižena“ zvýšením DPH. N a rozestavěných akcích, které stavíme již několik let, kvůli tomu ztrácíme kolem 5,8 miliardy korun ročně. Na druhé straně jsme získali možnost čerpat z Evropské investiční banky zhruba šest miliard korun na pražský okruh, což jsou velmi vítané prostředky. Nemůžeme však dostatečně financovat již rozestavěné stavby. Tam naopak musíme zvolnit tempo. Je to schizofrenní situace. Na jedné straně můžeme otevírat nové stavby, na straně druhé musíme utlumovat ty, které už běží. To je nedostatek, který se snažíme ještě řešit.

* Nyní je zhruba 40 % pozemních komunikací v ČR v zoufalém stavu. Kde se dají sehnat peníze na jejich obnovu, opravu a údržbu?

To je velký problém. Na jednotlivých tazích se vyskytují kritická místa. Obnova vozovek je postupná. Vnitřní dluh, který je zejména na silnicích 2. a 3. třídy, dosahuje podle krajů téměř 600 miliard korun, což je neuvěřitelné číslo. Neinvestujeme však 600 miliard, ale budeme postupně rekonstruovat zejména místa, kde jsou porušené vozovky. Ve špatném stavu jsou některé mosty. Je otázka, zda se dají vůbec uvolnit nějaké peníze v reálném čase. Česká republika na to v současné době nemá. Nebo to třeba nakonec bude tak, že během dvou generací se pozemní komunikace postupně ničily a období dalších dvou generací bude možná zapotřebí na jejich obnovu.

* Jak pokračuje příprava zavedení mýtného na tuzemských pozemních komunikacích? Kolik procent nezbytných nákladů na dopravní infrastrukturu by mohlo pokrýt? Výhledově by financování ze strany státu nezbytných nákladů na provoz a údržbu dopravní infrastruktury mělo přejít na dopravce všech druhů dopravy. Bude k tomu potřeba určité přechodné období. Důležitý bude systém, na jehož základě by mělo vše probíhat. Podobný princip jako na železnici, kdy dopravce platí poplatek za každý projetý kilometr státu, bude zaveden i na vybrané síti komunikací v rámci silniční dopravy. Postupně se budou tyto částky zvyšovat tak, aby pokryly všechny náklady, které měl stát s vybudováním pozemní komunikace, jejím udržováním, modernizací či náklady způsobenými dopravními nehodami a dopady na životní prostředí atd. Elektronické mýtné, které bychom chtěli zavést v roce 2006, tyto náklady ještě nebude pokrývat, ale bude nástrojem, který to v budoucnu umožní. * Kdy budou dokončeny železniční koridory a kolik na ně půjde peněz? První koridor stál 36 miliard korun. N a prvním a druhém koridoru se pokračuje dále. Na řadě jsou železniční uzly a propojení mezi koridory. Třetí a čtvrtý koridor se postupně připravují do výstavby. Počítáme s tím, že zhruba 80-85 % nákladů můžeme získat z EU, protože se jedná o prioritní evropské projekty. To je naše naděje, že budou dokončeny v letech 2014-2016. Přesnou celkovou částku teď nejsem schopen sdělit. Půjde však řádově o desítky miliard korun. n ING. MILAN ŠIMONOVSKÝ se narodil 17. 2. 1949 v Brně. Absolvoval Vysoké učení technické Brno, fakultu stavební, obor konstrukce a dopravní stavby, postgraduálně pak studoval systémy městské hromadné dopravy. V letech 1973-1990 pracoval jako specialista pro dopravní systémy Útvaru hlavního architekta města Brna (1973-1990). Členem KDU-ČSL je od roku 1990, o deset let později se stal prvním místopředsedou strany. V letech 1990-2000 byl náměstkem primátora města Brna, od roku 2000 je senátorem.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče