Ministerstvo zdravotnictví si vstupu do EU nevšímá

26. ledna 2004, 00:00 - MARIE KLÍROVÁ
26. ledna 2004, 00:00

VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE SE MIMO JINÉ PROJEVÍ I CITELNÝMI FINANČNÍMI NÁROKY VE ZDRAVOTNICTVÍ. PŘESTO MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ NEVĚNUJE OTÁZKÁM SPOJENÝM SE VSTUPEM DO EU PATŘIČNOU POZORNOST.

VSTUP ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE SE MIMO JINÉ PROJEVÍ I CITELNÝMI FINANČNÍMI NÁROKY VE ZDRAVOTNICTVÍ. PŘESTO MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ NEVĚNUJE OTÁZKÁM SPOJENÝM SE VSTUPEM DO EU PATŘIČNOU POZORNOST.

Dopad nových výdajů za zdravotní péči pocítí zdravotní pojišťovny, především Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Při přípravě na novou situaci ale zůstaly bez adekvátní pomoci státu. Zdravotnictví není rezortem, který má v Evropské unii společné regule. Dotýkají se ho však závazná pravidla provázející migraci zaměstnanců a dalších občanů. Ta hlídají, aby občané Evropské unie po přestěhování či změně země, v níž pracují, neztratili nároky na důchod, na vyjmenované sociální zabezpečení a také na zdravotní péči. Ve vztahu k našemu uspořádání zdravotní péče a tuzemským finančním poměrům jsou některé tyto změny pro naše zdravotní pojištění nevýhodné. Novinkou se stane pojištění nezaopatřených rodinných příslušníků. Pojišťovna bude muset například platit péči za děti a případně i manželku u nás pracujícího německého manažera, přestože tito rodinní příslušníci žijí doma v Německu. Péči bude hradit v cenách v průměru šestkrát vyšších, než jsou v České republice. Rozsáhlé nároky na úhradu zdravotní péče v zahraničí vzniknou například také studentům a důchodcům. Přesné informace jsou k dispozici na internetových stránkách Centra mezistátních úhrad (www.cmu.cz). Zakladateli a členy této instituce jsou všechny zdravotní pojišťovny činné v České republice. Pravidlo volného pohybu zboží a služeb se dotýká i zdravotnictví. Když se pacient nedočká v přiměřené době operace či jiné péče doma, má právo chtít na pojišťovně souhlas s operací v jiné zemi EU. Pojišťovna musí tuto péči uhradit. Vzhledem k tomu, že se v ČR prodlužují čekací doby například na ortopedické operace, lze s takovými požadavky počítat. Přitom se u nás zatím nikdo nepokusil definovat, co lze v jakém případě považovat za „přiměřenou dobu“. Není proto jasné, kdy bude mít pacient šanci získat souhlas s operací v zahraničí a kdy zůstane pojišťovně právo uvedený souhlas odepřít, aniž by riskovala prohru u případného soudu. Napjaté finanční poměry VZP citelně zkomplikuje i skutečnost, že při vyúčtování péče poskytnuté například turistovi z Evropské unie je třeba počítat s nejméně jedním rokem čekání, ale spíše s několika. Ovšem VZP bude muset zdejší ordinaci nebo nemocnici zaplatit daleko rychleji a potom teprve tyto peníze vymáhat na zahraničním partnerovi. Fond, který by pomáhal zmíněnou novou situaci překlenout, však nikdo nepřipravil a nepřipravuje. Přitom vhledem k potížím zdravotnických systémů v Polsku, na Slovensku a nyní i v Německu je třeba počítat s tím, že o naše lékaře nastane zájem a že se tudíž budou se zahraničím přeúčtovávat nemalé sumy.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče