Ministerstvo financí sabotuje ústavu

04. března 2009, 01:00 - Dušan Šrámek
04. března 2009, 01:00

Ústavní soud přinesl dva zásadní nálezy, které se týkaly daňových kontrol. Rozhodnutí týkající se doby, po kterou je možné zkontrolovat účetnictví, ministerstvo respektuje. Na druhé straně se ale odmítá zříci namátkových kontrol.

Všem podnikatelům, kterým se nelíbí daňové kontroly bez udání důvodu, svitla naděje. Ústavní soud totiž nedávno konstatoval, že úředníci musejí mít ke každé prověrce patřičný důvod. Přestože se jedná o verdikt nejvyšší soudní instance v zemi, ministerstvo financí nehodlá nález respektovat. „Pokud Ústavní soud označí část zákona za protiústavní, může jej zrušit. K tomu ale v tomto případě nedošlo,“ obhajuje postup ministerstva Zuzana Chocholová z jeho tiskového oddělení. „To je ale naprosto pochybný závěr. Ve stížnosti nešlo o návrh na zrušení příslušného ustanovení zákona, ale o jeho výklad, což jsou dvě zcela odlišné věci,“ kontruje poslanec rozpočtového výboru Michal Doktor.

Podle Chocholové je třeba posuzovat i to, že soud rozhodoval ve věci, kdy kontrolovaným byla fyzická osoba a argumentoval lidskými právy, nicméně u osoby právnické se o lidských právech nedá vůbec hovořit. V tomto případě však nelze rozlišovat různé typy právních subjektů, tvrdí daňoví odborníci. „Znamenalo by to porušení rovnosti před zákonem. Pokud rozhodli ústavní soudci určitým způsobem v jednom případu, musí se tak posuzovat všechny obdobné kauzy, jak vyplývá z ustálené judikatury, a to bez ohledu na to, zda se jedná o právnickou či fyzickou osobu,“ tvrdí Patricie Švarcová z advokátní firmy Havel a Holásek. Odbornice zpochybňuje i další ministerský argument o jedinečnosti a výlučnosti konkrétní kauzy. „Není rozhodující, zda senát Ústavního soudu rozhodl v jednom, či ve více případech.“

Nesouhlas ministerstva s verdiktem ústavních soudců vyvrcholil vydáním metodického pokynu pro finanční úřady. „Ministerstvo financí neshledává racionální důvod k odchýlení se od dosavadní zákonné praxe, podle které jsou a obecně i musí být daňové kontroly zahajovány i bez předchozího konkrétního podezření, proto bude dosavadní aplikační praxe i nadále zachována,“ píše se v pokynu. Oporou k tomuto výkladu je pro ministerstvo názor předsedkyně senátu, který je odlišný od konečného verdiktu. „Podle tohoto názoru předpokladem daňové kontroly není existence pochybností o správném stanovení daně; jde pouze o zjištění nebo prověření toho, zda byla stanovena správně,“ píše se dále v metodice. „Autorovi tohoto pokynu nejsou zjevně známy ústavněprávní příkazy a zákazy. Ministerstvu, zdá se, chybí řádně vzdělaní právníci,“ reaguje místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Rozhodnutí Ústavního soudu jsou podle jejich slov závazná pro všechny orgány a osoby.

Metodický pokyn vzbudil pozdvižení i mezi podnikatelskou veřejnosti. „V normální zemi by nález Ústavního soudu byl příslušnými orgány státní správy urychleně promítnut do zákonů, prováděcích předpisů a interních směrnic. Namísto toho ministerstvo ústavu klidně porušilo,“ rozčiluje se daňový expert Svazu průmyslu a dopravy Tomáš Barták.

Na dikci ústavy se rovněž odvolává Švarcová. „Rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná i pro stát,“ zdůrazňuje. Podle jejích slov si Česká republika vydáváním obdobných metodických pokynů může do budoucna zadělat na problémy. Nespokojení daňoví poplatníci se totiž pravděpodobně budou se svými stížnostmi na postupy finančních úřadů obracet na soudy. „Argumentovat se jim bude poměrně snadno – Česká republika nedodržuje rozhodnutí svého Ústavního soudu, ač jí to ústava jako zákon nejvyšší právní síly ukládá,“ uzavírá Švarcová.

Nepřesvědčivý nález

Ne všichni daňoví experti se však v názoru na metodický pokyn shodují. „Ohledně zákazu namátkových kontrol je nutné souhlasit s postupem ministerstva, které k této věci zaujalo defenzivní postoj. Samotný nález opravdu není ve svém odůvodnění natolik přesvědčivý, aby bez jakýchkoliv pochybností zakládal obecně závaznou praxi,“ tvrdí Roman Ondrýsek z daňové kanceláře Lichnovský, Ondrýsek a partneři. Ve svém názoru se opírá i o skutečnost, že pro znění nálezu byli jen dva soudci ze tří, čímž argumentuje i metodický pokyn. S touto interpretací však Švarcová nesouhlasí. „Na principu ústavnosti zmíněného nálezu nemůže nic měnit ani skutečnost, že jedna soudkyně měla na projednávanou věc odlišný názor, kterým ministerstvo v metodickém pokynu argumentuje. Ústava nerozlišuje rozhodnutí, která jsou přijata jednomyslně a ta, u kterých bylo uplatněno odlišné stanovisko některého ze soudců,“ říká.

Za hájení zákona šikana

Podnikatelům, kteří by se nechtěli ministerskému výkladu ústavy podvolit, přitom hrozí šikana ze strany finančních úřadů. V metodické pokynu se totiž dále uvádí: „V případech, kdy ze strany daňového subjektu budou činěny obstrukce při zahajování daňové kontroly s tím, že od finančního úřadu bude požadováno sdělení konkrétních pochybností, které by opravňovaly k zahájení kontroly, doporučujeme v krajních případech využít zákonných postupů vyplývajících ze zákona o správě daní a poplatků (uložení pokuty, předvedení policií).“

Jako problematický vnímají metodický pokyn i někteří poslanci. „Je to velmi špatné rozhodnutí. Poslanecká sněmovna dlouhodobě vyjadřuje vůli upravit toto ustanovení v souladu s nálezem Ústavního soudu. Stát zbytečně riskuje žaloby. To, že někdo vyhrožuje předvedením na policii a dalšími represivními opatřeními, lze chápat jako teoretickou škodu, kterou lze vyčíslit, a žádat na státu náhradu,“ říká Doktor. Jeho poslanecký kolega, předseda ústavně-právního výboru Marek Benda, mu přizvukuje. „Připadá mi přinejmenším zvláštní, jestliže ministerstvo takto otevřeně vyzývá své podřízené orgány k nerespektování rozhodnutí Ústavního soudu,“ říká.

U lhůty na kontroly úředníci částečně ustoupili

Zatímco v případě odůvodnění kontrol ministerstvo financí verdikt Ústavního soudu sabotuje, v případě dalšího nálezu, týkajícího se doby, po níž je možno přezkoumat splnění daňové povinnosti, se výroku podrobilo (podrobnosti v Profitu 7/2009). Dokonce i v případech, kdy při daňové kontrole vyšlo najevo, že daň měla být vyšší, nebude doměrek vyžadován. Nicméně i zde je zásadní nesrovnalost. Na nález soudu nemají brát finanční úřady zřetel u pravomocně ukončených řízení, což může přinést v praxi další problémy.

„Česká daňová správa se již naučila respektovat judikaturu Nejvyššího správního soudu a zejména pak Ústavního soudu. Znepokojivý je nicméně negativní přístup k mimořádným opravným prostředkům, zejména k přezkoumání daňových rozhodnutí,“ říká Ondrýsek. Podle jeho slov si ministerstvo patrně dostatečně neuvědomuje, že takovýmto postupem zcela bezprecedentně porušuje zákaz nerovného a neodůvodněného zacházení. „Tento zásah může být natolik intenzivní, že by dokonce mohl vést k připuštění soudního přezkumu zamítavého rozhodnutí, byť ten je u daňových rozhodnutí obecně nepřípustný,“ dodává. Stejného názoru je i Doktor: „Nálezem se nezměnil žádný právní stav, ani nedošlo ke zrušení jakéhokoli ustanovení zákona. Takže obdobná rozhodnutí správce daně, která vedla v minulosti k doměření, zakládají právo dotčených osob domáhat se náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem. Vůbec se neodvažuji odhadovat, kolik takových případů může být.“

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče