Ministerská realitní, s. r. o.

05. listopadu 2007, 00:00 - Petra Sýkorová
05. listopadu 2007, 00:00

Správa státních budov Chybí v Česku „vládní čtvrť“? Ušetřila by čas podnikatelům, kteří zatím obíhají desítky různých budov roztroušených po městě. Zatímco první projekty navrhující centralizaci tuzemských správních úřadů teprve vznikají, v Maďarsku podobná čtvrť vyroste již za dva roky.

Připadáte si občas na úřadě jako slepička, co shání vodu pro polomrtvého kohoutka? A můžeme doufat, že jednou to bude jinak? Dnes je totiž stav poměrně tristní. „My vám ten papír samozřejmě rádi dáme, jen co vyplníte tenhle formulář, necháte si ho potvrdit na našem ekonomickém oddělení a přinesete nám ho zpět. Dnes tam zrovna nemají úřední hodiny. Ale to nevadí, stejně byste tam nestihla dojet, protože to je na druhém konci města,“ řekl mi nedávno jeden usměvavý úředník.

Řešení – centralizaci – navrhují občanská sdružení Asociace PPP (Asociace pro podporu projektů spolupráce veřejného a soukromého sektoru – Public Private Partnership Assotiation) a eStat (Efektivní stát). Ty si kladou za cíl uvést v soulad politické a hospodářské zájmy uvnitř státu.

Úřady, jejichž početná vyjádření, souhlasy a povolení je mnohdy třeba získat kvůli jediné věci, bývají nestrategicky rozesety po celém městě. Některé z nich mají navíc několik dislokovaných pracovišť; to nekomplikuje život pouze občanům, ale i samotným úředníkům. A stojí to peníze.

Úspora? V miliardách

eStat vytvořil návrh s názvem „Centrální správa státních nemovitostí,“ v němž dosavadní přístup státu k jeho nemovitostem označil za nesystémový a nehospodárný. Spočítal, že reforma způsobu nakládání s veřejnými nemovitostmi by mohla pro stát znamenat roční úsporu až dvanácti miliard korun. Řešení eStatu spočívá ve zřízení specializovaného Úřadu pro správu a rozvoj státních nemovitostí. Jeho vedoucí pracovníci by byli finančně zainteresováni na výsledcích hospodaření se státním majetkem. To by mohlo odstranit klasický problém státního úředníka – chybějící motivaci. Když si položíte otázku „co mně přinese, když budu pracovat efektivněji?“ a odpovíte si na ni „dobrý pocit“, bude to milé. Ale když zazní odpověď „peníze“, bude to účinnější.

Vznik tohoto úřadu má ale přinést i mzdové úspory. Mohl by totiž z podstatné části nahradit dosavadní odbory jednotlivých úřadů specializované na správu majetku a nemovitostí. A podle názoru eStatu to dokáže odborněji a lépe. Mimo jiné by k tomu mělo přispět i použití metod facility managementu a outsourcingu.

Další úsporu by znamenalo projasnění celkového stavu budov využívaných státní správou. V současné době stát nevede centrální evidenci svých nemovitostí a nemá zjištěno, kolik ho provoz jím využívaných budov vlastně stojí. Přitom podle eStatu na jednoho státního zaměstnance připadá v průměru zhruba dvakrát více kancelářské plochy než na zaměstnance privátního sektoru. A nebývá to plo-cha ledajaká – často se nachází v potenciálně reprezentativních (leč nerenovovaných) historických budovách v centrech měst, které by bylo možné výhodně pronajmout za tržní cenu.

Úřad vlády podle ředitele jeho ekonomického odboru Karla Viléma prozatím nenavrhuje sjednocování ministerstev do jednoho místa. K evidenci státních budov Vilém uvádí: „Systematicky evidujeme jen takzvané administrativní objekty. V současné době je dokončován centrální přehled dislokací organizačních složek státu a státních organizací v rámci celé České republiky.“

Rakouský model

Ač může návrh eStatu znít převratně, novinkou není. Jeho podstata je jen „opsána od souseda.“ Principy centrální správy nemovitostí totiž již od roku 1992 praktikují Rakušané. Rakouský Fond pro správu a rozvoj státních nemovitostí (Bundes Immobilien Gesellschaft – BIG) byl založen jako stoprocentní dceřiná společnost tamní vlády. Stát na něj postupně převedl svůj veškerý nemovitý majetek (kolem pěti tisíc budov).

Státní instituce si od BIG svá sídla pronajímají, stejně jako to dělají soukromé subjekty, kterým jsou prostory rovněž nabízeny. BIG nemovitosti ve své správě také renovuje a buduje nové. Vykazuje přitom roční zisk okolo padesáti milionů eur. Zatímco vedoucí projektu eStat Edvard Kožušník říká: „nejsme zastánci okamžitého velikášského řešení ve formě úřednického kampusu, jedná se nám spíše o postupné kroky,“ návrh Asociace PPP zvažuje i možnost výstavby takzvané vládní čtvrti.

Správa, nebo management?

FACILITY MANAGEMENT

 International Facility Management Association definuje facility management coby metodu, jak v organizacích sladit pracovní prostředí, pracovníky a pracovní činnosti. Zahrnuje v sobě principy obchodní administrativy, architektury, humanitních a technických věd.

Cílem facility managementu je posílit ty procesy v organizaci, jejichž pomocí pracovníci podají nejlepší výkony a v konečném důsledku pozitivně přispějí k ekonomickému růstu a celkovému úspěchu organizace.

I podle výkonného ředitele Asociace PPP Jana Šnajdra by se měla veřejná správa pokusit provozovat budovy efektivněji. Příklad si přitom může vzít z privátního sektoru, ve kterém jsou s velmi dobrými výsledky běžně využívány metody facility managementu a outsourcingu. Aplikujeme-li metodu facility managementu na problematiku dislokovaných pracovišť, výstupem bude následující poznatek: Je jednodušší (i méně nákladné) postarat se o jeden velký dům než o několik menších. Zní to triviálně a v České republice to už s dobrými výsledky odzkoušely společnosti, jakými jsou například O2, ČSOB a T-Mobile.

Vedoucí oddělení externí komunikace T-Mobilu Jitka Pacolová k jejich centralizaci uvádí: „Jednou z hlavních předností je úspora času pro zaměstnance. Osobní schůzky mezi zástupci různých oddělení se odehrávají v jedné budově, a proto není nutné trávit čas cestováním mezi jednotlivými dislokovanými pracovišti. Jednodušší je pak i samotná správa budov. Řešit provozní záležitosti v jednom objektu je snazší než v pěti budovách rozmístěných po celé Praze.“

Podobné projekty dokonce nejsou novinkou ani pro státní správu. Již v polovině minulého století vznikla vládní čtvrť v Jižní Americe a další co nevidět postaví v Maďarsku.

Poučná Brasilia

 OUTSOURCING

Proces, v jehož rámci outsourcující subjekt pověří výkonem vedlejších prací někoho dalšího. Smyslem a cílem outsourcingu je snížení nákladů na provoz, lepší možnost zaměřit se pouze na podstatné úkoly a nerozptylovat zaměstnance nutností řešit provozní problémy. Často outsourcovanými činnostmi jsou například správa sítě a informačních technologií, úklidové služby, ostraha objektu, stravování a účetnictví.

V padesátých letech 20. století začali stavět Brasilii – nové hlavní město Brazílie, které při pohledu shora vypadá jako letící pták a má svůj government district (vládní čtvrť). Byl to urbanisticky velmi zajímavý počin, od kterého se očekávalo mnoho výhod, nakonec ale převážila jedna podstatná nevýhoda, a čtvrť museli architekti upravovat.

Tou nevýhodou byla pozapomenutá skutečnost, že každá pracovní doba jednou skončí, a všichni úředníci pak odejdou domů. Efektivně fungující čistě úřednická čtvrť se tak s koncem úředních hodin každý den měnila na město duchů a z opuštěných ulic se stávala živná půda pro kriminalitu. Mezi budovy ministerstev proto architekti museli doprojektovat obytné domy a další stavby, které dovolily této části města „přežít“ i konec pracovní doby.

Budoucí maďarská čtvrť

Podobný projekt dnes vzniká v Maďarsku. Tamní veřejná správa má spolu s privátním sektorem do jeho realizace investovat v přepočtu více než 16 miliard korun. V současné době je již schválen návrh projektu, který má být dokončen v květnu 2009. Poblíž budapešťského vlakového nádraží má na ploše třiceti hektarů vyrůst komplex budov doplněný parky a zahradami, kam se má přestěhovat jedenáct maďarských ministerstev.

Vítězný japonsko-maďarský tým architektů, snad poučen brazilským problémem, nezapomíná ani na ostatní složky důležité pro dobré fungování úřední čtvrti, a velkou pozornost věnuje i ekologickým hlediskům zpracování projektu. Maďarská vláda počítá s tím, že náklady na tento projekt by se měly vrátit do pětadvaceti let. Mimo jiné proto, že staré budovy ministerstev nebude třeba rekonstruovat, a proto, že zajistit provoz úřadů koncentrovaných v jedné lokalitě je mnohem levnější než postarat se o chod více dislokovaných pracovišť.

A česká čtvrť?

PROJEKTY PPP

Termín Public Private Partnership popisuje širší skupinu projektů, na nichž se společně podílejí soukromý a veřejný sektor, a které směřují k uspokojování služeb tradičně zajišťovaných veřejným sektorem.

PPP obecně označuje formy spolupráce mezi orgány veřejné správy a podnikatelským sektorem za účelem zajištění financování, výstavby, obnovení, správy či údržby veřejné infrastruktury nebo poskytování veřejné služby.

PPP přináší potřebné financování veřejného sektoru ze soukromých zdrojů. Dalším důvodem je požadavek, aby veřejná sféra získala větší prospěch

z know-how a pracovních postupů, které se uplatňují v soukromém sektoru.

Otázkou zůstává, zda je výstavba podobného komplexu budov vhodným řešením i pro čtrnáct českých ministerstev.

Výkonný ředitel společnosti Sekyra Group pro oblast developementu Leoš Anderle, spoluautor návrhu Asociace PPP, na tuto otázku odpovídá: „Takové řešení je pro stát a město výhodné nejen z ekonomického, ale samozřejmě také urbanistického hlediska. Míst, která jsou pro to vhodná, je řada. Například některé oblasti Prahy 13, 12, 11 (například v okolí stanice metra Chodov) či 9 mohou být pro obdobný projekt dobře využity. Jednou z priorit výběru by měla být nadstandardní dopravní dostupnost. Myslím, že by projekt vyvolal i určitý synergický efekt ve smyslu posílení přirozených center těchto městských částí.“

Tuto možnost považuje dokonce za vhodnější než využití rakouského modelu. Centralizace pracovišť má podle něj celou řadu výhod nejen pro subjekt, který v daném místě provozuje činnost, ale také pro jeho klienty. Na jednom místě tak totiž klienti najdou většinu toho, co potřebují s úředníky projednat anebo od nich získat. „Domnívám se tedy, že optimálním řešením je propojit správu nejen logisticky, ale také geograficky,“ dodává Anderle.

DISLOKOVANÁ PRACOVIŠTĚ NĚKTERÝCH REZORTŮ

Ministerstvo vnitra • budova Centrotexu, nám. Hrdinů 4, 

   Nusle

• Na Pankráci 72, Nusle

• Přípotoční 300, Vršovice

• Olšanská 4, Žižkov

  • *Ministerstvo zahraničních věcí • „Strahovská budova“, Skokanská 3,    Břevnov • Toskánský palác, Hradčanské nám. 5,    Hradčany Ministerstvo financí • Legerova 69, Nové Město • Voctářova 9, Libeň • Lazarská 7, Nové Město Ministerstvo kultury**

• „Sirotčinec“, Milady Horákové 139,

   Hradčany

Podle slov ředitele Ochranné služby Policie ČR Lubomíra Kvíčaly není třeba se obávat ani toho, že by kumulace úřadů do jednoho místa přinesla zvýšení bezpečnostního rizika. „Pro Ochrannou službu by případné umístění několika ministerstev v jednom komplexu nebyl žádný problém,“ říká.

Ostatní oslovení developeři se k návrhu vládní čtvrti stavějí o poznání vlažněji. Architektka Jitka Boušková ze společnosti Passerinvest Group na otázku, zda by byl podobný projekt vhodný i pro Českou republiku, odpovídá: „Praha není tak velké město, aby se musela koncentrovat správa na jedno místo.“ Pavel Weishaupt ze společnosti Codeco se s ní v podstatě shoduje: „Myslím si, že naše republika není dost velká na to, aby pro svoji správu potřebovala novou vládní čtvrť. A doufám, že zákony profesora Parkinsona v Česku takového vítězství nedosáhnou.“

Profesor Parkinson byl britský ekonom, jehož 1. zákon zní: Počet úředníků naprosto nesouvisí s množstvím práce a zákonitě neustále roste. Architektova odpověď pravděpodobně vychází z kombinace klasické murphologie a znalosti podmínek na ministerstvu pro administrativní záležitosti Jima Hackera. Cílem tohoto proslulého ministerstva z britcomu „Jistě, pane ministře“ bylo zefektivnit státní správu, výsledkem byl nárůst byrokracie. Samozřejmě nelze vyloučit ani možnost, že za odpovědí architekta stojí jeho reálné zkušenosti s efektivitou fungování státního aparátu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče