Minimální základ se opět zvyšuje

05. června 2006, 00:00 - Ing. IVAN MACHÁČEK
05. června 2006, 00:00

Minimální základ daně za zdaňovací období roku 2005 činil 107 300 korun, za letošní rok se zvyšuje na 112 900 korun. Kdy je nutné z minimálního základu vycházet a jakých situací se naopak netýká? Minimální základ daně se vztahuje na poplatníky daně z příjmů fyzických osob s příjmy podle §7 odst.

Minimální základ daně za zdaňovací období roku 2005 činil 107 300 korun, za letošní rok se zvyšuje na 112 900 korun. Kdy je nutné z minimálního základu vycházet a jakých situací se naopak netýká?

Minimální základ daně se vztahuje na poplatníky daně z příjmů fyzických osob s příjmy podle §7 odst. 1 písm. a) až c) zákona o daních z příjmů. Jedná se tedy o fyzické osoby s příjmy:

  • ze živností (podnikání na základě živnostenského oprávnění), *

ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství (zemědělští podnikatelé),  *  z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (auditoři, daňoví poradci, soukromí lékaři, notáři, advokáti a podobně).

KDY SE POUŽIJE MINIMÁLNÍ ZÁKLAD

Je nutné si uvědomit, že nejde o stanovení minimální daně ani o stanovení minimálního základu daně z podnikání, ale jedná se o stanovení minimálního celkového základu daně u fyzické osoby. Celkový základ daně z příjmů fyzických osob se skládá z pěti dílčích základů. Vypočte se jako součet dílčích základů daně:

  • ze závislé činnosti a z funkčních požitků, *

z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, * z příjmů z kapitálového majetku, * z příjmů z pronájmu a * z ostatních příjmů.

Pouze v případě, že fyzická osoba s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) má za zdaňovací období (kalendářní rok) celkový základ daně menší než zákonem stanovený minimální základ daně, musí při výpočtu daně z příjmů vycházet z minimálního základu.

Není přitom rozhodující, zda fyzická osoba vede daňovou evidenci, nebo uplatňuje výdaje procentem z příjmů, anebo vede účetnictví.

Institut minimálního základu daně se vztahuje i na spolupracující osobu, pokud jsou na ni převáděny příjmy a výdaje poplatníka s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c).

NA KOHO SE NEVZTAHUJE

Povinnost minimálního základu daně není stanovena ve zdaňovacím období:

  • ve kterém poplatník zahájil nebo ukončil podnikatelskou činnost, *

bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém zahájil podnikatelskou činnost.

U spolupracující osoby se za zahájení nebo ukončení činnosti považuje zahájení nebo ukončení spolupráce s poplatníkem s příjmy podle §7 odst. 1 písm. a) až c).

Dále se institut minimálního základu daně nevztahuje na poplatníka:

  • kterému byla stanovena daň paušální částkou, *

kterému náležel rodičovský příspěvek podle zákona o státní sociální podpoře, a to i po část zdaňovacího období, * kterému náležel příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, * který byl poživatelem starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu, a to i po část zdaňovacího období, * který na počátku zdaňovacího období nedovršil 26 let a který se i po část zdaňovacího období soustavně připravoval na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, * který ve zdaňovacím období podá daňové přiznání při prohlášení nebo zrušení konkurzu a který do konce téhož zdaňovacího období neukončil podnikatelskou činnost, * který má ve zdaňovacím období nárok na slevu na dani z důvodu zaměstnávání osob se zdravotním postižením anebo z důvodu poskytnutí příslibu investiční pobídky podle zákona o investičních pobídkách, * který nemá příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ve zdaňovacím období vyšší než 15 tisíc korun, * který nemá jiný příjem podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) než příjem z lesního hospodářství anebo z dotací, podpor, grantů nebo z příspěvků, které nejsou osvobozeny od daně.

Minimální základ daně se nevztahuje ani na daňového nerezidenta, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí méně než 90 procent všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, anebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou daně.

RŮST MINIMÁLNÍHO ZÁKLADU DANĚ

zdaňovací období minimální základ

rok 2004 101 000 Kč

rok 2005 107 300 Kč

rok 2006 112 900 Kč

VÝŠE MINIMÁLNÍHO ZÁKLADU V ROCE 2006

Minimální základ daně je pohyblivou částkou, která je pro každé zdaňovací období stanovena znovu. U fyzických osob s příjmy podle §7 odst. 1 písm. a) až c) musí celkový základ daně činit alespoň 50 procent částky, která se vypočte jako součin tří činitelů:

  •  všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází zdaňovacímu období, *

přepočítacího koeficientu podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu * a počtu kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost. Vypočtená částka se zaokrouhlí na celé stokoruny směrem dolů.

Za zdaňovací období roku 2006 se výše minimálního základu daně stanoví dle údajů obsažených v nařízení vlády č. 414/2005 Sb. Tam je uvedeno, že:

  • všeobecný vyměřovací základ za rok 2004 činí 17 882 korun *

přepočítací koeficient činí 1,0532

Měsíční minimální základ daně tedy činí:

50 % ze součinu 17 882 Kč x 1,0532 = 9 416,6612 Kč

Roční minimální základ daně činí:

12 měsíců x 9 416,6612 Kč = 112 999,9344 Kč. Výše uvedená částka se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů, takže roční minimální základ daně pro zdaňovací období roku 2006 činí 112 900 korun.

PŘÍKLAD: PŘERUŠENÍ PODNIKÁNÍ A MINIMÁLNÍ ZÁKLAD DANĚ

Z důvodu vážné nemoci přeruší podnikatel výkon své živnosti, a to od srpna do prosince 2006. Tuto skutečnost oznámí finančnímu úřadu. V provozování živnosti bude znovu pokračovat od ledna 2007. Za zdaňovací období roku 2006 dosáhl poplatník dílčího základu daně z podnikání ve výši 30 000 korun.

ŘEŠENÍ:

Na poplatníka se vztahuje institut minimálního základu daně, protože jde o fyzickou osobu s příjmy ze živnosti. Nebude však použita výše minimálního základu daně stanovená pro celé zdaňovací období, ale výpočet provedený pouze za sedm měsíců provozování živnosti: (17 882 Kč x 1,0532 x 7) : 2 = 65 916,6284 Kč, což po zaokrouhlení činí 65 900 Kč. Dosažený základ daně z podnikání ve výši 30 000 korun je nižší než stanovený minimální základ daně za sedm měsíců podnikání. Proto bude daň z příjmů vypočtena z vypočteného minimálního základu daně 65 900 korun.

PŘÍKLAD: LÉKAŘSKÁ PRAXE DŮCHODCE

Lékař pobírá starobní důchod, ale současně i nadále provozuje lékařskou praxi. Za zdaňovací období roku 2006 z ní dosáhne základu daně ve výši 101 000 korun. ŘEŠENÍ:

I když fyzická osoba nedosáhne základu daně ve výši minimálního základu daně, nevztahuje se na ni, protože je poživatelem starobního důchodu. Výsledná daň z příjmů tedy bude odvozena ze základu daně ve výši 101 000 korun, pokud je splněna podmínka pro osvoboz
ení důchodu od daně z příjmů (starobní důchod za rok nepřesáhl v roce 2006 částku 198 000 korun).

PŘÍKLAD: ZTRÁTA Z PODNIKÁNÍ A PŘÍJMY ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI

Fyzická osoba je zaměstnána jako účetní a současně podniká jako dealerka na základě živnostenského oprávnění. Z provozování dealerství dosáhne za zdaňovací období roku 2006 daňovou ztrátu ve výši 15 000 korun. Ze zaměstnání dosáhne za rok 2006 dílčího základu daně ze závislé činnosti 95 000 korun (po odpočtu pojistného na sociální a zdravotní pojištění).

ŘEŠENÍ:

Celkový základ daně činí 95 000 korun, protože ztrátu z podnikání nelze odečíst od dílčího základu daně ze závislé činnosti. Vzhledem k tomu, že jde o fyzickou osobu s příjmy ze živnosti, je nutno v přiznání k dani z příjmů za rok 2006 vycházet z minimálního základu ve výši 112 900 korun. Od vypočtené daně se odečtou zaplacené měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti. Daňovou ztrátu z podnikání z roku 2006 lze uplatnit v následujících pěti letech.

PŘÍKLAD: SPOLUPRÁCE OSOB Fyzická osoba spolupracuje při podnikání v zemědělské výrobě se svou manželkou. Převádí na ni 50 procent příjmů a výdajů. Jiné příjmy ani jeden z nich nemá. Za zdaňovací období roku 2006 dosáhne zemědělský podnikatel základu daně ve výši 160 000 korun.

ŘEŠENÍ:

Spolupracující osoba má statut osoby samostatně výdělečně činné - a proto se bude jak na podnikatele, tak na spolupracující osobu vztahovat institut minimálního základu daně. V případě převedení 50 procent příjmů a výdajů na manželku činí základ daně jak u podnikatele, tak u spolupracující manželky 80 000 korun. Výpočet daně u podnikatele i u manželky tedy bude vycházet z minimálního základu daně 112 900 korun.

PŘÍKLAD: DEALERSKÁ ČINNOST STUDENTA Student filozofické fakulty si současně přivydělává jako dealer softwarových produktů na základě vydaného živnostenského oprávnění. Za rok 2006 dosáhne z této podnikatelské činnosti zisku ve výši 75 000 korun. ŘEŠENÍ:

Institut minimálního základu daně se na studenta nevztahuje, protože fyzická osoba nedovršila na počátku zdaňovacího období 26 let a soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem. Z daňového základu daně 75 000 korun bude činit daň 9000, přičemž si student může uplatnit slevu na dani na poplatníka 7200 korun a slevu na dani na studenta 2400 korun. Daňová povinnost tedy bude nulová.

PŘÍKLAD: MINIMÁLNÍ ZÁKLAD U PODNIKATELE Fyzická osoba - živnostník dosáhne za zdaňovací období roku 2006 příjmy ve výši 450 000 korun, jeho prokazatelné daňové výdaje činí 390 000 korun. Jiné příjmy fyzická osoba nemá. V daňovém přiznání uplatňuje odpočet platby příspěvků na penzijní připojištění ve výši 12 000 korun a na soukromé životní pojištění ve výši 12 000 korun.

ŘEŠENÍ:

Na poplatníka se bude vztahovat institut minimálního základu daně, protože jeho skutečný základ daně z podnikání činí 60 000 korun. Od minimálního základu daně 112 900 korun uplatní odpočty 24 000 korun na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění, takže upravený základ daně činí 88 900 korun a vypočtená daň z příjmů 10 668 korun. Po uplatnění slevy na dani na poplatníka 7200 korun činí daňová povinnost fyzické osoby 3468 korun.

PŘÍKLAD: ZAMĚSTNÁNÍ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Fyzická osoba podniká v zemědělské výrobě. Na výpomocné letní práce zaměstnala jednu osobu se zdravotním postižením (v období od 1. července 2006 do 31. srpna 2006). Za rok 2006 podnikatel dosáhl dílčího základu daně z podnikání v zemědělské výrobě ve výši 95 000 korun, jiné příjmy nemá.

ŘEŠENÍ:

Protože zemědělský podnikatel zaměstnal osobu se zdravotním postižením (i když pouze na dobu dvou měsíců), má nárok na uplatnění slevy na dani podle § 35 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Z toho důvodu se na něj minimální základ daně nevztahuje. Daň bude vypočtena ze základu 95 000 korun, od kterého poplatník uplatní odpočet nezdanitelných částek. Z vypočtené daně pak ještě uplatní slevu na dani.

PŘÍKLAD: PODNIKATEL S OSTATNÍMI PŘÍJMY

Fyzická osoba provozující stavební výrobu na základě udělené koncese dosáhne za zdaňovací období roku 2006 dílčí základ daně z podnikání ve výši 105 000 korun. V říjnu 2006 zároveň tento občan prodal soukromý osobní automobil za 420 000 korun, pořízený v prosinci 2005 za částku 390 000 korun.

ŘEŠENÍ:

I když fyzická osoba dosáhne dílčího základu daně z podnikání pouze ve výši 105 000 korun, institut minimálního základu daně se na ni nevztahuje, protože musí zdanit příjem z prodeje auta z důvodu porušení jednoročního časového testu mezi prodejem a nabytím majetku. Celkový základ daně činí: 105 000 Kč + (420 000 Kč - 390 000 Kč) = 135 000 Kč.

PŘÍKLAD: UPLATNĚNÍ PAUŠÁLNÍCH VÝDAJŮ

Řemeslník uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 procent z dosažených zdanitelných příjmů. Za rok 2006 činily jeho příjmy 250 000 korun. Na pojistném na sociální a zdravotní pojištění zaplatil 57 500 korun.

ŘEŠENÍ:

Dosažený základ daně u řemeslníka činí: 250 000 Kč (příjmy) - 150 000 Kč (paušální výdaje) - 57 500 Kč (pojistné) = 42 500 Kč Vzhledem k tomu, že tento základ daně je nižší než minimální základ, musí podnikatel při výpočtu daně z příjmů za rok 2006 vycházet z minimálního základu daně ve výši 112 900 korun.

PŘÍKLAD: ZAHÁJENÍ PODNIKÁNÍ

Fyzická osoba zahájila v roce 2005 podnikání na základě vydaného živnostenského oprávnění. V roce 2006 dosáhne základu daně pouze 65 000 korun. Podnikatel přitom vede daňovou evidenci.

ŘEŠENÍ:

Na poplatníka se nevztahuje institut minimálního základu daně, protože ten se nepoužije ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník zahájil podnikatelskou činnost a ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém zahájil podnikatelskou činnost. V roce 2006 tedy bude daň z příjmů odvozena ze základu daně 65 000 korun, od kterého si podnikatel uplatní odpočitatelné položky a z vypočtené daně pak slevu na dani na poplatníka.

VÝPOČET DANĚ Z MINIMÁLNÍHO ZÁKLADU

Jak konkrétně postupovat při výpočtu daně z příjmů za letošní rok? Minimální základ daně za zdaňovací období roku 2006 poplatník sníží o odčitatelné položky uvedené v § 15 zákona o daních z příjmů. Jedná se o:

  • dary na veřejně prospěšné účely,
  • úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření,
  • poplatníkem zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
  • poplatníkem zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění,
  • zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace této rganizaci podle jejích stanov.

Z minimálního základu daně však nelze odečíst ani daňovou ztr

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče