Minimální mzda je od Nového roku vyšší

06. ledna 2003, 00:00 - Ladislav Jouza, právník
06. ledna 2003, 00:00

Podnikatelé budou muset jako zaměstnavatelé respektovat novelizované mzdové tarify Minimální mzda je nejnižší peněžité plnění, které je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci za vykonanou práci podle zákoníku práce Výši a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje vláda nařízením (č.

Podnikatelé budou muset jako zaměstnavatelé respektovat novelizované mzdové tarify

Minimální mzda je nejnižší peněžité plnění, které je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci za vykonanou práci podle zákoníku práce

Výši a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje vláda nařízením (č. 303/1995 Sb.). Týká se všech zaměstnanců v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu (např. vztah mezi družstvem a jeho členem). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou, o hlavní či vedlejší nebo o souběžný pracovní poměr. Nárok na minimální mzdu vzniká i tehdy, jestliže zaměstnanec sjednal několik pracovních poměrů, a to i s jedním zaměstnavatelem. V každém pracovním poměru vzniká nárok samostatně. Minimální mzda se vztahuje i na zaměstnance, kteří vedle mzdy pobírají dávky sociálního zabezpečení, např. starobní důchod (pracující starobní důchodci). Nevztahuje se však na činnosti prováděné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce), kde se jedná výhradně o smluvní záležitost nevyžadující zvláštní ochranu.

V některých případech jsou však uplatňovány nižší měsíční sazby minimální mzdy:

90 % (5580 Kč) pro zaměstnance ve věku 18 až 21 let, přičemž tato snížená sazba může být uplatňována pouze po dobu 6 měsíců ode dne vzniku prvního pracovního poměru nebo obdobného pracovního vztahu,

80 % (4960 Kč) pro mladistvého zaměstnance, 75 % (4650 Kč) pro zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu, 50 % (3100 Kč) pro zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu nebo mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod.

Minimální mzda při zkrácené pracovní době Výše minimální mzdy za hodinu platí pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Podle § 83a zákoníku práce však například zaměstnanci pracující v podzemí a zaměstnanci pracující v nepřetržitém nebo třísměnném pracovním režimu mají stanovenu týdenní pracovní dobu nejvýše 37,5 hodiny týdně. Pracovní doba zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem činí nejvýše 38,75 hodiny týdně. U zaměstnanců mladších 16 let nesmí pracovní doba přesáhnout 30 hodin týdně. Nižší rozsah pracovní doby bez snížení mzdy lze rovněž dohodnout v kolektivní smlouvě nebo jej může zaměstnavatel dobrovolně stanovit ve vnitřním předpisu (týká se to však jen zaměstnavatelů podnikatelského charakteru). V e všech těchto případech se minimální mzda za hodinu zvýší úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době. T ím je zajištěn při různé délce stanovené týdenní pracovní doby nárok zaměstnance (při odpracování stanovené doby) na stejnou výši minimální mzdy za týden nebo za měsíc.

Příklad: U zaměstnavatele je zkrácená pracovní doba na 37,5 hodiny týdně. Hodinová minimální mzda se vypočte takto: Zjistí se poměr mezi obvyklou týdenní stanovenou pracovní dobou (40 hodin) a zkrácenou (jinak stanovenou) pracovní dobou (37,5 hodiny). Po zaokrouhlení je to 1,067. Tímto koeficientem se pak vynásobí hodinová minimální mzda (36,90 Kč). Součin (36,90 x 1,067 = 39,40 Kč) představuje minimální hodinovou mzdu při zkrácené pracovní době v podnikatelských organizacích. Obdobně se postupuje ve všech ostatních případech zjišťování minimální mzdy při zkrácené pracovní době. Je nutno podotknout, že minimální hodinová mzda se neupravuje v případech, kdy zaměstnanec pracuje v kratší pracovní době. T o jsou případy, kdy mu byla umožněna kratší pracovní doba po dohodě se zaměstnavatelem (např. péče o dítě, zdravotní důvody apod.). Mzda nebo plat jsou pak poskytovány úměrně (musí se snížit) v závislosti na kratší pracovní době.

Vyšší minimální tarify

Minimální mzda platí jako jediná mzdová veličina pro zaměstnance v organizacích podnikatelské sféry, v nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než uvádí nařízení vlády o minimální mzdě a zpravidla se této možnosti také využívá. U ostatních zaměstnavatelů podnikatelské sféry, ve kterých není uzavřena kolektivní smlouva nebo nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány, platí vedle minimální mzdy i minimální mzdové tarify (nař. vlády č. 333/1993 Sb). Tyto tarify jsou rovněž s účinností od 1. ledna 2003 zvýšeny. Jsou odstupňovány podle míry složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. Minimální mzdový tarif 1. stupně pro nejjednodušší práce je přitom shodný s minimální mzdou.

Odměňování úkolovou mzdou

Minimální mzdou jsou ochráněni všichni zaměstnanci bez ohledu na formu odměňování, tedy i zaměstnanci odměňovaní úkolovou mzdou. V případě, kdy zaměstnanec odměňovaný úkolovou mzdou má zaviněně či nezaviněně nižší pracovní výkonnost a jeho výsledná mzda v kalendářním měsíci nedosáhne výše minimální mzdy, zaměstnavatel mu rozdíl doplatí. Zřejmě však bude zaměstnavatel zvažovat pracovní přínos zaměstnance a jeho další setrvání ve firmě. Může se s ním „rozloučit“ (podat výpověď) pro neuspokojivé pracovní výsledky (§ 46 odst. 1 písm. e) zák. práce). Do dosažené mzdy rozhodné pro vznik nároku na doplatek do minimální mzdy se zahrnuje většina mzdových plnění, např. prémie, odměny, naturální mzda. Nezahrnuje se však mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí a za práci v noci a částka, která odpovídá zvýšení mzdy za práci ve svátek. Rovněž se nezahrnují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady a odměna za pracovní pohotovost, které se nepovažují za mzdu. U domáckých zaměstnanců, u nichž nelze objektivně zjistit odpracovanou dobu, se považuje pro účely minimální mzdy za odpracovanou hodinu odvedená hodina práce podle normy spotřeby práce stanovené zaměstnavatelem, tzv. odvedená normohodina. Vedle své základní funkce záruky výdělkového minima se minimální mzda používá také jako kritérium při stanovení pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Slouží jako minimální vyměřovací základ pro osobu samostatně výdělečně činnou nebo pro osobu, která nemá příjmy ze zaměstnání či ze samostatné výdělečné činnosti a není za ni plátcem pojistného stát. Např. u ženy v domácnosti, která pečuje o dítě a není v pracovním poměru, je výše pojistného 13,5 procent z minimální mzdy. Od 1. ledna 2003 je to částka 837 Kč. Minimální mzda se používá i v dalších zákonech. Např. nemůže-li zaměstnanec prokázat výši svých mzdových nároků, které mu nevyplatil jeho dosavadní zaměstnavatel, může uplatňovat tento nárok ve výši minimální mzdy u úřadu práce (zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele).

Tarifní stupně a příklady prací

1. tarifní stupeň: (mzdový tarif za hodinu 36,90 Kč, měsíčně 6200 Kč). Např. práce sestávající z jednoznačných opakujících se pracovních operací konané s jednotlivými předměty a pomůckami.

2. tarifní stupeň: 38,20 Kč a 6400 Kč. Např. práce stejného druhu konané podle přesného zadání a s přesně vymezenými výstupy.

3. tarifní stupeň: 40,20 Kč a 6800 Kč. Např. práce stejnorodé s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy - řízení silničních motorových vozidel, nabídka a prodej zboží, r
uční přesun hmot apod.

4. tarifní stupeň: 42,80 Kč a 7200 Kč. Např. dílčí odborné práce vykonávané s mnoha vzájemně provázanými prvky - řízení silničních vozidel o hmotnosti od 3,5 t do 12 t, zdění zdiva, strojní a ruční obrábění materiálů, pokladní manipulace s peněžní hotovostí, samostatné práce na počítačích v prostředí databázových systémů.

5. tarifní stupeň: 45,40 Kč a 7600 Kč. Např. různorodé, rámcově vymezené práce se zadáním podle obvyklých postupů - opravy automobilů, vyzdívání zdiva z kamene apod.

6. tarifní stupeň: 48,60 Kč a 8200 Kč. Např. zajišťování širšího souboru prací s rámcově stanovenými vstupy a způsobem vykonávání s vymezenými výstupy - samostatné laboratorní práce, řízení a obsluha samojízdných strojů, řízení a údržba automatických zařízení apod.

7. tarifní stupeň: 52,50 Kč a 8800 Kč. Např. složité odborné = specializované práce, umělecké práce, plánování, rozpočtování - zhotovování prototypů výrobků, zajišťování správy rozsáhlého majetku, zajišťování zásobování, odborné práce středních zdravotnických pracovníků.

8. tarifní stupeň: 56,40 Kč a 9500 Kč. Např. zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými výstupy - komplexní zajišťování účetnictví, zajišťování obchodní agendy, řízení odborných prací apod.

9. tarifní stupeň: 61, 00 Kč a 10 200 Kč. Např. složité systémové práce, dílčí metodické a koncepční práce - stanovování programů rozvoje firemních soustav, zajišťování právní agendy, navrhování konstrukčních řešení apod.

10. tarifní stupeň: 66,70 Kč a 11 200 Kč. Např. komplex systémových činností s variantními obecnými vstupy - projektování složitých investičních celků, stanovování finanční, personální a obchodní strategie podniku.

11. tarifní stupeň: 73,90 Kč a 12 400 Kč. Např. činnosti s nespecifikovanými vstupy, preventivní a léčebná činnost, systémová koordinace - projektování nových úprav počítačových systémů, řízení a koordinace systémových specializovaných prací.

12. tarifní stupeň: 82,90 Kč a 13 900 Kč. Např. nejsložitější tvůrčí systémové práce a činnosti s nespecifikovanými vstupy.

Po novele

Od 1. ledna 2003 dochází ke zvýšení minimální mzdy a minimálních mzdových tarifů. Výše minimální mzdy při 40hodinové týdenní pracovní době je 6200 Kč (do 31. 12. 2002 to byla částka 5700 Kč) u zaměstnance, který je odměňován měsíční mzdou, a 36,90 Kč za každou hodinu odpracovanou zaměstnancem v rámci stanovené pracovní doby.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče