Minimální mzda degraduje zaměstnance na hlupáka

09. prosince 2002, 00:00 - Jana Strakošová
09. prosince 2002, 00:00

Nevím, co v minulosti vedlo naše zákonodárce k zavedení minimální mzdy, zda snaha o ochranu zaměstnanců, snaha o spravedlivé odměňování či se jednalo o další formu podbízení se lidem - voličům s nejnižšími příjmy. Ať už byl důvod jakýkoliv, minimální mzda ani jednu z těchto úloh neplní.

Podobně, jako Zákoník práce, tak i Nařízení vlády o minimální mzdě degraduje jednu ze smluvních stran pracovní smlouvy - a to zaměstnance na tupého a bezbranného jedince, který není schopen nic jiného než pracovní smlouvu či platový výměr podepsat, a to možná jen třemi křížky. Zřejmě se nejedná o svéprávného člověka schopného vyjednávání svých pracovních podmínek. Vrcholem povýšeného pohledu na zaměstnance je novelizace Zákoníku práce, podle které musí pracovní smlouvy obsahovat věty opsané ze Zákoníku práce (výpovědní důvody, nárok na přestávku v práci apod.), protože jinak zaměstnanec = hlupák neví, jaká práva má. Snad tím nejdrzejším projevem opovrhování zaměstnancem, je § 2 Nařízení vlády o minimální mzdě, podle kterého lze za určitých podmínek minimální mzdu krátit. Nařízení tak dopředu zaměstnavateli napovídá, že má svého zaměstnance odměňovat podle toho, jak je mladý, starý či handicapován. Silně mi to připomíná doby minulé, kdy tato praxe byla zcela obvyklá, aniž by podniky měly k dispozici podobný předpis. Díky stále tvrdšímu a neomalenějšímu zasahování státu do vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem přestává být pracovní smlouva smlouvou, ale pouze vyplňováním direktivně nařízeného dotazníku. Dnes a denně jsme svědky toho, jak veškeré oblasti, které řídí stát, buď nefungují, nebo fungují špatně. Stát neumí řídit nemocnice, železnice, neumí řídit nájemní vztahy a už vůbec není v jeho silách řídit vztahy pracovní. A pokud se mu povede obě strany znásilnit podobně jako prostřednictvím regulace nájemného vztah mezi nájemci a pronajímateli, stanou se i ze zaměstnanců a zaměstnavatelů dva ukřičené a vzájemně se nenáviděnjící tábory. Zaměstnanec a zaměstnavatel se navzájem potřebují a jeden bez druhého nemůže existovat. Proto není vůbec nutné, aby jednomu z nich - zaměstnanci - poskytoval stát berličku ve formě minimální mzdy. Spravedlivé ocenění a náležitou důstojnost tím nezíská, to získá pouze tím, že má na trhu práce co nabídnout.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Jak se vám zvýší splátka hypotéky při refinancování?
8 mýtů, kterým při placení sociálního pojištění nevěřte
Týkají se vás nedoplatky na daních? Pozor, exekutoři už je začali vymáhat
Budete platit daň z příjmu z prodeje nemovitosti?
Do čeho investovat, abychom ušetřili
Auta
Video: To nejlepší z Goodwood Revival 2017
Také Toyota Auris (ne)míří do terénu. Verze Freestyle přidává plasty, ale nic dalšího
Už i Hyundai přechází na uhlíková vlákna, prozrazuje nový patent
Mazda představila svou Škodu Kodiaq. Sedmimístná CX-8 ale do Evropy nemíří
Hyundai i30 N se už vyrábí. Do konce roku vznikne pouze 1450 exemplářů
Technologie
Některé počítače HP se po servisní aktualizaci Windows 10 spouští 10 minut
Tohle by mohla být revoluce. Pi Charger slibuje první opravdu pohodlné bezdrátové nabíjení
Ovladač od Nvidie způsobuje problémy. Zejména s Nočním osvětlením [Windows Insider]
Naděje v kauze drahých pamětí. Výrobci DRAM konečně investují do zvýšení kapacit
„Nejnebezpečnější“ celebritou je Avril Lavigne, tvrdí experti z McAfee
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít