Miniaturní banka odolává počítačům

19. července 2004, 00:00 - (čtk/pb)
19. července 2004, 00:00

KURIOZITA Obec Gammesfeld na jihozápadě Německa v Bádensku-Württembersku má 530 obyvatel a stejně tolik krav. Má jeden kostel - a především také jednu banku. Jde bezesporu o nejmenší banku v celé zemi, která navíc funguje bez počítačů a zůstává hluchá k výzvám ke spojení s nějakou větší finanční institucí.

Fritz Vogt stále používá telefon s kruhovou číselnicí  

KURIOZITA Obec Gammesfeld na jihozápadě Německa v Bádensku-Württembersku má 530 obyvatel a stejně tolik krav. Má jeden kostel - a především také jednu banku.**

Jde bezesporu o nejmenší banku v celé zemi, která navíc funguje bez počítačů a zůstává hluchá k výzvám ke spojení s nějakou větší finanční institucí. Takové výzvy jsou v Německu vzhledem k značně roztříštěnému bankovnímu sektoru poměrně časté. Jako každá jiná banka i gammesfeldská Raiffeisenbank (s velkobankou téhož jména má společné právě jen jméno) někomu patří a někdo v ní pracuje. Tady je ovšem majitel, pracovník na přepážce, sekretář a účetní jedna a ta samá osoba. Je jí čtyřiasedmdesátiletý Fritz Vogt, jehož dědeček v roce 1890 banku založil. „Počítač je zbytečný luxus,“ říká pan Vogt, jehož ústav má 240 zákazníků a akcionářů. Jejich 15 milionů eur spravuje za pomoci psacího stroje neurčitého věku a kalkulačky. To ovšem bance nebrání v poskytování velmi výhodných úroků: z depozit to jsou tři procenta a za půjčky bere pan Vogt pouhá čtyři procenta. Tyto výhody jsou ovšem vyhrazeny jen obyvatelům čisťoučké vesnice, kteří investují 300 eur do vlastních fondů banky a stávají se tak jejími akcionáři. Na druhou stranu se musejí spokojit s některými nevýhodami: žádné internetové účetnictví a úvěr nejvýše 300 tisíc eur (zhruba 10 mil. Kč). Bankovní kartu ovšem mít mohou. O udělování půjček rozhoduje správní rada složená z osmi lidí, kteří v obci všechny lidi znají. „Kdybych se svěřenými penězi něco provedl, bylo by pro mě nebezpečné vyjít na ulici,“ směje se pan Vogt. Systém je dobře zaběhnutý a banka v posledních letech vykazuje roční růst ve výši deset procent. Způsob fungování je podobný jako u záložen, které vznikaly v polovině minulého století na podporu drobných podnikatelů. Pan Vogt nechce fúzovat s žádným silnějším partnerem, ačkoli prý takové návrhy dostává pravidelně. Banka v Gammesfeldu se tedy až dosud vyhýbala tendenci ke spojování bank v Německu, kde z více než 8000 ústavů v 70. letech dosud zůstalo na 1400 (ty dohromady kontrolují čtvrtinu domácího bankovního trhu). Německá státní instituce pro dohled nad bankovním sektorem BaFin nechala malou gammesfeldskou banku počátkem 80. let zavřít. Nelíbilo se jí, že všechny pravomoci jsou soustředěny do rukou Fritze Vogta. Tomu ale dal nakonec za pravdu soud. Nicméně už teď se před originálním bankéřem rýsuje další proces - odmítá totiž platit povinný příspěvek na činnost BaFinu, který považuje za příliš vysoký. Soudní spory ale nejsou hlavním problémem F. Vogta. Více ho znepokojuje budoucnost. Všechny jeho čtyři děti totiž odmítají kráčet v jeho šlépějích a bance hrozí, že v dohledné době bude bez majitele, manažerů i pracovníků - Vogtovi je už 74 let a brzy začne pomýšlet na důchod. Jeho Raiffeisenbanka už začala hledat náhradu, ale je jasné, že to nebude snadné. I přes nabízenou slušnou mzdu (48 000 eur hrubého ročně) bude těžké někoho přitáhnout do malé, od světa odloučené vesnice.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče