Miliony z Bruselu

08. ledna, 09:30 - Dalibor Dostál
08. ledna, 09:30

Pro podnikatele představují nejznámější finanční podporu evropské strukturální fondy. V jejich stínu existují i další dotační programy, jako je Horizont 2020, jehož součástí je například SME Instrument. Ve velké konkurenci z celé Evropy uspělo hned několik českých firem, které si chválí snadnou administrativu.

Přípravky na hojení ran budou za několik let daleko účinnější. Budou obsahovat léčivé látky, které vyvíjí brněnská biotechnologická společnost Enantis. Ta se snaží na trh uvést proteiny ze skupiny fibroblast growth factors, často zkracované jako FGF proteiny, které podporují rychlejší zacelení ran pacientů. FGF proteiny mají důležitou biologickou funkci. Využívají se jako aktivní složky regeneračních kosmetických přípravků, v řadě medicínských aplikací a při kultivaci kmenových buněk. Širšímu využití zatím brání nízká stabilita proteinů. Společnost Enantis ve spolupráci s M asarykovou univerzitou vyvinula novou metodu proteinového inženýrství, která tento problém řeší.

„Nyní plánujeme pokračovat s dalšími zástupci této užitečné proteinové rodiny. Vytipovány máme například proteiny s vysokým potenciálem při léčbě obezity a diabetu,“ vysvětluje ředitelka společnosti Enantis Veronika Štěpánková.

„Vylepšené proteiny zjednoduší práci vědcům zkoumajícím kmenové buňky a pomůžou jim získat přesnější výzkumné výsledky. U kosmetických a medicínských přípravků zjednoduší přípravu a zvýší jejich trvanlivost,“ popisuje Veronika Štěpánková cíle současného výzkumu. Ten se realizuje s podporou evropského dotačního nástroje SME Instrument, který je součástí programu pro výzkum a inovace Horizont 2020. Na rozdíl od známějších strukturálních fondů, které rozdělují čeští úředníci podle pravidel a postupů nastavených v Česku, patří Horizont 2020 k fondům, kde je cesta peněz z Bruselu přímá.

Méně technický detailů, více byznysu

V rámci „fáze 1“ programu SME Instrument získala společnost Enantis paušální částku padesát tisíc eur, tedy přibližně jeden milion a 350 tisíc korun, za něž od května do října 2015 vypracovala studii proveditelnosti. Tedy dokument vyhodnocující efektivnost a realizovatelnost projektu z ekonomického i technického hlediska. Tato studie je podkladem pro návrh projektu do „fáze 2“, která má za cíl dovést inovativní myšlenku ke komerčnímu využití.

O peníze z programu SME Instrument soutěží firmy z celé Evropské unie. Šance proto nejsou příliš vysoké. „Úspěšnost v programu je obecně poměrně nízká. V sekci biotechnologie se pohybuje kolem pěti procent. O to větší byla naše radost, když se nám podařilo postoupit do fáze 1,“ popisuje Veronika Štěpánková zkušenosti své společnosti.

„Nejtěžší pro nás bylo přijmout, že nepíšeme výzkumný projekt, ale malý byznys plán a měli bychom se oprostit od technických detailů a více se soustředit na tržní potenciál naší technologie,“ upřesňuje ředitelka brněnské firmy Enantis a dodává, že s přípravou žádosti jim významně pomohli konzultanti Jihomoravského inovačního centra a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

Právě získávání prostředků přímo z Bruselu může být šancí pro české firmy, které jsou znechucené z fungování klasických strukturálních fondů. Ty se staly jedním ze symbolů korupce v zemi. Dotační pravidla strukturálních fondů jsou na rozdíl od programů vyhlašovaných přímo Bruselem velmi složitá a nestabilní. Malé a střední firmy si stěžují, že administrativa funguje pokaždé jinak.

„V roce 2014 jsme realizovali s podporou strukturálních fondů velmi úspěšný projekt. Loni jsme se proto rozhodli navázat druhou etapou opět financovanou ze strukturálních fondů. Naše zkušenosti jsou však tristní. Úředník, který má v pozici projektového manažera projekt na starost, dělá vše naopak, než jsme pod vedením stejného úřadu realizovali jen před několika měsíci. Neustále nám zdůrazňuje, že je jen na jeho osobním rozhodnutí, zda projekt získá prostředky, nebude penalizován, případně mu zpětně nebude snížena podpora. Takto nevypadá podpora malých a středních podniků, takhle si říká mafie o výpalné,“ stěžuje si jeden z malých podnikatelů, který si ovšem nepřál být jmenován.

Někteří ekonomové dávají firmám za pravdu. Například ekonomka Markéta Šichtařová na TV Prima uvedla, že právě evropské fondy jsou výrazným zdrojem korupce, jejíž objem se ročně v Česku odhaduje na 100 miliard korun. Náročnější, ale férovější

Výrazně větší transparentnost patří k největším výhodám dotačních programů financovaných přímo z Bruselu. Přesto v nich firmy rozhodně nedostanou peníze zadarmo.

„Především musejí chtít. Vynaložit úsilí na získání informací a zahraničních partnerů, být inovativní, pokud možno spolupracovat s akademickým pracovištěm, zvládnout komunikaci v angličtině,“ vysvětluje Eva Hillerová z Technologického centra Akademie věd České republiky, která je Národní kontaktní organizací pro program Horizont 2020. Firmy podle ní musejí být také ochotné k mezinárodní spolupráci a být schopny ochránit si své duševní vlastnictví.

Ze strukturálních fondů 2014–2020 zatím ani koruna
Přestože politici ujišťovali tuzemské firmy, že se u čerpání evropských strukturálních fondů pro období let 2014 až 2020 nebude opakovat zpoždění z období roků 2007 až 2013, opak je zatím pravdou. Po dvou letech nového programového období nebyla vyplacena jediná koruna. „Z nového programového období 2014 až 2020 ještě žádné peníze vyplaceny nebyly. Nyní se nacházíme ve fázi vyhlašování výzev, výběru a schvalování projektů, takže k realizaci a vyplácení zatím nedošlo,“ potvrzuje Vilém Frček z tiskového odboru ministerstva pro místní rozvoj, které čerpání strukturálních fondů v České republice koordinuje.

K 1. prosinci 2015 bylo podle něj vyhlášeno celkem 143 výzev s celkovou alokací 220,7 miliardy korun ve formě příspěvku EU. Na úrovni projektů bylo k 17. prosinci 2015 schváleno celkem 15 projektů v hodnotě 4,9 miliardy korun podílu EU v OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, OP Zaměstnanost a OP Technická pomoc.

Základní nařízení pro programové období 2014 až 2020 byla na evropské úrovni schválena až v prosinci roku 2013. Tím došlo k určitému zpoždění u všech států EU. Proces schvalování v případě České republiky se dále zpozdil i kvůli jednání o služebním zákoně, k jehož návrhu měla Evropská komise výhrady, které bylo nutné zapracovat. První tuzemské výzvy byly vypsány už v půlce června roku 2015.

V závěru roku 2015 odhadovalo ministerstvo pro místní rozvoj nedočerpání fondů za období 2007 až 2013 v rozmezí 36 až 50 miliard korun. „K 3. prosinci 2015 bylo příjemcům v celém programovém období 2007 až 2013 proplaceno 609,6 miliardy korun, tedy 90,1 procenta celkové alokace celého období,“ dodal Vilém Frček.

Řada tuzemských podniků zatím na podobné projekty není připravena. „Většinou nemají dostatečně kvalitní zahraniční a odborné kontakty, jsou orientovány na místní trh bez evropských aspirací,“ popisuje Eva Hillerová, proč české firmy zatím nemají mnoho zkušeností s účastí v programu Horizont 2020.

Šance na úspěch srážejí i další nedostatky. „Především nedostatek určité pečlivosti při přípravě projektu. Problém je, že u nás jsou často při psaní projektů používány prázdné fráze, nejsou kvantifikovány cíle nebo zavedeny indikátory pro posouzení kvality výsledků. To je problém i mnoha akademických pracovišť,“ podotýká Eva Hillerová. Tyto nedostatky jsou jednou z příčin, proč české firmy zatím v programu Horizont 2020 příliš nevynikají. Mezi osmadvaceti členskými zeměmi Evropské unie jim patří v počtu účastí v přepočtu na milion obyvatel až 23. příčka.

Firmy mohou zvýšit svoje šance na úspěch spoluprací s některým pracovištěm, které o projektech poskytuje informace. Účast na seminářích a poradenské služby celé národní sítě jsou financovány z projektů a jsou pro zájemce zdarma. A péčí o firmy, které mají o programy financované přímo z Bruselu zájem, se tyto fondy výrazně liší od strukturálních fondů. „Poradenství je poskytováno také ve finančních a právních aspektech programu. Administrace projektu je pro poctivé příjemce příjemně jednoduchá,“ připojuje Eva Hillerová.

České firmy umějí zabodovat

Vstřícnost je to, co firmám nejvíce chybí v klasických strukturálních fondech. „Projektoví manažeři státních institucí bohužel nefungují jako poradci, kteří by se snažili firmu bezpečně provést složitým procesem administrace žádosti. Naopak, odmítají poradit a čekají, až žadatel udělá chybu, aby ji mohli pokutovat,“ stěžuje si další podnikatel se zkušenostmi z čerpání strukturálních fondů, který si nepřál být jmenován.

Mezi podniky, které uspěly v programu Horizont 2020 SME Instrument, patří i brněnská společnost KinaliSoft. Ta se zaměřuje na perspektivní obor takzvaného počítačového vidění. Kamery napojené na počítačové systémy mohou nahradit nedokonalý lidský zrak například při výstupních kontrolách ve výrobě. Kromě toho je počítačové vidění schopné automatizovat distribuci materiálů na pás, rozpoznávat barvy nebo kouř a cokoli velmi přesně změřit.

Technologie nachází uplatnění i mimo výrobní oblast. Lze ji využít třeba při rozpoznávání životních funkcí seniorů, při prevenci požárů nebo v kriminalistice. Také v dopravě při hodnocení hustoty provozu nebo ve sportu při vyhodnocování statistik zápasů. Pro bezpečnostní sféru nyní firma za podpory fáze 2 SME Instrument vytváří aplikaci na biometrické rozpoznávání chůze. Dotace umožní společnosti další rozvoj této metody určené k rozpoznání chůze konkrétního člověka ze záznamu kamery.

„Mělo by jít o stejně spolehlivou metodu jako otisky prstů. Využitelná bude hlavně v kriminalistice, při ochraně proti terorismu a podobně,“ plánuje Radek Štourač, jednatel společnosti KinaliSoft a jeden z jejích zakladatelů.

Na oblast dopravy se pro změnu zaměřuje projekt financovaný z fáze 2, do kterého je zapojená společnost PVF Schienenfahrzeuge z České Lípy. Ta vznikla transformací soukromého podniku, který v roce 1996 založilo několik bývalých konstruktérů místní Vagónky.

V prosinci 2015 společnost začala pracovat na projektu, který by měl usnadnit a zrychlit překládání zboží mezi železniční a silniční dopravou.

„Oslovila nás dánská firma, která je hlavním realizátorem projektu. Vzhledem k našim zkušenostem jsme pro ni asi jediný možný partner,“ vysvětluje Petr Hron, jednatel PVF Schienenfahrzeuge.

Tip na české konstruktéry přitom dostala dánská společnost od privátní železniční firmy ze Švýcarska, kde Petr Hron před časem pracoval. „V rámci pilotního projektu bychom měli vyvinout prototyp. Bude to velmi intenzivní práce na půl roku pro pět konstruktérů. Poté bude následovat ověřovací provoz po dobu 24 měsíců,“ dodal Petr Hron.

Podle svých slov by byl rád, pokud by zkoušky probíhaly přímo v České republice. Po ukončení projektu by měla být vyrobena ověřovací série zařízení. Jedním z nejznámějších českých projektů, který požádal o peníze přímo v Bruselu, je firma bývalého generálního ředitele Českých drah Petra Žaludy. Společnost Olife vyvinula autobaterii, která na rozdíl od těch současných neobsahuje žádné olovo, váží o několik kilogramů méně a její životnost je až trojnásobná.

Společnost již přihlásila svůj patent v pěti desítkách zemí a v některých z nich už uspěla. Baterii představila veřejnosti loni v září na frankfurtském autosalonu.

„Získali jsme grant ve výši 3,646 milionu eur, což je v přepočtu téměř 100 milionů korun,“ potvrdil Petr Žaluda týdeníku Euro. „Díky dotaci budeme schopni rychleji projít nezbytnými testy a dokončit nastavení evropské výrobní a prodejní struktury,“ dodal Žaluda. Pro projekt již našel partnera a letos chce vyrobit prvních sto tisíc kusů baterií.

Řeč jako otevřené knihy

V rámci programu Horizont 2020 se z tuzemských firem úspěšně prosadila brněnská společnost Phonexia, která se zaměřuje na analýzu hlasu a vyhledávání dat v mluveném projevu. Jejich program umožňuje vyhledávat v nahrávkách řeči stejně snadno, jako lidé hledají hesla na internetu. Otevírá se tak další zdroj informací, jako třeba vyhledávání v přednáškách, hlasových poznámkách a podobně.

„Naším zákazníkem jsou organizace pracující s velkým objemem nahrávek nebo dotazů provedených hlasem či po telefonu. Jsou zde tři typičtí zákazníci: kontaktní centra, banky, respektive finanční instituce a bezpečnostní složky,“ vysvětluje Radim Kudla, projektový manažer společnosti. Budoucnost vidí v analýze takzvaných big dat, která nahrávají firmy ve svých kontaktních centrech. Jde o zpracování a analýzu velkého množství nestrukturovaných informací.

Na tyto body se soustředí například projekt Bison s dotací 3,1 milionů eur a celkovou cenou 4,1 milionů eur. „Považujeme jeho start za veliký úspěch. Jedná se totiž o jediný projekt programu Informační a komunikační technologie Horizont 2020 s koordinátorem z České republiky,“ zmiňuje Radim Kudla. Firma Phonexia koordinuje práci dalších sedmi partnerů.

Potenciál prosadit se v zahraničí má i aplikace BlindShell od společnosti Matapo z Velkých Bílovic. Ta je určena pro chytré mobilní telefony a umožňuje jejich používání nevidomými. Úplně nahrazuje původní prostředí telefonu a dosazuje za něj své, uživatelsky přívětivé pro lidi bez zraku.

Obsah menu se omezuje jen na nejnutnější, co uživatelé od telefonu čekají, tedy volání, SMS, správu kontaktů, budík a podobně. BlindShell je založen na jednoduchosti a intuitivnosti. Ovládá se pouze šesti gesty, která je možné provádět kdekoli na displeji.

Podobné zjednodušení, jako připravili čeští vývojáři pro telefony, by si zasloužilo čerpání evropských fondů v Česku. Právě programy jako Horizont 2020 by pro české strukturální fondy mohly být vzorem. Jednoduchost přihlášek potřebných k získání financí přímo z Bruselu ostře kontrastuje se složitostí a nepřehledností dokumentů nutných pro získání peněz ze strukturálních fondů nebo mnohých tuzemských národních programů.

Příklady Evropských programů
Kromě evropských strukturálních a investičních fondů mohou firmy v období let 2014 až 2020 využít pro financování řadu takzvaných komunitárních programů. U nich je financování napojeno přímo na Brusel.

Míra spolufinancování ze strany EU se zde pohybuje v rozmezí 40 až 75 procent a pravidla pro přidělování prostředků se liší. Proto je třeba sledovat webové stránky jednotlivých programů. Příjemci podpory mohou být veřejné i soukromé subjekty z celé EU.

Horizont 2020 – Je nástrojem jedné ze stěžejních evropských iniciativ Evropa 2020. Jedná se o integrovaný systém, který financuje vědu, rozvoj lidského potenciálu a výzkumných infrastruktur, podporuje vedoucí postavení průmyslu a řeší společenské výzvy v oblastech zdraví, potravin, energetiky, dopravy, životního prostředí, bezpečnosti a sociálně-ekonomická témata.

COSME – Program podporující konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky. CE F – Nástroj pro propojení Evropy – jeden z nejvýznamnějších programů, který je součástí finančního rámce EU 2014–2020. Z rozpočtu tohoto programu budou podpořeny strategické projekty v oblasti dopravní, energetické a telekomunikační infrastruktury. Jeden z programů pro inteligentní a inkluzivní růst. LI FE – Jeden z programů pro udržitelný růst. Jeho záměrem je podpora implementace a integrace environmentálních a klimatických cílů EU do politik členských států i praxe soukromého sektoru.

Dělí se na dva dílčí podprogramy: Životní prostředí a Změna klimatu. EaSI – Zaměstnanost a sociální inovace – program sdružuje tři programy doposud fungující v letech 2007 až 2013 a podporuje udělování mikrograntů a celkovou mobilitu pracovníků v EU. Zaměřuje se na mladé nezaměstnané, prosazuje rovné příležitosti, nediskriminaci a napomáhání dlouhodobě nezaměstnaným. ERAS MUS PLUS – Důležitý program pro vzdělání, který patří k nejznámějším programům. Zdroj: Abeceda fondů EU 2014-2020 „Nejtěžší pro nás bylo přijmout, že nepíšeme výzkumný projekt, ale malý byznys plán a měli bychom se oprostit od technických detailů a více se soustředit na tržní potenciál naší technologie.“

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče