Milion Čechů žije v bídě

30. května 2008, 21:17 - Petra Pelantová
30. května 2008, 21:17

Pod hranici chudoby padá čím dál více obyvatel ČR

Česká republika je prý zemí, která se může pochlubit nízkou mírou chudoby. V porovnání se státy Evropské unie má jedno z nejnižších čísel. V Česku se loni pod hranici chudoby dostalo deset procent Čechů. Tedy asi milion obyvatel muselo měsíčně vystačit s příjmy nižšími než 6,3 tisíce korun. Jenže nebýt štědrého systému sociálních dávek, byli bychom ihned na opačném konci žebříčku unijní chudoby. Bez příspěvku od státu by se totiž počet Čechů pod hranicí chudoby vyhoupl na dvojnásobek. Statistiky tuzemské chudoby zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v pravidelné zprávě o příjmech a výdajích českých domácností za uplynulý rok.

Bude hůř? Pro definici chudoby používá Česko výpočet Evropské unie. Důvodem je fakt, že data jsou srovnatelná v celé unii. Brusel stanovil hranici chudoby jako šedesát procent čistého disponibilního příjmu na jednoho člena domácnosti. Ten je v Česku podle statistik ministerstva práce v průměru 10,5 tisíce korun na měsíc. Několik oslovených expertů se shodlo, že letos počet chudých výrazně naroste. „V roce 2008 dojde ke zhoršení, ale zatím k tomu nemáme data. Hlavním důvodem je především inflace. Ta se sice dotkne všech, jenže vzhledem ke složení spotřeby dolehne na ty nejchudší nejvíce,“ prohlásil analytik Václav Kupka z útvaru statisticko ekonomických analýz Českého statistického úřadu. Kupka už loni v analýze o příjmech českých domácností napsal, že problém relativní příjmové chudoby, a to i přes příznivé mezinárodní srovnání, existuje i v České republice. Zvlášť citlivý je ve skupině domácností z dětmi, zdůrazňuje Kupka v materiálu. Někteří ekonomové souhlasí, že letos „bude hůř“. Kromě inflace argumentují i reformou veřejných financí. Ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl odhaduje, že by letos mohl podíl chudých narůst o procentní bod. V přepočtu tedy o sto tisíc lidí. „Když zvážím veškeré změny v daňovém a sociálním systému, nic neukazuje na to, že by se počet lidí ohrožených chudobou mohl snížit,“ konstatoval Michl. Podle ekonoma ČSOB Petra Dufka by mohlo zhoršit zmiňované statistiky hned několik faktorů. „Jde třeba o změnu v daních týkající se odpočtů na děti, rekonstrukce životního minima nebo zkrácení doby poskytování podpory v nezaměstnanosti,“ vypočetl Dufek, který si ale netroufá odhadnout, jaký přesně budou mít tyto faktory dopad. „Existují totiž i vlivy, které by naopak mohly tlačit na snížení chudoby,“ řekl.

Není chudoba jako chudoba Popsat vývoj chudoby v Česku není jednoduché. Problém je v tom, že chudoba podle pravidel Evropské unie se u nás měří teprve od roku 2006. Do té doby se vyjadřovala pomocí životního minima. Jinými slovy, kdo nedosahoval příjmů životního minima, byl pod hranicí chudoby. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že v roce 2005 bylo v této situaci z celkem čtyř milionu tuzemských domácností více než sto tisíc. To znamenalo například proti roku 2002 zlepšení životní situace u více než třiceti tisíc domácností. Tehdy totiž bylo chudobou ohroženo 133 tisíc domácností, píše ve svých materiálech Český statistický úřad. Přestože se změnil způsob měření, statistiky naznačují, že zatímco do roku 2005 chudoba klesala, později už nastává mírný nárůst. Taková interpretace ale nemusí být úplně přesná. Problémem je totiž fakt, že podle některých ekonomů nelze chudobu definovat ani podle životního minima, a už vůbec ne podle disponibilního příjmu, jak zavedla Evropská unie. „Pak totiž může paradoxně dojít k tomu, že i když si někdo z roku na rok polepší svými výdělky, může spadnout pod hranici chudoby, protože se zvedl i příjmový limit považovaný za hranici chudoby,“ vysvětlil hlavní ekonom analytické společnosti Patria Finance David Marek. Daleko lepší je podle něj definice chudoby, kterou používá Světová banka, tedy počet dolarů, s nimiž musí člověk vyžít na den. „Právě proto nelze v České republice mluvit o chudobě v pravém slova smyslu. Tedy o stavu, kdy nemáte ani na jídlo,“ upozorňuje Marek. Dalším argumentem, který znemožňuje paušálně popsat chudobu v zemi jednotnou hranicí příjmu, jsou regionální rozdíly. Jinak řečeno žít například v Praze s měsíčním příjmem 6,3 tisíce korun – považovaným za hranici chudoby – lze jen velmi obtížně. Naopak je možné najít region, kde s takovou částkou lidé bez problému vystačí. Vláda si ale na definici z dílny EU nestěžuje. Česko totiž v tabulkách vychází téměř nejlépe. Zatímco totiž podle oficiálních statistik žije v ČR deset procent chudých, průměr Evropské unie je nyní na šestnácti procentech. Například v Maďarsku je to třicet procent a o procentní bod méně - devětadvacet - je míra chudoby v Polsku. Právě z toho důvodu hodnotí ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas čísla jako příznivá. „Ve srovnání se zbytkem unie jsme na tom téměř nejlépe,“ zdůraznil. Podle něj je nesmysl, že by se podíl těchto lidí měl jakkoli měnit. „Nevidím důvod. Je ale třeba brát v úvahu, že jsou to lidé ohrožení chudobou, nikoli opravdu chudí. A je nezbytné k tomu tak přistupovat, tedy nespoléhat na sociální dávky. Je-li člověk v produktivním věku, měl by mít zaměstnání a snažit se zvýšit svou životní úroveň,“ uvedl Nečas pro týdeník EURO. Odborový předák a senátor za opoziční sociální demokracii Milan Štěch ale odmítá, že by lidé s průměrným příjmem nižším než 6,3 tisíce korun na měsíc nebyli „opravdu chudí“, jak tvrdí Nečas. „Každý, kdo je pod hranicí chudoby, je ve velmi špatné situaci. Čísla nejsou moc příznivá, což mě nepřekvapuje. Pamatuji si, když byla míra chudoby na osmi procentech,“ řekl Štěch. Důvodem zhoršení situace je podle něj to, že dochází k rozevírání nůžek mezi chudými a bohatými. Problém mzdové diferenciaci přitom zmiňují ve svých komentářích i mnozí ekonomové. „Nevzniká zde střední třída,“ upřesnil Štěch. Bojovat s rostoucí mírou chudoby lze podle něj důslednější valorizací mezd a minimálních tarifů, ale také funkčností sociálního systému. „Nevolám po plošných dávkách, ale aby dávky dostali jen ti, kteří se do tísně dostali bez vlastního přičinění. A právě to v současnosti moc nefunguje,“ domnívá se Štěch. Jeho stranický kolega a bývalý ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach je v komentářích mnohem důraznější. Tvrdí totiž, že kvůli reformě veřejných financí, kterou provedl Topolánkův kabinet, vystřelí míra chudoby v letošním roce o několik procent. „Můj odhad je mezi dvanácti a patnácti procenty,“ odhaduje Škromach. Reforma prý podle něj Čechům výrazně zvýší životní náklady, které nebudou kompenzované příslušnými sociálními transfery. Na druhé straně ale Škromach uznává, že ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie vychází Česká republika nejlépe.

Hladovění nehrozí Porovnání statistik chudoby ale ukazuje ještě další zajímavost, a to sílu tuzemského sociálního systému. Tedy schopnost sociálních přídavků a příspěvků zabránit části obyvatel spadnout pod hranici chudoby. České sociální dávky totiž stlačují počet chudých o více než polovinu. To je jedno z největších čísel v unii. Z údajů ministerstva práce vyplývá, že bez započtení sociálních dávek by míra chudoby byla na dvaadvaceti procentech. Ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl hodnotí statistiky následovně: „Ukazuje to na velkou míru našeho sociálního státu a přerozdělování, ale jestliže si to tak voliči přejí, nemám s tím problém.“ Podle něj je systém příliš drahý na to, co produkuje a jakou kvalitu služeb nabízí občanům. „Nekritizuji tedy množství výdajů, ale to, že za ně občané dostávají neefektivní služby. Jde tedy o produktivitu státní správy a její efektivitu. Neříkám škrtat, říkám navyšovat výdaje jen za výsledky,“ prohlásil Michl.
Materiál o příjmech a výdajích Čechů za rok 2007 od ministerstva práce a sociálních věcí označuje sociální příjmy jako jednu z objemově nejvýznamnějších částí příjmů obyvatel Česka. Jenom loni se reálně zvedly příjmy do kapes Čechů z těchto zdrojů o devět procent. Třeba jen dávky státní sociální podpory narostly o 38,6 procenta na 42,5 miliardy korun. Mezi další sociální „výdělky“ řadí ministerstvo práce také nemocenskou, na které Češi od státu loni inkasovali 34,7 miliardy korun. Významnou částí, jež přilepšovala českým peněženkám, je podpora v nezaměstnanosti, na kterou šlo loni z rozpočtu sedm miliard korun. Pomoc v hmotné nouzi a sociální péče, které se dle úředníku také řadí mezi sociální příjmy, loni spolkly dohromady sedm miliard korun. Ministerstvo rovněž ve svém materiálu upozorňuje, že chudobou jsou nejvíce ohroženi nezaměstnaní, neúplné rodiny s dětmi a vícedětné rodiny. Jakkoli by se mohla zdát data o milionu Čechů pod hranicí chudoby děsivá, budeme-li chápat chudobu opravdu jako stav, kdy lidé nemají na jídlo a na naplnění základních lidských potřeb, pak něco takového Česku rozhodně nehrozí.

POJMY Co je chudoba? Podle EU: Příjmy nižší než šedesát procent průměrného disponibilního příjmu na jednoho člena domácnosti
Podle Světové banky: Příjmy nižší než tři dolary na osobu a den

SITUACE České sociální „výdělky“ Kolik stát rozdělil na dávkách za rok 2007
(v miliardách korun) Dávky státní sociální pomoci 42,5 Nemocenská 34,7 Podpora v nezaměstnanosti 7,0 Pomoc v hmotné nouzi 4,2 Sociální péče 2,8 Pramen: MPSV

TABULKA 1 Bída v ČR Podíl lidi s příjmy nižšími než 6,3 tisíce korun na měsíc
(v procentech) 2005 10,36 2006 9,80 2007 9,80 2008 11,0* *odhad Raiffeisenbank
Pramen: ČSÚ, MPSV

TABULKA 2 V Evropě mezi boháči Podíl chudých lidí na celkovém počtu obyvatel
(v procentech) Řecko 21 Itálie 20 Rumunsko 19 Polsko 19 Maďarsko 16 Německo 13 Rakousko 13 Slovensko 12 ČR 10 Island 10 Pramen: Eurostat

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče