Miliardář Buffet: Věděl jsem, že budu bohatý

21. září 2009, 04:54 - Petra Sýkorová
21. září 2009, 04:54

Nejúspěšnější investor. Člověk, který neriskuje,protože ví, co dělá. Mudrc a prorok, filantrop, v jehož profesním životopise nenajdeme ani náznak nefér jednání. Muž, který říká, že jeho největší životní chybou bylo to, že si nechal utéct ženu.

Autor: Profimedia

Říká se mu věštec či mudrc z Omahy. Amerika je plná knih o něm. Lidé je čtou, aby se dozvěděli, kdo je Warren Edward Buffett a jak přemýšlí. Pečlivě zaznamenávají a zkoumají smysl každé jeho věty. Nevede je k tomu jen zvědavost, ale i naděje, že se naučí myslet jako on – snad nejúspěšnější investor všech dob, druhý nejbohatší člověk na světě. Loni mu dokonce patřilo prvenství. Letos se však na první místo žebříčku největších boháčů sestavovaného časopisem Forbes vrátil Buffettův přítel Bill Gates.

Víra je základ

Studium názorů a zásad Warrena Buffetta (nebo chcete-li buffettologie) prý skutečně pomohlo mnoha lidem rozmnožit jejich majetky, jenže některé věci se z knih naučíte jen těžko. Patří mezi ně i víra a sebejistota. V Buffettově případě jsou to patrně dary od boha – něco, s čím se už narodil. „Vždycky jsem věděl, že budu bohatý. Myslím, že jsem o tom nepochyboval ani jedinou minutu svého života.“ To je jeden z mnoha slavných výroků slavného miliardáře.

WARREN EDWARD BUFFETT
Datum narození: 30. srpna 1930 Bydliště: Omaha, Nebraska, USA Postavení: Výkonný ředitel Berkshire Hathaway Majetek: 37 miliard USD

Snad právě proto, že pro něj bohatství nikdy neznamenalo žádný těžko dosažitelný sen, nemá potřebu dávat je nějak okázale najevo. Devětasedmdesátiletý Buffett bydlí stále v domě, který koupil v roce 1958 za 31 500 dolarů. (Dnes se jeho hodnota odhaduje na 700 tisíc dolarů.) Kromě toho má ještě letní sídlo – dům v kalifornském Laguna Beach v ceně čtyř milionů dolarů. Jenže ani to není zrovna příliš – zejména ve srovnání s vilou jeho kamaráda Billa Gatese, jejíž cena se odhaduje na 125 milionů dolarů.

Svým vystupováním i vzhledem připomíná spíš než úspěšného byznysmena spokojeného učitele. Obléká se sice draze, ale tato jeho investice výjimečně nemá valný efekt. „Kupuji si drahé obleky, jen na mně pak vypadají levně,“ komentuje svůj šatník. Říká se o něm, že je vtipný, moudrý a skromný. Jen výjimečně sní něco jiného než hamburger a hranolky. Vždycky má po ruce svůj oblíbený nápoj – není jím padesátiletá whisky, ale višňová Coca-Cola. A většinu svého života stráví v práci – anebo přinejmenším myšlenkami na ni.

Trpělivost zisky přináší

A jak vypadala jeho cesta k úspěchu? Kupodivu nezačíná nikde na periferii v zimě a v chudobě. Otcem geniálního investora byl burzovní makléř a politik Howard Buffett. Malého Warrena nic nenutilo k tomu, aby začal vydělávat. Jenže on chtěl. Své první centy vydělával v šesti letech prodejem žvýkaček. Pak přešel na Coca-Colu a později začal rozvážet noviny a časopisy. Své první daňové přiznání vyplnil ve třinácti letech. V nákladech samozřejmě nezapomněl uvést kolo, na němž domy v sousedství objížděl.

K práci, která je jeho osudem, se dostal rovněž dřív, než bývá zvykem. Své první akcie nakoupil v jedenácti letech. Jeho počáteční zkušenost s cennými papíry ale není na první pohled zrovna šťastná. Vynesla mu pouhých pět dolarů. Koupil tři akcie firmy Cities Service. Jedna ho stála 38,25 dolaru, jenže záhy se propadla na 27 dolarů. Malý Warren neztratil hlavu, počkal, a akcie prodal až v okamžiku, kdy posílily na 40 dolarů. Cena Cities Service ale nepřestala růst – zastavila se až na 200 dolarech. Chlapec tak sice neprodělal, ale ani zdaleka nevydělal tolik, kolik mohl. Ne všechny zisky však můžeme měřit penězi. Warren Buffett si z celé transakce odnesl ponaučení, které se stalo jedním z pilířů jeho pozdějšího úspěchu. Zapamatoval si, že trpělivost se vyplácí.

Svá vysokoškolská studia započal Buffett na univerzitě v Pensylvánii, odtud přešel na univerzitu v Nebrasce. Pak se ale dozvěděl, že na Kolumbijské univerzitě přednáší Benjamin Graham – známý americký ekonom a úspěšný investor, jehož názory byly Buffettovi blízké. Své studium ekonomie proto dokončil na této univerzitě. Bylo to v roce 1951. O rok později, tedy jako dvaadvacetiletý, se poprvé oženil. Vzal si dvacetiletou Susan Thompson. O rok později se jim narodilo první z jejich tří dětí – holčička Susan.

Buffett mezitím pracoval v makléřské firmě svého otce. Jeho profesionální kariéra se začala rychleji rozjíždět až v roce 1954. Tehdy se mu podařilo získat práci v investiční společnosti jeho gurua Benjamina Grahama. Poprvé vstoupil na Wall Street. O dva roky později však Graham odešel do důchodu, a to znamenalo konec jeho podniku. V roce 1956 proto čerstvě nezaměstnaný Buffett založil vlastní investiční společnost. Firma Buffett Partnership měla celkem sedm partnerů a dařilo se jí. V roce 1962 měla hodnotu sedmi milionů dolarů, z bývalého prodavače žvýkaček se tedy stal milionář.

Od textilu k miliardám

V šedesátých letech se Buffet soustředil na textilní továrnu, jejíž historie sahá až do roku 1839. Ten podnik se jmenoval Berkshire Hathaway. Začal nenápadnými nákupy akcií skomírající textilky a skončil jako výkonný ředitel, předseda představenstva a vlastník největšího podílu stomiliardové holdingové společnosti. Řeč je stále o Berkshiru, ten se však pod Buffettovýma rukama od šedesátých let proměnil k nepoznání.

Mezi několik desítek dcer Berkshiru patří například Fruit of the Loom, nábytkářská společnost Star Furniture a čokoládovna Sees Candies. Kromě toho vlastní Berkshire Hathaway nezanedbatelné podíly v mnoha dalších firmách – najdeme mezi nimi The Coca-Cola Company, Procter & Gamble, American Express či Tesco.

A jaké tajemství stojí za tak obrovským úspěchem? Žádné. Warren Buffett ve výročních dopisech podílníkům podrobně popisuje nejen svá obchodní rozhodnutí, ale i důvody, které ho k nim vedly, a to mnohdy tak jednoduchou formou, že by je pochopilo i dítě. Zdá se, že přesto, že se mu dostalo vynikajícího ekonomického vzdělání, sází především na selský rozum. Celý život se drží zásad, které často vyznívají přímo triviálně – jenže fungují. Buffett říká, že má dvě hlavní pravidla. Pravidlo číslo jedna zní: Nikdy neprodělej. A pravidlo číslo dvě: Nikdy nezapomeň na pravidlo číslo jedna.

Další pravidlo, které Buffett neporušuje, je nejít s davem. „Většina lidí se začne o akcie zajímat v okamžiku, kdy se o ně zajímají všichni. Jenže nemůžete nakupovat jako všichni ostatní a mít úspěch,“ radí začínajícím finančníkům. V duchu tohoto pravidla začal například v osmdesátých letech nakupovat akcie Coca-Coly. Analytici z Wall Streetu je tenkrát svorně označovali za předražené. Buffett se jejich názorem nenechal ovlivnit – a vydělal.

Mezi jeho další milionové rady patří: Nikdy neinvestujte do byznysu, jemuž nerozumíte. V tomto jeho výroku najdeme příčinu toho, že se v devadesátých letech minulého století nesnažil vydělávat tak jako ostatní na rozjíždějícím se internetovém byznysu. Počítačům totiž nerozumí. Vyhýbá se jim tak důsledně, že na svém pracovním stole dodnes žádný nemá. Mnoho lidí tenkrát předpokládalo, že taková neochota jít s dobou podrazí geniálnímu investorovi nohy. On si zatím v tichosti investoval v prověřených oborech, jejichž podmínkám rozuměl, a překvapivě vydělával dál.

„Hledám něco, čemu bych rozuměl. Nevím, jak se bude za deset let dařit automobilkám, ale vím, že tyčinky Snickers budou na americkém trhu vítězit stejně jako dosud,” vysvětlil svoji strategii v rozhovoru pro televizi CNBC. A co tedy hledá? Trvalou konkurenční výhodu, čestné a schopné vedení a cenu, již je ochoten zaplatit. Při svých investicích navíc přemýšlí dlouhodobě – a radí to i ostatním. „Pokud se vám nelíbí představa, že vám bude něco patřit deset let, pak to nemějte ani deset minut.“

Největší věštcova chyba

Zdá se, že všechno, na co Warren Buffetta sáhl, se proměnilo ve zlato. Toto pravidlo ale mělo svoji výjimku – manželství. Příčinu bychom mohli hledat v jeho vztahu k matce. Naznačuje to i Alice Schroeder, autorka Buffettova životopisu nazvaného Sněhová koule (The Snowball). Podle toho trpěl malý Warren nedostatkem matčiny pozornosti a péče. Je možné, že právě to bylo příčinou jeho životního úspěchu. Vlastní matku se mu nepodařilo přesvědčit, aby si ho pořádně všimla, a tak se postaral o to, aby o něm věděl celý svět. V jednom z rozhovorů, na jejichž základě Schroeder svou knihu napsala, se jí Buffett svěřil, že když jeho matka zemřela, neplakal proto, že by byl smutný, ale proto, že přišel o šanci sblížit se s ní. „Měla své dobré stránky, ale ty špatné mi nedovolily vytvořit si k ní vztah,“ řekl přímo.

Susan Buffett nebyla životním stylem svého manžela zrovna nadšena. Věštec z Omahy věnoval víc času své práci a akciím než jí a jejich třem dětem. Nejdříve doufala, že až bude její manžel dost bohatý, jeho priority se změní, ale spletla se. Situace se vyhrotila, když se její manžel seznámil s o třináct let starší Katharine Graham, šéfkou Washington Postu. I za to mohly akcie, Buffett se s ní sblížil poté, co Berkshire získal významný podíl v The Washington Post Company.

Jméno Graham je pro Buffetta zřejmě osudové. Zatímco setkání s Benjaminem Grahamem ho vymrštilo do světa velkého byznysu, původně pracovní vztah s Katharine Graham ho stál blízkost jeho ženy Susan. Když se dozvěděla o (nejen pracovním) poměru svého manžela s vydavatelkou, napsala jí dopis, v němž jejich vztah v podstatě odsouhlasila. Ji samotnou pak lidé začali více vídat ve společnosti jejího tenisového trenéra Johna McCabea.

Susan přesto nebyla šťastná. V roce 1977 zhodnotila situaci, uvědomila si, že její dospělé děti ji už nepotřebují a její manžel se bez ní také obejde. Přišel čas roztáhnout křídla. Opustila Omahu a nastěhovala se do San Francisca, kde se začala věnovat kariéře zpěvačky. Na svého manžela ale nezapomněla a zůstala s ním v kontaktu.

Warren Buffett si uvědomuje svůj díl viny na jejím odchodu. To, že ji nechal odejít, označil za „největší chybu svého života“. Geniální investor najednou nevěděl, co dál. Byl zlomený, své ženě denně telefonoval. Doufal, že se něco změní.

Náhradní manželka

A skutečně. Jelikož Susan na manželovi nikdy nepřestalo záležet, chvíli uvažovala o návratu. Pak ale přišla na alternativní řešení. Našla náhradnici – jednatřicetiletou Astrid Menks, drobnou blondýnku původem z Lotyšska. Ta se začala o Buffetta starat, vařila, prala a dělala mu společnost. Jejich vztah se postupně prohluboval. Manželka Susan ale z Buffettova života nezmizela. Přes vzdálenost, která je od sebe dělila, si stále byli blízko. A tak měl Buffet dvě ženy. Manželku v San Franciscu, s níž se účastnil formálních akcí, a doma v Omaze hospodyni a milenku, která ho doprovázela na těch neformálních.

Astrid se smířila s tím, že si ji nikdy nevezme. A Susan akceptovala skutečnost, že její manžel žije s jinou ženou. Vánoční pohlednice, které rozesílali přátelům, podepisovali Warren, Susan a Astrid. Obě ženy zůstaly přítelkyněmi až do Susaniny smrti. Zemřela v roce 2004 na rakovinu ústní dutiny. Ztráta milované manželky změnila Buffettovi život. Vždycky počítal s tím, že ho Susan přežije. Hromadil své jmění v přesvědčení, že je jeho žena prostřednictvím své nadace po jeho smrti rozdělí mezi ty nejpotřebnější. Dlouhá léta byl rozhodnut, že jeho majetek půjde na charitativní účely.

Svým dětem peníze nedává zrovna ochotně a nezdá se, že by na tom jeho smrt měla něco změnit. Muž, jehož jmění se odhaduje na 37 miliard dolarů, má v plánu odkázat každému ze svých dětí asi „jen“ pět milionů, zbytek má jít na charitu. „Myslím si, že děti by měly mít dost peněz na to, aby mohly dělat to, co chtějí, aby měly příležitost zjistit, co to je, ale neměly by mít dost na to, aby nemusely dělat nic,“ zdůvodnil v roce 1988 Buffett své rozhodnutí v rozhovoru pro časopis Esquire. Pro své děti chce vlastně to nejlepší – aby si našly svou vlastní cestu a naučily se znát cenu peněz. A nejsou to jen prázdné řeči. Celá Amerika zná historku o tom, jak jeho dcera potřebovala dvacet dolarů, aby mohla na letišti vyzvednout auto z garáže. Předtím, než jí je otec půjčil, ji donutil vypsat na tu částku šek.

Kolik může stát oběd

Po smrti své ženy čtyřiasedmdesátiletý Buffett zjistil, že nemá na co čekat, a své jmění začal dělit sám. Většinu svých miliard se rozhodl věnovat Nadaci Billa a Melindy Gatesových, která se zaměřuje zejména na zlepšování zdravotní péče. Jeho rozhodnutí bylo vedeno nejen tím, že se s Billem Gatesem dlouhá léta přátelí a hraje s ním bridž, hlavním důvodem bylo jeho přesvědčení, že tato nadace s jeho penězi naloží nejlépe.

V roce 2006 učinil další závažné životní rozhodnutí. Svou dlouholetou partnerku Astrid Menks požádal o ruku. Zhruba patnáctiminutového obřadu se zúčastnil jen oddávající, snoubenci a dva svědci.

Přesto, že je Warren Buffett jedním z nejbohatších mužů světa, nepoznali byste to na něm. Žije střídmě. Utrácí pouze svoji odměnu za vedení Berkshire Hathaway, to znamená 100 tisíc dolarů ročně. (Jeho plat je ve srovnání s odměnami top manažerů firem podobného významu směšně nízký.) Vlastní všehovšudy jeden automobil – Cadillac DTS 06, který si koupil poté, co v roce 2006 v internetové dražbě prodal svého „starého“ Lincolna. Peníze, které dostal, 73 200 dolarů, věnoval neziskové organizaci Girls, která se věnuje vzdělávání a prosazování práv dívek.

Nejsou to sice špatné peníze, ale ani zdaleka se nevyrovnají částkám, za něž se vydraží příležitosti poobědvat s věštcem z Omahy. To je další z Buffetových dobročinných akcí. Výtěžek z ní směřuje do sanfranciské nadace Glide, která bojuje s chudobou. Každoroční dobročinné obědy ve společnosti Buffetta se uskutečňují od roku 2000. Za tu dobu jimi Buffett pro Glide vydělal necelých šest milionů dolarů. Nejdražší z obědů vyhrál v roce 2008 Čao Tan-jang, šéf hongkongské investiční společnosti Pure Heart. Příležitost poobědvat s Buffettem v luxusním newyorském steakhousu Smith & Wollensky vydražil na eBay za 2 100 000 dolarů.

O Buffettovi se říká, že je úplně stejný jako obyčejní lidé, to, že má neobyčejné množství peněz, na něm prý nemáte šanci poznat. Něco byste mohli začít tušit snad jen kdybyste ho viděli vystupovat z firemního letadla, do něhož investoval necelých deset milionů z Berkshireských fondů. Koupil je v roce 1989, krátce poté, co za podobnou rozhazovačnost kritizoval výkonné ředitele jiných firem. Jméno, které pro letadlo vybral, ukazuje smysl pro humor spořivého miliardáře – The Indefensible, tedy Neomluvitelné.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče