Miliarda nestačí

06. října 2010, 16:26 - Petra Pelantová
06. října 2010, 16:26

Zvýšení pojistné kapacity EGAP si vyžádá další dotace ze státního rozpočtu

V rámci podpory exportu vláda schválila ke konci září navýšení pojistné kapacity Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) o 50 miliard korun. Objem veškerých vývozních úvěrů pojištěných touto státní pojišťovnou tudíž bude moci dosáhnout až na 250 miliard korun. Aktuálně přitom pojistná angažovanost EGAP činí asi 150 miliard korun. „Toto navýšení pojistné kapacity si samo o sobě nevyžádá další dodatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček. Navýšení prosadil ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek kvůli rostoucímu zájmu o státní podporu exportního financování. Jenže dopady tohoto opatření na rozpočet rozhodně nebudou zanedbatelné. Vláda už nyní v rozpočtu na příští rok počítá s jednou miliardou korun na posílení rezervních fondů EGAP, což však vystačí na pojistnou angažovanost EGAP ve výši maximálně 220 miliard korun. „Pokud by naše pojistná angažovanost dosáhla na 250 miliard korun, potřebovali bychom od státu coby akcionáře tři až pět miliard korun,“ upřesnil generální ředitel EGAP Karel Pleva.

Rezervy musejí být

EGAP stejně jako všechny subjekty na finančním trhu podléhá regulatorním požadavkům České národní banky, a EGAP proto musí držet likvidní rezervy ve výši osmi procent pojistné angažovanosti. Jinými slovy, pokud pojistí úvěr za jednu miliardu korun, musí držet rezervy ve výši 80 milionů korun. „V současné době činí výše našich rezerv včetně pojistných fondů zhruba 16,5 miliardy korun,“ uvedl Pleva. V přepočtu na povolenou pojistnou angažovanost – tedy kolik smí EGAP pojistit úvěrů při této výši rezerv – může tato státní pojišťovna dosáhnout na maximální hranici, která ještě pro tento rok činí 200 miliard korun. Podle Plevy ale v letošním roce objem pojištěných úvěrů dosáhne maximálně na 180 miliard korun a hranici 200 miliard „pokoří“ až příští rok, kdy už ale vláda maximální limit posunula na zmiňovaných 250 miliard korun. Jenže na takovou kapacitu by EGAP potřebovala rezervy ve výši 20 miliard korun (osm procent z 250 miliard). To však znamená, že při porovnání s aktuálním stavem rezervních fondů by pojišťovně chybělo 3,5 miliardy korun. A to ještě pouze v případě, že EGAP nebude muset vyplácet žádná pojistná plnění a žádné další úvěry nebudou kolabovat.
Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá dle informací z ministerstva financí (MF) s tím, že v příštím roce dostane EGAP na posílení rezervních fondů jednu miliardu. Další prostředky už ale od MF zřejmě nedostane. „Ve státním rozpočtu ČR na rok 2011 dochází k poskytnutí dotace do pojistných fondů EGAP, a to ve výši jedné miliardy korun. V tuto chvíli se další navýšení dotace ze státního rozpočtu nepředpokládá, a to z důvodu vládou schválených úsporných opatření,“ sdělil Jakub Haas z tiskového odboru ministerstva financí. Dokud však rozpočet nebude schválen, nemůže EGAP se zmiňovanou miliardou počítat.
„S miliardou od ministerstva financí by naše angažovanost mohla dosáhnout na zhruba 220 miliard korun,“ tvrdí přitom Pleva. Pokud objem pojištěných úvěrů dosáhne na pojistnou kapacitu – na 250 miliard korun – bude EGAP po zahrnutí jedné miliardy od MF potřebovat další minimálně dvě a půl miliardy korun. Do toho je ještě nutné zakomponovat nesplácené úvěry, a tedy pojistné plnění, jež pojišťovna bude muset za tyto půjčky hradit. Jen za první polovinu letošního roku přitom vyplatila EGAP pojistné plnění ve výši 1,2 miliardy korun (viz Špatné úvěry). To je víc než za celý rok 2009 a čtyřikrát víc než v roce 2008, což EGAP vysvětluje především finanční krizí. Podle Plevy se pojišťovna letos s platbami za nesplácené úvěry „vejde“ do dvou miliard a příští rok by pojistné plnění nemělo přesáhnout miliardu a půl. Úhrady, které posílá EGAP za špatné úvěry, se však nevyplácejí jednorázově, ale v závislosti na tom, jak jsou nasmlouvány splátky za úvěr, jenž byl pojištěn. Ty jsou přitom obvykle rozloženy do několika let, tudíž i vyplácení pojistného plnění za jeden úvěr se vyplácí několik let, a nelze proto čekat, že objem pojistného plnění bude klesat.

Nepolevíme

Po zohlednění veškerých souvislostí šéf EGAP Pleva odhadl, že při pojistné angažovanosti na úrovni 250 miliard korun pojišťovna potřebuje do rezervních fondů zmíněných tři až pět miliard korun. Letos v létě proto poslal na ministerstvo financí žádost o tyto prostředky. „Žádost o dotace se posílá každý rok, podařilo se nám ale zatím vyjednat jednu miliardu korun, která je v návrhu rozpočtu pro příští rok. V dané situaci je to zřejmě maximum, co jsme mohli vyjednat,“ uvádí Pleva.
Pokud by rezervy nestačily, dle Plevy by EGAP musela vyjednat další prostředky od státu coby akcionáře. A poptávka po státním pojištění ze strany exportérů naznačuje, že k prolomení hranice pojistné angažovanosti ve výši 220 miliard korun, na což bude potřeba ze státního rozpočtu další dotace, v příštím roce opravdu dojde.
EGAP zatím nepřipouští, že by mohla v poskytování pojistek přibrzdit. Exportéři totiž předkládají v drtivé většině kvalitní projekty, tvrdí Pleva. Jejich odmítnutí by navíc mohlo mít negativní dopady na celou tuzemskou ekonomiku, jež na exportu stojí. Vysokou poptávku dokládá i to, že loni v době vrcholící krize společnost pojistila rekordní objem úvěrů ve výši 61,8 miliardy korun (viz Obří zájem). Zda se státu tato podpora vyplatí, bude jasné až v situaci, kdy tyto pojištěné úvěry budou řádně spláceny a dlužníci se nedostanou do potíží. Přestože totiž objem pojištěných úvěrů roste, z rezerv stále více ukrajují pojistná plnění za nesplácené úvěry. Podle některých odborníků ale ne všechno lze svést na krizi. Například když loni musela EGAP vyplatit 1,1 miliardy za nesplácené půjčky, šlo z velké části o plnění za vývozní úvěry na Kubu, jak se píše ve výroční zprávě EGAP za rok 2009. Je však otázka, zda má smysl financovat vývoz do zemí, kde vládne diktátorský režim. Tamní odběratelé sice mohou mít peníze na zaplacení dodávek od Čechů, jenže je nutné počítat s tím, že jednoduše nebudou chtít zaplatit, což se velmi často děje.
Ministr Kocourek chystá novou koncepci podpory exportu. Navýšení pojistné kapacity má být zřejmě jen první náznak, neboť podrobnosti zatím nezveřejnil. EGAP a rovněž státní Česká exportní banka (ČEB) však mají hrát v této koncepci jednu z hlavních rolí. ČEB s EGAP úzce spolupracuje, neboť více než polovinu úvěru, které EGAP pojistí, poskytne právě ČEB. Kocourek už dříve naznačil, že fungování obou institucí se musí zefektivnit.

* GRAF 1
Státní penězovod Kolik finančních prostředků získal EGAP ze státního rozpočtu, v mld. korun
2007*0
2008*0
2009*0,7
2010*1,0
2011*1,0+
+plán, se kterým počítá státní rozpočet
Pramen: EGAP GRAF 2
Špatné úvěry Vyplacená pojistná plnění, v mld. korun
2007*0,589
2008*0,298
2009*1,1
2010*1,2+
+údaj za 1. pololetí
Pramen: zprávy o hospodaření EGAP GRAF 3
Obří zájem Objem úvěrů, které EGAP pojistil, v mld. korun
2007*49,9
2008*43,0
2009*61,8
2010*33,0+
+údaj za 1. pololetí
Pramen: zprávy o hospodaření EGAP
*
POJMY
Exportní slovník Pojistná angažovanost = celkový objem úvěrů, k nimž je sjednáno pojištění EGAP
Pojistná kapacita = maximální objem úvěrů, který může EGAP pojistit

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče