Miliarda každý rok

24. listopadu 2010, 19:07 - Petra Pelantová
24. listopadu 2010, 19:07

Nová exportní strategie počítá s výrazným posílením EGAP, exportní banka naopak oslabí

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dokončilo pracovní variantu exportní strategie na léta 2011 až 2015, která nyní míří do připomínkového řízení. Týdeník EURO má tento materiál k dispozici. Už nyní je přitom jasné, že podpora exportu si vyžádá ze státního rozpočtu miliardové dotace. Navíc v pasážích týkajících se dvou stěžejních institucí, prostřednictvím kterých stát realizuje podstatnou část podpory exportu, je řada velmi obtížně realizovatelných plánů. Ministerstvo průmyslu sice tvrdí, že jde o pracovní variantu, která se může ještě měnit, v případě nároků na státní rozpočet má ale jasno.

EGAP na prvním místě

Šéf resortu průmyslu Martin Kocourek hodlá zásadním způsobem posílit roli Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), kterou ovládá stát. Pojišťuje exportní úvěry, aby pomohla snazšímu financování vývozů z Česka do rizikovějších zemí mimo Evropskou unii. Ministerstvo do strategie napsalo, že předpokládá jako nutnost pokračovat pro nejbližší období dvou až tří roků v dotacích pojistných fondů EGAP ve výši zhruba jedné miliardy ročně. „Tyto finanční prostředky umožní zvýšení objemu pojistných smluv ročně o zhruba padesát miliard korun,“ vysvětlil mluvčí MPO Pavel Vlček. Pojistná kapacita na příští rok je v současné době 250 miliard korun, což by se už brzy mohlo změnit. „Navýšení pojistné kapacity EGAP na 300 miliard korun se předpokládá pro rok 2011,“ upřesnil Vlček. Ministerstvo financí zatím s těmito štědrými plány souhlasí. „Ve střednědobém výhledu ministerstvo financí předpokládá uvolnění finančních prostředků na léta 2011 až 2013 ve výši tří miliard korun, tedy miliardu každý rok,“ uvedl Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí.

Komerční banky posílí

EGAP si plány pochvaluje a přestože tvrdí, že exportní strategie je zatím v pracovní verzi, pasáže týkající se jí by se prý už výrazně měnit neměly. „Pokud bychom měli něco vyzdvihnout, pak je to fakt, že strategie kromě jiného řeší také posílení naší fondové i rozpočtové kapacity v příštím období,“ tvrdí šéf komunikace EGAP Vlastimil Nesrsta. Naopak role státní České exportní banky (ČEB), která poskytuje finance na vývoz do třetích zemí, by měla oslabit, a to na úkor komerčních bank. Podíl exportních úvěrů do zemí mimo EU, které financují komerční banky a pojišťuje EGAP, je necelých čtyřicet procent. V exportní strategii se přitom počítá s tím, že do budoucna by měly většinu převzít komerční banky na úkor ČEB. Fakt, že státní banka se angažuje víc, než by bylo nutné, a zabírá tím prostor pro komerční banky, byl terčem kritiky už v minulosti. Právě na to nepřímo naráží při hodnocení role obou institucí v nové exportní strategii Dagmar Dvořáková, šéfka útvaru exportního a strukturovaného financování obchodu ČSOB. „Je správné zachovat EGAP i ČEB, avšak úloha exportní banky by měla být jen komplementární ke komerčním bankám a stát by neměl vynakládat zbytečné prostředky pro ČEB v rozsahu, ve kterém je v současné době nabízí. Z objemu státem podpořeného financování plyne ČEB ze zákona výnosová marže sto bazických bodů,“ upozorňuje Dvořáková a dodává: „České exportní banka by měla fungovat jako instituce doprovázející exportéry do těch teritorií a obchodů, kde je to žádoucí a nevyhnutelné. Nemá konkurovat komerčním bankám, ale podpořit obchod, který je pro ně z různých důvodů neuchopitelný.“ Zvýšit podíl komerčních bank přitom mohla vláda už mnohem dřív. Zhruba před rokem totiž byla v rámci protikrizových opatření na ministerstvu průmyslu v rychlosti vypracována novela zákona, která zapojení komerčních bank umožní. K tomu ale bylo nezbytné vypracovat prováděcí vyhlášku, která dodnes není hotová.

Nespokojená ČEB?

ČEB větší zapojení komerčních bank vítá, ovšem ne na úkor svého podílu. „Podle našeho mínění nejde o to, aby komerční bankovní sektor převzal současné aktivity ČEB, ale navýšil své kapacity tak, aby vzrostl objem státní podpory vývozu,“ konstatoval mluvčí banky Jiří Pekárek s tím, že strategie je zatím nehotový materiál a banka nepovažuje za korektní hodnotit nehotovou verzi. Exportní banku ale čeká i krácení výdajů na provoz. Zatímco nyní činí tyto náklady 600 až 800 milionů ročně, dle exportní strategie by to mělo být maximálně půl miliardy korun. Tato částka má být dle MPO určena především k získávání zdrojů na peněžních a kapitálových trzích. Ke snížení nákladů by mělo dojít zejména tím, že klesne riziková přirážka u ceny zdrojů a rovněž by ČEB měla při získávání zdrojů víc spolupracovat s ministerstvem financí. Další úsporu by měla přinést i možnost využít k podpoře exportu i přechodně volné zdroje státu, tvrdí MPO.

Exportně rozvojová pomoc

V exportní strategii se v souvislosti s ČEB a EGAP objevuje plán přístupu českých exportérů na trhy vybraných nejchudších rozvojových zemích. Mělo by to být formou smíšeného financování exportu zapojením takzvaného sustainable lending, což jsou půjčky, jejichž část jde formou grantu a ve světě je realizují především speciální rozvojové banky. MPO navrhuje, aby tyto půjčky v Česku poskytovala ČEB a stát by k tomuto projektu připojil grant. „Uvedený princip by byl aplikován pouze na veřejné subjekty v nejchudších zemích, jejichž seznam zveřejňuje Mezinárodní měnový fond a Světová banka. Jedná se o iniciativu těchto dvou institucí, kterou se jejich členské země zavázaly dodržovat, aby zamezily dalšímu zadlužování nejchudších zemí,“ vysvětlil Vlček za MPO. Jde v podstatě o kombinaci klasické rozvojové pomoci a exportního financování, jenže na takový projekt není ČEB vůbec připravena a dle oslovených expertů bude velmi obtížné takový plán uskutečnit. Ministerstvo průmyslu a obchodu připouští, že bez změny zákona o rozpočtových pravidlech a rovněž i zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou to nepůjde.

Jen obecné fráze

ČEB eviduje zhruba čtrnáct procent nespláceních úvěrů, což je dle MPO příliš vysoký podíl. Jde zhruba o trojnásobek toho, co mají komerční banky. ČEB to vysvětluje zejména finanční krizí a také tím, že už ze své podstaty financuje rizikovější projekty než komerční banky. Resort průmyslu chce kolabování tak velkého množství úvěrů zabránit. Plán odrazil v exportní strategii, kde píše o tom, že připraví systém pro trvalou identifikaci, měření, monitorování a řízení rizik, což má být soubor několika opatření. Jenže velmi často jde jen o nekonkrétní a obecné fráze. Mezi výčtem jednotlivých opatření lze totiž bez dalšího vysvětlení nalézt například identifikaci příčin pojistných událostí, přípravu strategie kvalitního systémového řízení rizik, vyšší využívání zajišťování či spolupojištění a klubového financování. Vedle toho také MPO navrhuje, opět jen velmi obecně, „přijímání opatření k předcházení pojistným událostem“ či „sofistikovanou diverzifikaci teritoriálního a oborového zaměření financování“. Co to konkrétně znamená, není jasné. Na dotaz týdeníku EURO, jak bude tento systém vypadat, MPO pouze uvedlo, ho bude zajišťovat zejména EGAP a ČEB a kontrolou systému se bude zabývat dozorčí rada obou institucí. Vznik takového orgánu banky vítají. „Vítáme tuto iniciativu, naše očekávání jsou veliká. Bude však nutné po roce fungování zhodnotit její přínos a zejména akceschopnost a pružnost,“ konstatovala Dagmar Dvořáková z ČSOB. Celá exportní strategie by z připomínkového řízení měla jít do vlády. Zda to bude ještě letos, není jasné. S největší pravděpodobností to ale bude až na začátku příštího roku.

Role EGAP a ČEB v exportní strategie na léta 2011 až 2015 * Navýšení pojistné kapacity EGAP na 300 miliard korun už v příštím roce * Pro pojistné fondy EGAP roční dotace ve výši jedné miliardy korun v příštích třech letech * Zvýšení podílu komerčních bank v angažovanosti exportního financování do zemí mimo EU * Zavedení platformy exportního financování pro vytvoření optimálních podmínek k financování a pojišťování exportu; má jít o orgán složený z deseti až dvanácti lidí z MPO, MF, EGAP, ČEB, Hospodářské komory či komerčních bank

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče