Milan Slezák: Fatva je důležitá. Jenže fakta také

17. ledna 2013, 08:29 - Milan Slezák
17. ledna 2013, 08:29

Víte, proč se nad britsko-indickým spisovatelem Salmanem Rushdiem nadále vznáší stín smrti? Protože k smrti ho náboženským výnosem, fatvou, odsoudil někdejší íránský vůdce ajatolláh Chomejní. A protože Íránci tvrdí, že fatvu může odvolat jen ten, kdo ji vydal. A Chomejní je po smrti.

Chomejního nástupce ajatolláh Chameneí někdy v minulosti vydal jinou fatvu, která se týká jaderného programu. V ní se praví, co Chameneí zopakoval v posledních letech několikrát: že Írán neusiluje o atomovou zbraň, že její vlastnictví je hříchem, není k užitku, že je nebezpečné a protiřečí islámu. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí považoval nyní za vhodné na Chameneího fatvu výslovně upozornit Západ. Těm, kteří nevědí, co fatva pro Íránce znamená, mluvčí trpělivě vysvětlil, že výnos stanovuje „základní rámec našich aktivit na jaderném poli“ a že nad ni „není nic vyššího“.

Shrňme si, co se nám tu říká. Je to důležité. Duchovní vůdce Íránu, který v mocenské hierarchii stojí nad prezidentem a má v gesci bezpečnost, justici i zahraniční politiku, prohlašuje, že jeho země nechce jadernou zbraň. Už samotné jeho slovo by mělo být zákonem – což teprve, je-li umocněno formou fatvy, nezrušitelné a závazné i pro vládu. Dá se tedy spolehnout na to, že si Írán jadernou zbraň pořizovat nechce?

Těžko říci, potíže dělají fakta. Chce-li Írán skutečně zůstat jen u jaderné energetiky, proč osmnáct let skrýval program obohacování uranu? Porušil tak mimo jiné povinnosti signatáře smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Proč chce Írán obohacovat uran na vyšší úroveň, než jaká je zapotřebí pro jaderné elektrárny?

Teherán říká, že uran obohacený na dvacetiprocentní úroveň potřebuje k medicínským účelům. Mohl by ho získat levněji z ciziny, z této dohody však sešlo. Proč? Stát, který je schopen obohatit uran na 20 procent, urazil devět desetin cesty k obohacování uranu nad 90 procent. Což je zbraňová úroveň.

Podezření, že konečným cílem íránského programu obohacování uranu je pořízení jaderné zbraně, posiluje i sám rozsah tohoto programu. Velký počet stále modernějších a výkonnějších odstředivek na obohacování uranu, které si Írán postupně pořizuje, dává kloudný smysl jen v případě, že se instalují pro vojenské účely. Pro účely jaderné energetiky, pro něž stačí nízko obohacený uran, by jich stačilo daleko méně.

Není nápadné, že k „protijaderným“ sankcím OSN se připojily i Rusko a Čína, které jinak Teherán spíš chrání? Možná se Írán zatím skutečně nerozhodl, zda chce, či nechce jadernou zbraň. Ale z toho, co dělal v minulosti, vyplývá, že chtěl minimálně dojít do stadia, kdy si bude moci skutečně svobodně vybrat. Fatva nefatva.


Čtěte také:

Konec íránské hrozby? Ajatolláh zakázal vývoj nukleárních zbraní

Sankce působí, Teherán ale zatím velké ústupky nenabízí

Rushdieho paměti zachycují zrod popkulturní ikony


Autor je komentátorem Českého rozhlasu

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče