Milan Slezák: Bude kvůli Sýrii válka? Zatím ne

05. října 2012, 08:16 - Milan Slezák
05. října 2012, 08:16

Hrozí nám válka? Turci, pobouření tím, že palba ze Sýrie zabila pět tureckých civilistů, ostřelují pozice syrské armády, pravděpodobného viníka, a zabijí několik vojáků. Turecko požádá o podporu Severoatlantickou alianci, v níž jsme všichni spojenci. Velvyslanci NATO se jednoznačně postaví za Turecko. Stejně jako při předchozím incidentu, kdy Syřané sestřelili tureckou stíhačku.

Velvyslanci ještě Ankaru pochválí za uměřenou odpověď na syrské ostřelování, už druhé v pořadí; první bylo hlášeno v dubnu. Ale co dál? Nepodpoří aliance Turecko také vojensky?

Nikoli. Rozhodně ne teď, a to ze tří důvodů. Za prvé proto, že Turci si vojensky dovedou poradit sami. Ostřelování protivníka na území cizího státu pro ně není žádnou novinkou, léta to provozují s Kurdy, kteří vedou boj proti turecké armádě, ale základny mají na severu Iráku. Navíc turecko-syrská vojenská konfrontace má stále ještě charakter ojedinělých incidentů. Do regulérní války, v níž by Ankara mohla volat po hmatatelnější pomoci spojenců z NATO, má konflikt daleko. Zatím.

Za druhé do intervence v Sýrii či na jejích hranicích se Západ věru nehrne. Platilo to loni a platí to úplně stejně i letos. Příčin západní obezřetnosti je vícero. Zdaleka nevybledly vzpomínky na iráckou a afghánskou válku, kde se ukázalo, že oč lehčí je dosáhnout rychlého vítězství, o to těžší je pak udržovat mír a pořádek. Spolyká to mimo jiné mnoho peněz. A v době pokračující ekonomické krize nejsou západní voliči nikterak nakloněni tomu, aby se vedly vzdálené války, jejichž smysl většině veřejnosti uniká.

Spojenci Turecka v NATO by sice nakonec mohli kývnout na nějakou omezenou vojenskou operaci, jako je hlídání bezletové zóny. Jenže přesně tak začala intervence v Libyi a v té nakonec NATO skončilo v roli jedné z regulérních válčících stran jako poskytovatel letecké podpory pro povstalce. Bylo to drahé, logisticky se to ukázalo nad síly evropských členů NATO – a výsledek? Dodnes není zřejmé, zda se Libye politicky a bezpečnostně pohne směrem, který by Západu vyhovoval.

A konečně důvod třetí, o němž se v ústředí NATO nahlas mluvit nebude. Na eskalaci svých vztahů se Sýrií má podíl viny i samo Turecko. Nespokojeno s dlouhou čekací lhůtou na vstup do Evropské unie se rozhodlo Západu dokázat, že je schopno svébytné zahraniční politiky. A pilně rozvíjelo vztahy hlavně právě s Asadovou Sýrií.


Čtěte také:

Turecký parlament schválil vojenské operace v zahraničí

Turecko pokračuje v odvetných akcích proti Sýrii

Turecko přesouvá vojáky k hranicím se Sýrií


I tenkrát byla Sýrie diktaturou brutálně potlačující svobodu. Ale Ankaře to začalo vadit až loni, kdy spojenectví se sousedem začalo narušovat pečlivě budovanou image Turecka jako regionálního šampiona demokracie. Následný drsný turecký obrat o 180 stupňů musel mocné v Damašku hodně popudit.

Autor je komentátorem ČRo1 – Radiožurnálu

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče