Michal Gelbič: Obchody zkomplikovala valutová panika

04. února 2012, 09:48 - Tomáš Stingl
04. února 2012, 09:48

České obchody s Běloruskem rekordně rostly, ale v předešlých měsících je zkomplikovala valutová krize, říká Michal Gelbič z ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Minsku. Co důsledky krize znamenají pro české vývozce? A jaké velké projekty české firmy v současnosti v Bělorusku rozjíždějí?

Foto: archív

Jaké jsou aktuální úspěchy českých firem na běloruském trhu?

Za zmínku určitě stojí například projekt společnosti Bazer Technics z Tábora. Ta vyhrála tendr na výstavbu farmy pro 1 200 prasnic v hodnotě 17 milionů eur. Po realizaci první etapy se plánuje rozšíření kapacity ještě na dvojnásobek za dalších 15 milionů eur. Stejná společnost vyhrála i další tendr v Mogilevské oblasti, tentokrát na výstavbu farmy pro 2 500 prasnic včetně rekonstrukce stávajícího masokombinátu. Ve zpracovatelském průmyslu je úspěšná rovněž společnost Mega, která se prosazuje jako dodavatel technologií pro zpracování syrovátky. Aktuálně podepsala kontrakt již se čtvrtým běloruským závodem v Polocku.

V poslední době uspěly také některé firmy v oblasti stavebnictví. Které to byly?

Společnost Metrostav zahájila na přelomu roku výstavbu logistického centra v Ščitomiriči v hodnotě 22 milionů eur. Firma PSJ se zase dodavatelsky podílí na výstavbě nového závodu Kronospan. Nakonec je třeba zmínit největší dodavatelský projekt současnosti, realizovaný firmou Unis, která přistoupila k modernizaci jednotky zpracování ropy na běloruské rafinérii Naftan v hodnotě zhruba 85 milionů eur.

A vývozci z dalších oborů?

V Bělorusku se úspěšně prosazují i další firmy, jako například CZ Loko, která modernizuje lokomotivy. ČKD Chlazení dodává chladící jednotky pro zpracovatelský průmysl a ČKD Kompresory prodává kompresory na stlačování čpavku. Motorpal uspěl se vstřikovacími čerpadly, VPS Engineering se zařízením pro zpracovatelský průmysl. Stále častěji se o Bělorusko zajímají potenciální čeští investoři, přičemž někteří z nich již přistoupili k realizaci investičních projektů v dřevozpracujícím, papírenském, potravinářském průmyslu, energetice nebo dopravě.

Často se hovoří o složité politické situaci v Bělorusku a napjatém vztahu s Evropskou unií. Nakolik to v současné době ovlivňuje vzájemný obchod?

Evropská unie je dlouhodobým kritikem běloruského režimu, nicméně vzájemný obchod je ovlivněn v prvé řadě běloruskou ekonomikou a jejím vývojem zejména v posledních třech letech. Valutová krize se plně projevila ve druhém a třetím čtvrtletí loňského roku jako důsledek nadměrné emise peněz v ekonomice, dlouhodobého deficitu běžného účtu platební bilance a snižování státních devizových rezerv. Zemi přivedla k nekontrolované devalvaci národní měny, trojmístné inflaci, zpomalení ekonomického růstu, propadu reálných mezd, omezení domácí poptávky a destabilizaci bankovního sektoru. Je zřejmé, že za stávající situace je kredibilita země vnímána zahraničními subjekty spíše negativně.

Bude tedy složitější vývoz pojistit?

Ano, v praxi se to dotýká i českých podniků kvůli složitějšímu přístupu k vývozním úvěrům, respektive jejich pojištění ze strany státní pojišťovací společnosti EGAP. Vzhledem k tomu, že je český export do Běloruska postaven především na dodávkách investičních celků a technologického zařízení, je stabilizace běloruské ekonomiky a bezproblémové financování českých projektů klíčové pro zachování růstu českého vývozu, který je zřejmý v posledních sedmi letech vyjma roku 2009. Jen do valutové krize, tedy za první čtvrtletí 2011, si český export připsal až 92 procent nárůst, nicméně v průběhu krize došlo k poklesu dynamiky na hodnoty dosažené v nejúspěšnějším roce 2010.

Jak vlastně valutová krize vznikla?

Její podstatou byl fakt, že dlouhodobý deficit platební bilance při fixním kurzu národní měny představoval tlak na odčerpávání devizových rezerv země. Běloruské vedení se snažilo zastavit odliv valuty a současně zabránit nepopulární devalvaci národní měny, avšak svou netransparentní politikou a chaotickými zásahy situaci na valutovém trhu ještě více zkomplikovalo. Vznikl černý trh s valutou, obyvatelstvo začalo panikařit, vybírat z bank své valutové vklady a zbavovat se domácí měny nákupem spotřebního zboží. Situace se stabilizovala až po devalvaci národní měny v říjnu 2011 a stanovení jediného rovnovážného kurzu. Národní měna současně přešla do režimu pohyblivého kurzu, který je stanovován na základě poptávky a nabídky.

Co tato situace znamená pro české firmy?

Českých vývozců se valutová krize dotkla tím, že jejich běloruským partnerům bylo zakázáno provádět předplatby za dodávky zboží – platba následovala až po fyzickém dodání zboží do Běloruska – a dovoz některého zboží byl administrativně omezován. Ve vrcholné fázi krize nebyla valuta k dostání ani v bankách ani na valutové burze, takže dovezené zboží neměli importéři čím uhradit. V konečném důsledku tak došlo ke snížení dovozu českého zboží a vzniku pohledávek po splatnosti. Valuta je v současné době volně dostupná pro všechny segmenty valutového trhu, nicméně do budoucna je vhodné se orientovat na obchodní partnery, kteří se vedle dovozu zabývají také exportními operacemi, z nichž mají valutový příjem. Po celou dobu krize však Bělorusko nikdy nevyhlásilo zákaz konverze zisku do valuty.

Jak se podle vás běloruská ekonomika v nejbližší době vyvine?

Plán stabilizace předpokládá přísnější monetární politiku, snižování státních subvencí, podporu vývozu a nejspíš i administrativní omezování dovozu s cílem iniciovat výrobu dovážené produkce v samotném Bělorusku. Otevřeným tématem je širší privatizace podniků a zlepšování podmínek pro zahraniční investory. Přímé zahraniční investice do Běloruska jsou pouhých 0,11 procenta celosvětových investic, což je jeden z nejnižších ukazatelů v zemích východní Evropy.

Chystá Bělorusko zprivatizovat své klíčové podniky, které zatím řídí stát?

Státní podniky tvoří až 70 procent národního hospodářství země, nicméně jen některé z nich lze z globálního hlediska považovat za konkurenceschopné. Pro období 2011 až 2013 byl odsouhlasen seznam 244 státních podniků určených k privatizaci. Výraznější účasti zahraničních investorů v privatizaci prozatím brání řada státem stanovených podmínek sociálního charakteru jako zachování (pře)zaměstnanosti či dotování afilovaných, k privatizovanému podniku ztrátových aktiv.

Jak se do toho promítne fungování celní unie s Kazachstánem a Ruskou federací?

Od letošního 1. ledna začal na území těchto tří států platit Jednotný hospodářský prostor. Integrace na jedné straně nabízí běloruským podnikům další exportní možnosti, současně však otevírá domácí trh především ruské konkurenci. Rovněž vstup Ruska do WTO jako jednoho z účastníků celní unie bude postupně oslabovat běloruský protekcionismus. Hospodářská krize stejně jako proces ekonomické integrace země s postupným přijímáním pravidel mezinárodního obchodu vytváří na běloruském trhu nové příležitosti také pro české podnikatelské subjekty.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče