Michael Kocáb: Přátelství v kapele pokračuje, roztržka je zapomenuta

22. března 2013, 08:15 - Jiří Janda
22. března 2013, 08:15

Po podzimní koncertní šňůře, při níž se na scénu po roztržce mezi muzikanty a mnohaleté pauze vrátila v původní sestavě skupina Pražský výběr, budou mít její fanoušci v příštích dnech druhou šanci slyšet své oblíbené hity. V reedici vycházejí i první tři desky. „Naše přátelství má hluboké kořeny,“ říká frontman kapely a někdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb.

* E15: Jaké jsou vaše pocity po podzimní a před jarní částí turné obnoveného Pražského výběru?

Pocity mám ty nejlepší, protože bylo vyprodáno, což jsme naprosto nečekali. Všude bylo plno a atmosféra byla úžasná, z toho jsem měl velkou radost. Hráli jsme beze zbytku první i druhé album, nevypadla z toho ani nota a lidi si toho cení. Také to není zadarmo, protože koncert trval přes dvě hodiny a udržet tah je vyčerpávající záležitost.

* E15: Fanoušci znovu uvidí stejný koncert?

Ne, nechceme si dovolit ten přepych hrát úplně stejný program dvakrát. Plánujeme drobné změny na všech koncertech. Vystoupí s námi třeba Franta Ringo Čech, který do Výběru patří zásadně, hodně šlágrových textů nám udělal právě on. Vystoupí dokonce s kozou, vrátí se i Ondra Soukup v rozšířené verzi a přijde také legrační „blbá blondýna“ paní Pazderková i hodně tvrdý kytarista Dodo Doležal, který byl jednu dobu s Výběrem dost často. Zazpívá také Jana Kratochvílová a objeví se Dominik Turza se svou skvělou smrtkou. Nemůže chybět Richard Šíma v roli subalterního Ropotáma a to není ještě všechno.

* E15: Překvapilo vás něco na setkání po letech s dávnými spoluhráči?

Překvapilo mě, že to všechno funguje, jako to fungovalo vždycky, a možná i o trochu lépe. Čekal jsem, že se objeví nějaké problémy. Ta roztržka jakoby nebyla, překonala se téměř stoprocentně a není to jen tím koncertním nasazením, už jsme na ni prostě zapomněli. Skoro bychom ten konflikt mohli prohlásit za úspěšný reklamní tah. Naše přátelství má hluboké kořeny. Pochopil jsem, že Vilémovy prudké mediální reakce z období rozkolu byly podobné zhrzenosti dospívajících dětí, jejichž rodiče se rozcházejí – ti „rodiče“ jsme byli my dva s Michalem. Ale když jsme se zase dali dohromady, zlost se rozplynula a všechno skončilo happyendem.

* E15: A jak vypadá budoucnost Pražského výběru?

V roce 2014 hrát nebudeme. A není to jen nějaká reklamní finta. Co bude potom, to se uvidí. Rozhodli jsme se, že se budeme věnovat dalším hudebním aktivitám, abychom nemuseli definitivně zpřetrhat vazby se vším, co jsme dělali v době, kdy Výběr nehrál.

* E15: Takže je možné, že to bude „jednou a dost“?

Je to možné. Máme sice v plánu udělat novou desku, ale člověk nikdy neví – doba, ale i zdraví jsou turbulentní.

Mezi politikou a kumštem

* E15: Jste znám jako muž bezmála devatera řemesel.

To bývalo, ale v posledních tak deseti letech se to změnilo už jen na bipolaritu. Osciluji mezi kumštem a politikou. Ale i to je časově náročné. Jsou to naštěstí tak nekompatibilní oblasti, že naplno můžete dělat buď jedno, nebo druhé. Pro následující období nemám politiku v plánu. Odmítl jsem kvůli Výběru i nabídku kandidovat do Senátu při minulé doplňovací volbě. Kdyby ovšem, například po příštích volbách do sněmovny, komouši začali pronikat do nejvyšší politiky, asi bych ucítil opět to mrazení, které mne vždy do politiky vtáhne. S určitými obavami sleduji současný reverzní pohyb, při kterém se vytrácejí ideály sametové revoluce. Například pan Čuba na hradě a pan Remek v Moskvě mne trochu děsí.

* E15: Čím se budete zabývat letos?

Už delší dobu dokončuji druhé CD, které nahrál již bývalý Pražský výběr 2 a které přináší výraznou změnu v mém dosavadním stylu. Bude to takový techno-punk-rock a zpívám na něm společně s Matějem Ruppertem, dcerou Natálkou a plánuji ještě Vladimíra 518. Pak jsem s Glenem Proudfootem vytvořil ještě další CD. Spíše v nadsázce jsme si s Glenem řekli, že pro něj oslovíme nejlepší rytmiku na světě. Byli jsme šokováni, když oba hudebníci naši nabídku přijali. Takže s námi hraje bubenický génius Virgil Donati a také fenomenální basista Billy Sheehan. Je to basový virtuos, který hraje se Stevem Vaiem, Davidem Lee Rothem a dalšími. Oba to už natočili a je to fakt ukrutnej nářez. Teď, když to dodělávám, koukám na to jako blázen. Už jsem natočil klávesy, nyní to dozpívávám v angličtině a pak to smícháme v Austrálii.

* E15: Určitě jste čerpal i z minulosti?

Došlo tam k vyvrcholení mých celoživotních bláznivých snů, které začaly už Frankem Zappou, když se mi ho podařilo oslovit a navázat s ním spolupráci. Zahrál si s námi na koncertu Adieu SA, natočil scénu do filmu Pražákům, těm je tu hej a měli jsme také v plánu natočit s Frankem nějakou hudbu ve studiu, ale bohužel nás předčasně opustil. Velmi mne to zasáhlo. Přiblížil jsem se tehdy k hudebnímu gigantovi v jeho nejtěžších životních chvílích.

* E15: Tvorba nového CD ale není zdaleka vše, na čem nyní pracujete?

Dodělávám i balet pro slovenské divadlo, což je symfonická záležitost dlouhá hodinu a půl. Jenom to je samo o sobě práce tak na dva roky, ale já to musím mít hotové relativně brzy. Nedávno jsem také oprašoval své šansony, které jsem zpíval na šedesátinách Michala Horáčka a se kterými hodlám i nadále tu a tam vystupovat. Mimochodem v příštím roce budu mít také ty protivné kulatiny, a tak asi připravím nějaký koncert. A do toho se vždycky objeví nějaká společenská aktivita. Minulé Vánoce zemřel můj blízký přítel Václav Havel, což mne vyřadilo z provozu přinejmenším na měsíc a půl, letos byly zase prezidentské volby – nežijeme ve vzduchoprázdnu.

* E15: Stihnete to všechno?

Musím. I s plánovaným novým CD Výběru to bude už třetí deska a čtvrtý hudební produkt v krátké době. A kromě toho ještě máme plán s Michalem Horáčkem, na který se velmi těším. To ale zatím nechám jako překvapení. Jen prozradím, že jde o opravdu velký projekt.

Stejní i jiní prezidenti

* E15: Jak hodnotíte současnou politickou scénu?

Václav Klaus odchází s velkým negativním třeskem, s takovou zvláštní implozí, kdy se v závěru hroutí jeho politické angažmá samo do sebe, a to je něco neuvěřitelného. On nebyl nikdy přijímán progresivně, demokraticky a řekl bych i duchovně smýšlejícími lidmi, ale podporovali ho lidé, kteří se politikou hlouběji nezabývali a které byl schopen si naklonit svými populistickými výroky a skutky, ale třeba i odvahou jít často proti proudu. Jeho sarkastické mrmlání a často avanturistické postoje týkající se například EU nebo globálního oteplování, jeho pohrdání občanskou společností a takzvanými pravdoláskaři si své auditorium našly. Ale na politické skluzavce od propisovačky ukradené v přímém přenosu až k té nehorázné amnestii se mu podařilo i zbytek příznivců ztratit. A pomlouvačná kritika Václava Havla, se kterým vnitřně zápolí, protože je neschopen dosáhnout obdobného obdivu a uznání, k tomu ještě přidala.

Miloš Zeman do určité míry vstupuje do bot Václava Klause. Váže je vstřícný vztah k putinovskému pseudocarskému Rusku i pohrdání médii. Ale přece jen se liší. Zeman má třeba mnohem vstřícnější vztah k Evropské unii

* E15: Takže říkáte, že Václav Klaus odchází opuštěný?

Dnes odchází s tím, že ztratil téměř všechny, snad kromě svých dvou poradců. To musí být nesnesitelná osobní situace. Téměř vše, co mohl, pokazil. Například i tou podporou Miloši Zemanovi, kde se projevilo podivné sepětí politických oligarchů, které váže kromě opoziční smlouvy i společná minulost v prognostickém ústavu, což byla velmi podezřelá organizace, která by ještě stála za podrobnější rešerši.

* E15: Co očekáváte od nového prezidenta?

Miloš Zeman do určité míry vstupuje do bot Václava Klause. Kromě již zmíněného je váže i vstřícný vztah k putinovskému pseudocarskému Rusku a také společné pohrdání mediálním světem, jehož převážnou část dokonce neváhá zařadit vedle ekonomických mafiánů a pravicových extremistů mezi tři nejvýznamnější ostrůvky negativní deviace, se kterými hodlá neúnavně bojovat. Oba byli zvoleni s podporou komunistů. Miloš Zeman neváhal zaběhnout si do sekretariátu KSČM pro podporu a uchýlit se k neférové kampani. Ale v některých bodech se Miloš Zeman od Václava Klause přece jen liší a na to spoléhám – má úplně jiný, vstřícnější vztah k Evropské unii a chce se podívat na zoubek Klausově amnestii. Byl zvolen prezidentem v prvních přímých volbách, říká, že chce lidi sjednocovat, a měl by tedy dostat šanci to dokázat.

* E15: Co vypovídá o Češích to, že dali přednost Miloši Zemanovi před Karlem Schwarzenbergem?

O těch Češích, kteří zvolili Miloše Zemana, to vypovídá, že buď jsou pupeční šňůrou stále propojeni s minulým režimem, nebo mají potíže s takzvaným vědomím historických souvislostí. Zvolili si za prezidenta člověka, který je sice bezpochyby velice chytrý, verbálně obratný a politicky zkušený, ale obklopuje se lidmi z období normalizace.

S Romy prostě mluvme

* E15: Jedním z témat, jimž jste se věnoval ve funkci ministra, bylo soužití Romů s většinovou populací. Možná jste měl štěstí, že to bylo v poněkud klidnějších dobách před krizí. Proč se podle vás vzájemné vztahy mezi oběma těmito skupinami zhoršily?

Ani tehdy nebyl úplný klid. Ale kdykoli se objevilo ohnisko napětí, ihned jsem se tomu se svými lidmi intenzivně věnoval. Koordinovali jsme se s neziskovkami zabývajícími se touto problematikou, okamžitě vyjížděli na místo, pořádali kulaté stoly a dávali místním obyvatelům najevo, že nám to není lhostejné a že hledáme na vládní i parlamentní úrovni řešení. Připravil jsem několik vládních materiálů navrhujících komplexní řešení romské problematiky a staral se o oceňování příkladů pozitivní praxe, aby se naše společnost přesvědčila, že když se chce, tak to jde.

* E15: Nemáte pocit, že jste sáhl vedle při výběru ředitele agentury pro začleňování Romů Martina Šimáčka, kterému se nepodařilo získat důvěru Romů?

To už zabíháte do velkých detailů, ale prosím. Martin je odborník a myslí to určitě dobře, ale nedokázal si naklonit romské předáky a vzbudit u nich úctu a respekt. Vzpomínám na debaty, kdy jsem se svým náměstkem Czeslawem Walekem a poradcem Karlem Holomkem Martina Šimáčka na tento hendikep opakovaně upozorňoval a snažil se ho motivovat v tomto ohledu ke změně přístupu. Po našem odchodu jsem ale již tuto možnost ztratil.

* E15: Takže jste se svým angažmá v ministerské funkci s několikaletým odstupem naprosto spokojen?

Naprosto je asi silné slovo. Samozřejmě se nepovedlo všechno, co jsem si předsevzal, ale je fakt, že na takto složitou problematiku jsem byl ve funkci ministra příliš krátce. Byl bych býval potřeboval alespoň čtyři nebo pět let, abych některé úkoly dotáhl do konce. Ale i tak jsme toho společně zvládli dost. Prosadili jsme antidiskriminační zákon a já mám dojem, že bez zásadního tlaku, který jsem v parlamentu vyvinul, by nebyl doteď. Zejména prezident Klaus antidiskriminační zákon vehementně zpochybňoval. Povedlo se mi ve vládě docílit omluvy romským ženám za nucené sterilizace, prosadili jsme desatero principů romské inkluze až na úroveň Evropské unie. Nepodařilo se mi ale přesvědčit mnoho lidí o tom, že Romům nekriticky nestraním, ale že se jen snažím pomocí empatického přístupu vůči oběma znesvářeným skupinám obyvatel docílit otupení hran na ose vzájemné poznání – vzájemný respekt – vzájemná důvěra.

* E15: Jak očekáváte, že se bude dále vyvíjet vztah mezi Čechy a Romy?

Aby se situace uklidnila, musí se vycházet z potřeb a zohlednit traumata obou komunit, které zatím stojí proti sobě. Prostřednictvím jedné přinést prospěch i té druhé a naopak. Věnovat se intenzivně této problematice z vládní, parlamentní i prezidentské úrovně, protože už jenom dobré slovo, zájem, přítomnost na místě konfliktu, to vše je samo o sobě pomocí. Následovat by samozřejmě měla konkrétní vládní opatření zejména v oblasti vzdělávání. Lidé jsou nejvíce frustrovaní tím, že mají pocit, že se na ně všichni vykašlali. Říkají si „všichni na nás kašlou, ať se tady v tom vyválíme, ale my se nenecháme“, a pak jdou do ulic. Šluknovsko byl klasický příklad, kdy to politici zanedbali.

Vztah se může rozpadnout

* E15: Účinkování ve vládě se vám vtisklo i do rodinného života – pracovní kontakt s vaší ministerskou mluvčí Lejlou Abbasovou přerostl v partnerský vztah, z něhož se vám narodil syn, a naopak se rozpadla vaše původní rodina.

Narození každého dítěte do určité míry ospravedlní vztah, ze kterého dítě vzešlo. Máme se s Lejlou rádi a Davídek je nádherný, je to skvělé dítě, ale každá minuta, kterou mu věnuji, mi připomíná moje děti z prvního manželství – Natálku, Jessiku a Mikiho – a nechci je ošidit. Takže výsledek je, že se snažím být se všemi svými dětmi co nejvíc, protože mě to žene k neustálému vyrovnávání. Pokud se někdo dostane do téhle situace, tak má mnohem víc práce. Přirozeně dbá na to, aby se zejména snažil nějakým způsobem uspokojit ty děti, které potřebují otce. Ale ono to stejně nikdy není ideální, protože kvůli tomu, co dělám, mám dost málo času.

* E15: Takže můžete podobnou změnu ve zralém věku jen doporučit?

Určitě ne, přes to všechno doporučuji, aby si lidi udrželi původní vztah. Partnerský vztah se může rozpadnout – je to špatné, ale stává se to. Rozpad rodiny, to je katastrofa.

* E15: Před pár lety jste byl politikem, nyní se věnujete hudbě – kde si představujete, že budete za deset let?

Nemám čas se těmito představami zaobírat. Třeba už budu ležet někde pod švestkou. Ale každopádně si na pohřbu nechám zahrát písničku Zubatá. „Včera ráno přišla zubatá, povídá mi, vem si kaťata, je čas, hochu, musíš ihned se mnou, nebreč, žádný finty smrtí nehnou.“ – Chtěl bych tam být a vidět účastníky pohřbu, jak se na to budou tvářit. Jinak si žádné představy fakt nedělám.


Michael Kocáb (58)

Hudebník, zpěvák, skladatel, klavírista a politik. Vystudoval konzervatoř, založil rockovou skupinu Pražský výběr, která po úředním zákazu počátkem osmdesátých let získala u fanoušků kultovní věhlas. V roce 1989 se spolu s textařem Michalem Horáčkem pokoušel zprostředkovat kontakty mezi disidenty a oficiálními vládními strukturami. Byl poslancem Federálního shromáždění, externím poradcem Václava Havla a ministrem pro lidská práva.


• Čtěte také:

Pražský výběr se po úspěšném podzimním turné schází k dalším koncertům

Od honu na rockové kapely uplynulo třicet let

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče