Mezi Prahou, Vídní a Bratislavou

05. září 2005, 00:00 - KATEŘINA PELÁNOVÁ
05. září 2005, 00:00

Jihomoravský kraj je třetím nejlidnatějším v republice (po Praze a Středočeském kraji). Zatímco jeho severní část je spíše průmyslová, na jihu převažuje zemědělství. Strategická poloha - to je často zmiňovaná výhoda Jihomoravského kraje. Zejména Brno a okolí si od této skutečnosti slibují příchod dalších investorů a rozvoj podnikání.

Jihomoravský kraj je třetím nejlidnatějším v republice (po Praze a Středočeském kraji). Zatímco jeho severní část je spíše průmyslová, na jihu převažuje zemědělství.

Strategická poloha - to je často zmiňovaná výhoda Jihomoravského kraje. Zejména Brno a okolí si od této skutečnosti slibují příchod dalších investorů a rozvoj podnikání. Moravská metropole totiž leží na dálniční i železniční křižovatce a je odtud téměř stejně daleko do Prahy, Vídně i Bratislavy. Vedení kraje proto vidí jako jednu z priorit další rozvoj dopravní infrastruktury -modernizaci a dostavbu dálnic, železniční sítě (včetně přestavby hlavního nádraží v Brně), investice mají směřovat také do rozšíření mezinárodního letiště v Brně-Tuřanech.

Svou rozlohou patří Jihomoravský kraj na čtvrté místo v republice. Žije zde zhruba 11 procent obyvatel České republiky, o něco menším podílem -kolem deseti procent - se kraj podílí na hrubém domácím produktu Česka. Sídlem kraje je moravská metropole a zároveň druhé největší město v republice - Brno, kde se mimo jiné každoročně koná přibližně čtyřicet veletrhů s celkově více než milionem návštěvníků z celého světa.

Vedle moravské metropole si většina lidí vybaví hlavně také vinařskou tradici regionu a turistická lákadla kraje - Lednicko-valtický areál zapsaný v seznamu kulturního dědictví UNESCO, jeskyně Moravského krasu nebo Moravský Krumlov proslulý díky Muchově Slovanské epopeji.

Mezi tradiční obory v Jihomoravském kraji patří strojírenství, energetika, chemický a farmaceutický průmysl, textilní průmysl, potravinářství a zemědělství. I když teplé podnebí a úrodná půda zemědělství přeje, pracuje v tomto odvětví méně než šest procent obyvatel. Neopomenutelné jsou pro jižní Moravu již zmíněné vinice - nalézá se zde celkem devadesát procent všech vinic v celé republice (polovina z nich se nachází v okrese Břeclav). Velký rozvoj nastal v posledních letech v oblasti elektroniky a telekomunikačních technologií, naopak textilní průmysl prožívá dlouhodobou recesi.

Více než polovina (56 procent) obyvatel kraje má úplné středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, což jej řadí na druhou příčku v žebříčku vzdělanosti v republice. Na Masarykově univerzitě, Vysokém učení technickém, Univerzitě obrany a dalších státních a soukromých vysokých školách studuje v Brně přes šedesát tisíc studentů, tedy asi pětina všech vysokoškoláků v Česku. V poměru k necelým 400 tisícům obyvatelům Brna jde o nejhustší koncentraci studentů v celé republice.

Silná základna vzdělaných pracovníků je příslibem pro rozvoj podnikání v celém kraji, protože právě odvětví orientované na činnosti s vysokou přidanou hodnotou patří k nejperspektivnějším. Úspěch již slaví například projekty Technologický inkubátor nebo Český technologický park Brno.

PODNIKÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (údaje k 31. 12. 2004)

 Rozloha kraje:7 195 km2
 Počet obyvatel:1 130 000
 Sídelní město:Brno
 Míra nezaměstnanosti: 9,9 % (červenec 2005)*
 HDP na obyvatele:221 563 Kč (2002)

*) podle nové metodiky MPSV EKONOMICKÉ SUBJEKTY | počet jednotek v registru ekonomických subjektů celkem |252 506|
| z toho1) : - soukromí podnikatelé včetně rolníků |201 508|
| - státní podniky|90 |
| - obchodní společnosti|30 406|
| - družstva |1492 |
1) pouze výběr subjektů pramen: ČSÚ

NEZAMĚSTNANOST PODLE OKRESŮ (v procentech)

 Blansko14  
 Brno-město11,7 
 Brno-venkov9,7  
 Břeclav9,9 
 Hodonín8,9 
 Vyškov8,2 
 Znojmo6,8 
 průměr kraje9,9 

Pramen: MPSV, čísla jsou uvedena podle takzvané nové metodiky NEJVĚTŠÍ MĚSTA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

podle počtu obyvatel**

1. Brno  367 729
 2. Znojmo35 177  
3. Hodonín 26 290  
4. Břeclav  25 716 
5. Vyškov22 259 
6. Blansko20 290  
7. Veselí nad Moravou12 032 
8. Kyjov12 030 
9. Boskovice10 909 
10. Kuřim9 552 
11. Ivančice9 395  
12. Tišnov8 235  
13. Mikulov7 624 
14. Letovice6 799 
15. Dubňany6 638  
16. Šlapanice6 422 
17. Bučovice6 415 
18. Slavkov u Brna6 062 
19. Moravský Krumlov6 023 
20. Hustopeče5 937  

Pramen: ČSÚ (k 31. 12. 2004)

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče