Mezi postelí a vanou

17. února 2010, 16:44 - Tibor Michaels
17. února 2010, 16:44

Plodem setkání designu a bytové tvorby je letos střízlivost

Je štěstí být v daném oboru první, v tomto případě první velkou mezinárodní událostí roku. Je to jako dát si do podtitulu: Tak jen se podívejme, copak se letos bude dít a jaké nové představy by se mohly uskutečnit! Právě takové štěstí má Veletrh nábytku v Kolíně nad Rýnem, jenž stejně jako jeho renomovaný milánský protějšek užívá už léta spíše název Týden designu. Loni v lednu nicméně nadšení trochu polevilo. Krize byla hmatatelná, a to z hlediska tvůrčího, organizačního i manažerského. Tatáž krize mezitím zkrotla v naši starou známou a zůstaly výzvy, které předkládá.

Nekonvenční fúze
Jednou z letošních novinek byla část expozice nazvaná Pure Village. Svým uspořádáním se pokouší navodit atmosféru trhu. K ústředním tématům této expozice patřilo definování rozplývající se hranice mezi obývacím pokojem a koupelnou, odtud také název tohoto tematického bloku: The Living Bath Room. Po čím dál organičtějším splývání kuchyně a obýváku by mohla být další fází „revoluce v bydlení“ právě fúze koupelny a ložnice. Mohla by tak vzniknout zajímavá a bohatá kombinace nejrůznějších funkcí a estetických řešení s různými znaménky, tvrdili němečtí designéři. Vzpomínám, jak zvláštní nám před pár lety přišla nová ložnice našeho milánského přítele s vanou jacuzzi strojeně klasických tvarů. A později… no, že bychom si na ni zvykli, to bych neřekl, ale musí se uznat, že z estetického hlediska je to celé pěkně sladěné. A vůbec, je to otázka životního stylu a do toho se dneska přece nemluví! Klidně si pořiďte vanu z dílny Veronese, jeden ze skutečných návštěvnických hitů letošního ročníku. Den co den postávaly před efektní vanou ve tvaru dámského střevíčku na vysokém podpatku desítky návštěvníků.

Jednoduchost, čistota, klasika
Aby však nedošlo k omylu, veletrh jako celek si uchoval konkrétní, praktický ráz. „Nábytek, který tu vidíte, budete moci nalézt v bytech jak v Americe, tak v Evropě nebo Číně,“ poznamenala jedna z nejvyhledávanějších německých designérek Johanna Grawunderová.
„Kolín“ je vlastně pokaždé kombinací dvou významných pólů bytového návrhářství: sušší, dynamičtější a praktické severské školy a stejně tak praktické, ovšem ležérní a líbivější školy mediteránní, ve které dominuje severský styl, jen že se občas jeví extrémnější. Takže očím uvyklým středomořskému stylu poskytl osvěžení například pavilon Interlübke. Jsou jména, ve kterých se člověk prostě nezklame, a tato německá firma s dobrou pověstí mezi ně rozhodně patří. Možná i proto, že je příjemnou kombinací právě obou zmíněných stylů, dalo by se říct, že kombinací trochu středoevropskou – ve starém dobrém smyslu tohoto pojmenování. Tentokrát na sebe upoutala pozornost koncepce obývacího pokoje s názvem Reef Closet z dílny Neuland Industriedesign neboli Evy Pasterové a Michaela Geldmachera. Jde o soubor skříní pokrývající celou zeď a na něm postavenou koncepci obývacího pokoje. Toto úspěšné řešení připomíná svou jednoduchou krásou dynamické sousoší. „Je příjemné po probuzení jen tak líně bloumat a sledovat hru světla a stínů na masivních formách,“ poznamenal k němu jeden z tvůrců Michael Geldmacher. Nejde jen o atraktivní nábytkovou stěnu, ale její vnější krása je v souladu s využitelností vnitřních prostorů. „Reef navazuje na tradice naší firmy,“ řekl ředitel firmy Leo Lübke, „vždy jsme se snažili vyřešit uspořádání polic a skříní tak, aby do sebe vše harmonicky zapadalo. Tato nová koncepce je dalším logickým krokem naší strategie, podobá se dekoraci plastického interiéru. Renomovaný podnik patřící do kategorie prémium se ostatně nemůže zastavit u něčeho, co je obvyklé a módní – k jeho profilu patří experimentování, hledání inovací.“
Zdalipak se bude propast mezi „bezejmenným“ sériovým nábytkem a značkovými výrobky i nadále prohlubovat?, zeptali jsme se ředitele reprezentujícího třetí generaci majitelů a tvůrců. „Bude-li i ve společnosti nadále pokračovat proces sesuvu, pak ano,“ zněla Lübkeho výstižná odpověď. „Doufám,“ dodal poté, „že se svět posune i nazpátek a vyrovná onu vzdálenost mezi někdejší střední třídou a elitou.“
Nedaleko od expozice Iterlübke byly vystaveny výrobky jiné nábytkářské firmy slavného jména. Walter Knoll představil čtrnáct nových modelů: pohovky, křesla, židle a stoly. Mezi nimi lze najít nábytek určený do bytu, stejně tak jako zařízení pro kancelář. Jednotícím rysem jsou čisté rovné linie, jak jsou patrné například ze stolku do obývacího pokoje nazvaného Vladi. Úspěchu se dočkala též firma ClassiCon, jež vystavila vedle mnoha jiných kousků také velkou klasiku Elieen Grayové, půvabný polohovací skleněný stolek.
Vedle slavných domácích firem nechyběla ani velká jména mezinárodní jako například B&B, Moroso, Cappellini nebo Cassina s ukázkami moderního designu, které lze už nyní považovat za klasiku. Posledně jmenovaná značka může vždy počítat s jistým úspěchem díky svým půvabným pohovkám a sofa s moderními liniemi. I jejich cena by se hodila spíš do muzea, ovšem náš byt se bude moci pyšnit věčnými a překrásnými exempláři.

Připusťte experimenty
Jen v částečném protikladu k hlavnímu proudu se nesla nová sekce d3 neboli Design Talents koncentrovaná na práce mladých experimentujících designérů. Nejčastěji jsme se tam setkávali se jmény Benjamin Hubert, Gam a Fratesi a Tomás Alonso. I kvůli krizi je jejich pozice nevalná. Na přehlídkách a diskusních fórech d3 to mají podle Johanny Grawunderové jejich nové, neobvyklé nápady – potažmo s tím i oni sami – momentálně mnohem těžší. „Jsou však velmi důležití, bez nich bychom totiž nebyli tam, kde jsme.“ Jedním z důkazů podpory nových talentů byla sekce Rehab pod dohledem Trendboardu a s jeho podporou. Módní anglické slůvko „rehab“ v tomto případě znamenalo léčení z extrémů, návrat k jednoduchým, nestrojeným, až primitivním formám. V té souvislosti se hodně mluvilo i o přípravě a nejrůznějších školách. Renomované školy jako například Royal College of Art se staly velmi vyhledávanými, a to nejen díky známým profesorům, ale také díky svým úspěšným studentům. Dobrým příkladem je Konstantin Grcic, jenž byl v Londýně žákem Jaspera Morrisona. Jeho žák Stefan Diez naopak zajistil renomé Hochschule für Gestaltung v Karlsruhe, kde Grcic učí.

Hlavní cenu získává….
Veletrh měl ostatně ještě jinou zvláštní stránku, díky které se ukázalo, kdo je v oblasti designu skutečnou hvězdou současnosti. V oficiálních zákoutích výstavních ploch s celkovou rozlohou pěkných pár čtverečních kilometrů, u informačních center, odpočívadel nebo v bufetech jsme mohli vidět spousty židlí Kartell navržených Philippem Starckem, stolů Vitra a polic USM Haller. Ty sice nezískaly velkou cenu poroty, zato si získaly širokou veřejnost v obchodech.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče