Mezi námi optiky

07. července 2008, 00:00 - Robert Šimek
07. července 2008, 00:00

ALOIS MAZUREK, ALOIS BENEŠ - Nejznámějším československým fotoaparátem je bezesporu Flexaret. Jeho produkce je dnes většinou spojována s Meoptou Přerov. Původním výrobcem této legendární zrcadlovky však byla společnost Optikotechna, založená roku 1933 Aloisem Mazurkem a Aloisem Benešem.

V šedesátých a sedmdesátých letech 19. století se celá Evropa vyznačovala dynamickým rozvojem manufakturní výroby optických přístrojů. České země však v této oblasti dlouho zaostávaly. Ještě na přelomu 19. a 20. století zde vyráběli fotoaparáty či dalekohledy pouze pražští podnikatelé Bernard Goldwein, Josef Vojta, Tomáš Loukota a Alois Kreidl.

Teprve později se objevili další výrobci. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století to byly například firmy Václava Kouly, Odona Keyzlara, bratří Bradáčů (Profit o nich psal v čísle 15/2008) či svérázného konstruktéra Emila Birnbauma z Rumburku (více v Profitu 42/2007). Jen o pár let později je ale všechny zastínila přerovská společnost Optikotechna, založená roku 1933 podnikatelem Aloisem Benešem na popud významného moravského optika Aloise Mazurka.

Škola základ výroby

Alois Mazurek se narodil roku 1892 v Lukové u Přerova. Absolvoval přerovské gymnázium, jeho vysokoškolské studium matematiky a fyziky v Praze však přerušila první světová válka. Po návratu z fronty a dokončení studií byl roku 1920 jmenován odborným asistentem na brněnské technice a později působil jako učitel ve slovenském Lučenci a v Banské Štiavnici.

Do Přerova byl přeložen roku 1927. Měl již značné odborné znalosti, začal proto jednat s ministerstvem školství o vzniku samostatného oddělení optiky na místní průmyslové škole. Ministerstvo souhlasilo, avšak s podmínkou, že se toto oddělení v budoucnu stane základnou pro specializovaný podnik.

Od roku 1929 probíhala tedy v optické dílně školy výuka spojená s výrobou různých čoček, lup, hledáčků, okulárů a objektivů. Díky dobré kvalitě byl o toto zboží velký zájem a Mazurek začal usilovně hledat podnikatele, který by pomohl rozjet průmyslovou výrobu.

 ALOIS MAZUREK

  • *(1892–1978) Narodil se 21. března 1892 v Lukové u Přerova. Vystudoval matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a stal se učitelem. Roku 1927 nastoupil na Vyšší průmyslovou školu v Přerově, kde zavedl optickou výrobu. Roku 1933 dal podnět k založení společnosti Optikotechna, která se stala největšímvýrobcem optiky v Československu. Zemřel 8. září 1978. Prozíravý stavitel Oslovil také stavitele Aloise Beneše, který se narodil roku 1891 v Němčicích nad Hanou (20 kilometrů jihozápadně od Přerova). Jako absolvent Vysokého učení technického v Brně a v Praze založil roku 1922 stavební podnik v Kojetíně, který roku 1929 převedl do Přerova. Kromě centrály měla firma i pobočný závod v Němčicích a kamenolom v Brodku u Nezamyslic, kde vyráběla štěrk. Beneš tedy neměl s optikou nic společného. Přesto se projevil jako prozíravý podnikatel a Mazurkovu nabídku přijal. Roku 1933 založil v Přerově společnost Optikotechna, která se začala zabývat výrobou objektivů a zvětšovacích přístrojů. Zpočátku sídlila v malém domku a pracovalo v ní jen několik zaměstnanců bez zkušeností. Již roku 1934 však vznikla konstrukční kancelář a v sortimentu se objevila speciální zařízení pro telefonní ústředny. Postupně se rozvíjel i vývoz, který směřoval do mnoha zemí světa a výrobní prostory přestávaly stačit. Zrození Flexaretu Roku 1935 výrazně přibylo armádních zakázek a Optikotechna se organizačně včlenila do brněnské Zbrojovky. Hned v následujícím roce se na východním okraji Přerova začal stavět velký a moderně vybavený závod, dokončený roku 1941. Již roku 1938 však následkem Mnichovské dohody přišla firma o podstatnou část zakázek pro armádu a musela výpadek urychleně řešit. Na vývoj nových výrobků nebylo dost času, roku 1939 proto Optikotechna koupila celou již zmíněnou firmu bratří Bradáčů a převzala její program – výrobu fotografických přístrojů. V prvních měsících vyráběla tytéž fotoaparáty jako Jan a Jindřich Bradáčové, tedy dvouoké zrcadlovky Autoflex a Flexette. Ještě do konce roku 1939 však přišla i s vlastním modelem, který dostal název Flexaret (dnes občas nazývaný také Flexaret Original).  ALOIS BENEŠ (1891-1947)  Narodil se 18. června 1891 v Němčicích nad Hanou. Po absolvování Vysokého učení technického v Brně a v Praze si roku 1922 otevřel stavební firmu v Kojetíně, kterou roku 1929 převedl do Přerova. Roku 1933 založil na popud Aloise Mazurka společnost Optikotechna, která vyráběla objektivy, zvětšovací přístroje a později také legendární fotoaparáty Flexaret. Zemřel 1. října 1947. Pro amatéry i profesionály V období druhé světové války byla Optikotechna nucena dodávat vojenské optické přístroje pro německou armádu. Konstruktéři firmy ale nelenili a již ve čtyřicátých letech vyvinuli i dva zcela nové typy Flexaretů – modely II a III. Roku 1946 byla Optikotechna znárodněna a stala se základem nově zřízeného národního podniku Meopta Přerov. Výroba fotoaparátů byla kvůli poválečnému nedostatku materiálu obnovena teprve roku 1948, nové přístroje se ale rychle prosadily a byl o ně velký zájem. Vyvážely se i do Spojených států, kde měly dobrou pověst. Ačkoliv byl Flexaret původně určen převážně pro fotoamatéry, oslovil i mnohé profesionály. Pracovali s ním například známí fotografové Taras Kuščynskyj či Erich Einhorn. Roku 1956 se na trhu objevil i výrazně inovovaný Flexaret IV, který později doplnily ještě modely V, VI, VII a takzvaný Flexaret Standard. Čechoameričan zasahuje**

Posledním modelem se stal Flexaret VIIa. Byl vybaven západoněmeckými závěrkami Prontor, jejichž nedostatek byl roku 1970 oficiálním důvodem ukončení výroby fotoaparátů v Meoptě. Za zastavením produkce oblíbených fototaparátů Flexaret však ve skutečnosti stálo politické rozhodnutí a potřeba uvolnit více kapacit pro speciální (vojenskou) výrobu.

Tento krok se ale hned po revoluci v roce 1989 ukázal jako nepříliš šťastný. Zbrojení ustávalo a Meopta se začala hroutit. Roku 1990 se rozdělila na několik dceřiných akciových společností a zdálo se, že někdejší průmyslový gigant zmizí v nenávratnu.

Roku 1992 však jednu část podniku koupil Čechoameričan Paul Rausnitz a nastal obrat. Bezmála miliardová investice pomohla firmě k návratu.

Roku 2003 se znovu spojily rozdělené části a vznikla dnešní společnost Meopta-optika. V současnosti zaměstnává přes 2400 lidí a vyrábí nejrůznější druhy objektivů, zaměřovačů a čoček.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče