Metodologie zátěžových testů je správná

02. března 2010, 14:38 - Adam Geršl
02. března 2010, 14:38

ČNB při výpočtu rizika selhání zvažuje pouze pohledávky bank, jež spolu obchodují v ČR

Petra Pelantová v článku Optimistická ČNB (EURO 9/2010) vyjádřila pochybnosti o metodologii zátěžových testů bankovního odvětví provedených Českou národní bankou (ČNB). Ty se týkaly předpokladů o výplatě dividend a zacházení s podřízeným dluhem.

Rozdělení zisků

V článku se za prvé tvrdí, že nelze počítat s variantou, že by si banky mohly udržet kapitálovou přiměřenost prostřednictvím zadržených zisků – s ohledem na to, kolik v minulých letech poslaly české dcery mateřským bankám do zahraničí ve formě dividend. Podíváme-li se však na minulé chování domácích bank, tvrzení neobstojí. Zadržené – tedy nerozdělené – zisky byly a stále jsou jedním z nejvýznamnějších zdrojů na pravidelné posilování kapitálového vybavení.
V posledních deseti letech byla v průměru celá polovina dosažených zisků využita na posílení regulatorního kapitálu. V roce 2009 se sice uskutečnily vyšší výplaty dividend ze zisků dosažených v roce 2008, než by odpovídalo dlouhodobému průměru, ale stále bylo téměř 40 procent zisků použito na zvýšení kapitálové přiměřenosti bank. Metodologie testů zveřejněná na internetové stránce ČNB toto chování bank adekvátně odráží.

Podřízený dluh

Článek také naznačuje, že banky preferují při navyšování kapitálu formu podřízeného dluhu. Z jeho dikce pak lze nabýt dojmu, že podřízený dluh vlastně ani řádným kapitálem není. Za prvé, při pohledu na data lze zpochybnit tvrzení, že by domácí banky využívaly formy podřízeného dluhu „s oblibou“. Jde o druh dodatkového kapitálu (takzvaný Tier 2), který české banky využívají v mnohem menší míře, než činí evropský průměr. Ke konci roku 2009 činil podřízený dluh jen zhruba čtrnáct procent celkového regulatorního kapitálu bank v České republice. Nejde zároveň o hlavní zdroj navyšování kapitálu. Zatímco regulatorní kapitál celkově vzrostl během roku 2009 o téměř 34, podřízený dluh pouze o šest miliard korun.
Za druhé, současná mezinárodně platná pravidla kapitálové regulace bank pracují s konceptem kapitálu, který zahrnuje i podřízený dluh. Podřízený dluh je sice z hlediska regulátorů méně kvalitní než běžný akciový, ale dohledové autority musejí při posuzování kapitálové přiměřenosti konkrétní banky zohlednit i tento druh kapitálu. Ze stejného důvodu je nezbytné i v zátěžových testech srovnávat dosaženou kapitálovou přiměřenost s osmiprocentním regulatorním minimem. V zátěžových testech je samozřejmě možné sledovat dopad rizikových scénářů i na užší měřítka kapitálu (například Tier 1). Pak však musí být i regulatorní minimum upraveno tak, aby odráželo příslušný druh posuzovaného kapitálu. A směrem dolů. Pokud bychom v zátěžových testech sledovali kapitálovou přiměřenost dle ukazatele Tier 1 a zároveň považovali za minimum jeho osmiprocentní úroveň, šlo by o výrazně přísnější test. Jeho nastavení by bylo v rozporu se způsobem, jímž se v posledních dvou letech projevila globální finanční krize a následně recese v hospodaření domácích bank.

Mezibankovní nákaza

Další výraznou nepřesností je tvrzení, že ČNB sama v zátěžových testech označuje podřízený dluh za velmi rizikový druh ukazatele, neboť je součástí nezajištěných mezibankovních expozic. Podřízený dluh představuje kapitálový instrument střednědobého až dlouhodobého charakteru, který drží většinou zahraniční mateřské banky. Řečeno jinak, u podřízeného dluhu se rizika nacházejí na straně matek, nikoli dcer, které již příslušné zdroje obdržely.
V zátěžových testech ČNB jsou v rámci mezibankovní nákazy a výpočtu rizika selhání zvažovány pouze vzájemné pohledávky mezi bankami, které spolu v ČR obchodují. Zároveň platí, že účinek mezibankovní nákazy na kapitálovou přiměřenost bankovního odvětví je v rámci zátěžových scénářů poměrně malý. Například ve scénáři Ztráta důvěry se na poklesu kapitálové přiměřenosti o zhruba tři procentní body na přelomu let 2009 a 2010 podílí efekt mezibankovní nákazy jen asi 0,5 procentního bodu.

Reakce

Na článek redaktorky týdeníku EURO Petry Pelantové Optimistická ČNB (EURO 9/2010) zareagovali společným příspěvkem Jan Frait a Adam Geršl z České národní banky.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče