Město velkorysých stavebních projektů

13. března 2006, 00:00 - PETR BÝM, Varšava
13. března 2006, 00:00

VARŠAVA Finalizace gigantického obchodně-administrativního komplexu přímo ve středu Varšavy a naopak start svými rozměry stejně výjimečného rezidenčního projektu na jejím okraji. Takové jsou na počátku tohoto roku hlavní události na varšavském a možná i polském realitním trhu.

VARŠAVA

Finalizace gigantického obchodně-administrativního komplexu přímo ve středu Varšavy a naopak start svými rozměry stejně výjimečného rezidenčního projektu na jejím okraji. Takové jsou na počátku tohoto roku hlavní události na varšavském a možná i polském realitním trhu. Polský realitní trh a jeho vývoj není příliš odlišný od českého. Varšava stejně jako Praha je lokalitou, v níž jsou developeři v obou zemích nejaktivnější. V Polské republice i v Česku se staví především komerční nemovitosti, ale v poslední době nabírá rychle obrátky i bytová výstavba. Hlavní rozdíl mezi oběma trhy tkví pravděpodobně v rozměrech projektů - v Polsku se staví „ve větším“. Je to dáno jednak kapacitou jeho hospodářství (polský hrubý domácí produkt je zhruba 2,5krát větší než český), jednak počtem obyvatel (38 milionů včetně 40 měst s více než 100 tisíci obyvatel, kterých je v České republice jen pět) a v neposlední řadě i politickým významem Polska, které je neoficiálním lídrem skupiny „nováčků“ v Unii. I proto je Varšava místem konání jediného mezinárodního veletrhu nemovitostí v regionu střední Evropy. CEPIF (Central Europe Property Investment Fair) se loni zúčastnilo přes 2300 firem z 34 zemí - i to odráží význam Polska a jeho metropole pro všechny, kteří působí ve sféře realit. OPULE VEDLE PALÁCE Zlatým hřebem současné komerční výstavby v polském hlavním městě jsou bezesporu Zlaté terasy, které společně realizují společnosti Rodamco a ING Real Estate. Jsou unikátní jak rozměry, tak architektonickým řešením i lokalitou. Obchodně-administrativní komplex Zlaté terasy po dokončení nabídne přes 110 tisíc metrů čtverečních užitné plochy. Přes 60 procent z toho budou představovat obchody (o výměře od devíti do 4000 metrů), zbytek kanceláře a mimo jiné také přes 1600 parkovacích míst v podzemních garážích. Nejen v rámci Varšavy, ale i v celé střední Evropě jde o jeden z největších projektů současnosti. Výjimečné rozměry jsou umocňovány umístěním v podstatě „trojdílné“ budovy. Přirozenou dominantou středu polské metropole je Palác kultury a vědy - estetický rozporuplná, ale přesto monumentální stavba z padesátých let, která je dnes v Polsku (přestože jde o památku na stalinské období) považována za kulturní dědictví. Zlaté terasy jsou těsně vedle tohoto paláce - jeho okolí je totiž ještě dnes do značné míry nezastavěné. Je to důsledek takřka úplného zničení Varšavy v průběhu II. světové války a velkorysého rozvržení jeho centrální části v poválečném období. V centru se v posledních deseti letech hodně stavělo, takže tu vznikla hypermoderní nová čtvrť, kterou sami Poláci nazývají varšavským Manhattanem. Je to rušná, v pracovních hodinách hustě zalidněná část města - okolím Zlatých teras podle průzkumu denně projde 170 tisíc lidí. Volných pozemků v centru ovšem kvapem ubývá, takže Zlaté terasy budou v této lokalitě nejspíš posledním projektem takových rozměrů. „Střechu jsme projektovali přes dva a půl roku. Přitom jsme narazili na řadu problémů, například jak vyřešit odtok dešťové vody,“ vysvětluje Henrik Strzeba ze společnosti Arup. Řeč je o originálním zastřešení hlavní části obchodní galerie Zlatých teras. Tu tvoří celkem 4700 skel v ocelových rámech - každý panel je rozměrově originální. Střecha má totiž velmi nezvyklý tvar, který je tvořen pláštěm sedmi kopulí umístěných v různé výšce. Skleněný unikát je už dokončen a první návštěvníky Zlaté terasy uvítají letos na podzim. Kompletně hotov bude celý projekt za zhruba 12 miliard korun počátkem příštího roku. MĚSTO MEZI PALÁCI**

Kdyby chtěl někdo na okraji Prahy vystavět město velikosti Berouna, asi by neuspěl, mimo jiné i s ohledem na nejistou poptávku. Na jihovýchod od Varšavy nicméně takové město roste. A to v lokalitě více než atraktivní -v sousedství jsou takzvané Polské Versailles (letní sídlo polských králů Wilanóv) a na dohled další dva historické paláce (Ursynov a Natolin). Na ploše 480 hektarů tady má v průběhu desetiletí vyrůst svébytné nové město s 15 tisíc obyvateli a nepříliš originálním názvem: Nový Wilanóv.

To, co by v Česku bylo považováno za megalomanství, má v Polsku opodstatnění. U našich severních sousedů se totiž bytů dramaticky nedostává. Podle různých průzkumu jich v zemi chybí 1,5 až 2,5 milionu. Problém je patrný i při porovnání s našimi poměry. Zatímco u nás na 1000 obyvatel připadá zhruba 425 bytů (unijní průměr je o málo vyšší), v Polsku je to o celou stovku méně. Podobně dopadá komparace velikosti bytových jednotek: v Česku je to na osobu 28 metrů čtverečních, v Polsku jen 22 metrů -v rámci Unie v tomto směru zaujímá jedno z posledních míst.

Dynamičtější rozvoj rezidenční výstavby je věcně opodstatněný, ale narážel na nedostatečnou poptávku, která byla limitována úrovní mezd. V posledních dvou letech se ale poptávka výrazně zvýšila a dnes se v Polsku staví kolem sta tisíce nových bytů ročně. Časově to koresponduje se vstupem Polska do Unie - dnes do ní za prací každý měsíc odchází 30 tisíc Poláků (míra domácí nezaměstnanosti se pohybuje kolem 18 procent). Není tak úplně jisté, je-li v pozadí nárůstu zájmu o nové byty právě tato okolnost, skutečností ale je, že výstavba bytů po připojení k Unii nabrala obrátky. A nikoli náhodou přišlo i na tak rozsáhlý projekt jako je Nový Wilanóv.

„Chceme tady vybudovat skutečné město,“ říká Guy Perry ze společnosti INVI, která je koordinátorem realizace velkorysého projektu. Majitel pozemků - developerská společnost Prokom Investment - totiž nemá kapacity na jeho realizaci vlastními silami, proto se pozemky, vyměřené podle územní koncepce města, rozprodávají jednotlivým zájemcům. Po neblahých zkušenostech z minula ale vždy taková transakce vede ke vzniku nové firmy, kde má Prokom majetkový podíl. Ten pak umožňuje kontrolu nad výstavbou, a tím i zajištění respektu k původnímu záměru (dispozice veškerých komunikací, výška budov a podobně). A tím je město se vším všudy, tedy nikoli monofunkční obytné sídliště, ale i veřejné budovy (například radnice), školy, parky, obchodní a kancelářské objekty, umělý vodní tok a v neposlední řadě i kostel, respektive chrám (viz druhý článek). Přitom „nebytové“ stavby a plochy mají představovat nejméně polovinu celého území.

Postavit skutečné město zabere ještě mnoho času. Faktem je, že první bytové domy jsou už hotovy, řada z nich rozestavěna, začaly práce i na vodním kanálu a rovněž tak na zmíněném Chrámu Boží prozřetelnosti. Na další byty netrpělivě čekají stovky kupců. Ceny za metr čtvereční se v dolní úvrati pohybují kolem 30 tisíc korun (což je dokonce mírně pod varšavským průměrem - 35 tisíc), ale většina bytů je a bude vyšší kvality, a tedy budou i dražší. Zatím se zdá, že potenciálním nájemníkům to nevadí. Stylové sousedství, blízkost vilových čtvrtí města a pouhých osm kilometrů do centra Varšavy zNového Wilanóva dělá více než atraktivní lokalitu. Navíc jsou výdělky přímo v hlavním městě relativně vysoké (přibližně 3300 zlotých měsíčně, tedy asi 25 tisíc korun), naopak míra nezaměstnanosti je nižší (kolem šesti procent). Dokonce už byly zaznamenány případy spekulativních nákupů, kdy nabyvatel takřka okamžitě byt prodal dále, samozřejmě za vyšší cenu. „To nebylo naším úmyslem, ale zatím nevíme, jak tomu čelit,“ komentuje nevítanou poptávku Perry.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče