Městečko mé likérové

02. ledna 2007, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
02. ledna 2007, 00:00

JOSEF ARCHLEBNejznámějším rodákem východočeského městečka Dobruška je národní buditel František Vladislav Hek, ten byl hlavní postavou Jiráskova románu F. L. Věk. Pro průmyslový rozvoj oblasti byl ale mnohem důležitější jiný zdejší rodák - podnikatel Josef Archleb.

JOSEF ARCHLEB Nejznámějším rodákem východočeského městečka Dobruška je národní buditel František Vladislav Hek, ten byl hlavní postavou Jiráskova románu F. L. Věk. Pro průmyslový rozvoj oblasti byl ale mnohem důležitější jiný zdejší rodák - podnikatel Josef Archleb. Kraj pod Orlickými horami rozhodně nepatřil k významným průmyslovým oblastem rakouského mocnářství. Nebyly zde téměř žádné důležité suroviny, těžila se pouze nekvalitní železná ruda a uhlí chybělo úplně. Z tohoto důvodu sem dlouho nevedlo ani žádné dopravní spojení. První železnice se začala stavět teprve v 70. letech 19. století. Města a městečka zde žila poklidným životem, který se nikdo nesnažil měnit. Strach z neznámého a nevyzkoušeného zde hrál významnou roli, přesto se i v tomto kraji našli lidé s nadprůměrnými podnikatelskými schopnostmi. Patřil mezi ně zejména talentovaný chemik a podnikatel Josef Archleb, který v rodné Dobrušce založil továrnu na výrobu velejemných likérů. ČTYŘI STA ZLATÝCH OD CÍSAŘE Prosadit se mezi podnikatelskou elitu ale nebylo pro tohoto odvážného Východočecha vůbec snadné. Narodil se roku 1843 v Dobrušce a rodiče ho nechali učit drogistou. Brzy se však ukázalo, že je velmi nadaným žákem a po vychození nižší reálky v Náchodě vystudoval jako mimořádný posluchač i chemii a fyziku na pražské univerzitě. Stal se takzvaným lučebníkem a roku 1865 si v Dobrušce otevřel vlastní výrobnu likérů a také fotoateliér, který byl prvním podnikem svého druhu ve východních Čechách. Jako fotograf se přitom proslavil hned následující rok, když po ničivém požáru zdokumentoval zpustošené město. Jeho fotografie se dostala až k císaři Františku Josefovi I., který následně přispěl čtyřmi sty zlatými na odstranění škod. Mezi zničenými objekty byla i původní Archlebova likérka. Podnikatel ale dokázal budovu rychle opravit a v roce 1867 se svými výrobky zviditelnil na Světové výstavě v Paříži. S úspěchem se zúčastnil i několika zahraničních veletrhů. Nějaký čas působil i jako ředitel továrny na likéry „La Ferme“ v nedalekých Kvasinách a její název se mu natolik zalíbil, že roku 1877 pojmenoval stejně i svou firmu v Dobrušce. Sortiment stále rozšiřoval, takže již koncem osmdesátých let 19. století vyráběl vše od jeřabinky po brandy a stal se nejvýznamnějším podnikatelem ve městě. PŘEDVOLEBNÍ INTRIKY Aby přispěl k většímu rozvoji průmyslu v kraji, rozhodl se Archleb vstoupit i do komunální politiky. Roku 1886 kandidoval na starostu města a ihned slavil úspěch, když dokázal porazit i největšího konkurenta Františka Laichtera. Neúspěšný protivník se však s danou situací nehodlal smířit a do dalších voleb v roce 1889 sliboval tvrdou odplatu. Mezi oběma soky se rozhořel ostrý předvolební boj, při kterém ani jedna ze stran neváhala použít veškeré dostupné prostředky. Na denním pořádku byly uštěpačné pamflety, narážky, anonymy i obyčejné pomluvy. Bývalý starosta Laichter vystoupil dokonce s otevřenou filipikou proti Archlebovi, ve které konkurenta líčil jako bezohledného prospěcháře a vykořisťovatele. Josef Archleb byl ale tou dobou zřejmě nejpopulárnějším místním politikem a volby i podruhé vyhrál. Pomstou Františka Laichtera se tak stal pouze trojdílný román Sychrova éra, který napsal jeho syn Josef. Bývalý starosta je v něm vylíčen jako laskavý lidumil, zatímco podnikatel Archleb (v knize se jmenuje Sychra) jako okázalý prostopášník. DOBRUŠKA VÝSTAVNÍ

Ať byl Archleb jakýkoliv, k průmyslovému rozvoji města přispěl velmi výrazně. Zásluhu na tom mělo především pořádání hospodářských výstav, jejichž cílem byla popularizace jednotlivých výrobních oborů.

První výstavy, která se uskutečnila roku 1889, se zúčastnilo celkem 429 vystavovatelů. Obsáhlé bylo zejména oddělení zemědělské, v němž mohli návštěvníci zhlédnout pěstitele dobytka i hospodářských plodin, ale také výrobce nejrůznějších druhů nářadí. Další velká část byla věnována průmyslovým odvětvím, mezi které patřila výroba strojů, skla, nábytku, oděvů a také potravinářského zboží, mezi kterým nechyběly ani likéry Josefa Archleba.

Výstava měla obrovský ohlas a pozitivně ji ve svých pamětech hodnotí i dobrušský kronikář Jan Honěk. Akce trvala čtrnáct dní, přilákala řadu lidí z blízka i daleka a poslání rozhodně splnila. Archleb byl tímto úspěchem nadšen, již roku 1892 se proto rozhodl uspořádat výstavu druhou, ještě mohutnější. Tentokrát se jí zúčastnilo již 579 vystavovatelů a patronaci nad ní převzal sám předseda zemědělské rady Ferdinand z Lobkovic.

PŘÍLIŠNÁ VELKORYSOST

Josef Archleb se stal váženým občanem i štědrým mecenášem kulturního dění ve městě. Roku 1887 si všiml neobyčejného výtvarného talentu místního sedlářského učně Františka Kupky a jeho otce přesvědčil, aby nechal syna studovat umění. Pro svět tak objevil jednoho z našich nejlepších malířů 20. století.

Konec osvíceného podnikatele i politika však přesto nebyl šťastný. Dobruška byla pro jeho plány zřejmě příliš malá a výsledek velkorysého hospodaření se brzy negativně projevil v městské pokladně. Roku 1897 musel pro finanční problémy úřad starosty opustit a dobře se mu již nevedlo ani v podnikání. Firma La Ferme skončila o dva roky později v dražbě a zdrcený Archleb rodné město opustil. Později se stal ředitelem výzkumného ústavu kvasného v Praze a byl jmenován i doktorem italské lékařské akademie v Římě. Do Dobrušky se vrátil teprve krátce před smrtí v roce 1913.

Výroba likérů byla na čas přerušena, ještě před druhou světovou válkou ale došlo k její obnově. Po roce 1945 byl závod znárodněn a začleněn do Východočeských konzerváren a lihovarů s centrálou v Novém Městě nad Metují. Výroba lihovin byla postupně utlumena a podnik se začal specializovat na výrobu konzervárenskou. Dnes je jeho pokračovatelem známý výrobce kečupů Kand Dobruška.

|JOSEF ARCHLEB(1843-1913)**Český podnikatel Josef Archleb se narodil 25. června 1843 v Dobrušce. Vyučil se drogistou a bez maturity, jako mimořádný posluchač, vystudoval i chemii a fyziku na pražské univerzitě. Věnoval se především problematice kvašení, proto si roku 1865 v rodném městečku otevřel malou výrobnu likérů. Při požáru Dobrušky v roce 1866 sice podnik vyhořel, Archleb ho ale brzy obnovil a již v následujícím roce se s úspěchem zúčastnil několika zahraničních výstav. Sortiment neustále rozšiřoval a brzy se zařadil k nejvýznamnějším podnikatelům v kraji. Byl uznávaným odborníkem, kvůli příliš ambiciózním plánům však musel již roku 1899 podnikání zanechat. Zemřel 19. listopadu 1913.|

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče