Města objevují kouzlo čipů

08. září 2008, 08:00 - Jan Němec
08. září 2008, 08:00

ČIPOVÉ KARTY - Podle osvědčených vzorů ze zahraničí začínají i česká města zavádět takzvané městské karty. Ty například v Plzni, Liberci nebo Hradci Králové slouží nejen v městské hromadné dopravě či knihovnách. Využívají je i některé soukromé firmy třeba pro kontrolu docházky zaměstnanců.

Už dnes je vlastní desetitisíce lidí a další budou rychle přibývat. Po Plzni, Liberci a Hradci Králové se městské čipové karty dostaly do hledáčku Prahy a řada měst spuštění podobných projektů chystá v příštích letech. Přestože je prozatím většinou hlavní funkcí městských karet bezhotovostní placení městské hromadné dopravy, existuje i mnoho dalších možných využití.

Čipové karty vydané městem využívají pro své docházkové systémy některé soukromé firmy. Vedle toho také fungují jako elektronická peněženka, s níž lze platit parkovné, ale i třeba návštěvu zoo nebo posilovny. Je spíš jen otázkou času, kdy budou lidé platit městskou kartou i v některých obchodech. „V současné době spolupracujeme s deseti firmami, kde je možné zaplatit z elektronické peněženky Plzeňské karty. Jsou mezi nimi restaurace, posilovny, solná jeskyně nebo bazén a zoo,“ potvrzuje projektový manažer Plzeňské karty Petr Šilhánek.

Nejdále je Plzeň

Právě Plzeň patří mezi průkopníky používání čipových karet. Projekt Plzeňská karta plánovalo město už od roku 2002. Spuštěn byl v květnu roku 2004. Zpočátku si mohli držitelé karet předplatit jízdné v hromadné dopravě a rezervovat vstupenky na kulturní akce. Dodneška vydal dopravní podnik celkem více než 200 tisíc Plzeňských karet. Na začátku srpna bylo podle Petra Šilhánka aktivních 185 tisíc z nich.

Původním provozovatelem projektu byla společnost Plzeňský holding. O rok později město rozhodlo o převedení na plzeňský dopravní podnik. Cestující ve veřejné dopravě totiž tvořili a stále tvoří absolutní většinu uživatelů. Postupně však přibývají další funkce, například zmiňovaná elektronická peněženka určená k platbám i mimo městskou dopravu. Od letoška je možné Plzeňskou kartu dobíjet v samoobslužných kioscích, a to s pomocí běžné platební karty. Ani to nebyla ale poslední novinka. „V příštím roce se bude realizovat projekt, kdy z elektronické peněženky bude možné zaplatit parkovné ve všech parkovacích automatech v Plzni,“ dodává Petr Šilhánek.

Od srpna 2005 začal městské karty vydávat i dopravní podnik v Hradci Králové. Prozatím si je pořídilo téměř 80 tisíc lidí. Také v Hradci je podle Josefa Januše, vedoucího oddělení tarifů, jízdenek a přepravní kontroly Dopravního podniku města Hradce Králové, největší zájem o využití v městské dopravě. V letošním roce pak podle Januše dopravní podnik ve spolupráci s městem zavádí placení parkovného městskou kartou. „Do konce letošního roku by se mělo dát platit kartou ve 40 parkovacích automatech,“ upřesňuje Josef Januš.

Třetím „vizionářským“ městem je Liberec. Ten vydává čipové karty od roku 2006. Vedle hromadné dopravy je použití podobné jako v Plzni nebo Hradci Králové – v dopravě, knihovnách nebo při koupi vstupenek na některé kulturní akce. Letos navíc spouští podobný systém Praha, v příštím roce by se mohl přidat celý Moravskoslezský kraj.

VYUŽITÍ MĚSTSKÝCH KARET

• předplatné městské dopravy

• rezervace a koupě vstupenek

• přístup do knihoven

• placení parkovného

• platby v obchodech díky funkci e-peněženky

• využití ve firmách, například v docházkových systémech

Uplatnit se mohou i ve firmách

Využití městských čipových karet se ale zdaleka neomezuje pouze na hromadnou dopravu či další veřejné služby. Vzhledem k jejich rozšířenosti a univerzálnosti se mohou uplatnit i v soukromých firmách. Typickým příkladem jsou docházkové systémy nebo příjem plateb z elektronické peněženky.

Zejména použití městských karet v docházce může být pro firmu velmi výhodné. Příkladem je Plzeň, kde podle Petra Švihálka kontroluje docházku zaměstnanců díky Plzeňským kartám až několik desítek firem. Přesná čísla však nejsou k dispozici. „Kartu je možné v její základní funkcionalitě – identifikace držitele na základě čtení unikátního čísla čipu – použít i bez našeho souhlasu. Proto nemáme přesnou evidenci firem, které Plzeňskou kartu takto využívají,“ vysvětluje Švihálek.

Princip fungování je jednoduchý. Čip v každé kartě má unikátní číslo. To je však oddělené od dalších částí karty, obsahujících například osobní údaje nebo elektronickou peněženku. Firmě proto stačí pořídit za několik tisíc čtečku a zadat do systému čísla zaměstnaneckých karet. Podle nich pak mohou kontrolovat docházku. Přitom se ale s touto čtečkou nedostanou k penězům uloženým na kartě ani k osobním datům. Ta jsou totiž šifrována a chráněna speciálním klíčem. Firmě díky tomu odpadnou starosti se zaváděním vlastního systému i vydáváním karet. Podobně jako v Plzni proto používají některé firmy městské karty v docházkových systémech i v Liberci a Hradci.

Další možností využití městské karty v soukromém sektoru je takzvaná elektronická peněženka. Přijímat z ní platby totiž může nejen dopravní podnik, ale i nejrůznější obchody. Například v Plzni využívá této možnosti podle Petra Švihálka zhruba desítka společností. V tomto případě je ale vzhledem k přístupu k citlivým datům a penězům nutné uzavřít s dopravním podnikem smlouvu o přijímání plateb. Obchod poté obdrží speciální čtečku i klíče k přístupu do elektronické peněženky. Inkaso plateb navíc není zdarma. Podobně jako u běžných platebních karet si za ně dopravní podnik účtuje provizi. Je otázka, do jaké míry se městské karty uchytí i jako peněženky. Na základě zkušeností z Plzně i dalších měst je ale o tuto funkci na obou stranách zájem.

Další města se chystají

Vedle už fungujících projektů plánují zavedení čipových karet i další města. Nejdále pokročila Praha. Ta začala letos vydávat takzvanou Opencard. Podobně jako v jiných městech, i v Praze je o ni velký zájem. Podle mluvčího projektu Opencard Martina Opatrného si kartu pořídilo už přes 20 tisíc lidí. A další zájemci rychle přibývají. Jedním z lákadel je totiž sleva na celoroční jízdné v pražské veřejné dopravě. Ta však platí pouze do konce října.

Podle Opatrného bude v Praze nejprve karta vedle MHD fungovat také v některých parkovacích automatech a v pobočkách městské knihovny. Zajímavou funkcí je také aplikace „Vím, jak řídím“. Ta umožňuje registrovaným uživatelům získat informace o nevyřešených dopravních přestupcích spáchaných právě v Praze. V příštím roce by pak podle Opatrného měla Opencard začít fungovat také jako elektronická peněženka. Podobně jako u ostatních městských karet ji budou moci používat i soukromé firmy pro docházku.

Vzhledem k tomu, že v „pilotních“ městech, kde už městské karty slouží, postupně rozšiřují platnost karet v rámci kraje, rozhodla se některá města jít přímo touto cestou. Například na severní Moravě se proto připravuje projekt Moravskoslezské karty. Zájem o tuto univerzální kartu už projevila města Ostrava, Opava, Havířov, Karviná, Nový Jičín a Frýdek-Místek. Podle mluvčí kraje Barbary Odstrčilíkové by mohli první cestující kartu použív
at od druhé poloviny letošního roku. „V současné době se dodavatelsky zpracovává příslušný projekt,“ tvrdí Odstrčilíková. Projekt by měl být dokončen v listopadu. V příštím roce pak podle mluvčí kraj zažádá o evropskou dotaci. „Pokud vše dopadne dobře, můžeme od pololetí příštího roku začít vybírat dodavatele systému,“ dodává. Funkce by se neměly příliš lišit od ostatních již fungujících městských karet. „Bude koncipována jako multiaplikační karta s širokým uplatněním především ve veřejných službách. Tedy hlavně ve veřejné dopravě, ale také ve školství, kultuře, sportu, parkovacím systému nebo ve zdravotnictví,“ upřesňuje Odstrčilíková.

Celý kraj, respektive všechna jeho města, chce obsáhnout také podobný projekt na jižní Moravě. Příprava je však zatím v plenkách. „Vzhledem k tomu, že v Jihomoravském kraji je integrace veřejné dopravy velmi daleko, je nutné vyřešit implementaci čipových karet nejen v rámci městské dopravy, ale rovněž v regionálních autobusech a vlacích,“ vysvětluje Květoslav Havlík ze společnosti Kordis, která má na starosti koordinaci projektu. V současnosti tak podle něj není možné ani přesně vyčíslit náklady nebo odhadovat termín spuštění.

Na čipové karty přispěje i Unie

Financování nákladných projektů se místo od místa liší. Někde náklady hradí město, jinde dopravní podnik. Jednou z výhod však je skutečnost, že v ideálním případě na značnou část nákladů přispěje i dotace z fondů Evropské unie. Náklady na spuštění projektu městských karet se totiž v závislosti na velikosti „pokrytého“ regionu pohybují v řádu desítek až stovek milionů korun.

Zkušenosti s evropským financováním má například Plzeň. Ta sice většinu nákladů hradila z městského rozpočtu, z jiných zdrojů ale získala 27 milionů. Naproti tomu královéhradecký dopravní podnik financoval čipové karty z vlastních peněz a město na ně nijak nepřispívá. Celková realizace vyšla podle Josefa Januše na méně než 17 milionů korun. S evropskými penězi pak počítá Moravskoslezský kraj. Podle mluvčí Barbary Odstrčilíkové totiž náklady na pokrytí celého kraje dosáhnou zhruba čtvrt miliardy korun. „Náklady by však až z 92 procent mohla pokrýt evropská dotace,“ tvrdí Odstrčilíková.

Plánované výdaje na městské karty dávají příležitost také lokálním dodavatelům technologií. V Česku tak ve většině podobných zakázek soupeří zejména firmy Mikroelektronika z Vysokého Mýta a EMTest ze Žiliny, která má pobočku i v tuzemsku. Mikroelektronika tak dodávala systém čipových karet například pro projekt Plzeňská karta, EMTest zase uspěl v Hradci Králové.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče