Města lákají začínající podnikatele

04. června 2007, 00:00 - admin
04. června 2007, 00:00

Ve Zlínském kraji přibývá měst, která chtějí přilákat začínající podnikatele. Budují pro ně prostory, v nichž najdou zvýhodněné podmínky pro start v podnikání, především zvýhodněný nájem. Jediný v současnosti fungující podnikatelský inkubátor je ve Zlíně, sídlí v bývalém areálu Svitu.

Ve Zlínském kraji přibývá měst, která chtějí přilákat začínající podnikatele. Budují pro ně prostory, v nichž najdou zvýhodněné podmínky pro start v podnikání, především zvýhodněný nájem.

Jediný v současnosti fungující podnikatelský inkubátor je ve Zlíně, sídlí v bývalém areálu Svitu. Rekonstrukci budovy zaplatil magistrát, o provoz se stará Technologické inovační centrum Zlín (TIC), což je společný podnik kraje a univerzity. Podnikatelé se do objektu začali stěhovat v lednu, sídlí zde rovněž instituce, jejichž činnost je zaměřena na podporu podnikání. „Momentálně je zaplněna více než polovina prostor vyhrazených podnikatelům,“ řekla ředitelka TIC Daniela Sobieská. Podnikatelé zde mohou počítat se zvýhodněným nájmem. Nejvyšší podporu přitom získávají v prvním roce činnosti, v následujících dvou pak klesá.

Další podnikatelský inkubátor vzniká ve Vsetíně. Umístěn bude v historickém objektu Maštaliska, který nyní radnice opravuje. Celkové náklady na rekonstrukci přesahují 100 milionů korun. Podnikatelé se začnou do objektu stěhovat ještě v letošním roce. Radnice očekává, že do regionu přiláká hlavně absolventy vysokých škol.

V letošním roce vznikne podobné zařízení i ve Slavičíně. Tamní radnice koupila dvě budovy, na jejich rekonstrukci získala dotace. O provoz se bude starat společnost Regionální centrum kooperace, v níž má Slavičín majoritní podíl.

Zcela nový objekt pro začínající podnikatele pak vznikne ve Valašských Kloboukách. Náklady na jeho vybudování budou asi 35 milionů korun, stavba začne ještě letos.

Zlaté jablko nabídne 70 obchodů

Zlínské Obchodní a zábavní centrum Zlaté jablko, v němž bude například multikino se šesti sály a několik desítek obchodů, přivítá první návštěvníky v březnu příštího roku. Informoval o tom Jiří Kratochvíl ze společnosti REIN Holding, která je investorem. Stavba, jež si vyžádá zhruba půl miliardy korun, vzniká přímo v centru Zlína na náměstí Míru.

„Jde o multifunkční centrum, které propojí náměstí Míru s Rašínovou a Dlouhou ulicí. Ve čtyřech obchodních patrech nabídne 70 obchodů, a bude tak co do počtu obchodních jednotek největší nákupní galerií ve Zlínském kraji,“ uvedl Kratochvíl. Součástí centra bude také první multikino v regionu. Bude disponovat šesti sály s celkovou kapacitou 1000 míst.

V blízkosti samotného obchodního a zábavního centra vzniká také parkovací dům s kapacitou 268 míst. Obě stavby propojí kompletně rekonstruovaný podchod.

Meziříčí již nečeká na strategického investora

Průmyslová zóna Lešná u Valašského Meziříčí, která vznikla na konci 90. let, se zřejmě otevře všem zájemcům o koupi pozemků k podnikání. „Radní navrhli zrušení původních podmínek, podle nichž se mohl o místo v zóně ucházet jen investor, jenž zde vytvoří nejméně 1000 pracovních míst,“ řekl mluvčí města Josef Beneš. Záměr musí ještě schválit zastupitelstvo.

„Je to jediná cesta jak zónu naplnit,“ uvedl starosta Jiří Částečka. Průmyslová zóna Lešná vznikla v reakci na ohlášený záměr společnosti Philips vybudovat v regionu závod na výrobu obrazovek. Investici nakonec získaly Hranice. Do Valašského Meziříčí nepřišel ani dodavatel Philipsu, belgická společnost Punch International. O zóně Lešná uvažovala rovněž společnost Nokian Tyres.

Areál má rozlohu 55 hektarů, z toho 11 hektarů zaujímá nebo má v rezervě společnost CIE Plasty CZ, která zde zatím jako jediná působí. Po odečtení ploch pro inženýrské sítě, komunikace a zeleň tak zůstává přes 37 hektarů pozemků. Podle představ města by si měli majitelé pozemků sami vybudovat inženýrské sítě.

Podpora pro podnikatele z problémových regionů

Drobní podnikatelé, kteří působí v ekonomicky slabších regionech, se mohou ucházet o podporu ze Zlínského kraje. Hejtmanství mezi ně rozdělí více než devět milionů korun, které by měly přispět k vytvoření pracovních míst.

Podnikatelé, kteří mají méně než deset pracovníků, mohli o peníze žádat v minulosti již pětkrát, naposledy na začátku letošního roku. Celkem zatím získali zhruba 40 milionů korun. „Současná výzva je zřejmě poslední,“ řekl mluvčí kraje Patrik Kamas. Maximální výše dotace na jedno pracovní místo činí 850 tisíc korun.

Kraj jako problémové regiony vymezil několik oblastí, které kopírují obvody pověřených obecních úřadů. Jde například o regiony s centry ve Valašských Kloboukách a Brumově-Bylnici na Zlínsku, Chropyni na Kroměřížsku či Karolince na Vsetínsku a Bojkovicích na Uherskohradišťsku.

Do areálu Svitu možná zamíří Číňané

Průmyslové společnosti z Číny možná zřídí své závody ve Zlíně. Vyplývá to ze smluv, jež uzavřelo město Zlín s čínským městem Šen-jang a oblastí Tung-ling. Čínské firmy by mohly zamířit do areálu Svitu, o jehož revitalizaci se chce zlínská radnice pokusit. „Čínská strana zase nabídla pozemky v tamní průmyslové zóně podnikatelům ze Zlínska,“ sdělil náměstek zlínské primátorky Martin Janečka.

Podmínkou ale je, aby se městu podařilo do svitovského areálu vstoupit. Radnice usiluje o miliardové pohledávky za skupinou Svit, jejichž prostřednictvím chce získat přístup k některým budovám a hlavně infrastruktuře v chátrajícím areálu.

Svit se dostal do vážných ekonomických problémů v 90. letech. Potíže vyvrcholily prohlášením konkurzu v roce 2000. O dva roky později byl konkurz zrušen. Největším věřitelem společnosti je stát prostřednictvím České konsolidační agentury. Město již mohlo pohledávky získat, zastupitelstvo ale návrh vlády odmítlo jako nevýhodný, nyní se město pokouší dohodnout jiné podmínky prodeje.

Studenti by nejraději pracovali v Barumu

Studenti Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně by nejraději pracovali v otrokovické společnosti Barum Continental. Vyplývá to z výsledků ankety v rámci projektu Top10 firem Zlínského kraje. Zlínští vysokoškoláci by po skončení studia rádi pracovali například i ve společnostech Baťa a Tajmac-ZPS, přímo na univerzitě či v Tescomě.

Odlišné pořadí má anketa, zkoumající preference široké veřejnosti. Ta podle výzkumu nejvíce obdivuje společnost Hamé, následuje Baťa, Barum Continental, Tescoma či Synot. Účastníci šetření ve všech okresních městech Zlínského kraje hodnotili například přínos firem pro region, jejich podporu sportovním a kulturním aktivitám či vztah k životnímu prostředí.

U odborníků pak s přehledem zvítězil Barum Continental následovaný Tescomou, Hamé, Baťou a firmou Hanák Nábytek.

Nejnižší mzdy jsou v pohostinství

Zaměstnanci firem ze Zlínského kraje, které nabízejí stravovací a ubytovací služby, měli v loňském roce průměrnou mzdu 11 605 korun. Jde o nejnižší částku ze všech hlavních odvětví. Nejvíce, 19 404 korun, si naopak vydělali pracovníci firem věnujících se těžbě nerostných surovin. Průměr v kraji byl 17 384 korun. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Průměrná mzda pracovníků firem či organizací s více než 20 zaměstnanci a sídlem ve Zlínském kraji meziročně vzrostla zhruba o šest procent. Nejvíce si polepšili zaměstnanci firem, které se zabývají finančním zprostředkováním. Jejich mzda se zvýšila o 16,5 procenta na 19 313 korun.

Průměrná mzda v celém průmyslu, kde pracuje nejvíce lidí, činila loni ve Zlínském kraji 17 821 korun. Mezi jednotlivými obory jsou ale tradičně značné rozdíly. Zaměstnanci společností produkujících chemické látky či léčiva brali více než 23 tisíc korun, pracovníci firem vyrábějících oděvy se naopak museli spokojit s průměrnou mzdou pod hranicí 10 tisíc korun.

Ve Zlíně zkoušejí obří pneumatiky

Institut gumárenské technologie a testování ve Zlíně (IGTT) provozuje od loňského roku zkušebnu, která umožňuje laboratorně testovat pneumatiky s průměrem nad dva metry a šířkou větší než metr. Jde o jediné akreditované zařízení ve střední Evropě, které dokáže tak rozměrné pláště zkoušet. Investice činila 16,2 milionu korun.

Podle ředitele IGTT Marka Brázdy se díky zkušebně obřích pneumatik zvýšil obrat firmy asi o 30 procent. Zařízení funguje takřka nepřetržitě, své produkty do Zlína přivážejí především výrobci pneumatik pro zemědělské a stavební stroje. Akciová společnost IGTT patří do skupiny České gumárenské společnosti. Jejími hlavními součástmi jsou společnosti Mitas, Rubena a Buzuluk.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

rozloha kraje: 3963 km2

sídelní město Zlín

počet obyvatel: 590 142 (rok 2005)

nezaměstnanost: 6,7 % (duben 2007)

HDP na obyvatele: 232 558 (rok 2005)

Pramen: ČSÚ

NEZAMĚSTNANOST

VE ZLÍNSKÉM KRAJI

(v procentech, duben 2007)

Kroměříž 8,1

Uherské Hradiště 5,7

Vsetín 8,3

Zlín 5,7

průměr kraje 6,7

MPSV Pramen:

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče