Města jsou klíčem k ekonomické obnově

09. března 2009, 05:03 - Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí ČR
09. března 2009, 05:03

Jak na krizi? V zásadě máme tři možnosti. Tou první je, že se vydáme cestou protekcionismu. Budeme propagovat dvojí standardy, speciální podmínky pro tuzemské firmy a občany, a jiné, méně výhodné pro ty, kteří podnikají a žijí za hranicemi.

Tato cesta je politicky velmi lákavá. Kam však politika ekonomického nacionalismu vede, ukázala ekonomická krize z třicátých let a následné restrikce, které v konečném důsledku spustily druhou světovou válku.

Druhou možností je extenzivní regulace. Začneme více regulovat lidské konání, budeme se pokoušet reagovat na všechno, s čím jsme si nevěděli rady, a kde hrozí byť sebemenší riziko neúspěchu. Nadměrnou regulací však svážeme firmy, snížíme konkurenční potenciál a zpomalíme inovace.

Třetí, jedinou správnou cestou, je pak vyšší integrace a společné úsilí postavit ekonomiku zpátky na reálné základy. Existuje jasná souvislost mezi otevřeným ekonomickým prostředím a prosperitou. Dnes již nejde jen opravovat, co je pokažené. Je potřeba si uvědomit, že v dnešním globalizovaném světě není naší hlavní konkurencí Německo, Maďarsko, Finsko či Portugalsko, ale Čína, Indie a Brazílie. Naší středoevropskou výhodou již není pouze levná pracovní síla, ale měly by jí být vzdělané lidské zdroje s inovačním potenciálem. Evropské země, které se potýkají s nezaměstnaností, by měly hledat lék, jak pomoci lidem najít nové pracovní uplatnění v sektoru služeb, který v sobě skrývá obrovský potenciál. Unie se musí snažit dokončit dohody z katarského Dohá a zajistit odstranění bariér jak ve zboží, tak ve službách.

Současně je potřeba změnit naše chování ve všech sektorech, v oblasti životního prostředí, zacházení s energiemi, ve zdravotnictví a podobně. Ztráty elektrické energie ve světě z důvodu neefektivnosti jejího využívání jsou odhadovány na 40 až 70 procent. Více než 100 milionů lidí se ocitá na hranici chudoby kvůli osobním nákladům na zdravotní péči a ztrácíme tak potenciál jejich ekonomické aktivity. To jsou skutečné náklady, které můžeme uspořit. Velký potenciál v ekonomické obnově mají města, která mnoho z těchto nákladů nesou. Města mohou dosáhnout významných úspor energie inovacemi ve veřejném osvětlení, zateplováním budov, čistší veřejnou dopravou. Podporou inteligentních systémů mohou regulovat dopravní sítě, usnadňovat výměnu informací ve veřejných službách či zvyšovat vzdělanost svých obyvatel. K tomu, aby bylo možné řešení místní problémů, je třeba účinnější víceúrovňové vládnutí. Unie by proto měla podporovat větší zapojení obcí a měst do všech politik. Zde je konkrétně žádoucí přestat se na města dívat pouze jako na konečné příjemce, ale jako na subjekty, které spravují území. Je potřeba si uvědomit, že v Evropské unii města generují 70 až 80 procent produktu. Více než osm z deseti Evropanů přitom žije ve městech. Je proto namístě, aby se naše pozornost zaměřila právě na ně. Lidé, kteří po evropských volbách za Evropu budou mluvit, by si tyto skutečnosti měli uvědomit.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče