Messerschmitty ze Šumavy

05. srpna 2011, 08:47 - Robert Šimek
05. srpna 2011, 08:47

Na Šumavě nedaleko Kvildy leží na první pohled nenápadná osada Františkov. Nadšenci do vojenské historie mají ale jiný názor. Už roky se zde snaží najít zbytky unikátní podzemní továrny, ve které nacisté vyráběli součásti legendární stíhačky Messerschmitt ME-262.

Foto: Flickr.com

Pátrači v šumavské osadě Františkov jsou podle všeho už jen kousek od senzačního objevu. Nalezli šachty, sklepy původní budovy a snad i vchody do areálu podzemní továrny, který je zčásti zavalen. Věří, že uvnitř důmyslného díla naleznou stroje, na kterých totálně nasazení dělníci montovali trupy a motory stíhaček. Cílem je tato dávno zapomenutá místa znovu objevit a možná i zpřístupnit veřejnosti. Otázkou ovšem zůstává, zda úřady něco takového povolí. Záměr by totiž nesměl být v rozporu s ochranou přírody, což je u podzemních prací takřka vyloučené.

Tři sklárny a jedna papírna

Oblast Františkova patřila až do konce druhé světové války k nejprůmyslovějším částem Šumavy. Už roku 1686 zde vznikla první sklářská huť Johanna Pocka, ke které později přibyla ještě druhá huť Franze Sickingena. Po roce 1852 pak oba tyto podniky pohltila nová sklárna továrníka Wagendorffera, která dostala na počest hraběte Thun-Hohensteina název Franzensthal. Jeho počeštěním vznikl dnešní Františkov.

Už roku 1895 ale židovský podnikatel Jacob Kraus uzavřel za výhodných podmínek dlouhodobou smlouvu na dodávky dřevoviny s panstvím Velký Zdíkov a bývalou Wagendorfferovu sklárnu přeměnil na papírnu. Přestavba proběhla v letech 1895 až 1897 a zanedlouho vznikla jen pár desítek metrů severněji ještě další, takzvaná „severní továrna“, ke které patřila i nová elektrárna.

Krausův podnik dokázal přes nepříznivé dopravní podmínky konkurovat i velkým papírnám v Kienbergu nebo Českém Krumlově. Světová hospodářská krize ve 30. letech minulého století ho ale těžce zasáhla a výroba musela být už roku 1930 zastavena. Firma se přestěhovala na Slovensko, kde byly levnější pracovní síly i suroviny.

Utajená zbrojovka

Až do druhé světové války zůstala továrna bez využití. Ihned po okupaci roku 1939 ale o uvolněné prostory projevila zájem německá firma Möbelwerke. Oficiálně vyráběla dřevěný nábytek a hračky, ve skutečnosti však měla za úkol zahájit v podniku tajnou vojenskou výrobu letadel. Veškeré výdaje související s přestavbou papírny na zbrojovku procházely účetnictvím firmy Knäbel a spol. ve Volarech. Ta se původně věnovala produkci kovového zboží, především řetězů na kola a motocykly. Se zavedením zbrojní výroby ve Františkově se ale její obrat zvýšil až sedmkrát.

Zbrojovka zahájila činnost ve druhé polovině roku 1943. Předtím proběhly ještě určité přísně utajované stavební práce. U nadzemních objektů bylo úprav jen minimum, takže je zřejmé, že většina změn probíhala v podzemí, kde vznikaly další montážní haly. Stavbu prováděli váleční zajatci ze Sovětského svazu, ke kterým později přibyli ještě Francouzi a Belgičané.

Od října 1943 se majitelem továrny definitivně stal Oskar Knäbel, který odkoupil všechny akcie společnosti Möbelwerke. Peníze na rozjezd nové výroby ale plynuly přímo z Říšského ministerstva letectví, ovládaného Hermannem Göringem. Zpočátku se v podniku prováděly pouze montážní práce, zejména kompletace předních částí trupu stíhaček Messerschmitt ME-109. Postupně ale začala továrna nabývat na významu a výrobních procesů přibývalo.

Továrna ve Františkově (1852–1945)

Podnik vznikl roku 1852 jako sklárna a dostal název Franzensthal, česky Františkov. Roku 1895 se jeho majitelem stal židovský továrník Jacob Kraus, který přeměnil areál na papírnu. Ta fungovala až do roku 1930, kdy byla výroba zastavena.

Po roce 1939 získala areál německá firma Möbelwerke, která přebudovala podnik na výrobu letadel Messerschmitt. Od roku 1943 se zde vyráběly kabiny k letounům ME-109, později součásti modernějších typů ME-262. Rozsáhlé podzemní prostory byly koncem války zasypány a zbytek továrny zanikl v 50. letech.

Hnízdo vlaštovek

Důležitým mezníkem se stal srpen 1943, kdy byly spojeneckými nálety srovnány se zemí Messerschmittovy závody v Řezně. Okamžitě po tomto útoku byla provedena decentralizace výroby stíhaček tak, aby už nemohla být lehce ochromena. Druhý smrtící úder spojenců z roku 1944, při kterém byl vybombardován závod firmy Messerschmitt v Obertraublingu, proto už zdaleka nebyl tak fatální. Spojenci se sice domnívali, že německé letectvo aspoň na rok vyřadili ze hry, díky montážním závodům ve Františkově a Korosekách u Českých Budějovic ale výroba stíhaček pokračovala dál.

Koncem roku 1944 přišli navíc Němci s novým modelem Messerschmitt ME-262 Schwalbe (vlaštovka), který měl Hitlerovi pomoct vyhrát válku. Ve Františkově vznikaly kabiny a motory, v Korosekách se pak celé letouny kompletovaly a zalétávaly. Šlo o špičkový bojový stroj, jeho výroba se ale naštěstí pro spojence rozběhla příliš pozdě.

V květnu 1945 tak američtí vojáci, kteří osvobozovali českoněmecké pohraničí, jen udiveně žasli, když objevili františkovskou továrnu. Podzemní prostory stihli sice Němci ještě před odchodem zasypat a zničit, v přízemí malé montážní haly po sobě ale zanechali několik hotových pilotních kabin, které prozrazovaly kvalitu zdejší produkce.

Veškeré vybavení závodu bylo následně demontováno a odvezeno. Prázdné výrobní haly sice zůstaly ještě několik let stát, počátkem 50. let byly ale postupně demolovány. Celý areál byl nakonec zalesněn a někdejší tajnou továrnu tak dnes už připomínají jen zbytky sklepů a kovový šrot, který se nachází všude kolem.

 

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče