Menší firmy nahradí odcházející giganty

17. března 2008, 00:00 - Libuše Frantová
17. března 2008, 00:00

MÍSTOPŘEDSEDA EVROPSKÉ KOMISE GÜNTER VERHEUGEN - Evropská unie se čím dál víc zaměřuje na podporu malých a středních firem. „Chceme vytvořit bezbariérový přístup evropským malým a středním podnikům k téměř pěti stům milionů spotřebitelů,“ říká místopředseda Evropské komise a komisař pro obchod a průmysl Günter Verheugen.

Jedna věc se v otázkách českých podnikatelů opakuje. Kdy budou v Evropě platit pro všechny základní unijní svobody – svoboda pohybu osob, služeb, kapitálu a zboží?

Tato svoboda neplatí pouze v jediném případě, a to je svoboda pohybu pracovních sil. Je to výsledek přístupových jednání, jichž jsem byl přímým účastníkem, měl jsem je na starosti, a tak tuto problematiku dobře znám. K omezení pohybu pracovních sil vedly politické důvody, bez přechodných období by přistoupení nových členských států nezískalo politickou podporu. Z ekonomického hlediska takového opatření nebylo třeba.

A dojde už brzy k uvolnění pohybu pracovních sil po celé Evropě?

Nyní Evropská komise vyzývá členské státy, které dosud toto omezení neodstranily, aby to učinily. Týká se to jen některých členských států, například Německa a Rakouska. Rakušané a Němci však dnes mají problémy při hledání kvalifikovaných pracovníků. Pokud bariéry v pohybu pracovních sil zachovají, poškodí i vlastní hospodářství. Je v jejich zájmu, aby tyto překážky zmizely. Důvody, které vedly k jejich zavedení, navíc už pominuly.

GÜNTER VERHEUGEN (1944)

Po vystudování oborů sociologie a politologie pracoval na univerzitách v Kolíně a Bonnu. Poté byl zaměstnán na ministerstvech vnitra a zahraničí německé spolkové vlády. V letech 1978 až 1972 se stal generálním tajemníkem Svobodné demokratické strany (FDP), ze které přestoupil do Sociálně demokratické strany (SPD). Za SPD byl v letech 1983 a 1999 poslancem Bundestagu. Roku 1998 se stal ministrem pro evropské záležitosti na Spolkovém ministerstvu zahraničí a o rok později evropským komisařem pro rozšíření. Během jeho prvního funkčního období se Unie rozšířila o deset zemí, zahájila přístupové rozhovory se třemi dalšími zeměmi a zahájila dialog se svými jižními a východními sousedy. V současné době je místopředsedou Evropské komise a komisařem pro obchod a průmysl.

V Česku jste se zúčastnil veřejné diskuze na téma Evropská unie jako přínos pro konkurenceschopnost malých a středních podniků v globální ekonomice. Mají menší podnikatelé vůbec šanci v tak konkurenčním prostředí uspět?

Určitě ano. Věřím, že malé a střední podniky sehrají zásadní roli při dosahování našeho ekonomického úspěchu v budoucnu. Bez malých a středních podniků nemůžeme vyhrát světovou soutěž, nemůžeme v ní uspět. Malé a střední podniky jsou páteří evropské ekonomiky a nejlepším potenciálním zdrojem pracovních míst a růstu.

Zatímco velké podniky často směřují do různých částí světa, malé a střední podniky v Evropě zůstávají. Mají k dispozici specializované a vysoce kvalitní výrobky a dobře si vedou v celosvětové soutěži.

Jak může Evropská komise pomoci rozvoji malých a středních firem?

Jde nám o to, aby všude v Evropské unii měly malé a střední podniky rovné podmínky a aby ekonomické prostředí bylo příznivé pro jejich další ekonomický růst a tvorbu pracovních míst. Pokud se nám podaří využít tohoto velkého potenciálu, nahradíme tím ztráty například pracovních míst u některých výrobních odvětví. Čím dál víc velkých evropských firem bude v budoucnu investovat mimo Evropu. Úbytek pracovních míst musíme kompenzovat prostřednictvím malých a středních firem.

Dokáží to firmy zvládnout?

Malé a střední podniky představují většinu všech podniků v Evropské unii a zajišťují dvě třetiny pracovních míst. Jen čtyřicet tisíc z celkem 24 milionů podniků v Evropě má víc než 250 zaměstnanců a patří mezi firmy, které označujeme jako velké.

Proto Evropská unie bude upřednostňovat rozvoj malých a středních podniků. Komise zohledňuje potřeby malých firem ve všem, co dělá, a přijímá opatření s cílem zlepšit pro tyto podniky finanční a regulační rámec.

ZALOŽENÍ FIRMY PŮJDE KDEKOLI DO TÝDNE Jak pracuje evropská síť pro podnikání Enterprise Europe Network, která má bezplatně pomáhat v dalším rozvoji a zavádění inovací malým a středním firmám? Využívají podnikatelé více než pěti stovek kontaktních míst této sítě v téměř čtyřiceti zemích Evropy?

Ano. Naše nejdůležitější iniciativa byla zahájena už před dvěma lety, týká se snižování administrativních nákladů. Jejím cílem je, aby do roku 2012 poklesly administrativní náklady o pětadvacet procent, což je nejviditelnější opatření.

Máme také programy, které se týkají začínajících podniků. Vytváříme podmínky pro to, aby doba na založení firmy kdekoli v Evropě nepřekročila sedm dní. Ještě před prázdninami se chystáme předložit návrh takzvaného Aktu o malých a středních podnicích, který obsahuje všechny segmenty, které dosud chyběly pro uvolnění onoho potenciálu malých a středních podniků v Evropě. Bude to výrazné politické a ekonomické opatření, které mnohé změní.

Přistupují k malým firmám podobně i jednotlivé země?

Je třeba, aby jak na území členských států, tak na území Evropské unie byl respektován princip, který se anglicky označuje „Think small first“ – především myslet na malé. Jde o to, aby se přijímaná politická opatření hodnotila z hlediska jejich dopadu na malé podniky. Tento princip nyní uznávají všechny členské státy. Politici si začínají uvědomovat, že příprava legislativy a programů založená na „univerzální velikosti“ není efektivní. A reakce komunity malých a středních podniků je velice pozitivní.

PROBLÉM – PĚTADVACET JAZYKŮ

Malé a střední podniky mají potíže s odbytem výrobků po celé Evropě. Jak jim Komise pomáhá?

Je pravda, že v přeshraničních oblastech podniká jen malý počet malých a středních podniků. Některé důvody nemůžeme změnit. V Evropské unii se mluví pětadvaceti jazyky, už jen kvůli tomu je podnikání v rámci Evropy složitější než v Americe, kde se všude domluví jedním jazykem.

Další bariérou je skutečnost, že v členských zemích fungují různé předpisy, existuje mnoho výjimek, někde vládne protekcionismus. Proto se v Evropské unii snažíme přijímat předpisy, které tyto bariéry odstraní. Například se snažíme harmonizovat předpisy pro výrobky, pro zaměstnávání.

Jak chcete harmonizovat předpisy pro výrobky?

Chceme docílit toho, že pokud bude výrobek na trhu v jedné zemi, aby se mohl bez všech složitých procedur dostat i na trhy dalších zemí.

Co dnes vidíte jako největší bariéru v dalším rozvoji evropské ekonomiky?

Když se ptám podnikatelů ve všech zemích Evropského společenství, co by jim nejvíce usnadnilo podnikání na jednotném evropském trhu, v devadesáti procentech uvádějí menší regulaci. Proto potřebujeme zlepšit kvalitu evropských právních předpisů. A povinné bude vyhodnocování všech jejich dopadů.

CHCEME SNÍŽIT POČET PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Dnes je pro mnohé podnikatele velmi těžké se orientovat v obrovské džungli všech možných právních předpisů. Uděláte s tím něco?

V Evropské unii nemáme stále ještě dost podnikatelů na to, aby vytvářeli nová pracovní místa. Musíme zvažovat, co uděláme, abychom povzbudili lidi, aby začali podnikat. Chceme právní prostředí výrazně zjednodušit. Proto hodláme přezkoumat všechny stávající evropské právní předpisy a značně snížíme jejich počet.

Dojde k tomu v dohledné době?

Do roku 2012 chceme snížit administrativní břemeno nejméně o pětadvacet procent. Všechny nové právní předpisy Evropské unie posuzujeme z hlediska jejich vlivu na malé společnosti a přes šedesát dosud nepřijatých legislativních aktů Unie jsme již zcela vyřadili z legislativního procesu.

Se záměrem usnadnit malým a středním podnikům život máme také v plánu zjednodušit 1400 stávajících právních norem. Nechceme jen rušit či zjednodušovat špatné předpisy, ale chceme také připravovat efektivní nové zákony pro budoucnost.

Evropská komise přišla s návrhem opatření v boji s globálním oteplováním, podle kterého už nebude většina povolenek na vypouštění oxidu uhličitého od roku 2013 rozdělována zdarma, ale podniky si je budou muset kupovat. Česká vláda bude při jednání o novém energetickém balíčku prosazovat, aby prodej povolenek v aukcích nabíhal postupně mezi roky 2013 až 2020.

Nemohu měnit rozhodnutí Evropské komise, jsem jím vázán. Ale v tomto případě jde o návrh, s kterým Komise přišla, a teď záleží na zákonodárcích Evropského parlamentu a na Evropské radě. Je otázka, zda Česká republika získá pro svůj návrh dostatek spojenců. A pokud ano, tak je možné, že tento návrh bude tímto směrem změněn.

Osobně sdílím obavy České republiky, pokud jde o energeticky náročná odvětví. Při návštěvě Česka jsem o tom jednal s vládními představiteli. Shodujeme se v tom, že je zapotřebí, aby tato energeticky náročná odvětví měla právní jistotu. Aby věděla, co s nimi bude, pokud nebude uzavřena mezinárodně závazná dohoda.

SJEDNOCENÍ DAŇOVÝCH ZÁSAD JE V NEDOHLEDNU

V Unii se uvažuje o zavedení sjednoceného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob. Nováčkům se to příliš nelíbí, protože by to poškodilo země s nižšími daněmi. Navíc se obávají, že by mohlo jít o první krok k úplnému sjednocení daní v celém Evropském společenství.

Harmonizace výpočtu daňového základu a harmonizace daní jsou dvě odlišné otázky. Pokud jde o harmonizaci sazeb daní, o tom se samozřejmě neuvažuje. To není otázka, o které bychom mohli jednat.

Jinou věcí jsou ovšem například zásady zdanění. České firmy, které obchodují se zahraničím, by z takové harmonizace zásad mohly mít prospěch. Máte-li velkou firmu, ta si poradí s odlišnými systémy v různých členských státech. Ale malé firmy jsou v obtížnější situaci, a kvůli této rozdílnosti, nejednotnosti nevyužívají plně příležitostí nabízených jednotným evropským trhem.

Takže jsou tyto obavy zbytečné?

V současné době není žádný návrh na stole a ani bych ho brzy nečekal. Pokud by měl být v tomto směru nějaký návrh přijat, musela by ho jednomyslně schválit Evropská rada. Takže není pravděpodobné, že by se v blízké budoucnosti objevilo nějaké řešení. Bohužel.

Jak se daří evropské ekonomice?

Ještě před rokem byl obraz pozitivní. Ekonomika se rozvíjela, nezaměstnanost klesala, zvyšovala se produktivita práce a díky tomu i konkurenceschopnost. Očekávali jsme vysoký udržitelný ekonomický růst, ale nyní existují různé problémy.

Nehovoříme ještě o krizi, ale jsme zatím na vrcholu ledovce, určitě ještě něco horšího přijde. Objevují se silné inflační tendence, rostou ceny energií, surovin i potravin. Ještě nejsme v recesi a neočekáváme, že bude. Existují oblasti s obrovským ekonomickým růstem v nových členských státech Evropské unie, mezi nimi i České republiky.

Jak si to vysvětlujete?

Důvodem je fakt, že nové členské státy uskutečnily strukturální reformy, vytvořily konkurenční prostředí, soustředí se na důležité otázky výzkumu, vývoje a inovací. Což je jediný způsob, jak se dostat vpřed. Přispěla k tomu i skutečnost, že finanční politika je pod kontrolou díky Evropské centrální bance, že byla ukončena integrace jednotného trhu, která snižuje závislost České republiky na vývozu do jiných částí světa, protože český vývoz jde ze sedmdesáti až osmdesáti procent do Evropské unie.

Ale nic není tak růžové…

Ano, objevují se i problémy. Jedním z nich je demografická situace. Populace stárne, je potřeba zvýšit zaměstnanost, aby bylo možné financovat nový systém sociálního zabezpečení. Další problém souvisí s globalizací. I když jde o pozitivní jev, znamená daleko tvrdší konkurenci. A to může být pro Česko, kde není příliš vysoká produktivita práce, těžké.

I když našim podnikům pomáháme, nemůžeme je chránit. Starý protekcionismus už je pryč. Vytváříme spravedlivé podmínky, otvíráme trh, ale musíme být lepší. Na globalizovaném trhu můžeme uspět jen tehdy, když na něj přijdeme s vysoce kvalitními výrobky. Proto se musíme ještě víc soustředit na výzkum, vývoj a inovace.

V příštím roce oslavíme pět let od přijetí Česka do Evropské unie. Jak hodnotíte pozitiva a negativa rozšíření Evropské unie?

Žádné nevýhody nevidím, vidím pouze výhody. Rozšíření bylo výrazným počinem a Evropu nijak neoslabilo. Naopak. Dosáhli jsme toho, čeho jsme chtěli, a co jsme slíbili: politické stability, nezvratnosti procesu politické transformace. A je to situace, kdy jsou všichni vítězi. Samotné motto českého předsednictví Evropa bez bariér už bylo ve velké míře naplněno.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče