Měnit, či neměnit Ústavu?

06. září 2013, 12:00 - Tomáš Plhoň
06. září 2013, 12:00

To téma je sice momentálně u ledu, ale při pohledu na sanační režim, který prezident Miloš Zeman během své první pololetky nastartoval, se brzy zase probere ze zimního spánku. Za změnu Ústavy budou po volbách bojovat všichni hráči na šachovnici, ať už v barvách toho či onoho týmu.

Všichni, snad až na SPOZ, budou usilovat o omezení/vymezení pravomocí Hradu. Vzhledem k tomu, kdo všechno zřejmě v poslanecké sněmovně usedne, se přitom chtě nechtě nevyhneme obavám o osud základního zákona našeho státu. Co s ním asi provedou všichni ti Babišové a Okamurové? Do jaké míry jej rozryjí staré strany, rozdrolené svými krizemi a nejasnými vztahy?

Autor textu patří mezi ty, kdo nějaké obsáhlejší revizi Ústavy nikdy zrovna nefandili. Už proto, že tak důležitý text by neměl sloužit jako vymezení mantinelů a v ideálním případě by neměl zavánět právním pozitivismem. V ideálním případě by se ale lidé také měli mít rádi, rakovina by byla léčitelná a moře by bylo blízko. Česká společnost, obzvlášť ta politická, zjevně vymezené mantinely mít musí. Pan prezident nám to dokazuje (a jistě ještě dokáže) s virtuozitou mistra loutkáře.

Je pravda, že kupříkladu ve Velké Británii zákon neurčuje délku volebního období, a přesto vláda rezignuje v momentě, kdy ztratí podporu. Je pravda, že v Nizozemsku neexistuje zákon o střetu zájmů, přesto poslanci pravidelně zveřejňují majetková přiznání, aby si získali důvěru voličů. A je také pravda, že málokde v Evropě kontrolují potraviny tak přísně jako u nás, a stejně tam v obchodech neprodávají takové blafy.

Pravidla jsou ale jedna věc a stav společnosti věc druhá. Česko potřebuje Ústavu, která daleko přesněji vymezí prezidentské pravomoci. Měli bychom se přitom mít na pozoru, aby nedošlo k vychýlení rovnováhy směrem k parlamentu, kde by si politici mohli ještě ve větší míře dělat, co chtějí. Ale na to je třeba dávat pozor při každé sebemenší úpravě ústavních pravidel. A vlastně nejen přitom…


Čtěte další komentáře Tomáše Plhoně:

Vysávání české ekonomiky

Technologie a stádo

Tomáš Plhoň: Krize kvality a levné cetky z Číny


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče