Méně mystiky, více života

27. října 2003, 00:00 - KAROLINA KAMBERSKÁ
27. října 2003, 00:00

BRAZILSKÉHO SPISOVATELE PAULA COELHA VĚTŠINA Z NÁS ZNÁ PŘEDEVŠÍM JAKO AUTORA BESTSELLERU ALCHYMISTA. I TATO KNIHA, JAKO VŠECHNA COELHOVA DÍLA, JE O HLEDÁNÍ "OSOBNÍ CESTY", PŘÍBĚHU, KTERÝ ČLOVĚK MÁ PROŽÍT, POKUD SE DOKÁŽE ZBAVIT ZBABĚLOSTI A KONVENČNÍCH PŘEDSTAV, KTERÉ HO SVAZUJÍ.

Coelho si pro svou poslední knihu zvolil jako téma sex, ten ho ovšem trochu zradil. Jak sám přiznává, vytvořil si nejdříve představu, že jeho další kniha bude o sexu, a teprve potom začal hledat vhodný příběh. V doslovu autor mluví o hledání posvátné stránky sexu, ale právě o ní se mnoho nedočteme, nepočítáme-li trochu uměle implantovanou pasáž o dějinách prostituce a kněžkách lásky. Ve skutečnosti je kniha dobře napsaným příběhem o tom, jak vyprázdněný a povrchní je obvyklý přístup k sexu, a jak jeho skutečnou sílu poznáváme až tehdy, kdy překročíme hranice, které nám vytyčil zvyk, konvence a obavy z jejich porušení. Hlavní hrdinkou knihy je brazilská dívka Maria. Ta se rozhodne opustit klidnou existenci v malém městečku a zkusit štěstí ve světě. Podepisuje smlouvu s majitelem švýcarského tanečního klubu, pracovní podmínky v klubu jsou ale natolik nedůstojné, že ho opouští a pokouší se o kariéru modelky. Při setkání s obchodním partnerem ale překvapeně zjistí, že vydělat spoustu peněz za jedenáct minut v hotelovém pokoji není zase tak velká oběť a rozhoduje se pro práci prostitutky. Je to půvabná a inteligentní mladá žena, proto se brzy zařadí ve svém oboru mezi elitu. Citově ale strádá, přísně odděluje svou pracovní identitu od té soukromé, a ve volném čase píše úvahy, které svým realizmem a myšlenkovou silou často patří k vrcholům knihy. Maria postupně poznává sílu temnějších stránek sexu, i opravdovou vášeň, která pochopitelně má s její prací jen pramálo společného. Kniha je plná vtipných a odvážných postřehů o mužském i ženském vnímání sexu a lásky, ale její vyznění je zmatené - našla tedy nakonec Maria ono naplnění svého osudu? Zatímco totiž Coelho horuje pro odvážná osobní rozhodnutí, závěr knihy (ač může být považován za „happyend“) je s tím poněkud v rozporu. To, co sama Maria považuje za naplnění svého životního snu, najednou působí jako vybledlý obrázek oproti výzvě, kterou před ni na poslední chvíli postavil buď Osud, nebo alespoň její blízký přítel. Jako by tím Coelho popíral svá vlastní slova. Posun k méně jednoznačnému vyznění knihy ale můžeme také vnímat pozitivně - jako autorův záměr. Kniha Jedenáct minut není literárním skvostem, občas na jejích stránkách vyruší klišé, občas nereálnost některých situací. Pro čtenáře, kterým dřívější Coelhovy knížky připadaly příliš chtěně či prvoplánově mystické, ale může být příjemným překvapením. A pro autorovy příznivce inspirativním otevřením dalšího tématu.

(Paolo Coelho: Jedenáct minut. Vydalo ARGO)

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče