Megalomanie, nebo skutečnost?

11. listopadu 2007, 15:25 - Amalia Zamora
11. listopadu 2007, 15:25

Nová instituce chce omezit vliv Mezinárodního měnového fondu v oblasti

Venezuelský prezident Hugo Chávez a jeho argentinský, dnes už bývalý protějšek Nestor Kirchner ohlásili 8. října v Rio de Janeiru vznik Banky jihu, Banco del Sur. Kromě Venezuely a Argentiny by se na ní měly od začátku podílet i Bolívie, Brazílie, Paraguay, Uruguay a Ekvádor. Její zakladatelé vyjádřili přesvědčení, že se postupně připojí všechny země Jižní Ameriky - a jako první se překvapivě ozvala Kolumbie. Nová banka měla vzniknout do 120 dnů od 8. října a formální akt podpisu měl původně proběhnout 3. listopadu. To se však nestalo, a nové datum bylo stanoveno na 5. prosince. Není to první zpoždění ambiciózního projektu, novou banku však již 23. října prezentoval ve Washingtonu venezuelský ministr financí Rodrigo Cabezas. Prvním projektem, který chce Banka jihu financovat, by měl být Plynovod jih, posměšně také nazývaný Hugovod, respektive jeho část z Bolívie do Argentiny.

Zadostiučinění.

Venezuelskému vládci, který několik let myšlenku banky neúspěšně prosazoval, přinesl její vznik zjevné zadostiučinění. A nenechal si tuto příležitost ujít k prohlášení: „Kde jsou naše peníze? V bankách severu. Dosud jsme vlastně financovali rozvoj severu. Půjčovali nám naše peníze na vysoký úrok.“ Má v podstatě pravdu. Na tiskové konferenci však nezůstal pozadu za Chávezem ani Kirchner. Vzhledem k argentinské krizi před několika lety se mu ani nelze divit: „Banka jihu musí být jiná než bankovní domy, které sice také vznikly kvůli poskytování úvěrů, ale časem spíše způsobily lidem pohromu, neboť rozhodují o ekonomikách zemí. Stále žijeme v područí Světové banky.“

Negativní doporučení MMF.

Z prohlášení obou politiků je zřejmé, že Banka jihu by měla konkurovat Světové bance, respektive Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), který je v Jižní Americe vnímán negativně - a ne zcela bezdůvodně. MMF totiž roztříštil již tak křehké sociální struktury společností Jižní Ameriky, které se většinou teprve nedávno osvobodily od diktatur a totalit, jež za sebou zanechaly ekonomickou a sociální spoušť. Tolik opěvované ekonomické zázraky, jež měla přinést liberalizace ekonomiky, se totiž neuskutečnily - příkladem budiž Chile za Augusta Pinocheta. Chile se začalo vymaňovat z hospodářských problémů až po odchodu Pinocheta jen díky zvyšujícím se cenám mědi na světovém trhu. Podobné radikální snížení chudoby o desítky procent by ve Venezuele také nenastalo, kdyby v roce 2000 dala na doporučení MMF. Je totiž důsledkem zvyšujících se cen ropy a toho, že Venezuela svůj ropný průmysl navzdory radám fondu neprivatizovala.

Omezení vlivu USA.

Díky zvyšování ceny ropy v poslední době se země Jižní Ameriky ekonomicky emancipují (především Venezuela). Banka jihu je společně s jiným přístupem k boji s chudobou, než který prosazuje MMF, důsledkem této emancipace. Má však nějakou šanci na úspěch, nebo jde jen o politické a populistické gesto?
Z Banky jihu by se mohl stát buď společně s MMF a Inter-American Development Bank (IDB) další prvek ve finanční architektuře oblasti, nebo jedna z dalších neužitečných a nefunkčních značek a jen rétorických a propagandistických hesel Jižní Ameriky. Kdyby však Banka jihu začala skutečně fungovat, znamenalo by to zřejmě konec vedoucí role MMF v Jižní Americe, který v posledních 25 letech nese odpovědnost za mnoho ekonomických a sociálních tragédií v této oblasti. Banka jihu by významným způsobem integrovala Jižní Ameriku a zároveň by ji vymanila z vlivu USA.
Je dobré si například uvědomit, že političtí rivalové Hugo Chávez a kolumbijský prezident Álvaro Uribe se vždy shodnou, jde-li o ekonomické zájmy. A není divu - obchod Venezuely s Kolumbií je pro obě země životně důležitý.

Rovnost hlasů.

Pro Banku jihu má zcela zásadní význam, že se k ní připojila i Brazílie. Ještě nedávno však brazilský ministr financí Guido Mantega zpochybňoval možný vstup země do ní. Pokud to dnes neplatí, svědčí to o tom, že se Brazílie chce chopit této příležitosti, aby začala hrát roli globálního hráče, o kterou již, a do určité míry úspěšně, delší dobu usiluje. Na setkání v Rio de Janeiru byl také vyřešen podstatný problém, kterým je rovnost hlasů bez ohledu na množství vloženého kapitálu a jímž se Banka jihu významně liší od MMF. Brazílie požadovala počet hlasů podle množství vloženého kapitálu, ale Chávezův názor byl opačný, a nakonec jej prosadil. Dosud sice není jasné, jak velký bude počáteční kapitál banky - mluví se o sedmi či o třech miliardách dolarů, přičemž měnové rezervy států Jižní Ameriky jsou asi 200 miliard eur -, její sídlo by však mělo být v metropoli Venezuely Caracasu s pobočkami v Buenos Aires a dalších městech.

Okolnosti vzniku.

Banka jihu si za své cíle stanovila ekonomický a sociální rozvoj, urychlení integrace tohoto regionu a vyrovnání současných rozdílů jihoamerických zemí, aniž by byly použity mechanismy Evropské unie. To vše bez lichvářských podmínek, které by z externího dluhu vytvořily věčný.
Banka jihu vznikla ve chvíli, kdy Kostarika na začátku října schválila vstup do CAFTA (dohoda o volném obchodu mezi Střední Amerikou a USA) a má být v dohledné době ohlášen Plán Mexiko. Ten se má podobat Plánu Kolumbie a jde o program pomoci USA ve výši jedné miliardy dolarů na boj s překupníky drog v Mexiku.
Před několika týdny se Ekvádor rozhodl pro obnovu a v zemi budou stejně jako v Bolívii a Venezuele zvýšeny daně ropným společnostem. Rozdělení zisků stoupne z poměru 50 ku 50 na 99 ku jedné ve prospěch státu.

Financování plynovodu.

V sobotu 14. října Chávez a Uribe společně s ekvádorským prezidentem Rafaelem Correou otevřeli na kolumbijském nalezišti plynu na Guajirském poloostrově v karibské oblasti, který odděluje Kolumbii od Venezuely, guajirský plynovod, jenž měří 225 kilometrů, z čehož 89 je v Kolumbii a 136 ve Venezuele. První tři roky bude kolumbijský plyn zásobovat druhé největší venezuelské město Maracaibo. Poté nastane obrat a venezuelský plyn začne proudit do Kolumbie. Výstavba plynovodu dosud přišla na 460 milionů dolarů a financovaly ji kolumbijská státní společnost Ecopetrol a venezuelská firma Petroleos de Venezuela (PDVSA), také vlastněná státem. Plynovod by měl dále vést do Ekvádoru - proto byl k jeho otevření přizván Correa - a poté do Peru a Bolívie. Západní větev plynovodu by měla doplnit východní dlouhá deset tisíc kilometrů. Měla by přijít na 20 miliard dolarů a dovést plyn amazonskými pralesy až do Brazílie, Argentiny a Uruguaje. Plynovod byl dosud jen Chávezovým rétorickým cvičením, nyní však přichází Banka jihu, která by snad mohla vše změnit. Plynovod však zřejmě podstatně poškodí amazonské pralesy, a proto bude třeba se ještě vyrovnat nejen s ekology, ale i s odporem místních indiánů.
Při příležitosti otevření guajirského plynovodu požádala velmi překvapivě o přijetí do Banky jihu Kolumbie, a to prostřednictvím svého prezidenta Uribeho. A nejen to, jeden z mála spojenců USA v této oblasti se na jejich adresu vyjádřil velmi nevybíravě. Promluvil o státním terorismu, aniž by však USA přímo jmenoval.

Konkurence jiným subjektům.

Vytvoření Banky jihu přivítal i Joseph Stiglitz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, zastánce globalizace a jeden z bývalých exponentů Světové banky a Clintonovy administrativy: „Jednou z hlavních výhod Banky jihu je, že může odrážet perspektivy jihu.“ Současně přivítal i konkurenci Světové bance v této oblasti.
Budou si obě banky opravdu konkurovat? Světová banka má v Jižní Americe špatnou pověst. Ona i IDB jsou tam spojovány s Bílým domem. Prezident Ekvádoru Correa například 27. října obvinil Světovou banku z odpovědnosti za stav ekvádorského vodohospodářství: „Způsobila katastrofu.“ Měl na mysli návrh Světové banky na privatizaci vodních zdrojů v Ekvádoru. „Nejenže nám bere vodu, ale ještě za ni budeme muset platit.“
Banka jihu však bude konkurovat i dalším subjektům - brazilské bance BNDES (Národní banka pro ekonomický a sociální rozvoj), která je jednou z největších na světě, regionálnímu CAF (Andské společenství pro rozvoj) a Fonplatu (Fond povodí řeky Plate). Proč se Brazílie místo posílení postavení své BNDES podílí finančně na Bance jihu? Především proto, aby neztratila vliv v oblasti.

Mnoho nejasností.

Banka jihu, první ze dvou plánovaných pilířů v oblasti financí a energetiky na cestě k osamostatnění Jižní Ameriky, vzniká za nepřehledné ekonomické situace v USA. Je to výhoda, či naopak nevýhoda?
Znamená vznik Banky jihu, jak někteří komentátoři naznačují, konec Světové banky? Nebo jde jen o megalomanský projekt, který podle novináře Andrése Oppenheimera - obdivovatele Václava Klause - je bez zásadní reformy ekonomiky a společnosti odsouzen k nezdaru? Má pravdu bývalý argentinský prezident Nestor Kirchner, který během návštěvy Německa v roce 2005 prohlásil, že „existuje život i po zániku MMF a rozhodně nemusí být špatný“? Těžko říct. Zůstává jen vysvětit otázku: Proč bylo formální zahájení banky opět odloženo? Může za to příslovečná jihoamerická liknavost, potíže Cháveze a nadcházející referendum ve Venezuele, či je ve hře jiný důvod?

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče