Mediální revue

11. srpna 2010, 14:11 - (red)
11. srpna 2010, 14:11

Jednatřicáté pokračování

THE DAILY BEAST

Prodaný Newsweek Nákup 77letého týdeníku Newsweek 91letým magnátem Sidneym Harmanem, který podniká v hi-fi, za dolar plus převzetí odpovědnosti za všechny pohledávky na začátku srpna nese všechny znaky příběhu se šťastným koncem. Kopie dokumentu o 66 stranách, který americký internetový zpravodajský a názorový deník získal a jejž prodejce Newsweeku, společnost Washington Post, nabízela případným zájemcům o koupi, však vypovídá o něčem jiné. Prvořadým úkolem pro nového majitele Newsweeku Harmana bude najít téměř geniálního šéfredaktora a vydavatele a zajistit financování týdeníku. Současná finanční situace týdeníku je totiž katastrofální. Jeho tržby v letech 2007 až 2009 klesly o 38 procent – na 165 milionů dolarů. Zanedbatelná ztráta Newsweeku ve výši tří milionů dolarů v roce 2007 se v následujících dvou letech výrazně zvýšila. V roce 2008 byla 32 milionu dolarů a o rok později 39,5 milionu. Letos se navzdory snížení nákladů o 33 procent a počtu výtisků z 2,6 na 1,5 milionu odhaduje ztráta dvacet milionů dolarů. Navíc Newsweek v letech 2008 a 2009 prodělával ve všech třech svých klíčových oblastech – americké, zahraniční i digitální vydavatelské činnosti. Nového majitele Harmana čeká tvrdá práce.

NEWSWEEK

Lobbing pro diktátory V USA se loni zvýšil počet registrovaných lobbistů, kteří ve Washingtonu pracují pro zahraniční vlády včetně nejbrutálnějších režimů na světě. Loni bylo takových „zástupců“ dle údajů ministerstva spravedlnosti USA 1900, o sto víc než před pěti lety. Jejich skutečný nárůst je však dle aktivistů z oblasti lidských práv mnohem vyšší. Klienty lobbistů z prestižních právních firem jsou například politici z Konžské republiky, Angoly nebo z Rovníkové Guiney. Za prezentaci svých názorů správným lidem utrácejí ročně miliony dolarů. Lobbisté naslouchající názorům diktátorů na kritiku obvykle odpovídají, že v dotyčných zemích naopak pomáhají prosazovat lidská práva. Lobbistům usnadňuje činnost i laxní přístup úřadů. Dle zákona sice musejí odhalit všechny smlouvy uzavřené se zahraničními klienty, ale v praxi se z těchto zveřejněných informací nelze příliš dozvědět. A mnoho lobbistů tuto povinnost nedodržuje. Proč by měli, nebyl-li za porušení zákona nikdo od poloviny šedesátých let stíhán. Problém, který lobbování diktátorů ve Washingtonu představuje, je jednoduchý. V demokratických zemích nikdo nebrání zájmovým skupinám, které s politikou státu nesouhlasí, najmout si vlastní zástupce a poslat je hájit své zájmy. V diktátorských režimech jsou slyšet pouze tyrani, utlačovaní nikoli.

TIME

Škrty za mřížemi Nová britská vláda šetří, kde se dá, aby během příštích čtyř let odstranila rozpočtový schodek ve výši 230 miliard britských liber. Na začátku léta proto britský ministr spravedlnosti Kenneth Clarke přišel s radikální reformou ostrovního vězeňského systému. Každý britský vězeň dnes daňové poplatníky ročně přijde na 57 tisíc liber. To je víc než školné v prestižní chlapecké škole Eton. Ve Velké Británii je dnes víc než 85 tisíc vězňů. V Anglii a ve Walesu připadá na každých sto tisíc obyvatel 154 vězňů – jeden z nejhorších podílů v západní Evropě. Velká Británie musí do věznic každoročně vložit víc než tři miliardy liber. Tato částka by se mohla snížit uzavřením přebytečných věznic, propuštěním vězňů s krátkými tresty a nahrazením odnětí svobody alternativními sankcemi. To však u části veřejnosti a politiků vyvolává obavy z nárůstu kriminality. Zkušenost například z Norska ale ukazuje, že takový scénář nemusí nastat. Norsko bylo na konci sedmdesátých let jednou z evropských zemí s nejvíce vězni. Pak však změnilo přístup k trestání lidí. Důraz na alternativní tresty a podmíněná propouštění přinesly kladné výsledky. Stane se to i v Británii?

ENGADGET.COM

Konec školství! Bill Gates je pravděpodobně nejznámějším studentem na světě, který nedokončil studium. Kdo by si však myslel, že miliardář od chvíle, kdy opustil univerzitu, změnil postoj ke vzdělání, mýlí se. Svědčí o tom jeho úvahy o budoucnosti vzdělání, které sdělil v závěrečné řeči na nedávné konferenci o informačních technologiích Techonomy 2010. „Do dvanácti let škola v podstatě plní úlohu hlídání dětí. Na tom se asi ani v budoucnosti nic nezmění, protože rodiče musejí chodit do práce a potřebují někoho, kdo jejich ratolest pohlídá. Později je však velmi důležitá osobní motivace. Nemotivovaným doporučuji internát, v němž je každodenní režim vtáhne. Ostatní budou vzdělání hledat na internetu,“ řekl zakladatel společnosti Microsoft. Dle něho studenti najdou snadno na internetu konstruktivní odezvu, dobrou diskusi, zajímavá videa a mnoho dalších věcí. A dodal, že kvalitní vzdělání je dnes značně drahé a peníze se obtížně shánějí. „Přitom se snažíme vzdělání umožnit každému, kdo o ně projeví zájem. To bude možné jen pomocí moderních technologií,“ dodal druhý nejbohatší člověk světa. Dle něho současný vzdělávací systém neposkytuje dostatečný prostor pro inovaci, a proto již v příštích pěti letech ztratí na významu.

BLOOMBERG

Nepřesné odhady Prodeje amerických automobilek General Motors (GM) a Ford v červenci zaostaly za odhady, protože zákazníci kvůli obavám z negativního vývoje ekonomiky USA omezili velké nákupy. Prodeje zahraničních automobilek v USA, například Toyoty a Nissanu, naopak splnily očekávání. Prodeje GM v USA sice v červenci narostly o 1,5 procenta, průměrný odhad pěti prognóz však byl deset procent. Prodeje Fordu poklesly o 0,7 procenta. Analytici ale očekávali jejich nárůst o deset procent. Avšak za letošní rok se prodej Fordu zvýšil o 3,1 procenta. GM vyexpedoval v červenci 199,692 tisíce automobilů. Loni za stejnou dobu pouze 189,443 tisíce. Prodej aut značky Chevrolet se oproti loňskému roku zvýšil o dvanáct procent – na 139,916 tisíce – a expedice těchto vozů narostla o 27 procent. U značek Cadillac a Buick byl tento nárůst více než dvojnásobný. Ford vyexpedoval za červenec 170,411 oproti 165,279 tisícům vozů za stejné loňské období. Prodej vozů Toyoty v USA poklesl o 3,2 procenta – na 169,224 vozů – a expedice o 6,8 procenta. Průměrný odhad čtyř prognóz byl však pokles o 7,4 procenta. Prodej vozů Nissanu se zvýšil o patnáct procent – na 82,337 tisíce – a expedice o deset. Průměrný odhad prognóz byl ale nárůst o 6,8 procenta.

THE NEW YORK TIMES

Hospodářské oživení Německa Německý export i zaměstnanost začaly růst. Míra německé nezaměstnanosti poklesla na 7,6 z 9,1 procenta v lednu letošního roku, téměř na úroveň před hospodářskou krizí. Německé společnosti, například elektronický a strojírenský gigant Siemens, výrobce kamionů MAN či automobilka Daimler, prodlužují pracovní hodiny zaměstnanců. Automobilka BMW oznámila, že ve druhém čtvrtletí letošního roku se její čistý zisk zvýšil více než šestinásobně. Chce najmout tisíc Němců, kteří by měli pracovat ve výzkumu a vývoji a v oblasti nákupu a prodeje. Nečekaně silný růst německé ekonomiky je považován za dobrou zprávu pro zbytek Evropy, který závisí na poptávce Německa po jeho zboží. Pozitivní je i pokles nezaměstnanosti, protože by mohl zvýšit důvěru spotřebitelů a povzbudit Němce, aby strávili dovolené ve Španělsku a Řecku. Tím by do nich zajistili přísun eur, která obě země potřebují. Německé hospodářské oživení však vyvolává obavy politických představitelů Francie a dalších členských zemí Evropské unie. Jsou totiž přesvědčeni, že je na jejich úkor.

THE INDEPENDENT

Dvacetiletá skluzavka CNN Slavná americká televizní zpravodajská stanice CNN prožila posledních 30 let jako na kolotoči. Na začátku devadesátých let stáli její reportéři na střeše bagdádského hotelu a v přímém přenosu přinášeli zprávy o první válce v Perském zálivu. Svět žasl a ostatní televizní stanice ke korporaci se sídlem v Atlantě obdivně vzhlíželi. Dnes CNN zaostává v žebříčcích sledovanosti za Fox News nebo MSNBC. Opustily ji osobnosti, jež s ní byly mnoho let spojeny, například moderátor Larry King nebo reportérka Christine Amanpourová. Ta odešla ke konkurenční stanici ABC. CNN kontrovala najmutím nových lidí, například bývalého newyorského guvernéra Eliota Spitzera, který se nedávno zapletl do skandálu s prostitutkami, nebo britského bulvárního novináře Pierse Morgana. CNN se snaží vysílat zábavnější programy. Navenek se management CNN tváří spokojeně. Jejich televizní stanice nemá vážné ekonomické problémy, několik let vykazuje dvouciferný růst a její vliv v Africe a na Blízkém východě roste. Některé problémy se však zakrýt nedají. Jejich řešením by údajně mohlo být sloučení s některou konkurenční stanicí. Jeden ze zaměstnanců CNN prohlásil, že jeho chlebodárce, který v minulosti vedl zpravodajskou revoluci, se dnes možná stane obětí jiné revoluce. A neví si s tím rady.

Text do rámečku: 129,864880 milionu

byl dle projektu Google Books k 7. srpnu 2010 celkový počet knih na světě. Wired

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče